Rust in, Python out, a ono to možná ještě chvíli přežije.
Tohle si právě nemyslím. Pokud píšu script co pouštím 1x nebo párkrát, tak spotřeba a výkon mě vůbec nezajímají (pokud to samozřejmě utáhne stroj) a nehledám optimum, klidně to dělám hrubou silou. Taky mě je paměťová bezpečnost jedno resp. nechci ji řešit. A jelikož jsem těch generací zažil již několik, tak tomu moc nevěřím, že to má šanci na úspěch. Vždy to začne obrovským nadšením a hype a pak to pomalu klesá až nakonec se to používá, jen kde to má smysl. Viz nedávno vlna s různými komplikovanými Pythony.
Pravda, vzal jsem to moc zeširoka.
Na počátku byly scriptovací jazyky jako Basic.
Pak přišla éra Javascriptu - čitelnost nic moc, typy nic moc.
Pak přišla éra Pythonu - čitelnost důležitá, typy nic moc.
Někde mezi tím různé jazyky s explicitními typy.
No a nyní to vnímám, že se objevují moderní jazyky s vysokou čitelností, statickým typováním ale bez explicitních typů. Zatím jsou to jen experimenty, jasně, ale je to zajímavé sledovat.