Doufám, že vás od dalšího čtení neodradil mírně staročeský úvod k novému seriálu o Sambě. Na začátek uvádím vlastní příběh.
Asi před rokem a půl došlo ve firmě pro kterou pracuji k následující situaci. Stařičký server s deseti lincencemi Novelu Netware začal být pro naše potřeby silně nedostačující. Požadavek zněl na dalších nejméně pět licencí pro čerstvě rozrůstající se síť, zároveň stará 486-ka se 16 MB RAM a 1.2 BG pevným diskem, na které byl Novel nainstalován, doslova volala po upgrade. Zvažovali jsme upgrade Novelu 4.1 na Novel 5.0 nebo křížový upgrade na Windows NT Server 4.0 a samozřejmě dokoupení chybějících licencí. Jako správný „linuxák“ jsem přišel s návrhem: „Proč na server nenainstalovat Linux?“ Nejenže nemá omezený počet klientských licencí (ten je prakticky omezen pouze výkonem serveru), ale dá se legálně pořídit za cenu vypáleného média. „I když bude zakoupena některá z renomovaných distribucí přímo od specializované firmy, bude stát méně než jedna licence na MS Windows98“. Byl jsem v prvním kole odmítnut s tím, že Linux není prověřený v přísně profesionálním komerčním prostředí, komunikace se stávajícími stanicemi v síti bude přinejmenším obtížná a neexistuje odborná podpora kvalitní renomované firmy v případě, že něco nebude fungovat.
Po delších diskuzích k výše zmíněným připomínkám jsem nakonec dostal zbrusu nový počítač (Celeron 300, 64 MB RAM, HDD 8GB) se slovy: „A teď ukaž co umíš?“ Po dvou týdnech jsem odstartoval zkušební provoz serveru s Linuxem RedHat 5.2, který jsem nainstaloval z CD koupeného na akci „Linux pod stromeček“. Vzhledem k tématu článku vás nemohu napínat, jak celá akce dopadla. Zvítězil Linux, který dnes slouží více než 35 klientským stanicím s Windows 95/98/NT jako souborový a tiskový server a zároveň slouží jako komunikační server mezi unixovými pracovními stanicemi a ostatními windowsovskými PC. Po upgrade na RedHat 6.1Cz (CD s příručkou asi za 150,– Kč z Computer Pressu) jsem ještě přidal HTTP server (kdo hádá Apache hádá správně) pro provoz intranetových stránek. Uživatelé téměř nemají šanci spozorovat, že jejich data jsou uložena na linuxovém serveru. Čeština i němčina, velká i malá písmena a samozřejmě mezery jsou v názvech souborů, naprosto bez problémů podporovány. To vše díky správně nastavené Sambě. Server za celou dobu spadl asi dvakrát. Jednou mu hodně pomohl jeho administrátor :-), podruhé došlo k výpadku proudu při vybité baterii UPS. Myslím, že náš příklad je hoden následování.
Co to je Samba a k čemu slouží
Samba je software, který umožňuje linuxovému nebo unixovému systému sdílet v síti soubory a tiskárny s windowsovými počítači. Tato služba se ve Windows nazývá (jak jinak) „Sdílení souborů a tiskáren“. Nosným protokolem pro komunikaci mezi počítači je používán nejčastěji protokol TCP/IP, ale lze rovněž s úspěchem komunikovat po vzoru Novelu protokolem IPX/SPX. SMB neboli „Server Message Block“ je službou nesenou na tomto protokolu. Linuxový počítač je z pohledu sítě (ve Windows ikona „Okolní počítače“) viděn jako jedna z windowsovských stanic, rovněž jeho disky a tiskárny lze sdílet stejným způsobem jako disky a tiskárny windowsovského počítače. Omezeně (asi na stejné úrovni jako přes síť na stanici s Windows) je možno spouštět některé DOS/Windows aplikace, uložené na jeho disku.
Kde nejsnadněji získat Sambu a pod jakými OS běží?
Vím bezpečně, že Samba je součástí linuxových distribucí RedHat, Debian a Corel Linux. Pro ostatní operační systémy doporučuji nahlédnout na domovské stránky Samby. Podporovány jsou prakticky všechny unixy, dále operační systémy VMS, MVS, OS2, Stratus – VOS, Amiga a MPE/iX.
Tak, to by bylo pro dnešek vše. Příště se podíváme na instalaci Samby, na její části a na základy konfigurace.
Tento článek je pod licencí GPL.
