Stavíme domácí server ze šuplíku: zdroje a disky

Zdroje

Nejprve se podíváme na počítačové zdroje. Mnoho IT odborníků o zdrojích ví jen tolik, že čím víc wattů, tím lépe a když je tam jakési PFC, má zdroj vyšší účinnost. To ovšem není tak úplně pravda.

Jednu dobu jsem měl radost, že se situace obrací k lepšímu, to když vyšlo několik dobrých recenzí zdrojů. Bohužel to byl jen takový záblesk, už delší dobu jsem kvalitní recenzi nečetl. Váhal jsem, jestli mám o zdrojích vůbec psát, zde na Rootu jsou podstatně fundovanější lidé, kteří by mohli o počítačových zdrojích vyprávět dlouhé hodiny, ale zatím mlčí a mně tak nic jiného nezbývá.

Protože nemám dostatečné předpoklady, abych dopodrobna rozebíral pojmy jako účiník, význam PFC a další pojmy, zaměřím se na obecně platné a přesto málo známé souvislosti.

Zdroj si představme jako poněkud děravý kbelík, pokud do něj nalijete málo vody, než ho odnesete, většina vyteče. Pokud moc, voda teče přes okraj. Zdroje dosahují dobré účinnosti především při ideálním zatížení, což dříve bývalo v polovině maximálního výkonu. Zdroj 300 W měl nejlepší účinnost při odběru 130 až 180 W, kdy spotřeboval něco mezi 160 a 230 W. Naopak nejhorší účinnost měl při zatížení pod 20 % a nad 80 % maximálního výkonu. Co to znamená? Že laciný zdroj s deklarovaným maximálním výkonem 350 W měl při 100% zatížení účinnost okolo 50 %, spotřebu cca 650 W a po deseti minutách úplně vyhořel. Dneska je možné koupit zdroje s certifikací 80+, které dosahuje účinnosti vyšší než 80 % v rozsahu od 10 do 90 %.

Vidíte, píšu v rozsahu od 10 do 90 %, ale co je mimo tuto mez? Pokud zdroj zatížíte méně než na 10 %, nemusí chtít startovat, může zlobit a nebo dávat napětí mimo tolerance. Zatížení přes 90 % naopak levné zdroje mohou snášet jen krátkodobě. Obecně platí, že levný zdroj lze zatížit na více než 90 % pouze krátkodobě a drahý zdroj lze krátkodobě přetížit na víc než 110 %. Je to dáno tím, že část „výrobců“ na zdroje jen lepí svoje značky. Lehce se vám může stát, že laciný 400W zdroj a značkový 350W jsou uvnitř stejné.

Slušný zdroj často poznáte podle váhy. PAN zdroj vám v ruce připadá jako cihla, laciný zdroj naopak vzbuzuje chuť „s tou krabičkou pořádně zachrastit“, abyste zjistili, jestli uvnitř vůbec něco je.

Zdroj s účinností 80 %, který právě dodává systému 450 W, musí zároveň uchladit cirka 110 W odpadního tepla! Kdo kdy měl v ruce chladič od procesoru se spotřebou 110 W,  ví, že to něco váží. Těžko se věří krabičce s nápisem 600 W, která váží, jako by uvnitř byl jen ventilátor a pět obalů od tatranek.

Pak tu jsou parametry jako počet napájecích větví, kvalita pájení, rozdíly tolerancí jednotlivých vyrobených kusů, odchylky od ideálního napětí nebo zvlnění. Občas lze něco vyčíst z datasheetů, ale dokumentace je věc jedna a faktický stav věc druhá. Hardware může spolehlivě pracovat v rámci určité tolerance, čím lepší hardware, tím lépe by se měl vypořádávat s problémy. A zároveň, čím levnější desku si pořídíte, tím spíš jí může vadit laciný zdroj.

Ale datasheety vybraných kandidátů si přečtěte vždy. Za sebe doporučuji levný zdroj koupit od Fortronu a lepší od Enermaxu. Dobré je, pokud se výrobce přímo zaručuje za provoz 24/7, stejně jako Enermax u svého NAXN 80+ 500 W. Provoz 24/7 vydrží Fortrony stejně jako každý jiný kvalitní zdroj, ale je hezké, když nám to už výrobce už přímo garantuje.

