nejsem si 100% jist, ale prijde mi, ze knihy jsou i beztak bezne dostupne. Mozna je pro nekoho uzitecne ci podnetne si projit knihovnu, ale ja v naproste vetsine pripadu hledam neco konkretniho, takze pouzivam vyhledavac. Mit prirustky v RSS muze byt inspirujici i pro mne.
Dle meho nazoru jde kategorie Linuxove distribuce spatnym smerem - 10 z 25 "knih" je instalacni prirucka Debianu v obmenach pro ruzne platformy.
Moc se mi myšlenka knihovny líbí... google je fajn, ale každé takovéto centrum odkazů může být při hledání neocenitelné. I z tohoto počátečního počtu knih jsem objevil jednu, o jejíž existenci jsem neměl ani tušení a moc mi pomůže.
Abych také přidal inspiraci... rozhodně bych do vaší knihovny přidal knihy pana Bruce Eckela... http://www.mindview.net/
zkontrolujte prosím přístupnost titulů vaší knihovny pro zrakově postižené uživatele. Zatímco např. Ubuntu manuál lze do textové podoby zkopírovat bez problémů, u manuálu ke GIMPu se rozhodí čeština a Gentoo manuál nelze pomocí kopírování přes schránku převést do textu vůbec. Testováno ve Windows XP, Acrobat Reader 8.
Žádám proto jménem těch, jimž jsou elektronické publikace hlavním zdrojem informací, protože černotisk jim musí někdo číst, abyste kromě PDF měli ještě jeden formát (ODF?) zaručující přístupnost textových informací prostřednictvím hlasového výstupu.
Bohužel tohle je velký problém, který ovšem není v našich silách řešit. Nejsme autory těch knih a nemáme možnost je znovu nějakým způsobem vygenerovat. Musíme tedy pracovat s tím, co máme. O tom problému víme a sami jsme se s ním potýkali při implementaci vyhledávání. Problém je v tom, že uvnitř PDF není text v běžném formátu, ale jsou tam různé zvláštnosti jako sazba diakritiky mimo znaky (Zˇlutˇoucˇky´ a podobně) nebo zápis úplně bez textové interpretace (jen vektory), což je právě případ té Gentoo příručky.
A proto by bylo dobré přidat odkaz, kde jste knihu vzali. Protože PDF verze je často generována z textového formátu, který je na původní adrese obvykle také k dispozici. (A pro hlasové čtečky mnohem pohodlnější, než PDF, které je jen slepencem grafických objektů.)
Zrovna příručka k Gentoo je vyrobena fopem verze 0.20.5 pravděpodobně z DocBooku. Nová verze fopu 0.93 už umí vkládat textovou vrstvu i pro unicodové fonty.
Zdravim a gratuluji k realizaci vyborneho napadu. Napada me, zy by mohlo pomoci u titulu, kde to licence dovoluje nabizet alternativni format ke stazeni a zde se nabizi UTF-8 cisty text, ktere je nejlepe citelne pro vsechny ctecky a zaroven dobre konvertovatelne do ruznych formatu pro PDA, mobily atd.
Knihovnička má velmi omezený výběr. Nevím proč se snažíte suplovat zdroje, které dávno na internetu existují a jsou mnohem ale mnohem obsáhlejší.
Kdyby šlo čistě o zdroje v češtině, tak to chápu, pro pár začátečníků by to snad mohlo mít nějakou cenu. Ale takhle je to zcela k ničemu a je to vhodné jen jako potrava pro fulltextový vyhledávač.
Když se tam propadnu z vyhledávače, tak proč ne. Ale jít rovnou na tu adresu a pokoušet téměř nulovou pravděpodobnost, že tam něco budete mít o tématu, které mě zajímá? To ne.
Asi jsem zacatecnik, ale me to prijde jako dobrej napad. O zadne jine knihovne kde by se dali stahnout naky knizky v PDFku nevim. kdyz hledam reseni nakyho problemu, tak taky jedine pres Google, ale kdyz si chci precist nejaky komplexnejsi text, tak mivam vetsinou problem neco poradnyho najit. Tu je vsechno pohromade (mozna by to chtelo lip rozclenit, ale neni tam toho zas tolik) a navic vidim, ze k dane problematice jsou knihy o kterych treba vubec nevim.
Nic proti knihovně nemám, ale z mé zkušenosti volně dostupné knížky na konkrétní problematiku vyjíždějí na googlu mezi prvními, je o ně veliký zájem a mají dobrý ranking.
Na stranke knihy.root.cz nie je spravne funkcne prepinanie stylu vzhladu. Prosim pozrite sa na to, aby sa mohol pouzivat moj oblubeny cierny vzhlad.
Dakujem.
taky mě to překvapilo. Onen čtvereček nepřepne vzhled na původní, ale vrátí mě na úvodní stranu roota. Připojuji se k žádosti o opravu.
