Mou filozofií není upřednostnit jedno řešení za každou cenu, proto hned v úvodu zmíním, že na některé úkony je stále nutné další sekundární zařízení. Cíl byl používat telefon se Sailfish OS, pokud možno normálně, tak, jak to bylo zamýšleno tvůrci, bez potřeby divokého ohýbání systému jako takového. Nebo snad jen v míře relativně malé – je nutno uznat, že linuxový charakter Sailfish OS k tomu přímo vybízí.
Co se dozvíte v článku
Motivy
Ačkoliv jsem dlouholetým uživatelem řady Xperia ještě z dob, kdy se jednalo o společné produkty firem Sony a Ericsson, jedna věc s nimi spojená mi dlouho unikala: a to možnost provozovat na mnoha mobilních telefonech z této řady operační systém Sailfish OS. Před několika měsíci jsem se rozhodl do těchto vod opět zavítat a začít zaexperimentovat. Nejprve s nesmělými pokusy na záložním telefonu Xperia XA2, posléze na pro tento účel pořízené Xperii 10 III a – protože mě Sailfish OS nadchnul – v budoucnu snad i na již objednaném Jolla Phone.
Zřetelně si pamatuji, co mě prve před lety od experimentování se Sailfish OS odradilo. Zatímco základní, tj. hluboce linuxový, charakter tohoto operačního systému mě intenzivně lákal; naopak způsob instalace – zahrnující mnoho kroků včetně získávání unikátního kódu od výrobce pro odemykání bootloaderu, stahování binárního blobu s firmwarem a závěrečné flashování image – mě, uživatele zhýčkaného komfortem instalátorů jako Anaconda, nebo elegancí kickstartových profilů, spíš odrazoval. Nyní, naopak po letech reálného používání systémů jako LineageOS, mi už nepřijde více nebo méně složitý a bariéra v podstatě odpadla. Inu, člověk se vyvíjí.
Proč (ne)chtít Sailfish OS
Protože to je běžná linuxová distribuce, kde jsou věci na svém místě. To je bezpochyby první důvod, který mě napadá a který mě přesvědčil k tomu Sailfish OS vůbec zkusit. Srdcem systému je Linux a systemd, o vykreslování se stará Wayland, jako balíkovací systém se používá RPM a pro práci s nimi je tu libzypp, takže lze přímo použít zypper. Pro letitého uživatele Fedora Linuxu (a ostatně i openSUSE) to musí znít jako rajská hudba.
Jde o evropský projekt. Firma Jolla Oy, která je hybatelem vývoje Sailfish OS, pochází z Finska, konkrétně má sídlo v Tampere. V relativně nedávné době (rok 2024) byla poměrně komplikovaným postupem vyřešena i vazba na investory z Ruska. Jde zároveň o projekt, který není odvozený od AOSP, jako mnoho dalších mobilních operačních systémů, za všechny lze jmenovat už zmíněný LineageOS.
Není to experiment. Sailfish OS tu už s námi je pěknou řádku let; konkrétně od roku 2013. Jedná se o přímého nástupce operačního systému MeeGo a půjdeme-li v genealogii o krok dále do historie, pak logicky i Maemo a Moblin. Aktuálně tak máme už Sailfish OS ve verzi 5. Sailfish OS byl oficiálně uveden jak na vlastních zařízeních výrobce (původní Jolla Phone, Jolla C nebo loňský Jolla C2), tak na zmíněných Xperiích v podobě Sailfish OS X.
Aplikace pro Android jsou podporovány pomocí tzv. Android AppSupport. Jolla neignoruje realitu mobilního světa roku 2025, ve kterém je, ať už jsme s tím více, či méně konformní, ekosystém postavený kolem aplikací pro Android dominantní. Není třeba rozvádět, že mnoho mobilních aplikací je dostupných výhradně pro tuto platformu, takže podpora a integrace s operačním systémem, kterou Sailfish OS poskytuje, je velmi vítaná. (Více o tom v samostatném textu.)
Nejde o bezplatný operační systém, který je založený výhradně na open-source komponentách. Některé klíčové části Sailfish OS jsou uzavřené, jako např. ty zodpovědné za uživatelské rozhraní (lipstick), nebo už zmíněná vrstva kompatibility s aplikacemi pro Android. Stejně tak, pokud chceme použít Sailfish OS na oficiálně podporovaném zařízení s veškerou dostupnou funkcionalitou (predikce textu, aktualizace, podpora pro Android aplikace MS Exchange), je nutné za zakoupit za 24,90 eur tzv. full licenci.
Šlo by pokračovat dále, nicméně toto jsou klíčové věci ke zvážení, než začnete se Sailfish OS pracovat. Pokud se chcete ponořit více do hloubky, rád doporučím některé z výborných videí Martina Kolmana na dané téma, bez jejichž zhlédnutí bych se k experimentování se Sailfish OS asi vůbec neosmělil. A když už jsem u informačních zdrojů, zásadně užitečná je oficiální skvěle zpracovaná a rozsáhlá dokumentace a neméně i fórum projektu.
