Ešte raz - nechcem autora haniť. Vážim si, že napísal tieto články. Ale predsalen mi tam niečo chýba. Autor zjavne ovláda ZFS, má s ním skúsenosti na viacerých strojoch a pod. Podľa všetkého v oblasti Btrfs, či SecureBoot už to také presvedčivé nie je. Čo ma veľmi zaujalo je, že robí snapshoty bežiaceho systému každých 5 minút. Má tak možnosť v prípade problémov nabootovať starší snapshot, prípadne vrátiť zmenu, ktorú vykonal. A práve toto by mohlo byť jadrom seriálu - ako vlastne tie snapshoty orchestruje? Robí snapshot každých 5 minút, potom raz za hodinu jeden vyberie a staršie vymaže, raz za deň vyberie jeden a zmaže tie z predchádzajúceho dňa, atď. ? Toto by bola naozaj veľká pridaná hodnota.
Aby nedošlo k nedorozumeniu - Btrfs nepoužívam. Kedysi som ho skúsil na laptope kvôli Timeshift. Vtedy ma to nepresvedčilo a neskôr som sa vrátil ku LVM + ext4. Momentálne mám v pláne migráciu laptopu na LUKS2 + TPM2 + SecureBoot + Btrfs. Práve kvôli bezpečnejšiemu CoW, možnosti vytvárať snapshoty a integrácii v kerneli. A ktovie, možno sa nakoniec dokopem k tomu, aby som napísal článok o dôvodoch, ktoré ma k tomu vedú, na čo som narazil a či to splnilo moje očakávania.
No, on to byl původně jeden článek, redakce jej rozdělila na 3 díly. Tedy původním cílem nebylo psát nějaké obecné vyčerpávající pojednání o ZFS. Navíc to už bylo napsáno.
Srovnávat s Btrfs obecně nemohu, neboť jej nepoužívám. A jsem si vědom toho, že je to hodně věc názorová a nechci tvrdit něco kontroverzního přímo v článku.
V době cca před deseti lety, kdy se rozhodovalo co použít, nebyl Btrfs rozhodně dostatečně odladěný pro intenzivní použití na serverech, včetně hodně zatěžovaných databází.
Tedy proto jsem začal používat ZFS. Nyní nemám důvod ZFS opouštět, zvláště když jsem kvůli ZFS začal používat i FreeBSD. Konfigurace ve FreeBSD je v mém případě mnohem přehlednější a přímočařejší, což výrazně usnadňuje správu kontejnerů.
ZFS se dá používat různě, jeden ze způsobů je možnost snadno dělat zálohy a např. klonovat jeden systém pro více různých počítačů či pracovníků. Je to podle mne dobrý způsob, jak ukázat něco praktického. Návod navíc potřebuji i pro sebe. Hlavní motivace je ta, že jednou za několik let rád začínám s čistou instalací. Se ZFS mohu instalaci novějšího systému udělat dříve, než odstraním ten starší. Nemusím fyzicky měnit disk. Starší instalaci mohu odstranit až poté, co se novější plně otestuje a zkopírují se ze staršího systému různé pomocné skripty a důležité soubory, které používají zaměstnanci.
O tom, jak jej používám na serverech, by se také dalo napsat. Ale čtenářů by bylo asi trochu méně a také je tam trochu omezení v tom, jaký nástroj na automatické inkrementální zálohování použít. Je jich ohromné množství. Každý má nějaká svá pro a proti a těžko říci, co je nejlepší. Na Linuxu používáme vlastní nástroj napsaný v Ruby, ale nejsem úplně spokojený. Na FreeBSD používám zrepl - https://zrepl.github.io/. Zrepl funguje samozřejmě i v Linuxu. Celkem dobrý. Snapshoty se dělají každých 5 minut jak na Linuxu, tak na FreeBSD a inkrementálně se přenášejí vždy na jiný stroj. Ta inkrementální synchronizace trvá vždy max. pár vteřin a je omezena rychlost, aby to nezahltilo linku. Funguje to roky spolehlivě.
Architektura je taková, že jsou vždy dva stroje, které se navzájem zálohují, a kdyby jeden vypadl, druhý je připraven zastat jeho práci. Jaily/kontejnery prostě spustím na tom druhém stroji se stejnou IP adresou během několika minut. Problémový stroj mohu vypnout. Tedy žádné zdlouhavé složité obnovy ze zálohy se nekonají.
Mám více času na to prozkoumat počítač či disk, který selhal.
Tedy všechny stroje jsou ve dvojicích, které se navzájem zálohují a zaskakují.
