"a nechce se vám instalovat systém od začátku"
To mi vysvetli, proc bych proboha mel delat takovyhle harakiri? A pak resit, co se kde zapomelo?
Vemu disk, nahodim si na nej partysny/fs dle vyberu (je uplne jedno jaky) a pak nad tim pustym rsync z disku A na disk B. A kupodivu nejakym zazrakem se prenesou vsechny soubory, veskera konfigurace a celej system a bude to zcela funkcni. Jediny do ceho musim zasahnout je potencielne fstab a pripadne konfigurace grubu(nebo pustit grub-install).
A to zcela pomijim takovou "drobnost" jako prenaseni potencielne klidne i stovek GB data po ssh ... to bude fofr.
Samotný linuxový systém opravdu nemá stovky GB. Linux je mnohem úspornější. Spíše jednotky, max. desítky GB. Pokud máte gigabitovou síť a přenášíte to lokálně, je to otázka několika minut. Rychlost vás nejspíše překvapí a bude to pravděpodobně rychlejší než běžná nová instalace.
Stovky gigabajtů může mít adresář /home/, ale to jsou data, která zjevně potřebuji přenést bez ohledu na to, jaký souborový systém používám. Pokud použijete na přenos ZFS, tak je přenos výrazně rychlejší než, kdyby jste použili např. rsync. Krom toho ZFS umí dělat inkrementální zálohy, tedy čerstvou zálohu je možné mít i za několik vteřin.
Když používáte ZFS boot menu, už nikdy nemusíte mít obavy z upgrade systému, nebo z toho, že si systém nějak pokazíte, protože můžete mít verzí Linuxu, kolik chcete, na jednom disku. A pokud něco nefunguje dobře, tak se můžete vrátit v čase. S obvyklým ext4 je to pak mnohem složitější.
Kdyby někdo napsal článek, jak podobné věci dělat s Btrfs v Debianu, byl bych rád. Obávám se ale, že to nebude o moc jednodušší. Btrfs také není dobře do Debianu integrován, většina jej zatím nepoužívá.
Mno, dva debiány s rootem btrfs mám, otázkou je, jak ta integrace vypadá.
Jestli jen na tom jet, tak to je naprosto transparentní, prostě se v instalátoru zadal btrfs místo ext4, žádné další harakiri.
Jestli využívat nějaké pokročilejší funkce? Zatím používám (před velkými změnami) akorát jednou za X měsíců snapshot, zkušenost s revertem nemám, jen maně vím, že je třeba do command liny grubu je potřeba "cosi" přidat, aby nabootoval ten snapshot, a ve velkém teda používám offline deduplikaci (bees), ale ta je na tom naprosto nezávislá,
No kdyby se jeden z Debianů pokazil, můžete nabootovat do toho druhého a pak zkoušet provést rollback, nebo zkoušet přidávat do GRUBu právě to "cosi", co by vám umožnilo nabootovat do té starší verze. Zjevně ale nic uživatelsky přívětivého to není.
Vy máte ale tu velkou výhodu, že máte nachystaný ten druhý Debian, což ale většina uživatelů mít nebude. A tak to možná budou muset řešit z nějaké live distribuce v závislosti na tom, jak moc si původní Debian rozbili. Také by to bylo zjevně na článek, jak tohle co nejlépe řešit a jestli jsou nějaká rozhodnutí na začátku, co mohou pak ulehčit život.
U ZFSBootmenu je to čisté právě v tom, že je to nezávislá ministribuce uložená přímo v UEFI, která umí bootovat všechny Linuxy na ZFS. A ty jsou na sobě nezávislé. Spravovat a vytvářet snapshoty a bootovat do všech snapshotů. A aktualizovat ZFSBootmenu lze pouhým stažením jednoho souboru. Není to závislé na nějakém konfiguračním souboru GRUBu jedné z těch uložených distribucí, která kdyby se smazala, přestane GRUB fungovat. Nebo je to už řešeno lépe?
Nie.
Je to na to, aby system vedel zistit, ci nabootovane komponenty su tie, ktore ocakava a ci mu niekto nepodhodil nieco ine.
Napriklad preto, ze ked ma niekto zasifrovane disky, treba k nim heslo, ktore odomkne kluc na desifrovanie. Toto heslo mozem bud rucne tukat do systemu pri kazdom boote, potencionalne do kompromitovaneho systemu, alebo pokial su vsetky komponenty podpisane doveryhodnym klucom, tak si moze heslo/kluc odpecatit z TPM a ja nemusim tukat nic; system nabootuje a desifruje disky bez mojej asistencie a heslo by pytal, len keby sa na situacii nieco zmenilo.