Každý watt vám ušetří peníze

Jak v testu uvidíte, laciný a neúsporný zdroj zvýší celkovou spotřebu dokonce i vypnutého počítače o 5–10 W, což znamená, že i když bude počítač jen v zásuvce, spotřebuje o nějakých 240 Kč ročně víc, než kolik by si řekl s lepším zdrojem.

To mě přivádí k faktu, že kdejaká malá síťová krabička zbaští 4 až 8 W. Kolik to je? Já nakupuji 1 kWh (1000 Wh) za 5,50 Kč. Co to je 1 kWh? To znamená, že mohu odebírat 1 kW po dobu jedné hodiny, a zaplatím za to 5,50 Kč. Nebo můžu svítit 10 hodin 100 W žárovkou opět za 5,50 Kč, stejně tak mohu odebírat 1 W po dobu 1000 hodin, opět za 5,50 Kč. Zpět k naší krabičce, pokud taková krabička běží celý rok, což je cca 8760 hodin (24 hodin * 365 dní), spotřebuje 8760 * (4 nebo 8 W) = 35040, resp. 70080 Wh. Jestliže 1000 Wh stojí 5,50 Kč, zaplatím za ni 175, resp. 385 Kč každý rok.

Budeme-li mít server, který běží 24/7 po celý rok s integrovanou grafickou kartou, kterou tak jako tak nepoužíváte, zvyšuje vám tato karta spotřebu celého systému právě o 6 až 12 W. A vy zbytečně platíte víc. Tolik k tomu, proč v serveru preferuji grafickou kartu do PCI slotu se spotřebou 1–3 W.

Každých 5 W navíc stojí ročně zhruba 240 Kč. Někdy se je vyplatí uspořit, jindy ne.

K samotným zdrojům ze šuplíku

Všechny zdroje jsem vyrovnal do řady, zvážil je a postupně s každým z nich spustil počítač s Debianem bez X serveru, zato s funkčním řízením spotřeby. Po naběhnutí přihlašovacího dialogu a ustálení spotřeby jsem zaznamenal spotřebu v klidu. Spotřebu „skoro“ úplně vytíženého systému měřím pomocí burnK7.

Fortron 350 W ATX-350PNF s pasivním PFC (nový)

Zdroj z výprodeje za 400 Kč včetně DPH, který jsem pořídil jako referenční. Obdobný běžně pořídíte za 600 Kč včetně DPH. Je dobré vědět, jak si stojí levný, ale kvalitní zdroj oproti starším kouskům.

• Spotřeba vypnutého systému: 6,2 W
• Spotřeba systému v IDLE: 38 W
• Spotřeba systému v plné zátěži: 78 W
• Váha zdroje: 1,78 kg

Zdroj je přímo laciný, ale jeho váha odpovídá kvalitnímu výrobci, kterým firma Fortron bezesporu je. Jsem toho názoru, že starým zdrojům se podle mého názoru nedá věřit a je to jedna z mála věcí, kterou je dobré do počítače ze šuplíku koupit.

Fortron 250 W FSP250–60GTV zřejmě bez PFC

Prastarý zdroj vytažený z ještě staršího stroje, který běžel 24/7. Zdroj už je hlučnější, váha okolo jeden a půl kilogramu zhruba odpovídá jeho parametrům.

• Spotřeba vypnutého systému: 9,2 W
• Spotřeba systému v IDLE: 43 W
• Spotřeba systému v plné zátěži: 87 W
• Váha zdroje: 1,47 kg

Spotřeby jsou tedy o cca 3 až 9 W horší, než s naším referenčním zdrojem.

AOPEN 300 W AO300–12APNF s pasivním PFC

Zdroj, který mě udivil svou váhou i spotřebou. Myslím, že by tento zdroj mohl dodávat i podstatně víc, než jeho nominálních 300 W. Výrobce mohl nakoupit kvalitní zdroje konstrukce 450 W a všechny je polepit označením 300 W až 550 W. Jestliže „výrobce“ zdroje nakoupil za 10 dolarů, aby je prodával za 20 až 50, mohlo mu být jedno, že na nejlevnějším vydělá jen deset dolarů. Zákazník se orientuje podle nominální hodnoty a málokdo si dovolí pro sestavu koupit zdroj označený polepkou 300 W, když jeho grafická karta vyžaduje nejméně 400W zdroj. Jenže váhu stejně tak mohla ovlivnit velká a dodatečně přidaná cívka PFC. Obojí je docela dobře možné.

