Názory k článku Slax má výsledky ankety: nezáleží na velikosti, ale na modularitě
-
Lojza (neregistrovaný)
Z Debianu jde systemd vymlátit, když už by ohýbal distribuci, není problém vyhodit systemd. Osobně si myslím, že s Gentoo to bude cesta do pekel. Provozuju obojí, doma si rád nainstaluju Gentoo a vyhraju si s ním, ale udržovat ho aktualizovaný dá hodně práce oproti Debianu. Na produkční servery jedině Debian, s Gentoo to skončilo tak, že nebyl čas udržovat aktualizace a pak už to ani nešlo zaktualizovat.
-
Jan Mímránek (neregistrovaný)
"Z Debianu jde systemd vymlátit, když už by ohýbal distribuci, není problém vyhodit systemd"
Jo, ale některé věci už bez systemd nejedou. Zatím na to byly nějaké compatibilty workaroundy ale jak dlouho to vydrží je otázka .... Navíc jde o Slax, nevím jak teď, ale ten byl IMHO určený na live flashdisky ne na servery . . . takže tě kompatibilita většího množství programů zajímat bude asi víc než na serveru.
-
bedňa (neregistrovaný)
Devuan a antiX fungujú skvelo.
http://antix.mepis.org/index.php?title=Main_Page
Prakticky momentálne je jediný problém s NetworkManagerom a namiesto neho sa používa Wicd.
-
To je dost podstatný argument - pokud bych měl něco "vymlacovat", tak to znamená práci navíc, a to je nežádoucí. Pokud by mělo být distro postavené na debianu, tak jedině se systemd. Naopak pokud systemd nechci, tak je jednodušší použít distro které ho nemá, což je snad právě jen Slackware nebo Gentoo.
-
Tak pokud Slax treba odvozujete z nejakeho distra, ktere mate ve virtualnim stroji, tak systemd vymlatite jednou a je to. Ja netusim, jak Slax delate, takze me treba opravte.
Na druhou stranu si predstavte, jak porad kompilujete Gentoo. A pak treba zjistite, ze se neco, co se pred mesicem kompilovalo v pohode, uz kompilovat neda, pokud nenastavite useflag XY, nasledkem cehoz muzete treba znovu kompilovat pulku softu znovu.
Jinak dister bez systemd je vicero: http://without-systemd.org/wiki/index.php/Main_Page
-
Ona už to není taková katastrofa, jak dřív. Když jsem nedávno nasadil novější gcc a nechal jsem překompilovat celej systém, přes noc se to v pohodě stihlo. A to na NB s i5 (2c, 4t). Kde jsou ty časy, kde kompilace Gentoo včetně KDE trvala 3 dny... :D Jinak jak jsem psal, pro odvozené systémy je Gentoo geniální, v portage je skoro všechno, není problém vytvořit si vlastní overlay, pokud potřebuji něco extra a nerozbiju si tím spoustu závislostí okolo. Spoustu věcí nastavím právě těma kritizovanýma USE flagama, nemusím nahrazovat distribuční balíky vlastní kompilací jen proto, že se zrovna v Debianu rozhodnou, že nějakou fičuru nikdo nepoužívá, tak ji prostě nezkompilujou. Další slušnou fičurou Gentoo je LINGUAS, pro takové systémy opět ideální řešení (i když to pan Matějíček asi už nechce řešit).
-
Ja use flagy nekritizuji - maji sve vyhody. Ja jen rikam, ze zmena flagu muze vest k rozsahle rekompilaci a obcasne zmene flagu se clovek nevyhne. Ono uz jen to, nez clovek ze zacatlku vychyta vsechny use flagy, ktere potrebuje, je dost otrava zalezitost a obvykle a to prijdu az tak, ze mam nainstalovao uz skoro vsechno, ale neco z toho zbytku nejde zkompilovat kvuli flagu.
Me akorat pripada, ze kdyz s necim chci mit co nejmene pace, tak nebudu volit Gentoo. Cimz nerikam, ze je to blbe distro, protoze neni. Je jen jaksi hodne specificke.
-
To je pravda, nová instalace je poněkud zdlouhavá a s tou změnou flagů je to pravda, na druhou stranu, není třeba řešit strašlivé skoky mezi vydáním nových verzí. Aktuální Gentoo mám na NB cca dva roky, předtím jsem používal stolní počítač a tam vydrželo asi 4-5. Občas se sice něco pokazí, nejsou dotažený závislosti, ale není toho moc na to, že mám půlku systému (především KDE) kompilovanou z live balíků. V podstatě celej můj systém je dost testovací a dost unstable, ale tu stabilitu by mu mohla většina "stable distribucí" závidět. Ale necháme to na panu Matějíčkovi, mně osobně je to jedno, já mám vlastní klasickou instalaci Gentoo na flashce pro případ problémů (a opravdu neřeším, za jak dlouho mi ta flashka za kilo zdechne).
