Názory k článku Stavíme domácí server ze šuplíku: zdroje a disky
-
Pan X. (neregistrovaný)
Zaujimavy vyber diskov. Z HDD som odskusal vsetky menovane a ani jeden z nich mi nepride vhodny.
Ja osobne mam asi 10rocny Maxtor Diamond Max+ 80GB/8MB a funguje cca 20/7 (nie je na serveri). Po tych rokoch ale uz vykazuje znamky opotrebovania a zhanam nahradu. Nevie niekto kde sa daju zohnat skladove zasoby (idealne novych) IDE/PATA diskov? Skusal som aj bazary, ale vsetko bolo este v horsom stave ako moj. Nechapem, co s tym ti ludia robia, lebo moj mal naozaj tazky zivot (posledny rok a pol uz PC s nim pustim len obcas). -
Tommy (neregistrovaný)
IMHO to závisí např. na napájení. Potřeboval jsem zálohovat/přenášet netriviální množství dat, chtěl jsem to udělat přes USB/SATA převodník (standardní koupený v Alze, je u toho malé trafo na 12V).
Postupně mi na tom umřely 2 WD Green (1TB), přesně stejným způsobem - cca po týdnu jim oběma shořela elektronika (dokonce přesně ta samá součástka). První jsem vyreklamoval kus za kus, když jsem reklamoval ten druhý tak jsem si připlatil za Seagate Constellation a je klid.
Ten převodník asi není dokonalý ale zdroj se zdá být OK a jiné disky na něm zatím neumřely. Evidentně WD Green jsou nějak citlivější nebo co, nedivil bych se kdyby měl problém např. na nekvalitních zdrojích.
-
Heh (neregistrovaný)
Mno ja to musel u tech mych 2x 1TB WD greenu vypnout. Myslim tim tu jejich featuru, ktera pravidelne parkuje hlavicky. Pokud to pak nekdo provozuje napr. na linuxovem serveru v raidu, tak to muze pomerne rychle odejit. Proste to stale parkuje a tak porad dokola. ;-)
http://www.google.com/search?client=ubuntu&channel=ks&q=wd+green+linux
-
Pan X. (neregistrovaný)
Problem vidim vo WD. Odkedy presli na giga-technologiu su to same sracky. Prve problemy boli s WD 2 GB niekedy koncom 90tych rokov, neskor problemy s 4GB, 20GB a 40GB. Potom som dlhu dobu WD vymenil za hocico ine a to fungovalo. Opat som sa k WD vratil asi v 2007 a stale robia to iste houno.
A to som este nespomenul externe WD disky, s ktorymi ma problem asi kazdy koho poznam.Teraz sa bohuzial vyrobcovia scvrkli na WD houno a ako tak dobry Seagate. Toshiba robi len 2.5" ale ak by urobili PATA disk, kupil by som si ten redukcny ramik 3.5".
-
Tommy (neregistrovaný)
Není výrobce HDD který by čas od času neměl problémy - někdy je špatný firmware, někdy to odnese jenom konkrétní šarže. Je fakt že WD se tradičně profiloval / byl vnímán jako disky pro consumer-level segment, ale pamatuji že jednu dobu nám v racku během pár dní vypadlo hafo disků od Hitachi - všechny z jedné šarže.
-
Presne toto sa stalo aj nam :-))
My sme dlho predlhu dobu viedli vo firemnych statistikach Hitachi ako najmenej poruchove disky s poruchovostou cca 1-2%. No a potom prisiel disaster week a disky z jednej serie zacali odchadzat ako na beziacom pase. Ako-tak sme to ustali, ale odvtedy uz Hitachi tak strasne nevychvalujeme.
-
KapitánRUM (neregistrovaný)
To není pravda, Fortron a Eurocase jsou společné firmy, stejně jako kdysi ASUS a ASROCK. Jinak Eurocase bouchá i zdroje Seasonic a všechno se to dělá tady v ČR: http://partis.cz/index.php?gid=88
-
rollfree (neregistrovaný)
Bylo by dobre uvest, jak a cim byla merene spotreba tech testovanych sestav. Bezne wattmetry (pokud to neni zrovna nejaky Fluke za kopec penez) delaji znacne chyby mereni u nelinearnich odberu. Takze napr. u zdroje bez PFC to muze namerit uplne jine vysledky nez u zdroje s PFC (a to jeste obe mereni mohou byt klidne dost daleko od realne spotreby). Navic je to umocneno jeste tim, ze se meri male odbery (zejmena pri mereni stand-by), kdy wattmetry meri opravdu jen velmi priblizne.
