Hlavní navigace

Softwarová sklizeň (3. 9. 2003)

Michal Krause

Oblíbená sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru. Dnes tu máme javascriptový vyhledávací engine, zajímavý program pro sázení not, neobvyklý nástroj pro vývoj javových aplikací nebo variantu GTK umožňující běh X aplikací v textové konzoli.

Obsah

Opět bych si rád po delším čase přihřál svou vlastní polívčičku a upozornil na novou verzi wmcliphistu. Pokud jej čirou náhodou :) neznáte, jedná se o jednoduchou utilitu udržující historii operací s clipboardem v X11 (omlouvám se všem znalcům vnitřností X za ne zcela přesnou, leč laikům zřejmě srozumitelnější terminologii) určenou pro použití v kombinaci se správci oken podporujícími „dokovatelné“ aplikace (např. Window Maker nebo Fluxbox a zřejmě i BlackBox či OpenBox, poslední dva jmenované jsem ovšem netestoval). Novinkou verze 0.6 je volitelně automatické přebírání obsahu schránky, který tak nezmizí při ukončení aplikace, z níž pochází, a hlavně nová obsluha akcí typu exec (spuštění aplikace). Uživatel si může určit, zda se má akce vykonat ihned po vložení vyhovujícího řetězce, až po stisknutí přednastavené klávesové zkratky a/nebo stisknutím prostředního tlačítka myši na patřičné položce v menu (což umožňuje vyvolávat akce nejen na poslední vložené položce). Druhé jmenované vylepšení je příspěvkem Michaela Beattieho.

Ne každý má na webu k dispozici některou z technologií umožňující dynamické generování obsahu, a tak není divu, že stále vzniká mnoho různých pomůcek, které se snaží používání těchto z donucení statických webů zpříjemnit všemi dostupnými prostředky. Mezi takové šikovné pomůcky patří i vyhledávací engine Tipue napsaný kompletně v klientském JavaScriptu. Předem je třeba říci, že Tipue neobsahuje nástroj pro indexování a datový soubor obsahující klíčová slova je třeba vytvořit ručně. Z pochopitelných důvodů není jeho typickým využitím fulltextové prohledávání, což ovšem nemusí nutně být na škodu. Druhým omezením Tipue je velikost indexu – protože JavaScript běží v prohlížeči uživatele, musí se k němu index stáhnout, takže je vhodné udržet jej v rozumných mezích. Autoři doporučují používat Tipue pro weby nepřesahující 100 dokumentů, což obvykle znamená index o velikosti cca 20 KiB. Tak to by byla omezení a nyní už jenom samá pozitiva a sociální jistoty :) Tipue zaručeně funguje v Mozille 1.0 a vyšších, v Netscapu 6.0 a vyšších, Exploreru 5.5 a vyšších, Opeře 6 i 7 či Safari 1.0 a zřejmě i v dalších prohlížečích, které podporují JavaScript 1.3 a alespoň základy DOM Level 1. Při vyhledávání lze používat některé booleovské operátory a fráze. Výsledky lze volitelně zobrazovat ve frame nebo iframe. Tipue je šířen pod GPL.

Software z méně obvyklých oblastí lidského konání je mezi otevřeným softwarem poměrně rozšířený. Do této kategorie bych řadil i sazbu notových zápisů, kde je k mání hned několik opravdu kvalitních produktů, jako třeba MusiXTeX, LilyPond nebo různé varianty systému ABC. Dalším přírůstkem do této kategorie programů je Philip's Music Writer. Jeho původ je třeba hledat na systémech Acorn RISC OS, nicméně tato varianta je určena pro un*xové operační systémy. Podobně jako výše zmíněné projekty i zde se jedná o jakýsi překladač speciálního zdrojového kódu popisujícího notový zápis. Za jeho stěžejní výhodu bych ale označil to, že není nijak vázán na další programy, takže nemusíte instalovat žádný TeX nebo něco podobného. Dlužno podotknouti, že kvalitě výstupu to dle mého názoru nijak neubírá. Mezi zajímavé vlastnosti PMW patří například automatické rozdělení zápisu na takty (s možností manuálních zásahů), automatické zalamování řádek i stránek nebo naopak použití předem určených rozložení, podmínečné zpracování umožňující generování různých výstupů z jednoho zdroje, podpora až 63 souběžných osnov s možností generování pouze vybraných partů, podpora akordů, značek, různých typů hlaviček not, vkládání textu, a tak by se dalo pokračovat ještě hodně dlouho.

Zemljanka týmu se povedl husarský kousek, když dokázali vytvořit textový port GTK pracující nad knihovnou ncurses. Jinak řečeno, díky Cursed GTK lze spustit X aplikace napsané s pomocí knihovny GTK2 v holé textové konzoli bez framebufferu nebo jiných grafických udělátek. Pokud nevěříte, můžete si prohlédnout screenshoty, na nichž je k vidění například přímé srovnání některých dialogů a ovládacích prvků v grafickém i textovém prostředí, akční nastavování gamma křivky a nebo také reálná aplikace – oblíbený IRC klient X-Chat. Pokud se s obrázky nespokojíte, můžete si samozřejmě Cursed GTK vyzkoušet. Doporučuje jedna z jedné Johanky, kterou znám :)

Runtime Java Class Editor je zajímavý nástroj pro javové vývojáře, který umožňuje modifikaci javového kódu za běhu aplikace. Projekt sestává ze dvou prvků – kompilátoru javaprec, který zajišťuje editovatelnost kódu, a prostředí Runtime Object Modifier, majícího na starost vlastní runtime modifikace. RJCE je samozřejmě především vývojový nástroj, který umožňuje snadno průběžně ověřovat různé nápady a poznatky. Zajímavé je, že změny lze aplikovat buď na konkrétní instanci nebo na jejich skupinu (např. seznam) a nebo na třídu a tudíž všechny instance. Jistým vedlejším, leč užitečným efektem je možnost použít RJCE jako skriptovací nástroj schopný za běhu vykonávat běžný javový kód se všemi platnými omezeními danými modifikátory přístupu k třídám, metodám i atributům.

Blbinka týdne

Někteří z vás si možná vzpomenou na šetřič obrazovky snad ještě pro Windows 3.x, kterému se familiárně přezdívalo „trosečník“. Šlo o graficky podařené a poměrně humorné epizodky ze života trosečníka na opuštěném ostrově. Narozdíl od většiny ostatních šetřičů byl trosečník zajímavý tím, že dělal pokaždé něco jiného (tedy pokaždé ne, epizodek byl samozřejmě omezený počet, ale změna to byla). Pravda, obrazovku asi příliš nešetřil, ale spoustě lidí jistě udělal radost :) A proč o tom vlastně tak sáhodlouze píšu? Inu, proto, že dnešní „blbinkou“ je velmi podobný projekt, ovšem tentokrát v podobě šetřiče pro KDE3. Hlavní postavičkou není trosečník, ale tučňák žijící na ledové kře, který navíc není „placatý“, alébrž trojrozměrný – jinak jde v podstatě o totéž, byť jedno zajímavé vylepšení původní myšlenky tu je. Příběhy, které tučňák prožívá, si totiž můžete psát sami pomocí relativně jednoduchého jazyka a navíc i tvořit vlastní reálie (ostrovem počínaje a předměty na něm konče). To činí TuxSaver rozhodně zajímavým projektem, i když, podobně jako kdysi u trosečníka, hlavní účel šetřiče obrazovky jde jaksi stranou :)

A to je pro dnešek vše…

Našli jste v článku chybu?