-
j (neregistrovaný)
Nevymlatis to jednou ... budes muset resit kazdou aktualizaci. A jednoho krasnyho dne narazis na to, ze nejaka appka kterou potrebujes je po patchi proste zavisla na systemd ... a ty samo muzes napsat vlastni patch aby nebyla, ale musis ho pak taky udrzovat ... a takovych patchu budes nejspis muset udrzovat cim dal vic.
-
Nevymlatis to jednou ... budes muset resit kazdou aktualizaci.
Ne, to by melo jit osetrit zapinovanim a pak se ta sracka proste nenainstaluje, ledaze by to prejmenovali. Samozrejme, sance, ze nektere aplikace pak prestanou fungovat, s casem exponencialne poroste. Ostatne proto ted ctu, jak predelat Debian na Devuan. Zda se, ze by to nemel byt takovy problem: https://talk.devuan.org/t/migrating-from-debian-to-a-minimalist-devuan/181 . A asi je lepsi to udelat ted, dokud jsou na obou stranach Jessie, pozdeji to treba uz nebude fungovat.
-
Zero (neregistrovaný)
Neviem co tu riesite... Gentoo moze ist s kludom na server a kompilacia netrva dlho... Ahaaa vy to kompilujete aj s KDE, alsou a libre office atd... tak to uz hej... Ja davam na server minimal a doinstalujem potrebne sluzby: tftp,PXE,http, ftp ssh + par utilitiek a cele to trva max 12h, upgrade ako kedy ale zas max 12h (emerge world). A priznajme si ze ked uz updatujeme tak iba security fix (ak nejake je) kazdy den, emerge system si pustime raz za 3 mesiace a emerge world mozme kazdy 1/2 rok. A aj ten update je nastaveny niekedy v noci ked je vytazenie sysyemu male a s lovovanim pre pripadny debug..
Vyhoda je ze ak mate USE flagy odsledovane ktore potrebujete tak len urobite copy/paste (copy file) a je po problemoc a pri rovnakej konfiguracii je to jednoduche dd alebo iba rebuild pola z jedneho disku na dalsie masiny. -
j (neregistrovaný)
Pokud provozujes gentoo na vic strojich, tak si muzes na jednom (a klidne spolecnou silou CPU vsech) vyrobit binarni balicky ... a na vsechny ostatni je pak uz behem par vterin jen aplikujes ... zadnej problem.
Vyhoda proti deb a spol je pak prave predevsim to, ze nepotrebujes tahat tuny nepotrebnyho balastu.
-
Zero (neregistrovaný)
To ano a dalsia lahodka je ked si urobis z tych strojov "gcc cluster" a kompilujes to cez neho... skratis cas kompilacie... Dalsia vyhoda okrem toho ze nemas zbytocny balast je aj optimalizacia na dany HW a tak mas moznost vytazit to zelezo fakt na maximum na co potrebujes a nie na zbytocne sr*cky okolo... Tak schvalne priklad.
DL380G9 64GB ram 2x8jadro +HT, 10Gb NIC s CentOS 6.8 a dokaze obsluzit 40 PXE hostov na ktorych sa natahuje 3GB obraz. Potom dojdu prostriedky a ulohy sa zaradzuju do fronty...
Ten isty stroj s Gentoo 50 hostov...
Dovod? Gentoo nema natahane zbytocnosti v pameti ktore nepotrebuje a dokaze efektivnejsie vyuzit CPU a RAM... -
j (neregistrovaný)
Jenze ty binarky jsou pochopitelne s default use flagama. A jak bylo receno, nikoli na vse. Ale jinak 2jarda - jo, oni uz binarky fakt v repo maj, to co zminujes byly extra binarni balicky, ale ty si ted muzes nastavit, ze se prednostne pouzije jejich binarka (pokud sedej flagy) a teprve kdyz ne, tak se kompiluje. Ono kompajlit treba OO/LO bylo na celej den jen to ... a dost lidem to po 3/4 zbuchlo.
-
j (neregistrovaný)
Gentoo se mi pri aktualizacich narozdil od debianu jeste nerozesralo, navic si muzu vybrat co chci aktualizovat a kdy to chci aktualizovat ... coz u deb nejde - pokud je to zavislost, tak mas proste smulu a musis.