• Spotřeba vypnutého systému: 23 W
• Spotřeba systému v IDLE: 54 W
• Spotřeba systému v plné zátěži: 94 W
• Váha zdroje: 2 kg

Spotřeba je evidentně vyšší, někde se nám ztrácí něco okolo 15 W. Vyšší spotřebu by bylo možné vysvětlit tím, že pracujeme mimo povolené pracovní hodnoty zdroje, tedy jen pokud by spotřeba nebyla vyšší i ve vypnutém stavu. To je divné. V každém případě nás zdroj bude stát na provozu asi o 700 Kč ročně víc – a to dokonce i když ho jen vypnutý necháme v zásuvce.

REDSTAR 400 W LC-B400ATX nejspíš s pasivním PFC

Oproti referenčnímu Fortronu 350 W o půl kilogramu lehčí zdroj, kterému se dá jeho výkon jen těžko věřit.

• Spotřeba vypnutého systému: 9,2 W
• Spotřeba systému v IDLE: 40 W
• Spotřeba systému v plné zátěži: 81 W
• Váha zdroje: 1,3 kg

Spotřeby jsou celkem dobré a pokud by server fungoval 24/7, dal by se použít.

COLORSit 550 W EN60950 opět s pasivním PFC

Opět se mu jeho 500 W těžko věří.

• Spotřeba vypnutého systému: 9,2 W
• Spotřeba systému v IDLE: 37 W
• Spotřeba systému v plné zátěži: 80 W
• Váha zdroje: 1,37 kg

Podobný příběh jako v minulém případě, pokud bude server běžet 24/7, investice do jiného zdroje se nám vrátí až kdo ví kdy.

Přiznávám se, že mě výsledky překvapily. Oba dva poslední testované zdroje by vlastně neměly moc dobře fungovat, spotřeba systému bez zátěže je u obou pod 10 %! Ono sice 40 W je 10 % ze 400 W, ale já neměřím výkon zdroje, ale měřím příkon zdroje. Jestliže změřím, že celý systém má spotřebu v idle 37 W (u posledního) zdroje, pak samotná spotřeba komponent je jen cca 65 % z 37 W.

Napadá mě vysvětlení: poslední dva testované zdroje s prakticky stejným výsledkem mohou být označené podle libosti, ale jejich váha odpovídá zdrojům s podstatně nižším výkonem. Mohou to být „převlečené“ 300W/350W zdroje, kterým „výrobce“ zvýšil otáčky chlazení a napsal na ně tato těžko uvěřitelná čísla. Enermax NAXN 80+ 500W váží něco přes 1,8 kg.

Kdo si chce pořídit kvalitní zdroj, musí hledat po diskuzích a držet se osvědčených značek výrobců zdrojů. Na operaci srdce také nepůjdete k vyhlášenému kuchaři, vyhlášený odborník z oboru bude jistě lepší. Pokud jakýkoliv výrobce prodává řadu zdrojů kupříkladu s výkonem 300 až 800 W, podívejte se, kolik který váží (to bývá uvedeno v datasheetech). Jestliže všechny váží stejně, pokud můžete, kupte si nejlépe nějaký se středním výkonem. Vždy je dobré zdroj vytěžovat v rozsahu 30 až 70 % jeho nominálního výkonu. Jestliže jsou ve zdrojích váhové rozdíly, dejte si pozor. Výrobce může mít papírově jedinou řadu, ale ve skutečnosti může být uvnitř zdrojů pro výkony 300 W až 400 W laciný vnitřek bez pořádného chlazení a od 450 W nahoru kvalitní výrobek. Rozdíl v ceně 100 Kč, ale rozdíl v kvalitě ohromný.

Zastavím se u picoPSU, který mnoho lidí doporučuje pro jeho mimořádnou účinnost. PicoPSU má opravdu vysokou účinnost (přes 90 %), ale pro svojí funkci vyžaduje další přídavný zdroj, který 230 V ze zásuvky mění na 12 V pro picoPSU. Pokud tento přídavný zdroj má mít účinnost nad 80 % a požadované hodnoty tolerancí zvlnění i výstupního napětí, stojí stejně jako velice slušný ATX zdroj. Pěkně to je popsáno na PC tuningu.