Na jakém hardwaru lze Sailfish OS provozovat?
Pokud chceme provozovat oficiálně podporovanou verzi Sailfish OS, je situace poměrně prostá. Sailfish OS (v podobě Sailfish OS X) je podporován na řadě telefonů Sony Xperia, ze soudobějších pak zvláště na zástupcích řady Xperia 10. Pro mě prakticky win-win řešení, protože jde o druh zařízení, které bych si vybral tak jako tak (delší dobu provozuji Xperii 10 IV).
Přímo Jolla pak v současnosti prodává telefon Jolla C2 Community Phone. Pokud bychom naopak chtěli jít cestou tzv. Community Hardware Adaptations, nabídka je také relativně pestrá, ale vzhledem k tomu, že mne osobně Sailfish OS zlákal právě představou oficiálně podporovaného OS na zařízení, které mám rád, tuto cestu jsem prakticky nezvažoval.
Jak jsem dospěl právě k Xperii 10 III?
- Výkon Xperie XA2, tj. zařízení z roku 2018, je v současnosti už spíše limitující. Uživatelské rozhraní a obecně Sailfish OS je sice na zařízení stále vcelku svižné, ale to samé se už nedá říct o některých provozovaných aplikacích. Nicméně bylo velmi cenné moci si nejprve Sailfish OS vyzkoušet.
- Podpora pro Xperii 10 IV a novější telefony této řady ještě v současnosti není zcela hotová. Jde i o velmi zásadní věci, jako třeba podpora fotoaparátu. Škoda, dané zařízení bych již měl.
- Jolla C2 Community Phone je zajímavý telefon, už možnost mít Sailfish OS na zcela novém hardwaru (vyráběném partnerskou firmou z Turecka) je lákavá. Na druhou stranu je postavený na spíš slabším SoC Unisoc T606 podporujícím pouze 4G sítě. Situaci nakonec zjednodušila tehdy uváděná dvouměsíční předpokládaná doba dodání.
- Xperia 10 II byla uvedena v roce 2020 a je postavená na SoC Snapdragon 665. Podle všech dostupných informací se jedná o v Sailfish OS výborně podporovaný telefon. Nevýhodou může být opět už mírně starší SoC a sítě limitované na maximum v podobě 4G.
- Prakticky totéž, co o Xperii 10 II, se dá říci i o jejím nástupci: Xperii 10 III. Ta už ale díky Snapdragonu 690 podporuje i 5G sítě a právě tento rozdíl u mě rozhodl.
Co je tedy Xperia 10 III zač? Je to kompaktní telefon střední třídy s displejem o úhlopříčce 6", který má i dvě příjemné vlastnosti dnes až z kategorie retro, tj. podporu paměťových karet a 3,5mm jacku. To jsou věci, které mám u telefonu rád.
Přímo se nabízí porovnání s mou stávající Xperií 10 IV a je i trochu humorné, krom zaoblených okrajů a skleněných zad u trojky se jedná o skoro identická zařízení. Skleněná záda sice působí „prémiověji“, ale představa pádu zařízení na zem mě rychle donutila k nákupu gumového pouzdra.
Sony Xperia 10 III (vlevo) a její sestra 10 IV
Pokud budete chtít jít cestou stejného zařízení, je vcelku snadno dostupné v repasované podobě např. na refurbed.cz nebo obecně na ebay.com. Zásadní informace je, že potřebujete dual SIM verzi XQ-BT52. I když je to patrně velmi typická verze, na kterou v našich končinách narazíte, existují i jiné specifické např. pro japonský trh, které nemají možnost odemčení bootloaderu. Pozor na to!
Možná vás napadá otázka: proč si Jolla vybrala právě Xperie cílová zařízení, na kterých podporuje Sailfish OS X? Odpověď je velice pravděpodobně program Sony Open Devices. Sony u Xperií mělo donedávna sice spíše průměrnou podporu z hlediska poskytování bezpečnostních aktualizací (např. tři roky u Xperie 10 IV). Po červnu 2025, kdy, díky nabytí platnosti evropské Ecodesign Directive a z ní pro výrobce chytrých telefonů vyplývající doba minimálně pět let aktualizací do ukončení prodeje zařízení, jsme naštěstí jako zákazníci již v mnohem lepší pozici.
Open Devices ale i předtím poskytovalo možnost, prostředky a podporu ve formě po dobu několika dalších let aktualizovaných github repozitářů, poskytnutí stažení binárních blobů a detailních návodů k tomu, sestavit si vlastní Android (či přesněji: AOSP)… Nebo, když na to přijde, i něco úplně jiného. A zde vstupuje do hry Sailfish OS.
Na závěr povídání o hardwaru ještě zmíním významnou událost, kterou v posledních měsících byl proces návrhu a výběru parametrů nového telefonu od Jolly ze strany komunity a posléze zahájení prodeje kupónů na jeho předobjednávku. V okamžiku psaní tohoto textu již více než osm tisíc lidí, včetně autora textu, svými objednávkami podpořilo vznik tohoto telefonu (při minimu dvou tisíc nutném pro zahájení výroby). Předpokládané datum dodání je konec první poloviny roku 2026. Nezbývá se než těšit!