A vazne nevim co je pracnyho na tom, pustit emerge ... a za hodku zkouknout, jestli sou zmeny v konfiguracich a pripadne to nejak sloucit/smazat/...
-
Gentoo se mi pri aktualizacich narozdil od debianu jeste nerozesralo...
Tak me se rozesralo 2x, vzdy pote, co jsem ho delsi dobu neupgradoval, protoze jsem nebyl okolo. Poprve se posralo neco v emerge nebo co, kdy to tusim nejak nainstalovalo nefunkcni verzi, kterou neslo nic upgradovat, vcetne emerge. Nastesti nekdo dal na Internet opravenou binarku, coz me zachranilo. Podruhe se to rozesralo naprosto totalne, ani jsem neprisel na nejakou inspiraci, kterym smerem bych mel zacit googlovat. Tehdy jsem se na to ....., protoze moje dvoupocakove mobo tu kompilaci stejne stihalo se stale vetsimi problemy.
-
Zero (neregistrovaný)
Nechcem velmi rypat neviem ci si cital toto v case upgradu:
https://wiki.gentoo.org/wiki/Upgrading_Gentoo
Je tam aj upgrade (odkaz) z TOO OLD GENTOO
Inac stale pred emerge system sa ma spustit emerge portage atd... a tusim ze to aj hlasi sam portage pred updatom... -
Nějaký takový dokument existuje snad odjakživa. Jinak já na Gentoo nedám dopustit, nicméně na servery ho moc nepoužiju, tam se dává většinou SLES, k Gentoo nikdo neposkytuje takovou "podporu na úrovni" (čtěte "jsme stejní bastlíři jako všichni ostatní, ale nestsydíme si říct o peníze"). Ono v prostředí téměř korporátním budete těžko vysvětlovat dalším 30ti lidem, že se vám líbí Gentoo a proto ho tam dáváte a ať se učí. Nehledě k tomu, že třeba SAP vás pošle s Gentoo do řiti (nezkoušel jsem ho na Gentoo dostat, ale minimálně podpora se s váma bavit nebude a to je trochu problém)
-
Nějaký takový dokument existuje snad odjakživa.
To je mozne, ale potiz je v tom, ze cloveka nenapadne, ze po nejakych dvou mesicich bez updatu je nekdy Gentoo uz prilis stare na to, aby slo updatovat normalni cestou a pred zahajenim vlastniho updatu ho system nijak nevaruje. A po updatu uz je pozde a je to v kelu.
-
Tak po 2 měsících snad ne... já měl takovej problém jednou v životě a to bylo asi po roce na starým zapomenutým serveru. Je teda pravda, že updatuju minimálně 1x měsíčně, spíš častěji, ale to je úchylka na některé nově se vyvíjející fičury :) Jinak při použití parametrů -av to většinou člověk zjistí velmi rychle, že je něco špatně... a další podstatná věc je číst si news (eselect news read new), většinou jsou tam případné problémy předem popsané a přečtění před každým updatem dokáže ušetřit pozdější vytrhané vlasy, obočí a zabránit myšlenkám na sebevraždu :)
-
lojza (neregistrovaný)
slax neznam, ale libilo by se mi kdyby zustal KDE (chci krusader) a bylo to postavene na debianu kdy pres apt-get bych si doinstaloval co potrebuji, chtelo by to nejaky persistent mode cele bych to spoustel z usb flashky tak aby mi nastaveni a stazene aplikace zustaly zachovany, autorovi by ubyla prace s vytvarenim modulu ...
-
Teď jsem zkoušel Slax na Acer Aspire E15 NX.MLCEC.010. 32 bit i 64 bit. Ani jedna verze se nerozběhne. Pak jsem zkoušel Kali a Debian. Ti na tom chodí, sic jim chybí nějaké ovládače, ale v zásadě to funguje, což se o Slaxu říct nemá. Na starších strojích mi Slax funguje vždy dobře, ale ten Acer to nedalo.
-
Porteus (neregistrovaný)
Hvězdná éra podpory HW ve Slaxu, kdy Slax 5.1.7 z CD s ušklíbnutím překonávalo instalační DVD od Mandrivy a podobných zblitků, jsou dávno pryč.
Umřelo to, když autorovi došly síly, což bylo někdy kolem 64bit CPU a u teorií o Slaxu 6.2. Ten měl umět PAE, ale nikdy nevyšel.