Až budou stroje s FreeBSD 3, budou se zálohovat všechno na všechny stroje. Většinu Linux strojů hodlám časem odstavit ve prospěch FreeBSD. Ale to z hlediska ZFS vůbec nic nemění, to se na Linuxu používá v podstatě stejně.
Dat nemáme tolik, aby to byl problém mít většinu záloh na všech strojích, hardware jsme naštěstí nakupovali před zdražením. Se ZFS žádný problém nikdy nebyl, nemá pro mne smysl zkoušet Btrfs, které navíc nefunguje na FreeBSD, které nyní také používáme a kvůli jednoduchosti nehodláme opouštět.
Jak dobře či podobným způsobem používat Btrfs by mne také zajímalo, ale psát o tom nemohu, neboť s tím nemám zkušenost. Je více způsobů, jak dělat něco dobře i jak dělat něco špatně. Že někdo něco dělá jinak, neznamená, že je to špatně a i tak je možné se něčím nechat inspirovat. Tedy moc nechápu nářky, jako že je FreeBSD nebo ZFS zastaralé a nemá smysl jej používat. Podobné věci nelze zobecňovat.
1. "možnost snadno dělat zálohy a např. klonovat jeden systém pro více různých počítačů či pracovníků"
btrfs-send, btrfs-receive, pripadne cp --reflink pokial by slo o image virtualov v ramci jedneho subvolume
2. Se ZFS mohu instalaci novějšího systému udělat dříve, než odstraním ten starší.
To mozete aj s btrfs. Staci novy system nainstalovat do subvolume a nabootovat z neho. Pripadne pokial sa nejedna o cistu instalaciu, ale upgrade existujuceho systemu, tak snapper alebo grub-btrfs atd...
3. Snapshoty se dělají každých 5 minut jak na Linuxu, tak na FreeBSD a inkrementálně se přenášejí vždy na jiný stroj
btrfs-send, btrfs-receive a https://github.com/digint/btrbk
4. Ta inkrementální synchronizace trvá vždy max. pár vteřin a je omezena rychlost, aby to nezahltilo linku.
Obmedzenie rychlosti som neskumal, ale ano, prenos snapshotov je (vie byt) inkrementalny.
5. Jak dobře či podobným způsobem používat Btrfs by mne také zajímalo, ale psát o tom nemohu, neboť s tím nemám zkušenost.
Myslim ze z toho o com pisete je to funkcne 1:1. Co si pamatam co ZFS malo naviac proti BTRFS (a teraz snad nekecam, je to 10-15 rokov) bola moznost na ZFS spravit block device (napr. pre virtualnu masinu). Na btrfs to vtedy neslo, aka je situacia dnes netusim, ale mam taky tusak, ze ked sa dokazal presunut na btrfs swap, tak to uz mozno poriesene bude.
Já bych vám dal odpověď ze svého pohledu na bod čtyři. Rovnou přiznávám, že operační systém provozuji na ext4 (protože jsem to tak jednou už nainstaloval a tím pádem to tak je a bude, dokud to neklekne) a ZFS jsem zvolil pro zálohování. Proč jsem zvolil ZFS a ne BtrFS?
1.) Zálohuji na jednom jednoduchém zrcadle tři počítače tří lidí. Každý má zvlášť dataset s vlastním šifrováním. Pokud vím, tak BtrFS neumí nastavit šifrování zvlášť pro každé subvolume a řeší ho pouze globálně. Jsem si 100% jisý, že toho i s BtrFS lze nějak docílit, ale ten postup bude složitější a samotný BtrFS to nedá sám. Snad nelžu. Kdyžtak se omlouvám a opravte mě. Šifrování samozřejmě může zajistit případně zálohovací software, ale tady je výhodou, že jeden nemá možnost narušit zálohu druhému, protože se k datům někoho jiného prostě nedostane. Já vím, je to zbytečná paranoia obzvlášť v rodinném prostředí, ale... Zároveň tím je zajištěno, že pokud dojde k narušení záloh, nemůže být nikdo nařčen ze sabotáže, protože je jasné, že do datasetu někoho jiného se nemohl nikdo cizí dostat (pokud zanedbám únik hesla).
2.) ZFS umí deduplikovat datové bloky za letu a sám. Není potřeba spouštět separé další program duperemove a pak dělat rebalanci, aby se uvolnilo místo. Obě tyhle operace zaberou dost času. Nicméně... ZFS DDT si bere dost RAMky a deduplikaci mi nyní řeší BorgBackup, takže jsem jí nakonec po dlouhé úvaze nepoužil a do teď přemýšlím nad tím, jestli to nebyla chyba. Ale zdá se, že jí v této konfiguraci fakt nepotřebuju, takže jedu pouze LZ komprimaci. Někdy se to ale určitě hodí - proto to zmiňuju.