Díky za vysvětlení Secure Boot. Nikdy jsem to moc nechápal k čemu je ta komplikace dobrá.
Tedy k uchování hesla, aby je nebylo nutné zadávat při startu.
Ale pokud se někdo dostane do Biosu, aby to vypnul a nebo má možnost disk vytáhnout, stejně přestane tato ochrana fungovat. Tedy je to taková hodně chatrná ochrana.
Operační systém by stejně běžnému uživateli neměl dovolit zapisovat něco do boot uefi partition. A pokud se někdo umí stát rootem, má jiné možnosti jak se k datům dostat.
No já to raději vypínám i na serverech, protože nechci někdy v budoucnu řešit problém, že je něco po aktualizaci špatně podepsané. A u notebooku to heslo při startu raději zadávám. Ale není to moc často neb téměř vždy počítač jen uspávám. Výhoda je, že by dotyčný měl problém se k datům dostat i když si vytáhl disk.
> Ale pokud se někdo dostane do Biosu, aby to vypnul a nebo má možnost disk vytáhnout, stejně přestane tato ochrana fungovat. Tedy je to taková hodně chatrná ochrana.
Praveze nie. Ked to niekto v BIOS-e vypne, tak BIOS nebude hashovat komponenty v boot sekvencii, nebude sediet finalny hash (bios+bootloader+kernel+initrd+kernel cmdline) a TPM tajomstvo (kluc) nevyda. Pokial sa vyberie disk do ineho pocitaca, tak ten nema TPM s potrebnym klucom a nema co vydat. Treba to brat tak, ze je TPM je uschova tajomstiev, naviazana na dosku, ktora vyda to tajomstvo za urcitych podmienok -- a tie podmienky nie su tak celkom v rukach toho, kto si to tajomstvo pyta.
> Operační systém by stejně běžnému uživateli neměl dovolit zapisovat něco do boot uefi partition.
Vsak ono to v uefi partition nie je. Dokonca ani v uefi vars. Je to v TPM.
> A pokud se někdo umí stát rootem, má jiné možnosti jak se k datům dostat.
No, nema. To je predsa pointa.
> Ale není to moc často neb téměř vždy počítač jen uspávám.
Tu bezpecnost zavisi od toho, ako sa pocitac uspava. Vymaze kluce z RAM a vypyta si ich znova pri zobudeni? (Systemd-homed mal s tymto problem typu kura vs vajce: pokial vymazava kluce pri locku alebo sleepe, a pouzivatel ma zasifrovany home, v nom ~/.ssh/authorized_keys, ako ho potom overit a odomknut home, pokial pouzivatel nema aktivnu session a teda este nie je jeho home odomknuty?).
> dotyčný měl problém se k datům dostat i když si vytáhl disk.
To by mal aj s TPM. Musel by mat desifrovaci kluc -- co moze mat, ono nie je dobre spoliehat sa len na TPM. Ked ten z nejakeho dovodu zlyha -- napriklad pri update BIOS-u -- tak je dobre vediet odomknut svoje data staromodne.
> vypínám i na serverech, protože nechci někdy v budoucnu řešit problém, že je něco po aktualizaci špatně podepsané.
Je to pohyblive kolecko, ktore sa moze pokazit, ale prave tohto by som sa neobaval.
Díky za vysvětlení. Ještě ale nechápu tohle.
>> A pokud se někdo umí stát rootem, má jiné možnosti jak se k datům dostat.
>No, nema. To je predsa pointa.
Pokud se někdo dostane do mého počítače nebo serveru jako root. Jak mu Secure boot zabrání aby se dostal k datům? Data jsou přece v té chvíli již odemčená. A jako root je možné se stát libovolným uživatelem.
Také mne napadá, že díky TPM 2.0 může být s každým upgrade trochu kovbojka.
> Jak mu Secure boot zabrání aby se dostal k datům? Data jsou přece v té chvíli již odemčená.
Bezi tvoj system. Nie recovery, nie utocnikov system.
Takze pri klasickom sifrovani, ano, tvoj root sa vie dostat k datam, ale iba tvoj root z tvojho systemu (t.j. utocnik musi poznat heslo roota, mat jeho ssh kluc alebo sa nejako inak dostat k jeho pravam). Root z recovery media sa k datam nedostane. Root z ineho pocitaca, kam vlozis disky, sa k datam nedostane, ani jeden z nich ich nebude vediet desifrovat.
