Vlákno názorů k článku Starlink má čtyři miliony uživatelů, nebezpečně ale roste také počet družic od Trident - Autor si v clanku neuvedomuje vzhledem ke kesslerovu...

Autor si v clanku neuvedomuje vzhledem ke kesslerovu syndromu jednu naprosto zásadní vec.
Druzice starlink jsou na LEO ve vysce 550km. Takze pokud starlink selze tak prirozeny deorbit nastane v ramci 5 let. Kdyz mezitim parkrat zacvici atmosfera vlivem aktivity slunce tak i mene.
Pokud selze druzice uz vypusteni tak narozdil od jinych systemu jsou tyto vypousteny v nizsi vysce nez finalni orbita - uvadeno je 290km. Odkud se musi dopachtit dal pomoci iontoveho motorku na finalni orbitu. Pokud toto selze druzice do roka shori v atmosfere prirozene sama.
No a pokud je druzice jinak v poradku a da se deorbitnout a predstavuje nebezpeci tak to starlink dela stejne jako kazdy jiny provozovatel podobne konstelace.

https://www.spacex.com/media/starlink_media_kit_jan2020.pdf

Tohle nemuzeme srovnavat s druzicemi na GEO u kterych to muze byt kolem 60 let protoze jsou ve vysce cca 36 000km.

2. 10. 2024, 10:07 editováno autorem komentáře

Ty si prozmenu neuvedomujes, ze prave na techne nizkych orbitach se pohybuji stovky druzic a nejde zdaleka jen o to, ze selze cela, ale ze z nich odpadaji ruzne casti, ktere tam nebudou litat roky, ale stovky let. Navic jaksi na libovolnou vyssi orbitu musis proletet tu nizsi a roziko srazky setrvale roste. Protoze na zniceni staci i castecky velikosti broku (i mensi) ktere vubec nejsi schopen sledovat. Ve skutecnosti na zpusobeni zasadni skody staci odloupnuty lak.

To bych asi potřeboval vysvětlit. Pokud se na LEO něco oddělí od té družice, co tam tu část bude držet ty stovky let?

Zjevne si nikdy nehral kulecnik ze? Ty casti se ruzne srazi, rozpadaji, predavaji si energii a meni sve drahy.

Kulečník jako důkaz toho, co se děje na LEO? Mé znalosti fyziky dosahují toho, že odtamtud bude vše postupně směřovat k zemi a čím menší částice, tím rychleji.

Můžete vaši tezi něčím podepřít, nebo je to tak, že to tak cítíte?

Ty ses kulecnik. Ano, mohlo by se stat ze pri srazkach by nejake castice mohly byt vyrazeny (vystouchnuty, kdyz ten kulecnik) na vysi obezne drahy. Jenze tim se zvedne jen apogeum, a perigeum bude porad male, takze to bude opisovat elipsu kdy spodni cast bude prochazet nizko nad zemi, a tedy se to zpomali a brzo to spadne. Navic, tento typ vyrazeni na obeznou drahu je malo pravdepodobny. Pri srazkach spis bude celkova energie klesat nepruznou srazkou, a tedy ten bordel co se deje na orbitach starlinku netrapi druzice na vysokych drahach.

Nejsou to stovky ale tisice. Pres 10 000 aktivnich objektu. Dalsi 10k je vetsi odpad. A zbytek mensi bordel ktery vidime. Detekcni schopnosti jsou nekde v radu cm.
Pokud castecka o velikosti broku zasahne kritickou cast druzice tak prirozene pak dojde casem na LEO k deorbite. Cim nize tim drive. Orbity se hlidaji a drahy se ted velmi peclive planuji.
Kritickou casti druzice ale treba nejsou solarni panely ani anteny. Tam se s prustrely pocita. Dokonce se pocita i s prustrely zrcadel teleskopu.
Nejvetsi problem je se srazkou dvou vetsich objektu ktere vygeneruji spoustu malych ulomku a tomu je prave treba zabranit.
Dale je treba si uvedomit ze LEO neni rovina. Ale rozmezi nekde mezi 160-1000km.

Pokud si pamatuju, tak naposled co sem cet, se daji sledovat objekty od zhruba 7cm, potiz je v tom, ze i takovych je tam obrovska spousta, a kolik je tam tech mensich se jen odhaduje, ale je jich jeste radove vic.

Vpodstate sme od dob sputniku to okoli planety tak zasvinili, ze i treba iss musi poradat uhybny manevry. A to se taky vyhyba jen tomu, o cem vime, nekde sem videl nejaky inspekcni video, a tech hitu vsude mozne ...

To že jsou na nízké oběžné dráze nic neznamená. Přestav si srážku dvou družic v takové ohromné rychlosti jakou se pohybují nejde vůbec odhadnout do jaké vzdálenosti ty kusy odletí, ještě počítej s tím, že je v nich vysoce hořlavé palivo. Tohle může mít devastující účinky i pro velmi vzdálené oběžné dráhy a odtamtud dál a dál...

Druzice starlink pouzivaji iontove motory. Tam byva vetsinou nejaky vzacny plyn kde se nejake horlavosti netreba obavat. U Starlinku Krypton. 2.5Kg je dost malo.
U vetsich druzic (coz se netyka starlinku) byva palivo na bazi hydrazinu (zjednodusuji, neresim mono/bi varianty) a to je velmi velky problem. Protoze tohle palivo je hodne agresivni, silne toxicke, se vsim moznym reaguje a postupne se prozira nadrzemi. Da se konstrukcne vyresit aby se rizene prozralo nebo se palivo na konci zivotnosti vypotrebovalo. Nejcasteji pri deorbite.
Porad je tam ale riziko toho ze nekontrolovane ovlivni pohyb druzice a nebo jeji drahu. Dostane se treba do rotace a odstredivou silou zacnou odlitavat nektere casti.
Proto se takove druzice kontrolovane nechavaji "vyhladovet" a navadi se do atmosfery s minimem paliva. Ty neovladatelne ale mohou zpusobit vazne potize.

3. 10. 2024, 13:40 editováno autorem komentáře

Ono to na oběžné dráze obvykle nevybuchuje - palivo je od okysličovadla oddělené a vzdušného kyslíku je tam nedostatek, takže snad jedině zvýšení tlaku v nádržích může nějakou explozi způsobit.
Nevěřme těm filmařům úplně všechno. ;o)

Máš nějaký zdroj k tomu, že z GEO "mrtvé" družice spadnou za _pouhých_ 60 let? Já jsem myslel, že to už je tak vysoko, že jsou tam "navždy". A na konci životnosti se dávají naopak výš.