Podle mého měření je rozdíl v účinnosti při odběru 45 W 80 % u Enermaxu ErPRO80+ 350W oproti přibližně 85% účinnosti pro kombinaci PicoPSU-120 s kvalitním přídavným zdrojem. Těch uspořených asi 5 % rozdílu v účinnosti dělá v řeči peněz asi 100 Kč ročně. A protože picoPSU-120 120W i Enermax ErPRO80+ 350W stojí zhruba stejně, ale pro picoPSU potřebujete extra další drahý zdroj, mně osobně by se varianta s picoPSU zaplatila tak za deset let. Máte už picoPSU? Nezoufejte, mohl jsem to změřit špatně. Pokud bude zájem, může seriál pokračovat stavbou nového systému, kde se utkají nové komponenty včetně picoPSU, Enermaxů i dvoujádrových Atomů se čtyřjádry od AMD.

Až mi vynadáte v diskuzi…

…můžeme pokračovat disky

Disky připojíme k vybrané desce ASUS M2V-MX SE. Ale jak disky otestovat? Na desce je jen 100Mbps síťová karta, nezbylo mi než se plácnout přes kapsu a za dvě stovky koupit na Aukru 1Gbps Intel DeskPro GT do PCIexpress. Uvedená spotřeba sestavy se skládá z pasivní spotřeby, kdy dojde k navýšení odběru ze zdroje v klidu a spotřeby v zátěži, která se skládá ze samotné vyšší spotřeby zařízení a spotřeby zatíženého procesoru. Systém se při testování chová vždy stejně, kopírování běží nejprve plnou rychlostí, než se zaplní vyrovnávací paměť, pak zpomalí na skutečnou rychlost karty. První 1 GB dat se kopíruje rychlostí cca 96 nebo 73 megabajtů za vteřinu, podle použitého ovladače. Spotřeba při zápisu do cache se zvýší na 65 W a zátěž CPU vyskočí na 50 %, po zaplnění cache zátěž CPU klesne k nule, spotřeba se sníží na 52 W a rychlost zápisu postupně klesne až na skutečnou rychlost média.

Testovací sestava má spotřebu 48 W v klidu a 69 W v plné zátěži. Zde měření probíhá bez zapnutého Cool and Quiet, aby nedošlo k ovlivnění výsledků.

CF Kingston 2 GB

Pasivní spotřeba se navýší o méně než půl desetiny wattu.

CF Kingston 2 GB bez UDMA připojená skrz CF->SATA redukci

• Spotřeba v nečinnosti: 48 W
• Spotřeba při zápisu přes síť: 52 W
• Vytížení CPU při zápisu v %: ~5
• Rychlost zápisu v MB/s: 5
• Spotřeba při čtení přes síť: 58 W
• Vytížení CPU při čtení v %: ~5
• Rychlost při čtení v MB/s: 13

Stejná karta připojená přímo na IDE kabel v redukci s podporou DMA

• Spotřeba v nečinnosti: 48 W
• Spotřeba při zápisu přes síť: 51 W
• Vytížení CPU při zápisu v %: 5
• Rychlost zápisu v MB/s: 5
• Spotřeba při čtení přes síť: 55 W
• Vytížení CPU při čtení v %: 5
• Rychlost při čtení v MB/s: 13

V tomto případě můžete zapomenou na použitelný X server, pří několika současných činnostech se karta čas od času zamýšlí a systém na dlouhé desítky vteřin zamrzá. Stejnou nemocí trpí i pomalé flash paměti. Je to řešitelné, ale chce to víc snahy.

CF karta Transcend 8 GB 133 s podporou UDMA

Další testovaná karta je opět formátu Compact Flash. Pokud chcete CF kartu se skutečnou podporou DMA, budete muset poctivě hledat, ne každá karta za tři stovky DMA umí a bez podpory DMA budete zatížení CPU podstatně vyšší. V horším případě se bude i rychlá karta „zamýšlet“ a „zasekávat“.