Slax 7 byla labutí píseň žijící ze vzpomínek.
-
lojza (neregistrovaný)
nejlepsi zkusenost s detekci hw aby vsechno fungovalo out of the box (hlavne sit) hned po bootu z live distribuci mam s Knoppix (tj. debian) live dvd (mam ho na usb flash s persistent funkci takze vse co nastavim a postahuji mam ulozene a nemusim po bootu stahovat znovu), knoppix ma navic vsechny balicky na dvd max. zkomprimovane a dekomprimuji se az v ram, velikost mnou customizovaneho slaxu bych si predstavoval aby se natahlo vse po bootu do ram a bezelo jen v ram (diskless), teprve pri shutdown by se pouzila flashka pro ulozeni zmen na flashdisk
-
nobody (neregistrovaný)
tak popisuje sice neohrabade, ale moznosti a chovani co ma Slax minimalne 10let ;)
tim komprimovanim mysli predpokladam squashfs, jehoz verzi squashfs-lzma prave pomahal sponzoringem Slax vytvaret a vyuzival ho zaroven tedy pro sve potreby brutalnich kompresi, tehdy slo o velke zrychleni dekomrese a snizeni velikosti, protoze neexistuvala jeste lzo podpora v mainline squshfs...jinak moduly (co lojza zminoval ze nepotrebuje) jdou jeste dal, jdou aktivovat primo z webu pres "httpfs", takze z toho modulu v squashfs se pak nacte jen to co uzivatel pusti, nebo samozrejme jde modul ulozit na flashku a pak se nacita pri spusteni...
dalsi moznost uchovani je ze si na flasku do nejakeho adresare nahrajes soubory co pri startu i ne-persisitivniho = fresh, pak slax auto nakopiruje vzdy na /
jako persistent jde pouzivat image, adresar, partisnu... -
Porteus (neregistrovaný)
..moduly aktivované z webu...-to myslíš ty moduly, který u řad 6.x.y neřešily závislosti či dělaly bordel v systému tak zoufale,
http://old.slax.org/forum.php?action=view&parentID=85559
že se na ulož.to vytvářely paralelní struktury k origo webu?
http://www.uloz.to/m/ztrapl/slax
Nebo moduly pro Slax 7, kde je už několik let :"Stay tuned?". Tak to potom jo.
-
Fantomas (neregistrovaný)
Tome, Debian prosim ne, pokud chces zachovat originalitu. Vzdyt tech debianskych livek je neurekom, tim Slax zapadne do velke sedi. Je to pohodlne na tvorbu, slusne livko zmacknes klidne mezi 500 a 700 mega. Ale proc by pak uzivatele meli pouzivat Slax, kdyz tu je treba Ubuntu? Ja sam pouzivam Slax, protoze Slackware. Z debianskych livek pouzivam vlastni a kdyz hapruje, coz bohuzel od systemd je celkem standard, tak pouzivam Ubuntu. Ktere na systemd taky preslo, takze to bude brzy haprovat stejne :-) Ale ten Slax s Debianem nedelej. Prosim.
-
Kroužící orel (neregistrovaný)
Také se přimlouvám za Slackware, z hlavních distribucí běhá asi nejsvižněji i na více, než desetiletých sestavách a prostředí XFCE se spuštěným Seamonkey na stroji s 512MB RAM je nejen spustitelné, ale hlavně skutečně použitelné. Věřím, že na živé CD nebude problém dostat nejen XFCE, to bych určitě zachoval, ale třeba i Windowmaker nebo Openbox.
Ještě mě pro zachování vzhledu napadá prostředí Trinity podobné KDE3, např. v distribuci Q4OS je krásně vidět, co vše umí. Zrovna Q4OS je postaven na Debianu, takže pokud se autor rozhodne pro výměnu OS, zde je k vidění parádní systém i pro nadšence do starých Windows... Q4OS s Trinity běhá asi stejně rychle jako Slackware s XFCE.
Určitě bych zachoval kompatibilitu se 32bity a pokud se systém vejde na jediné CD, majitelné starších strojů budou nadšeni.
-
Nemuzu si odpustit poznamku ke grafickemu prostredi.
Hodne se trapims tim na co to vlastne je:) A vetsinou dojdu k tomu stejnemu - upohodlnuje to nekolik castych akci.... On i ten terminal pod X je o neco ...pohodlnejsi... nez "obyc"
Nedavno mi padl do ruky DamnSmallLinux - jejich vytunenej fluxbox je to nejlepsi co jsem kdy lde videl...
