Vývojáři z Double Fine to prostě umí. Nikdy nevydávali hry jako na běžícím pásu, ani nevydělávali obrovské peníze. Přesto každým novým titulem viditelně rozvířili stojaté vody herní scény a dokázali to i s herními žánry, které dnes nejsou zrovna v kurzu. Double Fine se totiž zaměřuje především na skákačky a adventury.
Již dříve jsme na serveru Root.cz recenzovali bezvadné Psychonauts. Hravost a propracovanost pohádkového světa dětských špiónů nás uchvátila. Podobně je to i s novějším titulem Stacking, kde si zahrajete za matrjošku v takové netradiční ehm, grotesce.
Hra je spíš groteskou
Slovo groteska hru Stacking bezvadně vystihuje a to nejen stylizací. Tahle adventura je totiž krátká, úderná a vtipná. Navíc přijala nějaké archetypy tohoto žánru. Pokud jste čekali, že svět matrjošek bude stylizován do carského Ruska, jste na omylu. Hra vás za vede do světa, který se podobá Londýnu během industriální revoluce a navíc je okořeněn trochou steampunku.
Příběh není žádná hitparáda, ale kdo by také od „grotesky“ čekal psychologické drama. Vaše rodina se dostane do finančních potížích, a tak si zlý Baron přijde pro všechny děti, až na vás -nejmenšího špunta. Když se děti k matce samoživitelce dlouho nevrací, vydáte se je v kůži malého caparta zachránit. I když jste malí, máte jednu silnou zbraň. Dokážete se narvat do těla téměř jakékoliv matrjošky.
Promiňte, půjčím si vaše tělo
Tím, že „kradete“ těla, si vlastně půjčujete i schopnosti daných postav. Díky tomu můžete řešit různé situace a hádanky. Pokud ale čekáte, že před vás autoři postavili jen jedno řešení, jste na omylu. Hádanka má vždy několik řešení, nejčastěji pět. Jako příklad lze uvést úkol, ve kterém musíte zničit výstavu egyptských předmětů. Někdo raději skočí do těla mumie a vystraší návštěvníky. Jiný se oblékne do zářivého sarkofágu a uhrane lidi svým leskem, takže ho budou následovat ven ze sálu. Nebo prostě narazíte před vchodem na kouzelníka a ten všechny předměty obalí „kouzelným“ papírem.
Hádanky jsou vesměs primitivní, ale každý na první pohled vidí jiné řešení. Navíc se k cíli dostanete vždy jen unikátní matrjoškou. Tím že do ní vlezete, si ji odemknete a umístíte do síně slávy. Do hry tak vstupuje i faktor sběratelství a různých bonusů. Ocenění získáte i za to, když zfackujete deset lidí. Tyto drobné úkoly nejen zabaví, ale zároveň evokují v hráči pocit, že se stále něco děje a každým činem ve hře plníte něco nového.
Svět ukrývá mnohá tajemství
Svět kolem vás je barevný a každé jeho zákoutí ukrývá nějaké tajemství nebo bonus. Vyplatí se i zkoušet různé schránky matrjošek. Pokud jste hraví, dostanete do rukou velké hřiště a je jen na vás, jak se vyřádíte. To je zároveň ale i ošidné. Nebaví-li vás si hrát, celé dobrodružství dokončíte za pár hodin. Což může být pro někoho zklamáním. Obsahu je totiž ve hře vlastně mnoho, jediné, co vás nutí ho objevit, je ale pouze vaše zvědavost. Nic víc.
Jak je u Double Fine zvykem, hra disponuje nádhernou audivizuální stránkou. Všechny příběhové filmečky jsou navíc stylizované do jakéhosi vtipného loutkového představení. Bohužel, těchto filmečků je někdy až zbytečně moc a objevují se každou chvíli, někdy vám tak může připadat, že spíš koukáte na film, než hrajete hru. Jako bonus koresponduje s grafikou bezvadná hudba a každá matrjoška má svou unikátní hlášku.
Podivné ovládání
Hra byla původně cílená na konzole. Port si s sebou nese neduh v podobě podivného ovládání. Nejde o to, že by tlačítka byla nějak blbě nastavená, ale pohyb vaší postavy bez analogové páčky je neohrabaný. Naštěstí hra akčními momenty nedisponuje, tak je ovládání pouze nekomfortní, ale vaše herní schopnosti nijak neovlivní.
Závěr a konečné hodnocení
Double Fine se opět vytáhl. Stacking není nejlepší hra z jejich produkce, ale i tak se budete královsky bavit. Někoho může naštvat ovládání a kratší herní doba, pokud jste však hravé a zvídavé povahy, o zábavu mít nouzi rozhodně nebudete.
Výhody
-
Herní mechanismy
-
Originalita
-
Stylizace
-
Humor
Nevýhody
-
Ovládání
-
Délka
-
Herní doba