Pokial vsak mas dataset per homedir a kazdy ma svoj vlastny kluc (so zfs to mozne je, btrfs zatial nevie nativne sifrovat), alebo pokial mas luks image per homedir (ako robi spominany systemd-homed), tak aj ako root uvidis len zasifrovane data. Musi sa prihlasit user a odomknut svoj home, az vtedy bude desifrovany. A zase sa zamkne, ked sa odhlasi alebo zamkne pocitac.
(A teoreticky: teba nemusi zaujimat sifrovanie samotneho systemu -- v pripade open source systemov utocnik nezisti nic nove. Na systeme ta zaujima integrita /, na co ti staci nieco ako dm-verity. Sifrujes len zaujimave data, teda /home a mozno /etc+/var).
"No kdyby se jeden z Debianů pokazil, můžete nabootovat do toho druhého"
"A tak to možná budou muset řešit z nějaké live distribuce v závislosti na tom, jak moc si původní Debian rozbili"
man grub-btrfs
Vase argumenty silou mocou obhajujuce ZFS proste neobstoja. Zameriavate sa na malichernosti, alebo veci, ktore existuju aj vo svete BTRFS, akurat o nich asi neviete. ZFS neodsudzujem, ale takmer nic z toho, co je uvedene v clanku, nie je ta killer feature kvoli ktorej by som na zfs prechadzal.
Instalator debianu vie btrfs tak maximalne vytvorit v ramci partition a nastavit mu mount point.
Zhodou okolnosti som sa prednedavnom s nim hral (13.7) a chcel som btrfs filesystem tak, ako som zvyknuty z inych distribucii -- so subvolumes @root, @home a @boot. Instalator samozrejme o existencii subvolumes netusi a Google prezradil, ze kedy si treba z instalatora odskocit do druhej vt a tam si to vsetko nastavit rucne. Rovnako netusi, ze btrfs moze ist cez niekolko partition alebo diskov, alebo ze moze mat definovany pocet kopii alebo paritu pre data ci metadata co rozhadzuje na rozlicne zariadenia.
"zkušenost s revertem nemám, jen maně vím, že je třeba do command liny grubu je potřeba "cosi" přidat"
Hele je to uplne primitivne trivilani ... proste si pripravis disk ... a v pripade btrfs se to jmenuje subvolume. (i celej disk je subvolume) a muzes si do grubu proste pridat polozku backup ... ktera ti misto primarniho subvolumu na / pripoji libovolnej jinej. A normalne z toho nastartujes, obnovovat nic nemusis. A klidne z toho muzes pak zacit delat dalsi snapy.
Jenom to potom vede k takovymu ponekud chaosu, protoze muzes mit ruzny odbocky odbocek ... technicky to bude fungovat, a ty pak uz nebudes vedet co jsou ty aktuelni data.
Ma to ovsem jeste dalsi aspekty, cim vic snapu mas, tim je to cely pomalejsi a tim vetsi fragmentace dat. Deduplikace samo dela presne totez.
"Samotný linuxový systém opravdu nemá stovky GB"
Ano soudruhu, takze uzivatelsky data zahodime.
"použijete na přenos ZFS, tak je přenos výrazně rychlejší než, kdyby jste použili např. rsync"
Tak to jiste, to mi vysvetli, jak pouzity FS ovlivnuje rychlost ssh po siti ...lol.
"Když používáte ZFS boot menu, už nikdy nemusíte mít obavy z upgrade systému, nebo z toho, že si systém nějak pokazíte, protože můžete mít verzí Linuxu, kolik chcete, na jednom disku. "
Hezky nesmysl vygenerovany LLM ...
Ehm, pardon, COZE ?! BTRFS nad debianom pouzivam, no, 15 rokov, alebo tak nejak. /home nemam na samostatnej particii, dokonca ho nemam ani ako samostatny subvolume. Rootfs mozem mat ako samostatny subvolume a upgradovat/snapshotovat/prepinat sa medzi snapmi v grube bez akychkolvek problemov (ale nepouzivam to). Celkovo som zmysel clanku vobec nepochopil, pripada mi to ako nejaky checklist niekoho kto robil nejaku migraciu nejakym pre neho konkretne vyhodnym sposobom, ale cloveka co o prechode na zfs *1 uvazuje to v nicom nepouci a nijak mu to nepomoze.
*1 - a priznam sa ze nevidim jediny dovod preco to robit. Za tych 15 rokov som na btrfs neprisiel o data ani raz. Mozem narozdiel od zfs kombinovat disky roznych velkosti (ked viem co si mozem dovolit, aby som nesiel do priliz velkeho rizika). Funguje tam ako -send tak -receive. Snapshoty. Subvolumes.
4. 11. 2026, 16:52 editováno autorem komentáře
"Většina lidí stále používá ext4"
A v tom je nejakej problem?
