Vlákno názorů k článku RPM, DEB, anebo něco zcela jiného – pár slov k nadcházející linuxové ®evoluci od peci1 - Ja vlastne uz celkem dlouho volam po tom,...

Ja vlastne uz celkem dlouho volam po tom, aby se system delil na knihovny a aplikace. Knihovny at maji stabilni API i ABI po celou dobu existence daneho release distribuce. Aplikace at si delaji updaty, jake chteji.

Takovy Firefox rezim. Tezko rict, jak toho dosahl, ale je to v podstate jedina aplikace, ktera zvladala i na uz vydanem Ubuntu pridavat novou funkcionalitu (do te doby nez ho zprznili snapem).

Kdyby v tomhle rezimu fungoval treba GIMP a Darktable, tak je mozne mit nejnovejsi verze bez kontejnerizace.

Firefox je snap balíček na Ubuntu.

Rozdelenie skor systemove sluzby a aplikacie. Taky wayland kompozitor alebo pipewire server prinesie system, klientske kniznice si uz ponesie aplikacia, v pripade casto pouzivanych kniznic zdielany runtime aplikacii, ako to robi flatpak.

Na to, aby system priniesol kniznice, ako je to dnes, je treba urobit snapshot stavu v urcitom case (slovnikom distribucii vyhlasit za stabilne) a potom tieto verzie podporovat urcity cas - 3 - 5 - 10 rokov. Popritom vsetky aplikacie v distribucii musia skonvergovat na tieto verzie, ktore uz v case vyhlasenia za stabilne maju nejaky vek, kludne aj 2 roky. Takze v priebehu zivotneho cyklu takejto distribucie nutite aplikacie, aby pouzivali kniznice 5-7-12 rokov stare. Ked sa k tomu pripoja pouzivatelia, ktori potom hlasia na upstream bugy opravene roky naspat, tak je jasne, ze upstream nebude mat pozitivny pristup k balickovanym verziam.

GIMP ani Darktable v spomninanom rezime fungovat nebudu, pretoze je to rezim narocny na pracnost a browsery su v podstate jedine balicky, ktore maju vynimky z mnohych balickovacich pravidiel, napriklad si prinasaju vlastne verzie kniznic, aj ked system pouziva ine. Keby podobne vynimky dostali aj ostatne balicky, tak uz by sa to prilis od flatpakov nelisilo.