Transcend 133× 8 GB v SATA redukci ve výchozím formátu FAT32

• Spotřeba v nečinnosti: 48 W
• Spotřeba při zápisu přes síť: 51 W
• Vytížení CPU při zápisu v %: 5
• Rychlost zápisu v MB/s: 4
• Spotřeba při čtení přes síť: 58 W
• Vytížení CPU při čtení v %: 7
• Rychlost při čtení v MB/s: 21

Ta stejná karta naformátovaná jako EXT3

• Spotřeba v nečinnosti: 48 W
• Spotřeba při plné zátěž zařízení: 56 W
• Spotřeba při zápisu přes síť: 53 W
• Vytížení CPU při zápisu v %: 12
• Rychlost zápisu v MB/s: 8
• Spotřeba při čtení přes síť: 58 W
• Vytížení CPU při čtení v %: 5
• Rychlost při čtení přes síť v MB/s: 22

A ještě jednou s EXT3, ale v CF-IDE redukci namísto CF-SATA

• Spotřeba v nečinnosti: 48 W
• Spotřeba při plné zátěži zařízení: 56 W
• Spotřeba při zápisu přes síť: 54 W
• Vytížení CPU při zápisu v %: 14
• Rychlost zápisu v MB/s: 8
• Spotřeba při čtení přes síť: 57 W
• Vytížení CPU při čtení v %: 6
• Rychlost při čtení přes síť v MB/s: 23

Jak je vidět, stačí jen jinak naformátovat kartu a zápis se dvojnásobně zrychlí a naopak použitá redukce nemá žádný vliv. Na této kartě běží už i X server velice svižně a já si marně lámu hlavu, jestli rychleji nabíhá tento systém, nebo můj systém s drahým SSD diskem za 3000 Kč. Má to jednu chybu, samotná karta stála 300 Kč, redukce CF-SATA na DealExtreme 150 Kč. Oproti tomu levný 32GB SSD disk stojí 1000 Kč a přenosové rychlosti jsou úplně někde jinde.

8 GB Transcend micro SD karta třídy 4 za stokorunu v redukci na USB

Třída čtyři znamená rychlost zápisu 4 MB/s.

• Spotřeba v nečinnosti: 48 W
• Spotřeba při plné zátěži zařízení: 51 W
• Spotřeba při zápisu přes síť: 50 W
• Vytížení CPU při zápisu v %: 0
• Rychlost zápisu v MB/s: 3,5
• Spotřeba při čtení přes síť: 51 W
• Vytížení CPU při čtení v %: 20
• Rychlost při čtení přes síť v MB/s: 14

Na této kartě za 120 Kč běží systém bez X výborně (web, ftp). Na práci jsou lepší dvě karty, jednu nechat systému a druhou na práci. Levné karty obecně nerady vícenásobné přístupy. Na X budete potřebovat těžší kalibr.

HP USB disk 16 GB za tři stovky

Laciný disk, který jsem si koupil kvůli jeho vzhledu.

• Spotřeba v nečinnosti: 48 W
• Spotřeba při plné zátěži zařízení: 53 W
• Spotřeba při zápisu přes síť: 50 W
• Vytížení CPU při zápisu v %: 2
• Rychlost zápisu v MB/s: 12
• Spotřeba při čtení přes síť: 55 W
• Vytížení CPU při čtení v %: 35
• Rychlost při čtení přes síť v MB/s: 32

Pěkné rychlosti na to, že stál asi 300 Kč. Čtení je limitované rychlostí USB 2.0 a X jede vesměs dobře.

ADATA S102 16 GB

Současný USB disk s podporou USB 3, které ovšem nevyužijeme.

• Spotřeba v nečinnosti: 48 W
• Spotřeba při plné zátěži zařízení: 51 W
• Spotřeba při zápisu přes síť: 50 W
• Vytížení CPU při zápisu v %: 20
• Rychlost zápisu v MB/s: 9
• Spotřeba při čtení přes síť: 53 W
• Vytížení CPU při čtení v %: 36
• Rychlost při čtení přes síť v MB/s: 32

Čtení je znovu limitováno rozhraním USB 2.0, které prostě víc než 32 MB/s nepřenese. Zápis oproti tomu limituje souborový systém FAT. Stejný disk naformátovaný jako Ext3 – tak jako v případě CF karet – podává daleko lepší výsledky.

Samotný systém bez grafického rozhraní funguje výborně na všech testovaných kartách včetně provozu vývojové verze e-shopu nebo virtuálního serveru.

A co pevné disky?