Docela zvlastni je logicka konstrukce tezsi zdroj=lepsi zdroj. Trochu to pripomina situaci, kdyz reknu tezsi clovek=silnejsi clovek. Ano, pokud to bude nabuseny kulturista a jeho vaha budou same svaly, tak ano. Ale taky to muze byt otyly slaboch. Vaha toho zdroje bude do znacne miry dana vahou chladicu. A u dobre navrzeneho zdroje klidne muzou byt ty chladice mensi (kvuli lepsi ucinnosti) a celkova vaha vubec nemusi byt vyssi.
Take to srovnani spolehlivosti notebookovych disku a SSD (kde pry pocet prepisu neni tak tragicky) je takove trochu zvlastni. Ano, pokud se bude ten disk vetsinu casu jen pasivne tocit a nebude na nem zadna aktivita, pak ten SSD muze mit skutecne vyssi zivotnost. Ale pokud by ten server naopak dost zapisoval na disk, tak bych si rozhodne vsadil na ten notebookovy disk. Zejmena pokud bude pracovat v rozumne telepne navrzene bedne.
-
Musím souhlasit, moderní zdroje s aktivním PFC a výrazně vyšší účinností NEBUDOU rozhdoně těžší. Tlumivka ve zdrojích s pasivním PFC tvoří značnou část váhy celého zdoje :-).
Když jsme u těch disků.. mrkněte na Wester Digital WD5000LPVT. Pokud chcete udělat diskové pole s nízkou spotřebou, je to naprosto geniální disk s velmi zajímavým výkonem.
Read/Write: 1.4 Watts
Idle: 0.55 WattsSeq Read/Write: 120MB/s
-
Bublik (neregistrovaný)
Mám na to úplně jiný názor, ale je to jasné i z článku.
Enermax zdroj 500W s aktivním PFC váží 1.8 Kg
Neznačkový zdroj 500W s pasivním PFC váží 1.34 KgTo jako chcete říct, že nějaký noname výrobce toho ví o zdrojích víc, než Enermax? Probuďte se!
Prostě plácáte kraviny, testované zdroj 400 i 550 W mají PASIVNÍ PFC, cívka by měla vážit hodně a stejně jsou lehké!
Jasně, mělo tam být uvedené "Podle váhy při stejném PFC".
Ale jinak je váha docela dobré vodítko pro ty, co tomu prd rozumí. -
Uteklo mi v předchozím příspěvku jedno slůvko.. které lehce mění smysl. Chtěl jsem říct, že moderní a kvalitnější zdroje rozhodně nemusí být _vždy_ těžší. Řídit se pouze váhou je dost zavádějící, stejně tak jako slepě následovat značku. Jak už tu několikrát zaznělo, mnoho značek dělá tentýž OEM výrobce ve stejné továrně. Naprosto zásadní je konstrukce konkrétního modelu jakékoliv značky. Osobně mám třeba Fortrony rád, ale zrovna teď jich mám na stole 6 kousků KO. Až je opravím, udělám nějaká srovnávací měření...
-
Karol (neregistrovaný)
Sam jste si odpovedel. Tezsi clovek nemusi byt silnejsi, pravdou je, kdyz vezmu 10 lidi vazicich 100kilo a 10vazicich 70kilo. Kolik z tech 70kilovych bude silnejsi nez ti 100kilovy?
A stejne je to i u zdroju, kdyz jsou vyjimky kdy 500kc stoji dobre zdroj, ale vetsinou bude cena 1k a vice. Je mozne, ze dobre zdroj bude vazit "1kg", ale faktem je, ze vetsina lepsich bude vazit "2kg" (nebrat doslova, vahu sem vymyslel).
P.S. Vymlouvate se na vyjimky potvrzujici pravidlo.Pokud budu muset uchladit 100W, tak tam musi byt dobre chladic a ten neco vazi...
-
a ten clanek stahnete a toho cloveka poslete chocholouskovi. jako radit takovehle zdroje, to chce fakt odvahu. mimochodem namisto toho zgerbu fortron s udajne paradni vyprodejovou cenu mate za +/- podobnou cenu mate kvalitni a osvedceny seasonic 350W. fortron tak zadarmo do kanclu dobry, ty ostatni jsou pozarni nebezpeci v tom pravem slova smyslu, ty tak "nejelepsimu priteli me zeny"...