"a nebo pokud si někdo dělá skladiště filmů či her"
???
btrfs je dobry ve firmach, kde ti na tom sharu operuje stado negramotnych opic, ktery maji pocit, ze si kazdej soubor musej zkopirovat "k sobe". Potom dava smysl pouzivat deduplikaci, ktera uplne vpohode sahne na 1:10 i vic.
Ale musis pod tim i nad tim mit pochopitelne adekvatni HW.
A ta deduplikace pro stádo opic, to je docela vtipné.:) Že je to asi nejčastější užití deduplikace s největším efektem mne nenenapadlo. U nás má deduplikace naprosto zanedbatelný benefit. A i kdybych nasazoval třeba 50 téměř stejných kontejnerů, je možné to řešit i jinak a lépe, jako většinu adresářů sdílet mezi nimi jako read only a podobně.
> "Většina lidí stále používá ext4"
> A v tom je nejakej problem?
Ext4 je příšerně "zastaralé" jak s porovnáním se ZFS a tak Btrfs. Důvod proč většina lidí nepoužívá něco lepšího je spíš v tom, že to není dostatečně pohodlné a není to zjevně ani dobře zdokumentované, navíc o těch možnostech (vracet se v čase, snapshoty, incrementální zálohy, flexibilita, komprese, šifrování) ani nemusí vědět.
Tak konkrétně na AI sdílet jinak se mi krajně nevyplatilo, všechno "dá řešit i jinak" vede k "pruda na entou" až po "velmi nepříjemná časovaná bomba" (ne-RO hardlinky).
Ono jinak třeba takový PyTorch si v desítce různých projektů žije svým vlastním životem, jednotlivé venv žerou neskutečně místa, to samé modely (spousta věcí si při prvním spuštění natahá modely k sobě, pokud je nemá, dělat ručne symlinky u každého pokusu beru jako kategorie "extra pruda dlouhodobě neudržitelná").
ad poslední odstavec - trochu konzervatismu neuškodí. btrfs používám, protože ty funkce na daný use case potřebuju, ne proto, že ty funkce má. On ten ext4 je extrémně stabilní i rychlý, ne vždycky platí, co má víc funkcí, to je lepší. Však dejte na ZFS vytíženější mariadb... :)
S PyTorch si nehraji, na to bude speciální počítač s jiným diskem. Já ZFS používám na kontejnery. A tam je jedno z běžných použití, aby měl každý zákazník svůj kontejner. Žádné hardlinky, ale kontejnery mohou sdílet (mít namountovány) celé adresářové struktury co budou read only. Nejen že to zabere méně místa na disku, je to i bezpečnější, ale také to stačí aktualizovat jen jednou a ne pro každý kontainer zvlášť.
Hodně vytížené databáze na zapisovaná a update na ZFS a FreeBSD mám, po vyladění to běží výrazně úsporněji a rychleji s menším opotřebením disků, než dříve na Linuxu s ext4. Zásadní je zbavit se dvojitých komitů jak na úrovni databáze tak fs. Používám jen komity na ZFS cca jednou za minutu a je to pak mnohem úspornější. Při výpadku elektřiny (kdyby selhala záloha elektřiny) pak mohu přijít max. o poslední necelou minutu dat, což ale v mém případě není zásadní problém. Data ale budou vždy konzistentní. Pokud se používá ZFS na databázi s replikou, problém to nemůže být naprosto nikdy, protože se replika nastartuje od posledního komitu naprosto bez problému a vše co se neužilo nechá provést znova.
Offline dedup pro ZFS také existuje např. https://github.com/Mic92/zfs-dedup Ale neměl jsem zapotřebí to používat, protože v mém případě je úspora zanedbatelná. Pro stádo opic bych o tom uvažoval, nebo bych klidně nasadil i onlinde dedub, které může být paměťově náročně, ale pro opice by to stačilo. Opice totiž ukládají spíše větší soubory, ale množství není tak obrovské a na tom se dedub dělá lépe. Na rozdíl od kontainerů nebo jailů, kde může být obrovské množství spíše menších souborů.
" celé adresářové struktury co budou read only."
Jenze o tohle se musis starat, musis to resit a obsluhovat, zatimco dedup se o to postara tak nejak samo, a ta vec vubec netusi ze nekde s necim nejaky data sdili ... a navic a to predevsim ... to NENI RO. Tudiz to muzes pouzit kdekoli a kdykoli, a ne jen ve velmi specielnich pripadech.