Tak mozna by se mohl slax vydat podobnou cestou?
-
nobody (neregistrovaný)
urcite nemohl, je to jen takovej placal, protoze i kdyby je zacal psat, tak chte nechte narazi na spousty veci co musi resit, pokud to ma byt blubuvzdorne, universalni a nabizet spousty moznosti jak a odkud cist readonly data a jak a kam ukladat persistent data, jak resit modularnost a a a...
nicmene autor Slaxe, sve scripty zverejnuje zde: http://www.linux-live.org/
i kdyz uz to padlo, tak klidne znovu, zde je pamatecni web kdy autor Slaxu sponzoroval vyvoj squashfs-lzma patchu ktere v te dobe poskytoval mnohem lepsi vysledky komprese i velikosti: http://www.squashfs-lzma.org protoze mainline squashfs nabizelo jen gzip kompresi... -
jn (neregistrovaný)
Tak vyvíjím to v rámci zaměstnání, takže by asi nebyl dobrej nápad to šířit. Ale taky jde o to, že to opravdu není žádná velká věda. Inspiroval jsem se samozřejmě před několika lety právě Slaxem. Dělám některý věci méně čistě zato jednodušeji. Není to blbuvzdorné, ale to mi nevadí, nešířím to. Jednoduše jde o to, že se do initramdisku debianu přidá jednoduchý skript, který vhodným způsobem podle konfigurace (textový soubor nebo opšny kernelu) připojí "nad sebe" (aufs nebo overlayfs) různé soubory (squash, běžnej loop soubor, qemu "nafukovací" formát qcow, atd.) a případně nad to tmpfs nebo zram. Všechno je na jedný FATce na SD kartě, eMMC nebo flashce. Používáme to v embedded systémech, který nepotřebujou psát na disk, nebo jenom výjimečně. Výhoda je, že díky tomu, že se to nahrává na FATku a spustí se jeden skript pro instalaci zavaděče, tak to můžou nahrávat i technici z Windows bez dalšího softwaru a znalostí.
-
nobody (neregistrovaný)
tak vidis, ty to A. delas profesne a B. delas to oklestenejsi, C. to neni pro verejnost.... takze na tvoji podivnou otazku jaky ma Slax prinos sis vlastne odpovedel jasne sam :)
ja vim dobre jak to je, sam sem delal (nejen)live scripty&initrd pro arm Palm pdacka... takze me pvotne inspiroval Slax, ale delal sem to v ramci volneho casu, delal sem to blbuvzdornejsi, vice moznosti a funkci (jak pro BFU, tak pro reverz_developery/testery kdy se teprve portovali zakladni ovladace jadra), bylo to pro verejnost... instalace byla resena jako balicek s bootloaderem, configuraci, jadrem, rootfs, dalsima modulama, co se v jakemkoliv systemu jednoduse rozbalil na SD FAT kartu... configurace byla resena pres:
1. kernel parametry (primo zadane, nebo prostrednictvim GUI pro BFU uzivatele)
2. txt soubor na karteMel sem tam i ikonu co udelala archiv changes na sd kartu na pozadani, pripadne nastaveni ze se to delalo automaticky pri shutdown a pri startu se to zas pouzilo...
Moznosti ziskavani systemu byli z karty jako squashfs ro image, nebo ext3 rw image, nebo >=2nd ext3 partisna na SD karte, nebo NFS rootfs po siti, nebo squashfs moduly z HTTP...
Takze vim co to dalo prace a ze zakladni a neblbuvzdorne fce bylo tak 5-10% prace, zbytek prave byli ty detaily a blbuvzdornost, dalsi moznosti a kombinace atd...
-
jn (neregistrovaný)
Práce programátora je vždycky konstantní. Buď se celá vloží do funkcí, nebo toho software dělá výrazně méně, protože je nutné to udělat user friendly nebo něco podobného.
Neodpověděl jsem si. Mě zajímá přínos z hlediska funkcí. Jak jsem už psal, tak Slax jsem zavrhnul, protože je z hlediska mých potřeb příliš omezený na balíčkách a konfiguraci. Daleko praktičtější mi připadá mít co nejméně modifikované standardní distro jako třeba Debian, ideálně tak, aby to nebylo z hlediska uživatele vůbec poznat.
To, že jde systém nainstalovat na flahsku s vychytávkama jako squashfs a aufs, by nemělo omezovat funkce systému a možnosti instalace balíčků.
Jednou to vydám, až budu mít čas k tomu udělat BFU rozhraní :)
