Nazdavam sa (a mozno by sa to dalo dokazat aj matematicky), ze je mozne napisat softver bez chyb. Dokaz by bol asi indukciou:
1. prazdny program (alebo Hello World!) mozu byt bez chyby ako take (to snad uzna kazdy)
2. do takehoto programu je mozne pridavat instrukcie po jednej bez toho, aby sa dala prilezitost neocakavanemu stavu (chybe).
Problem je len v tom, ci je mozne tieto instrukcie pridavat tak, aby sme sa priblizovali pozadovanej funkcnosti programu.
Samozrejme, tieto predpoklady platia len pre idealny pocitac. Aj Hello World moze padnut, ak v spravnom okamihu vleti na spravne miesto v procesore nahodna castica kozmickeho ziarenia a sposobi zmenu 1 bitu.
Takze by som to zhrnul, ze autor spravil prilis zjednodusenu generalizaciu, analogicku starovekej predstave o svete, ze "bohovia" musia hybat hviezdami, inak je to nemozne. System je sice zlozity, ale to neznamena, ze nie je zlozeny z mnozstva jednoduchych casti, a tieto casti nemusia nutne obsahovat chybu...
No já viděl přesně opačný důkaz. Vycházelo se ze dvou axiomů:
1. V každém programu je alespoň jedna chyba
2. Každý program lze napsat o příkaz úsporněji
Z toho plyne, že každý program lze zapsat jako jediný příkaz a ten je chybný.
;-)