Jaký má vlastně Slax přínos? Nainstalovat debian na klíčenku s pomocí squash, qcow, tmpfs, aufs nebo overlayfs, ard. je otázka několika krátkých skriptů a nemusíte řešit nějaký nestandardní balíčky..
urcite nemohl, je to jen takovej placal, protoze i kdyby je zacal psat, tak chte nechte narazi na spousty veci co musi resit, pokud to ma byt blubuvzdorne, universalni a nabizet spousty moznosti jak a odkud cist readonly data a jak a kam ukladat persistent data, jak resit modularnost a a a...
nicmene autor Slaxe, sve scripty zverejnuje zde: http://www.linux-live.org/
i kdyz uz to padlo, tak klidne znovu, zde je pamatecni web kdy autor Slaxu sponzoroval vyvoj squashfs-lzma patchu ktere v te dobe poskytoval mnohem lepsi vysledky komprese i velikosti: http://www.squashfs-lzma.org protoze mainline squashfs nabizelo jen gzip kompresi...
Tak vyvíjím to v rámci zaměstnání, takže by asi nebyl dobrej nápad to šířit. Ale taky jde o to, že to opravdu není žádná velká věda. Inspiroval jsem se samozřejmě před několika lety právě Slaxem. Dělám některý věci méně čistě zato jednodušeji. Není to blbuvzdorné, ale to mi nevadí, nešířím to. Jednoduše jde o to, že se do initramdisku debianu přidá jednoduchý skript, který vhodným způsobem podle konfigurace (textový soubor nebo opšny kernelu) připojí "nad sebe" (aufs nebo overlayfs) různé soubory (squash, běžnej loop soubor, qemu "nafukovací" formát qcow, atd.) a případně nad to tmpfs nebo zram. Všechno je na jedný FATce na SD kartě, eMMC nebo flashce. Používáme to v embedded systémech, který nepotřebujou psát na disk, nebo jenom výjimečně. Výhoda je, že díky tomu, že se to nahrává na FATku a spustí se jeden skript pro instalaci zavaděče, tak to můžou nahrávat i technici z Windows bez dalšího softwaru a znalostí.
tak vidis, ty to A. delas profesne a B. delas to oklestenejsi, C. to neni pro verejnost.... takze na tvoji podivnou otazku jaky ma Slax prinos sis vlastne odpovedel jasne sam :)
ja vim dobre jak to je, sam sem delal (nejen)live scripty&initrd pro arm Palm pdacka... takze me pvotne inspiroval Slax, ale delal sem to v ramci volneho casu, delal sem to blbuvzdornejsi, vice moznosti a funkci (jak pro BFU, tak pro reverz_developery/testery kdy se teprve portovali zakladni ovladace jadra), bylo to pro verejnost... instalace byla resena jako balicek s bootloaderem, configuraci, jadrem, rootfs, dalsima modulama, co se v jakemkoliv systemu jednoduse rozbalil na SD FAT kartu... configurace byla resena pres:
1. kernel parametry (primo zadane, nebo prostrednictvim GUI pro BFU uzivatele)
2. txt soubor na karte
Mel sem tam i ikonu co udelala archiv changes na sd kartu na pozadani, pripadne nastaveni ze se to delalo automaticky pri shutdown a pri startu se to zas pouzilo...
Moznosti ziskavani systemu byli z karty jako squashfs ro image, nebo ext3 rw image, nebo >=2nd ext3 partisna na SD karte, nebo NFS rootfs po siti, nebo squashfs moduly z HTTP...
Takze vim co to dalo prace a ze zakladni a neblbuvzdorne fce bylo tak 5-10% prace, zbytek prave byli ty detaily a blbuvzdornost, dalsi moznosti a kombinace atd...
Práce programátora je vždycky konstantní. Buď se celá vloží do funkcí, nebo toho software dělá výrazně méně, protože je nutné to udělat user friendly nebo něco podobného.
Neodpověděl jsem si. Mě zajímá přínos z hlediska funkcí. Jak jsem už psal, tak Slax jsem zavrhnul, protože je z hlediska mých potřeb příliš omezený na balíčkách a konfiguraci. Daleko praktičtější mi připadá mít co nejméně modifikované standardní distro jako třeba Debian, ideálně tak, aby to nebylo z hlediska uživatele vůbec poznat.
To, že jde systém nainstalovat na flahsku s vychytávkama jako squashfs a aufs, by nemělo omezovat funkce systému a možnosti instalace balíčků.
Jednou to vydám, až budu mít čas k tomu udělat BFU rozhraní :)
Mimochodem jsem se tím začal zabývat právě proto, protože mi slax nevyhovoval - málo balíčků, málo konfigurace, atd. Chtěl jsem mít co nejméně modifikované normální distro. Nejdřív Gentoo, potom jsem přešel na Debian.