Instalace systému
Instalace Sailfish OS X je velmi detailně popsána přímo na webu Jolly vždy pro konkrétní podporovaný telefon a v závislosti na použitém operačním systému, ze kterého instalaci Sailfish OS provádíte (předpokládá se některá z linuxových distribucí, MS Windows nebo macOS). Postup je sice relativně dlouhý, nicméně se skládá z jednoduchých dobře popsaných kroků. Prakticky beze zbytku jsem je následoval a dospěl k žádoucímu výsledku. Nebudu zde návod duplikovat, ale zaměřím se na shrnutí postupu jako takového, prerekvizity a jednu dílčí odchylku, kterou jsem byl nucen provést.
Začnu zmíněnou odchylkou. Sailfish OS X předpokládá běh na zařízením původně určeném pro Android. Sony sice některé softwarové binárky nezbytné pro chod telefonu poskytuje ke stažení, ale netýká se to všech. Část ovladačů je v binární podobě distribuována na zařízení jako takovém na pro tento účel vytvořených diskových oddílech. Pochopitelně se jedná o ovladače určené přímo pro Android (a tedy i pro Bionic C Library). Klíčovou komponentou Sailfish OS je knihovna libhybris, která poskytuje kompatibilitu se standardní GNU C Library.
Co z toho vyplývá? Pro zajištění správné funkce Jolla předepisuje konkrétní verzi Androidu, která musí být na zařízení před instalací Sailfish OS X přítomna. U Xperie 10 III to musí být Android 11 nebo 12. Já měl možnost instalovat Sailfish OS na dvou různých Xperiích 10 III (z důvodů, ve kterých figuruje bublifuk a špatně slícovaný displej po opravě) a v obou případech jsem dostal zařízení již s Androidem 13. Riskl jsem to (byť existuje možnost pomocí nástroje EMMA pro MS Windows přímo od Sony provést downgrade) a ani v jednom případě nezaregistroval problém, což se shoduje i se zkušenostmi uživatelů na Sailfish OS fóru. Rozhodně tím ale nechci navádět k obcházení oficiálního postupu.
Co tedy potřebujete pro samotnou instalaci?
- Xperia 10 III v dual SIM verzi XQ-BT52, ideálně na Androidu 11 (i 12 je alternativně oficiálně podporovaná);
- Jolla účet a zakoupenou licenci na Sailfish X prostřednictvím oficiálního obchodu;
- softwarové binárky přímo od Sony pro Android 11 (i když nemáte Android 11 jako podkladový OS).
- počítač s Linuxem, macOS nebo MS Windows.
Vzhledem k tomu, že kroky z návodu pro instalaci systému zahrnují i odemčení zavaděče, hodí se vědět, že pro instalaci aktualizací ještě pro tovární Android od Sony (což je doporučen) je nutné mít zavaděč ještě uzamčený. A ten uzamčený mít budete, pokud postup respektujete pořadí kroků z návodu. Osobně jsem během realizace návodu na žádný nepředpokládaný problém nenarazil, snad vyjma webu Sony pro odemčení zavaděče, který nefungoval korektně v prohlížeči Vivaldi. Předpokládám, že na vině mohlo být některé z rozšíření zaměřených na soukromí. Mám prohlížeč nastavený poměrně restriktivně a tu a tam na drobné potíže s funkcionalitou některého webu narazím. Dokonce i závěrečná situace, kdy se telefon po flashování musí vypnout k tomu určenou speciální kombinací tlačítek, je návodem anticipována.
Proces flashování máme dokončen a čeká nás první spuštění a prvotní nastavení. Sailfish OS se zde nechová nijak nepředvídatelně: postupně vybereme jazyk (čeština je plně podporovaná), přijmeme licenční ujednání, zadáme bezpečnostní kód, až se postupně dostaneme do okamžiku, kdy telefon propojíme s Jolla účtem, čímž získáme přístup k aktualizacím. Dále jsme vyzváni k výběru aplikací k předinstalování poskytovaných přímo Jollou (mj. včetně podpory pro MS Exchange) a volbě, zda chceme používat aplikace pro Android včetně možnosti předinstalace obchodu Aurora, který poskytuje přístup k aplikacím dostupných na Google Play a F-Droid s množstvím open-source aplikací.
Půl hodinka a hotovo
Suma sumárum, celý proces není dlouhý, odhaduji, že celkově mi zabral okolo třiceti minut. V závěru, po nastavení přístupu pomocí otisku prstů se spustí průvodce ovládání systému, kterého doporučuji minimálně napoprvé nepřeskakovat, protože vysvětluje, jak používat systém gest, na jejichž používání je celá koncepce ovládání Sailfish OS postavená.
Tím se dostáváme na konec. V příštím článku se zaměříme na praktické aspekty a zkušenosti spojené s používáním telefonu a na zdroje nativního softwaru dostupného přímo pro Sailfish OS.
(Autorem obrázků je Lukáš Kotek.)
ČLÁNKY DO MAILU