-
KapitánRUM (neregistrovaný)
Ty jsi tajtrlík :-) Seasonic, Fotron, Eurocase bouchá v licenci http://partis.cz/ To je jako bys radil, Fortron ne, berte Eurocase :-D
Jinak to bývalo a je tak, že Eurocase=levné zdroje s horším vnitřkem, Fotron=Seasonic mají stejná střeva, případě je rozdíl v kabeláži :-)
Ale máš pravdu, Seasonic není špatný, ostatně je to jen přeznačený Fortron :-) -
Bublik (neregistrovaný)
Jestli všechny ty zdroje vznikají na stejné lince, tak rozdíl v kvalitě bude jen ve schématu.
Dobré je vědět že:
Eurocase, Fortron, Seasonic se vyrábí u nás na jedné lince.
Seasonic má část vlastních návrhů, kvalita na úrovni Fotronu.
Corsair jsou uvnitř zdroje Seasonic, pro Evropu vyráběné u nás.
OCZ si nechává vyrábět od Fortronu.
FSP group vyrábí Fortron, Sparkle a FSP Group, ale mají podíl i v Eurocase.
PC Power & Cooling obvykle přeznačené Seasonic.
Rozdíl mezi Fortronem a Eurocasem je v použitých součástkách, v Eurocase vesměs chybí většina ochranných obvodů.
Zdroje od Fortronu označené jako OEM jsou v kvalitě mezistupeň mezi Eurocasem a "plnotučným Fortronem". -
x (neregistrovaný)
Vetsinou ta linka boucha porad dokola do samy, a na vystupu se to rozhazuje na 2-3 hromady podle namerenych parametru, pripadne se to marketingove prelozdeli (= par povedenejch kousku spadne i mezi "horsi" znacku).
Viz trebas CPU, kde se specielne ke konci vyrobniho cyklu vyrazne vyplati koupit typove nejpomalejsi z rady, protoze vyroba je uz velmi dobre odladena => s vysokou pravdepodobnosti jde o kousek vpohode zvladajici i provoz v parametrech daleko vykonejsiho.
-
ms (neregistrovaný)
SeaSonic Partis leda přeprodává, podobně jako valnou většinu produkce FSP Group.
"Fotron=Seasonic" "Seasonic není špatný, ostatně je to jen přeznačený Fortron" - dokažte!
Jo, někde u polských hranic si nechá SeaSonic vyrábět svou řadu X, to určitě!
Jen tak mimochodem, máte tušení jakou topologii užívají řady S12II (+ mírně osekané OEM), M a X?!
Ještě je tu Delta, to asi také "bouchají" v Partisu (ironie). -
Tak to jsem asi opravoval málo zdrojů, když zmiňované tři značky měly úplně jiná střeva. Prostě to nejsou stejné zdroje.
• Eurocase - diletantství, všechny filtry a termistory přemostěné, slabší součástky na vyhrazená místa silnějších, zatoulaný cín, přetížené součástky už v návrhu atd. Škoda hovoriť.
• Fortron - je vidět snaha, ale dojem kazí drobné vady návrhu: pískání (nemá rozprostření spektra), špatná stabilizace mezi větvemi 3,3V a zbytkem (neumí rozdílovou stabilizaci sudé a liché vlny).
• Seasonic - konečně pořádný kalibr! Používá daleko víc SMD, než ostatní (vzdušnější tišťák), všechny silové cesty jsou dost široké, má drahé značky kondenzátorů, plně obsazené filtry, předimenzovanou izolaci z nehořlavých materiálů, všechny potenciálně viklavé součástky podlepeny, rozumně navržená křivka tepelné regulace větráku (neřve, když nemusí)... No prostě orgie. -
Náhodou, Eurocase mám ve svý mašině 7 let (vlastně původní je bedna, zdroj a zatím základovka, kterou ale brzo nahradím novou), z toho zhruba 5 let jako by běžel v kuse, většinou doslova.
