Pěkný článek jako vždy. Ale co já si pamatuji, tak generátory uměly kromě trojúhelníku, pily, čtverce a šumu také sinus, nebo se mýlím? A s těmi samplovanými zvuky, myslel jsem že to byla vada všech C64, ale asi nebyla. Já musel letovat odpor někam k SIDu aby ty samply byly slyšet. Poté najedou většina her "ožila", hlavně Interier karate, kde údery byly všechny samplované.
U samplů se musel vyřešit jeden problém - jak dostat DC složku do bloku Volume, tam se s ní už dalo pracovat. Starší N-MOSové SIDy (které zní lépe :-) byly navrženy tak, že DC složku propouštěly, takže tady nebyl problém. Řešit se to muselo u H-MOSových SIDů, ty byly v tomto ohledu "dokonalejší", což se však projevilo na nemožnosti samplingu, takže se pájel odpor na EXT IN.
Sinusovka sla "nasamlovat", ale primo generatory ji neumely - to by na cipu musela byt nejaka pamet (jako na OPL-2) s casti sinusovky nebo by ji musel umet rychle spocitat, coz na tech par tranzistorech :-) neslo.
Ale ne, já jsem srdcem komodorista od roku 91, kdy mi ho za 4500,- koupil dědeček i se starou ruskou televizí, ale beru to takhle: při taktu 1 MHz a vzorkovací frekvenci 20 000Hz by na jeden vzorek zbývalo 50 taktů procesoru a nejkratší instrukce (inx,iny) měly dva takty. To se toho moc spočítat nedá. Commodore uměl změnou jedné adresy posunout sprajta, druhou ho mu změnit grafiku, třetí změnit barvu pozadí, čtvrtou pozadí odskrolovat, načtením páté a šesté vyhodnotit kolize mezi sprajty navzájem a mezi sprajty a pozadím, v tom byla jeho síla. Tohle všechno právě musel Sinclair počítat, ale i 286,386,486... A nakonec zabralo nejvíc strojového času přičtení bodů za sestřelení raketky do celkového skóre :-). Kdepak nějaké sinusovky...
Ha, řadím zpátečku :-) Já měl ATARI 130 XE, to bylo hardwerově taknějak opajcované, prostě moderní konstrukce: skoro RISC procesor (56 instrukcí!) + sada akcelerátorů :-) :-) :-) :-)
Procesor 6502 (a 6510, ten je až na pár nožiček stejný) byl navržen týmem, který navrhl Motorolu 6800, výsledkem byl 6501 (pinově kompatibilní s M6800), ale ten Motorola soudně napadla, takže dalším krokem byla změna nožiček, která zabránila dalším sporům. Takže to Motorolou smrdí, ale papírově to Motorola určitě není. :-)
Nee, 6502 sice vytvořili sice ti stejní lidé (Chuck Peddle a spol.), co M6800, ale jde o zcela jiný procesor, který není ani pinově kompatibilní (to byla 6501, ale po žalobě ze strany Motoroly se udělala naschvál nekompatibilní 6502).
A proč byla 6502 tak úspěšná - no stála ze začátku pouhých $25, zatímco konkurenční i8080 a M6800 $179. A to už se vyplatí - proto se také 6502 dávaly do herních konzolí, Apple II, Atárek a nakonec i do Komoušů. CBM udělalo podle všeho dobře, že MOS koupilo, potom mohli trošku zatápět konkurenčnímu Atari :-(
V podstatě byl totožný, až na přidaný I/O port a z toho vyplývající odlišný význam prvních adres, navíc měl a třístavovou logiku adresní sběrnice (kupodivu například Atárko se bez toho obešlo, i když Antic si paměť adresoval sám :-). Později CBM opravdu dodávalo 6502 i firmám Atari a Apple, původně se ale jednalo o jinou firmu, kterou CBM koupilo.
Jóóó ANTIC, to byl opravdový procesor, měl přímý přístup k paměti a vlastní instrukční sadu, co řádek zobrazení to jedna instrukce, klidně mohl být na střídačku texťák a grafika. A když se řeklo GTIA, že máme grafiku a ANTIC jel v texťáku (nebo naopak?), to šly dělat prima věci s vícebarevnými znaky. Skoro mám slzy v očích :-)