3.) BtrFS je podstatně mladší, než ZFS. Tak předpokládám, že ZFS bude vyzrálejší.
4.) ZFS je prostě monolitičtější. Nabízí sám o sobě nástroje, které BtrFS nemá, ale musí se kombinovat s dalšími technologiemi.
5.) A to hlavně... ZFS byl pro mě novinkou a přišel mi prostě cool.
Jinak BtrFS je podle mě naprosto vynikající FS a klobouček. Rozhodně si nechci hrát na chytráka. V podstatě o tom všem vím hodně málo - jen to, co jsem potřeboval. Kdybych neměl ZFS a použil BtrFS, necítil bych asi žádný technologický dluh ani potřebu něco měnit.
Nicméně... Startovat tímto způsobem (viz. článek) Linux přímo na ZFS je sice zajímavé, ale já vám ti jsem nakonec rád za normální GRUB a EXT4. Je to prostě ověřené a funkční řešení a já jsem uživatel. Potřebuju, aby to fungovalo. Cítím z toho intuitivně prostě problémy. Navíc já používám SecureBoot. Mně to takhle stačí. Ale je dobré vědět, že to jde. Netvrdím ale, že se to nemůže někdy hodit.
" Nicméně... Startovat tímto způsobem (viz. článek) Linux přímo na ZFS je sice zajímavé, ale já vám ti jsem nakonec rád za normální GRUB a EXT4. Je to prostě ověřené a funkční řešení a já jsem uživatel. Potřebuju, aby to fungovalo. Cítím z toho intuitivně prostě problémy. Navíc já používám SecureBoot. Mně to takhle stačí. Ale je dobré vědět, že to jde. Netvrdím ale, že se to nemůže někdy hodit."
Zvyk je železná košile. Mě přijde mnohem horší GRUB. Jeho konfiguráky sestavují přesložitělé skripty. Konfig samotný pak je uložen v adresáři /boot/grub2/grub.cfg jednoho ze systémů. Tedy grub má vždy jednu instalaci linuxu jako domácí, která když se smaže, tak nic nenastartuje. Jestli se tahle nepříjemná defaultní vlastnost dá nějak ohnout a kolik to dá práce, netuším.
ZfsBootmenu nepotřebuje žádný konfigurační soubor. Pokud bych chtěl nějaký speciální parametr pro bootování, mohu to nastavit pomocí ZFS properties při u zfs datasetu.
Např.
zfs set org.zfsbootmenu:commandline="quiet loglevel=3" zroot/ROOT
Lze toho nastavit hodně, ale protože jsou vhodně zvolené default hodnoty, zpravidla to není potřeba.
Defaultně se nastavuje jen tohle, což je součást toho návodu.:
zfs create -o mountpoint=none zroot/ROOT
zfs create -o mountpoint=/ -o canmount=noauto zroot/ROOT/${ID}
zfs create -o mountpoint=/home zroot/home
zpool set bootfs=zroot/ROOT/${ID} zroot
Pomocí properties bootfs nastavím, co má bootovat defaultně, pokud si nevyberu něco jiného. To -o canmount=noauto se nastavuje jen dočasně pro dobu instalace, nakonec se to zruší, aby bylo možné při instalaci použít dočasně jiný mount point.
Může to vypadat jako nějaká magie, ale přitom je to mnohem čistší způsob, než kterým to stejné dělat GRUB.
A úplně nejlepší je instalace a aktualizace ZFSBootMenu, která spočívá v pouhém stáhnutí jediného souboru s obrazem ZFSBootMenu, který prostě umístím do UEFI oddílu.
Za mě ZFSBootMenu je jeden z důvodů proč dát přednost ZFS před Btrfs. Umožní vám to zbavit se GRUBu. Je to prostě ta jednoduchost, co je běžná ve FreeBSD. Návod může vypadat ošklivě, ale pokud si jej projdete, nic ošklivého nebo co by bylo snadné nějak pokazit tam není.
5. 11. 2026, 17:40 editováno autorem komentáře
To je fakt supr používání vše při každým startu zadávat ručně. To ocení opravdu každý, nejvíce BFU.
Pro přehled stejně potřebujete vědět, co se má kam namountovat. ZFS má mnohem pohodlnější způsob než je fstab.
Pokud nenastavíte zpool set bootfs=zroot/ROOT/${ID} zroot, předpokládám, že vám dá ZFSBootMenu vybrat při každým startu.