3,5" Starý Western Digital 160 GB Blue zapojený přes IDE (7200 RPM)

• Spotřeba v nečinnosti: 55 W
• Spotřeba při formátování: 57 W
• Spotřeba při plné zátěži zařízení: 67 W
• Spotřeba při zápisu přes síť: 70 W
• Vytížení CPU při zápisu v %: 68
• Rychlost zápisu v MB/s: 60
• Spotřeba při čtení přes síť: 73 W
• Vytížení CPU při čtení v %: 36
• Rychlost při čtení přes síť v MB/s: 76

To už je pěkná rychlost na takovou starou herku. Jakmile se disk vypne (uspí), spotřeba klesne na 49 W, což vůbec není špatné a je vidět, že se vypínání disku vyplatí.

3,5" Seagate Baracuda 7200.10 (7200 RPM)

• Spotřeba v nečinnosti: 52 W
• Spotřeba při formátování: 58 W
• Spotřeba při plné zátěži zařízení: 70 W
• Spotřeba při zápisu přes síť: 71
• Vytížení CPU při zápisu v %: 61
• Rychlost zápisu v MB/s: 53
• Spotřeba při čtení přes síť: 75 W
• Vytížení CPU při čtení v %: 35
• Rychlost při čtení přes síť v MB/s: 75

Stará Baracuda, na druhou stranu má jen jednu plotnu a možná i proto dobrou spotřebu v nečinnosti i bez vypínání.

3,5" celkem moderní SATA 1 TB disk Samsung HD103SJ (7200 RPM)

• Spotřeba v nečinnosti: 55 W
• Spotřeba při formátování: 59 W
• Spotřeba při plné zátěži zařízení: 68 W
• Spotřeba při zápisu přes síť: 75 W
• Vytížení CPU při zápisu v %: 70
• Rychlost zápisu v MB/s: 92
• Spotřeba při čtení přes síť: 75 W
• Vytížení CPU při čtení v %: 50
• Rychlost při čtení přes síť v MB/s: 100

S tímto diskem jsme zároveň narazili na maximální přenosovou rychlost gigabitové síťové karty. Z hlediska spotřeby to není žádný zázrak, 6 W a víc v nečinnosti a 23 W v zátěži. Ještě že se dá uspat, pak nás stojí jen 1 W.

Další na řadě jsou 2,5" notebookové disky

2,5" Seagate 7200.2 SATA 120 GB (7200 RPM)

• Spotřeba v nečinnosti: 51 W
• Spotřeba při formátování: 53 W
• Spotřeba při plné zátěži zařízení: 60 W
• Spotřeba při zápisu přes síť: 67 W
• Vytížení CPU při zápisu v %: 60
• Rychlost zápisu v MB/s: 46
• Spotřeba při čtení přes síť: 67 W
• Vytížení CPU při čtení v %: 25
• Rychlost při čtení přes síť v MB/s: 55

Přehrávání běžného videa si vezme 1 % síťového provozu a tato zátěž není vidět na wattmetru ani na zatížení CPU. Systém si bere tolik co v nečinnosti.

2,5" SAMSUNG s redukcí na IDE (5400 RPM)

• Spotřeba v nečinnosti: 50 W
• Spotřeba při formátování: 54 W
• Spotřeba při plné zátěži zařízení: 60 W
• Spotřeba při zápisu přes síť: 62 W
• Vytížení CPU při zápisu v %: 65
• Rychlost zápisu v MB/s: 30
• Spotřeba při čtení přes síť: 61 W
• Vytížení CPU při čtení v %: 21
• Rychlost při čtení přes síť v MB/s: 30

U těchto posledních dvou disků se zastavme. Druhý disk je na oko úspornější, ostatně má pouze 5400 RPM, předchozí má 7200 otáček. Jenže je skutečně úspornější? To je otázka. Spotřebuje méně z hlediska okamžité spotřeby, ale trvá mu to podstatně déle. Důležitá informace je, že notebookové disky není potřeba tak rychle uspávat, k vůli 2 W navíc je nemá smysl po hodině vypínat.

SSD disky

Co si budeme povídat, dělat dnes test spotřeby počítače bez SSD disků vážně nemá smysl. Pro SSD hovoří i fakt, že klasické notebookové disky rozhodně nejsou stavěné na provoz 24/7 a mohou odejít podstatně dříve, než by Vám bylo milé. Mám vyzkoušené, že notebookové disky v provozech 24/7 vydrží tak tři roky s poruchovostí okolo 20 %, pak počet poruch strmě stoupá. V SSD disku se nic netočí a spíš než o natočené hodiny tu jde o počet přepisů, což ovšem není tak tragické.