Takze pokud mam na disku 100x identicky excel, prorotoze si ho 100 oranguranu stahlo ze sdilenyho disku do svyho profilu, tak to zdeduplikuju na jeden (a nejaky ty metadata) a kdyz ho nahodou jeden z nich nejak zmodifikuje, tak bude mit pro sebe tu zmotifikovanou verzi ... ktera mozna bude 90% obsahu stejne sdilet.
"ZFS na databázi"
Ze se fubec namaham == nevis ani jak funguje fs a uz vubec netusis jak funguje databaze. Transakce je pro tebe (a predpokladam ze i pro tu nejmenovanou databazi) tak maximale sprosty slovo.
A ne neprijdes o minutu, se svym pristupem prijdes klidne o celou databazi.
- Ake kontajnery pouzivate? Docker standardne pouziva jeden image pre rozlicne identicke kontajnery a aj image su riesene po vrstvach, takze tie, ktore maju spolocneho predka zdielaju spolu subory. Nemusi (moze) na to ani pouzivat zfs, bezi to s overlay2 aj na ext4.
- Vypinat commity je nebezpecne. Ano, bude to rychlejsie :) ale hw moze klamat, ci to ma naozaj ulozene.
- dedup nezalezi od velkosti suborov. Deduplikuje sa po blokoch a teda vie to deduplikovat aj take subory, ktore zdielaju len cast obsahu. Samozrejme, idealne je, ked aplikacia pouzije reflink, vtedy je informacia uplne presna. Automat nekontroluje zhodu od kazdeho offsetu, ale od hranice bloku, na rozdiel od informacii, co ma k dispozicii reflink.
- Používám samotné lxc a jaily. Každý kontejner je samostatný. Jakákoli deduplikace se nevyplatí, ušetřil bych max. několik procent celkové kapacity. Pokud to má docker dobře vyřešené, pak deduplikace bude dobrá opravdu jen pro snížení škod stádem opic.
- ZFS funguje dobře i bez vypínání komitů. Ale ne vždy je nutné je nechat zapnuté, protože ZFS samo o sobě bývá dostatečnou ochranou proti poškození konzistence dat. Pří výpadku elektřiny ZFS změny na souborovém systému rollbackne k poslednímu konzistentnímu stavu. Přijít o pár vteřin dat jednou za pět let, při výpadku elektřiny i záložního zdroje, je pro mnohé služby akceptovatelné. Krom toho "ztracená" data nejspíše budouv pořádku na serveru, na který se databáze replikuje klidně v jiné lokalitě. Pokud máte v databázi např. účetnictví, kde je každá položka hodně podstatná včetně navázání na další záznamy, pak jich ale nemáte zase tolik, aby několikanásobný zápis dělal problémy s výkonem.
- pokud máte převážně větší soubory, můžete mít větší recordsize a to výrazně usnadňuje a zefektivňuje deduplikaci. Stádo opic vytváří převážně větší soubory, ale nezvládne jich vytvořit obrovské množství - deduplikace je snadná a efektivní a u stáda opic přináší i velmi podstatnou úsporu místa na disku.
ZFS je odolnější vůči chybám co mohou vzniknout na disku při výpadku elektřiny než ext4 díky copy on write. Data se nepřepisují na místě. Stav disku se vrací k poslední komitnutné a konzistetně zapsané skupině dat. A i kdyby tohle selhalo, lze se vždy vrátit k poslednímu snapshotu. Vypínat komity v databázi je tak bezpečnější než u ext4.
Pokud se ale něco stane s hlavní databází, scénář je, aby funkci databáze přebral jiný stroj, který byl do teď jen replika. Pokud replika není zasažena stejným výpadkem elektřiny, žádná data se neztratí a nekonzistence nevznikne. Replikuje se totiž okamžitě.
Docker uz roky vie vcelku uspesne pouzivat btrfs subvolumes a funguje to dobre. Ma to jednu nevyhodu, ktora ma mozno riesenie, ale ja som ho neobjavil - ked chcem odzalohovat /var/lib/docker, s btrfs je to PITA, preto si docker prepinam na overlay2 aj na btrfs diskoch. Pokial ma niekto nejake jednoduche riesenie, sem s nim.
Už je to nějaký pátek, ale psal jsem tu článek o tom, jak migrovat z EXT4 na ZFS aniž by k tomu bylo potřeba cokoliv dalšího. (https://www.root.cz/clanky/konverze-debianu-ze-souboroveho-systemu-ext4-na-moderni-zfs/) Používám to pořád, mám na to skripty, mám podobné skripty i na instalaci rovnou na ZFS, včetně šifrování, encrypted swapu atd. Kdyby o to byl zájem, můžu se pokusit to trochu začistit a zveřejnit...