6. 11. 2026, 11:16 editováno autorem komentáře
Ad GRUB a jeho konfigurace přes složité scripty - tak to funguje na Debianu. Já si GRUB buildím ve FreeBSD, zcela odděleně, bez vazby na operační systém. Instaluji ručně, grub.cfg píšu ručně. Dnes by ho asi mohl napsat LLM. Je to jednoduché a přímočaré. Moduly a grub.cfg leží na vyhrazené UFS2 partition, změny dělám a celé to spravuji z FreeBSD. Pokud bych do GRUB image přilinkoval modul pro ZFS, asi by mohly ležet na datasetu. To jsem ale nezkoušel, protože to používám v podstatě v embedded prostředí, kde je max. 512MB RAM a ZFS tam nepoužívám.
Multiboot. Je to laboratorní prostředí a bootuji různé verze FreeBSD i Linuxu. Ale i na produkčním serveru, kde je výhradně FreeBSD, mám GRUB, protože mohu bootovat různé verze a také používat nástroje v GRUBovském CLI. A je to starší, nonEFI hardware. Na mnoha jiných strojích, převážně vm, zase mám pouze BSD loader.
Moc děkuju za vyčerpávající reakci! A nemyslím to tak, že já bych z ní byl vyčerpán. Asi jste mě zlomil, že si to budu muset vyzkoušet alespoň ve virtuálu. Pravdou je, že jsem nikdy s GRUBem nic složitějšího neřešil. Maximálně ho občas přegeneruju, když je třeba, do konfiguráku jsem taky asi jednou něco ťupnul, ale vlastně ho téměř nechávám, jak je. A máte pravdu, je to ta železná košile. Nicméně kdybych seznal, že je boot do ZFS lepší řešení z hlediska udržitelnosti (už stávající řešení mi totiž přijde vlastně skvělé proti tomu, na co jsem byl ještě nedávno zvyklý), možná to pak opravdu udělám. Neříkám, že by se mi nelíbilo ZFS na systémovém disku mého Mintu... V tom případě bych použil přesně tento váš článek. Pro mě je důležité toto: Nechci systém znovu instalovat, protože jsem extrémně zabydlen. :-)
Deduplikacia na btrfs je osemetna tema. Su na to tooly a nejak to aj asi funguje, ale ja osobne som to opustil z roznych dovodov. Jednym z nich napriklad je, ze deduplikacia nefunguje na readonly snapshotoch. A readonly snapshoty potrebujete, pokial chcete pouzivat inkrementalne btrfs-send/receive a dumpovat snapshoty na iny stroj (backup). Ja som s tym bojoval dlhu dobu, vymyslal rozne ojeby ako to spravit nejak rozumnejsie, dokonca som si nascriptoval backup script tak, ze ako readonly drzal vzdy len posledne 3 snapshoty (aby slo v pripade pruseru pohodlne nadviazat zalohu inkrementalne) a historicke snapshoty som prepinal pred deduplikaciou do readwrite atd... Nakoniec som po roznych problemoch usudil, ze mi to za tych usetrenych 200 GB (to je zhruba to, co dokaze moja zena narobit rozkopirovavanim fotiek do roznych albumov a podadresarov) nestoji a deduplikaciu na hlavnom storage som opustil. Opustil som nakoniec aj zalohy pomocou snapshotov a presiel najprv na par rokov na borg - a v sucasnosti prechadzam na restic (kvoli potrebe zalohovat do exotickych cloudov (google)). Oba tieto tooly maju deduplikaciu, takze sice nesetrim miesto na primarnom storage, ale aspon na zalohach.
Spomnalo sa sifrovanie - to sa priznam ze je u mna neprebadana oblast a je mozne a asi aj vysoko pravdepodobne, ze toto bude mat zfs vyriesene lepsie.
5. 11. 2026, 20:44 editováno autorem komentáře
"Deduplikacia na btrfs je osemetna tema"
Ne, neni ...
"Su na to tooly a nejak to aj asi funguje"
Zjevne nemas nejmensi paru o tom, jak to (ne)funguje.
Ty tooly zadnou deduplikaci nedelaji. Je uplne jedno jakej pouzijes. Delaji jen to, ze ruznymi zpusoby hledaji identicky bloky, a pak reknou fs (btrfs) at je zdeduplikuje. S tim jestli je snap RO nebo RW to nema zhola nic spolecnyho.
Deduplikaci je pak uplne jedno kde mas jakej snap nebo subvolume ... probehne vramci tech oznacenych bloku dat pres cely fs.
A samozrejme, deduplikovat snapy typicky nedava zadnej smysl, protoze to jsou jen zmeny. Tudiz to deduplikovano je tak nejak od prirody.