Až loni začal zlobit, nejdřív elyty, ty jsem vyměnil, takže v pohodě, nakonec v tichosti odešel větrák, samotnej zdroj je totiž překvapivě tichej, proto jsem poznal, že se netočí, až tehdy, kdy se ze zdroje začal linout smrad z rozpálených hliníkových chladičů, ale bez újmy to přežil, větrák jsem dokonce opravil, doteď funguje jako zamlada, stejně jako zbytek zdroje. Možná je to tím, že ho pravidelně důkladně pucuju od prachu, pravdou ale je, že termistory tam jsou (3; jeden na "primáru", druhej snímá teplotu jednoho ze dvou chladičů a pomocí třetího se mají regulovat otáčky větráku což naštěstí nefunguje a ten se od zapnutí točí plnou rychlostí. Ale ani jeden není žádným způsobem přemostěnej.
PFC filtr je maličkej, je na zvláštní DPS nalepený na napájecím konektoru. Žádná součástka netopí víc než je zdrávo studeňáky na desce nebyly nalezeny.
Ale možná jsem jen narazil na podařenej kus. -
jik (neregistrovaný)
S tou spotřebou to je těžké. Také bych rád šetřil (nejen vlastní) kapsu, ale ta metodika měření. Ano, dělali jsme v práci podobná měření - a použili jsme k tomu měřáček prodávaný v Lidlu - nakonec to bylo jediné měřidlo, které dávalo opakovatelné výsledky, se kterými se dalo něco dělat. I když nevíme, do jaké míry to odpovídalo tomu, podle čeho se točily "hodiny". Měřili jsme (~2005) nějaké Fortrony, RudéHvězdy, Eurocase, Chieftec a co přišlo pod ruku. Docela dobře si pamatuji, že nejlepší byl jistý zvláštní velmi tichý zdroj s odstředivým větrákem s klidovou spotřebou pod 4W. RudéHvězdy, Chieftec a Fortron byly ~5W, Eurocase a ostatní nad 10W. Jinak: já osobně oceňuji celoroční odběr 1W na ~30Kč.
Dříve jsem vyznával názor, že "spínané zdroje mají být trvale připojené k napětí", zhruba od onoho měření jsem zavedl prodlužovačky s vypínači a doma vypínám "vše v jednom" - je to těch min 6 let a za tu dobu mi žádný zdroj neodešel. Tedy byla to jen drahá pověra. -
Lol Phirae (neregistrovaný)
Od té doby, co jsem známému zakázal ve firmě vypínat počítače, neodešel zdroj ani jednou - až do doby, než jednoho dne několikrát za sebou vypnuli proud, což odpálilo zdroje hned dva. Při pravidelném denním vypínání to vycházelo při 8 počítačích tak na těch 8 zdrojů ročně, 2x s sebou ten zdroj vzal i základní desku. :-(
-
JirkaS (neregistrovaný)
Protože to je totiž podomácky téměř nemeřitelná věc. Takové ty různé digitální wattmetry ze supermarketů měří dobře odporovou zátěž, třeba nějaký tepelný spotřebič, ale jak je tam něco jiného, nedejbože spínaný zdroj, tak z nich lezou z principu kraviny.
Nejpíš by to chtělo mít doma ještě jedny elektrické hodiny, pouštět to přes ně a měřit dostatečně dlouhou dobu... -
Ondřej CaletkaZlatý podporovatelJenže takhle se dá změřit příkon zdánlivý, což ale není to, za co se platí. Platí se za příkon činný. Nejjednodušší měření je přímo na domovním elektroměru, nebo na podobném elektroměru, který se dá za pár stovek pořídit např. v Bauhausu. Velmi malé příkony se ale měří těžko, elektroměr se nemusí vůbec roztočit. Dalo by se tomu pomoci připojením nějakého dalšího spotřebiče se stálým příkonem a změřit rozdíl.
-
Nedávno jsem koupil v Lidlu měřič spotřeby za 299 Kč.
Měří volty, ampéry, watty, účiník, celkovou spotřebu.
Tedy v případě potřeby z něho dostanu jak činný, tak jalový výkon.
Běžné spotřebiče se chovají plus mínus jako odporová zátěž. U mého počítače mi naměří účiník 0,94.
Nicméně ten článek je plný nesmyslů. Před časem jsem velmi odpovědně vybíral zdroj, mimo jiné i podle účinnost. Maximální účinnost zdrojů ani náhodou nebyla v polovině výkonu. Proto jsem do počítače se spotřebou 40 W dal 650 W zdroj. Účinnost zdroje je zde v této spotřebě velmi vysoká a zdroj je hlavně kvalitní.