Já chci svůj černý root i v knihovně :-DDD
Díky
Tak to si strcte ty knihy laskave do riti !!
Nemate tam ani jednoho (!) prestizniho autora, jen same zaostale bridily, kteri se na vyvoji softwaru o kterem pisi nepodileli ani radkou kodu, sami tomu vubec nerozumi a jeste o tom pisou, hovada, to je typicke "autor kolektiv", fuck you !
Kdyz nekdo pise knihu o software GNU/Linux, tak to musi byt vyvojar daneho SW, v opacnem pripade nema skills a misto aby kniha nekomu pomohla, zafunguje opacne.
omg, PHP programuji stovky lidi, mezi ktere patri i vyjebani suckeri, jako treba autori teto shitozni knihy. Si myslis, ze jejich jmena jsou hned u popisku zamerne nezverejna? Ze nekdo zapomenul? Jsou to loseri, kteri uz dnes davno PHP nevyviji, nestoji za zminku, kazdy se jim jen smal a nadaval na ne, zkurvenejsi kod, nez v /extensions/standard/ jen tak neuvidis mamrde. Fuck you too
Andi Gutsman je "vyjebaný sucker"? Bože, to je jako označit za "vyjebaného suckera" Sussmana v případe SICP nebo Steela v případě CLtL a Lambda Papers... Myslím, že jako "uživatel v anonymitě" bydeš brzo zapomenut spíš Ty. Pokud knihu napíší spoluautoři implementace jazyka, z nichž jeden má ve zkratce "Zend" to "nd" ze svého jméne, těžko hledat někoho povolanějšího.
ZEND je komercni shit a Andi Gutsman zacina byt jen obycejny widlak, viz jeho weblog http://andigutmans.blogspot.com/ na wiki o nem neni ani tuk (!).
Prehlizite autory modulu http://www.php.net/credits.php, PHP neni nic moc, v porovnani s jazyky jako JAVA, C/C++, Pascal, Python, Perl, Ruby je zaostale a pro komplexni projekty nepouzitelne.
Ehm, já možná i radši PHP než Javu. :-) Nicméně ve snaze najít co nejméně primitivní technologii jsem dokonvergoval až k hromadě závorek a odtamtud se nehnu. Přesto, moje námitka trvá: Kdo jiný by měl nějaký jazyk znát lépe, než autor jeho implementace? (Podotýkám, že nemohu hodnotit spisovatelské umění, nečetl jsem a nepotřebuju. ;-))
Nejprve definujte co konkretne zamyslyte pod pojmem "znat jazyk", protoze zde existuje prilis mnoho aspektu, nicmene v obecne rovine plati, ze jazyk zna nejlepe ten, kdo jej nejvice pouziva, myslim ze bez nejakeho PHP5 coding contest se prokazatelne odpovedi stejne nedobereme, presto ale muzete odepsat, jestli vam to jinak neda.
Uz Vam nekdo rekl, ze se chovate jak pitomec? A ja bohuzel musim Vas nazor cist. Mam pocit, ze se zapomina na zakladni princip o.s. Pokud se mi neco nelibi, tak to mam moznost opravit pripadne udelat vlastni fork. Ti o kterych mluvite alespon neco udelali a neco po nich zustane. Coz se zjevne neda rici o Vas Vazeny anonyme.
Ten anonym je jistě odborník na jakoukoliv problematiku a všichni kdo nemají minimálně 2 nobelovy ceny mu nesahají ani po kolena ... takže Lituji že je Vaší povinností to číst...
zároveň nevidím důvod proč by nemohl být takový příspěvek smazán... je podobně přínosný jako by psal o postupu jakým se nakazil pohlavní chorobou(ups on o tom vlastně píše :) )
Vy se Pavle take chovate jako pitomec, kdyz ani nevite, ze akronym pro Operating System je OS, nikoliv "o.s.", to je jako byste psal i.b.m. misto IBM, navic ja uz jsem dokazal vse co jsem zatim chtel, proto jsem si vyticil dalsi nove cile, abych mel co delat, nicmene PHP jako programovaci jazyk neuznavam a to kvuli tomu, ze nema pouzitelne datove typy, nepodporuje podminenou kompilaci, obsahuje zmrzacene a naprosto nepouzitelne namespaces a to az od verze 5.3, je derave jak emental, patri mezi jazyky, ve kterych je zdrojovy kod unmaintenable very soon, ma zmrzacenou deklaraci funkci i metod, nepodporuje #define, ma zmrzacene Exceptions, nepodporuje pointery, ma zmrzaceny overloading, nepodporuje direktivu inline, ma zmrzacena pole, nepodporuje direktivu volatile, atd. atd. nemluve radeji o vykonu.