SSD Crucial 128 GB SATA

• Spotřeba v nečinnosti: 48 W
• Spotřeba při plné zátěži: 61 W
• Spotřeba při zápisu přes síť: 68 W
• Vytížení CPU při zápisu v %: 65
• Rychlost zápisu v MB/s: 95
• Spotřeba při čtení přes síť: 68 W
• Vytížení CPU při čtení v %: 50
• Rychlost při čtení přes síť v MB/s: 100

SATA OCZ Vertex 3 128 GB SATA

• Spotřeba v nečinnosti: 48 W
• Spotřeba při plné zátěži: 62 W
• Spotřeba při zápisu přes síť: 71 W
• Vytížení CPU při zápisu v %: 65
• Rychlost zápisu v MB/s: 95
• Spotřeba při čtení přes síť: 69 W
• Vytížení CPU při čtení v %: 50
• Rychlost při čtení přes síť v MB/s: 100

Jak vidíte, disk v nečinnosti není na spotřebě sestavy vůbec znát, ostatně výrobci udávají spotřeby v miliwattech a rozdíl jednotlivých SSD je vždy do 3 wattů. Trochu to kazí fakt, že díky ďábelské rychlosti SSD se může pěkně zapotit i procesor.

Jak z toho ven? Stačí ušetřit a nekupovat gigabitovou kartu.

SATA OCZ Vertex 3 128 GB SATA přes 100 Mbit Ethernet

• Spotřeba v nečinnosti: 48 W
• Spotřeba při zápisu přes síť: 50 W
• Vytížení CPU při zápisu v %: 8
• Rychlost zápisu v MB/s: 10
• Spotřeba při čtení přes síť: 53 W
• Vytížení CPU při čtení v %: 8
• Rychlost při čtení přes síť v MB/s: 10

Spotřeby jsou výborné, na druhou stranu je kopírování slušná čekárna, kdejaká nová flashka na USB 2.0 to zvládne mnohem rychleji.

SATA OCZ Vertex 3 128GB SATA při přehrávání běžného AVI přes 1 Gbit Ethernet

• Spotřeba v nečinnosti: 48 W
• Spotřeba při čtení přes síť: 48 W
• Vytížení CPU při čtení v %: 0

Stejný film přehrávaný ze serveru na pěti různých PC

• Spotřeba v nečinnosti: 48 W
• Spotřeba při čtení přes síť: 50 W
• Vytížení CPU při čtení v %: 2

Jak vidíte, systémem je skoro IDLE. Pak je otázka, jestli je nutné spotřebu limitovat přenosovou rychlostí síťové karty. Osobně jsem toho názoru, že server by sebou měl umět mrsknout. Dostat „průměrný“ film na náš server po gigabitové síti trvá deset až dvacet vteřin, po stomegabitové to je několik minut.

Nedej bože, abyste si po „stovce“ chtěli zazálohovat 80 filmů od kamaráda, 80 filmů v kvalitě „Ulož.to“ se vám v pohodě vejde i na testovaný 160GB disk. Mezi námi, nějaký 120–250GB disk v domácím serveru na pár filmů stačí, až si je zkouknete, prostě tam „nahrnete“ nové.

SSD je výborný v pracovní stanici, ale pokud mám porovnat užitnou hodnotu kombinace flashpaměti (na systém) za 200 Kč a starého 160GB disku zadarmo v našem serveru – oproti 3000 Kč za 128GB SSD, zdá se mi, že vede flash paměť.

Dopadlo to tak, jak asi většina z vás čekala. Pokud se vám povede sehnat notebookový disk, nemusíte se trápit s agresivním power managementem. Pokud ne, není špatný nápad koupit jednu nebo dvě 8GB paměťové karty za 120 Kč, které vám udělají dobrou službu. Na kartu nebo třeba starou flashku nainstalujete systém, filmy oproti tomu s klidem můžete nahrát na starší disk. S dobře nastaveným power managementem nebudete platit nic navíc. V dalším díle se na to podívám o poznání blíž.

Příště si server sestavíme a budeme „katovat kosty“.