Na zacatku clanku se skoro omlouvas za pouziti slova MASTER (nemas se za co omlouvat), ale pak ho pouzivas i v pripade USB. Tam je ovsem oficialni nomenklatura HOST, HUB a DEVICE, pricemze HUB je definovan jako "special class of device". Neni to zadny newspeak, je to podle dokumentace z roku 1998.
Osobne se mi strasne nelibi jak nekteri aktivisti prejmenovavaji uplne vsechno co se da. Hlavne master branch na gitu. Ted je to main. Abych byl uprimny, kdybych si mel pred 20 lety vybrat mezi main a master, asi bych si vybral main. Ale nemuzou mi menit ustaleny nazev pod rukama. Pokud maji nektere projekty master branch, ktery se jmenuje master a jine maji master branch, ktery se jmenuje main, je to tak na navstiveni WC.
Mě zase udivuje, jak se díky jednomu přeřeknutí na neveřejném aktivu (on se ten "nejmenovaný" generální tajemník vzápětí ihned opravil) národ baví ještě po 40 letech. To dnes, když nejmenovaný ministr průmyslu a obchodu na kameru několikrát opakuje cosi o "závětrných elektrárnách", nebo nejmenovaná kandidátka na prezidentku, ověnčená titulem profesor, naprosto netuší rozdíl mezi výkonem a energií a navíc motá kilo- a giga- - přičemž je evidentní, že to není žádný přebrept, ale že ani jeden, ani druhá vůbec nemají šajna, o čem to vlastně blábolí, je to nepodstatná drobnost, jež nemá na funkci vliv.
Tvrdíme, že žijeme ve svobodné zemi, ale bojíme se nazývat byť i pouhé věci pravými jmény - natož lidi. Divné...
ono je zajímavý, že když si ho člověk poslechne (nebo najde přepis), tak zaprvé celou tu dobu mluvil z hlavy a zadruhé to kupodivu mělo jako celek hlavu a patu (pojmenoval tehdejší problémy a nastínil řešení - tedy takové, aby se udrželi u moci, a asi už bylo pozdě; celé to směřovalo ke kolapsu už dost rychle). Taky to rodiče měli nahrané na kazetě (x-tá kopie) a taky se tomu každý smál, ale v porovnání s projevem z hlavy nynějšího "generálního tajemníka" a předsedy vlády...
No přesně! Současného premiéra jsem nezmiňoval, protože ten je propírán mainstreamem dost. Což neznamená, že by mi ho bylo líto - za to, co - mimo jiné - předvedl ve škole během prezidentské kampaně, by se měl stydět i průměrný občan. Ale nemohu se zbavit dojmu, že za dob toho zmiňovaného generálního tajemníka byla společnost vůči hlouposti tak nějak méně tolerantní. Když např. v místním týdeníku redaktor udělal pravopisnou chybu - jednu -, měl z toho v celém okrese ostudu ještě za půl roku. Totéž hlasatel v televizi či v rozhlase po užití nespisovného výrazu. Drobnosti, chtělo by se říci... "Neřeš formu, ale obsah." Jenže on ten obsah obvykle odpovídá formě. Jak mám uvěřit tomu, že programátor doslova "vyblivší" dokumentaci při psaní programu postupoval svědomitěji, než u té dokumentace? No, obvykle ne - program bývá zprasený úplně stejně.
Prostě mi vadí, když někdo odvádí nekvalitní práci nebo když mi nějaký blb kecá do toho, jak mám pojmenovat objekt v textu programu, argumentuje přitom naprosto absurdními důvody. Proti tomu by se přece mělo aktivně bojovat. Za největší hloupost, kterou nám v dětství vštěpovali, považuji "moudřejší ustoupí."
Mam ten projev na CD, slysel jsem ho poprve nekdy tak 2005. Rekneme si to uprimne, kdyby clovek neznal souvislosti tak by tomu tleskal. Opravdu to znelo jako celkem dobry vyhled do budoucnosti.
Ovsem vsichni vime, jak to tehdy bylo. Jeste ze je to za nami. Sice to, co je pred nami taky nevypada uplne ruzove, ale furt lepsi, nez komunisti
ale furt lepsi, nez komunisti
V čem? Mám dojem, že tato fráze se používá jako taková univerzální mantra, jež nás má udržet v pocitu, že to ještě není tak hrozné a dokud tu nebudou komunisti, tak vlastně z principu ani nemůže být. Tento pocit však nesdílím - mohu porovnat jen s 80. léty, kdy jsem sice byl ještě školou povinný, takže spousta problémů plynoucích z podstaty té doby mě nejspíš minula, ale subjektivně se dnes necítím svobodnější, klidnější, optimističtější... Všechny možné absurdní zákazy, příkazy, omezení... Naprosto nekompetentní lidé sedící v čele strategicky významných podniků a institucí... Když si vzpomenu na tehdejší pořady v televizi a zprávy, vedla se tam tehdy mnohem otevřenější a korektnější debata než dnes, včetně kritiky a satiry. Vodič se běžně označoval barvou "rudá" a nikoho nenapadlo to zakázat kvůli možným politickým konotacím, invazivní rostlina bolševník se jmenoval bolševník i tehdy, totéž rus domácí. Klopný obvod "master-slave" se jmenoval takto anglicky a nikomu to nevadilo, dokonce ani ta angličtina. Ruština se sice učila povinně na školách, ale venku na ulici se to nehemžilo azbukou a jazyk nebyl zprzněn záplavou ruských slov, na kuchyňském robotu české značky byly české nápisy, a ne ruské, jako jsou dnes na něm nápisy anglické. Na kdejakou blbost potřebujete nějaký papír, razítko, povolení, certifikát, homologaci..., který akorát stojí nehorázné peníze, ale nezaručuje vám vůbec nic. Potlačování nepohodlných názorů, společenská a profesní diskreditace některých lidí, někdy dokonce přímo kriminalizace...
IMHO to za COVIDu dost nabralo grády. A ono je to jako se špatnou cestou - čím déle si odmítáte přiznat, že jdete špatně a propadáte se více a více do bahna, tím obtížnější bude dostat se z toho ven - pročež dnes už zcela otevřeně říkám, že poslední dekáda "komunistů" nebyla horší, než co je tu dnes, či dokonce jaký je trend - ten je totiž takový, že kdo zažil, bude ještě s láskou na ty komunisty vzpomínat - pokud se včas něco dost radikálně nezmění.