Takze pod o.s tusim myslel obcanske souziti a nie OS... dalsi dokaz tvojej zaostalosti... k tym vsetkym veciam co tu pises sa nebudem vyjadrovat podrobnejsie, lebo nemam cas na trollov ako ty ale len tak namatkovo:
PHP nie je programovaci jazyk ae skriptovaci jazyk, podmienenu kompilaciu potom nepotrebuje..."nepodporuje #define" ano on ma funkciu iba "define"(bez #)...da sa to dohladat na www.php.net.. "nepodporuje pointery" je to skriptovaci jazyk naco pointery????
"ma zmrzacene pole" ano ako???? prosim podrobnejsie rozviest nevsimol som si pri poliach nic co by nemalo aj C... ad vykon kedze je to skriptovaci jazyk tak vykon coho? generovania stranky?(vecsinou sposobene prasacky napisanou strankou) inac som si nevsimol pomalost php...
on ale napsal "o.s." a ne o.s, navic o.s. muze klidne znamenat take old sucker, takze to je dukaz tvoji a jeho zaostalosti, ani jeden se neumite presne vyjadrovat.
Take si te dovoluji upozornit, ze interpretovany scriptovaci jazyk je podmnozina programovacich jazyku a proto je PHP programovaci jazyk, lamo. Podminenou kompilaci PHP potrebuje, protoze se kompiluje do bytecodu, ve kterem kdyz nechci mit debug rutiny, protoze program je odladen, tak jedina moznost je vsechny je rucne odstranit, zadny #ifdef DEBUG mi nepomuze, protoze php n00b $hit ho nema.
define je dementni zpusob jak nadefinovat v PHP konstantu, zatimco #define v C/C++ nadefinuje libovolny zastupny vyraz pro urcity nazev, treba #define hello cout << "hello\" << endl; ... { hello } a co se tyce pointeru, jsou k tomu, kdyz chci treba ukazat na strukturu (to by je nejprve muselo to zaostale PHP podporovat), predat adresu funkce abych ji odjinud zavolal, atd.
zmrzacene pole ma PHP totalne, neexistuje v nem ani funkce, ktera by z pole odstranila N-ty prvek a upravila indexy vsech ostatnich, aby sedely. Navic pole jsou v PHP tak neuveritelne pomale, jako v zadnem jinem jazyce. Pokud sis nevsiml pomalosti PHP, zkus v nem napsat >= 10.000radek, abys vedel o cem mluvim.
Předně jsem o.s. nemyslel Operating System, ale Open Source. Evidentně Vás zklamalo PHP, díky tomu, že není C++. To skutečně není. Také se v PHP programuje jinak, a něco jiného než v C++. Používá jej jiná komunita. A třeba, že mi o nebudete věřit, narazil jsem na pár programátorů, kteří v PHP napsali parádní kódy. PHP se zastávat nebudu, ale budu se zastávat práce lidí, kteří něco napsali, publikovali, případně udržovali. Jejich kód nemusí být ideální, může být noční můrou pro další kodéry, ale stejně jej použijí a postupně otesají. Je to praktičtější způsob než čekat na ideální programovací jazyk nebo prostředí, které se stejně neuchytí. Minimálně díky jejich práci víte, co je špatně a jak co dělat lépe. Hulvátství je něco jiného než kritika nebo diskuze a i něco jiného než aktivní pomoc a práce na některém projektu.
Ještě bych se přimlouval za rozšíření knihovny o placené tituly, pouze formou popisu, hodnocení a linku, kde lze pořídit. Většina opravdu dobrých knížek není zdarma. Na amazonu ke každému tématu bývá více knih a orientuji se hlavně podle komentářů čtenářů. Sám bych tam pak přidal pár knížek, které mi hodně pomohly.
Kniha by pak potřebovala mít u sebe funkcionalitu názorů. Samozřejmě jsem si vědom toho, že čistě pro CZ/SK oblast bude počet hodnotitelů minimální. Bohužel si nepamatuji, že by si někdo na mé doporučení nějakou specializovanou knížku z amazonu objednal, přitom je to často nejlepší řešení. Místo toho kupují lokální zastaralé a nepřesné překlady nejpopulárnějších titulů.
Také se přikláním k nápadu udělat něco jako je na Amazonu... Tedy hodnocení knih (nejen těch v databázi) čtenáři a možnost i ocenit přínosnost daného komentáře (podle čehož by poté mohly být řazeny)
Mozna by bylo jeste dobre nekde uvadet rok vydani kazde z Vami nabizenych publikaci, ale to je jen poznamka. Mozna by to pomohlo pri orientaci mezi publikacemi a jejich pripadnejsimi novejsimi vydanimi, take by umoznilo ctenari na prvni pohled odhadnout "zastaralost" textu.