Stejně tak váha zdroje neodpovídá kvalitě zdroje. To hlavní, co dělá zdroj zdrojem je lehoučké. Trafo pro spínaný zdroj na nějakých 100 kHz je lehoučká a malá záležitost.
Pokud je zdroj odfláknutý, nebo neúčinný, musí být těžký. Protože chladiče na aktivních prvcích musí být masivní. Čím je zdroj méně účinný, tím více tepla v něm vzniká jako ztráty a to více chladičů či těžší větrák v něm musí být. Hodně těžký zdroj indikuje kvalitu tajwanské smetí upladlého na podlahu a smeteného uklízečkou.
To hlavní co potřebujete o zdroji vědět pohledem ani váhou nezjistíte. Tedy průběh účinnosti v závislosti na výkonu, jeho stabilitu, přechodové odpory, spolehlivost, atd.
Upřímně řečeno bych článek nebral vážně ani v nejmenších a doporučuji ho vůbec nečíst.
-
ms (neregistrovaný)
že kvalita zdroje se nepozná dle hmotnosti, ale cpát do sestavy o příkonu 40W zdroj s maximálním výkonem 650W vypovídá o opravdu "zodpovědném" výběru zdroje! Obdobné udělali na PCtuzingu, kde spotřebu úsporných sestav měřili při použití kilowattové "svářečky".
Pro spínané zdroje je příliš malá zátěž méně příznivá, než přetížení. -
Karel (neregistrovaný)
No, na 40W je to asi přehnané. Pokud ale v PC máte "příkonnější" grafickou kartu, tak se doporučuje klidně dát dvojnásobný zdroj. Takže když máte špičkový odběr 250W, tak mít zdroj alespoň 500W. Nejde tam ani tak o ten výkon jako takový, jako spíš o vyšší pravděpodobnost, že zdroj ustojí proudové špičky. Ono moderní "žravé" grafické karty jsou kapitola sama o sobě. U nich je potřeba zjišťovat i to, kolik vám zdroj dokáže dát do jednotlivých vývodů. Běžně se vám stane, že sice zdroj umí celkem dát přehršel wattů, ale do kabelů pro napájení grafiky to ještě nemusí stačit na ampéry. Ale tady v článku se asi nebavíme o sestavě s high end grafickými kartami, takže pravděpodobnost přetížení a proudových špiček limituje k nule. I když on i takový RAID dokáže zdrojem pořádně pocvičit. A právě v té chvíli jste rádi, když má mohutný pasivní chladič, protože proudový ráz dokáže roztavit součástky ve zdroji dřív, než se roztočí větrák na plné obrátky.
-
„že kvalita zdroje se nepozná dle hmotnosti, ale cpát do sestavy o příkonu 40W“
Sestava má AMD Phenom II X4 3,2 GHz a má Cool'n'Quiet driver. 99,999 % času žere 40W, v případě potřeby výkonu stoupá spotřeba až k 200 W.
Takže standardní spotřeba je 40W, maximální spotřeba, velmi zřídka, 200 W.
„Pro spínané zdroje je příliš malá zátěž méně příznivá, než přetížení.“
Spotřeba na úrovni 6 % maxima je pro spínaný zdroj naprosto v pohodě.
-
Jsou lidi, kteří nemajíce věcný argument a ani se nenamáhají nějaký uvést, prostě na cokoli odvětí, že druhý je pitomec. Patříte mezi ně. I tak si to užijte.
Je to jediná možnost, jak můžete vypadat chytře – pokud možno nic neříkat – žádné zdůvodnění – a jen nádávat, že druhý je hlupák.
Pokud tedy v diskusi není to podstatné – tedy argumenty – není na co reagovat.
-
Jen pro jistotu: Prošel jsem si pár data sheetů výrobců zdrojů a u některých je udávaná kromě max. zátěže i min. zátěž. U všech, co jsem našel, bývá na úrovni 2–3 % udávaného výkonu zdroje.
650 W zdroj, u kterého je zaručeno 40W min. zátěže v každém případě a občas roste do 200 W je zcela v pohodě zatěžován.
6 % zátěže pro PC zdroj je v pořádku.
-
Mard (neregistrovaný)
Milý Ponkráci, obvykle píšete k věci, ale zde jste opravdu mimo mísu. Já jsem to bohužel musel studovat, tak že o tom nakonec i něco vím. Spínaný zdroj pro PC funguje tak, že se feritovým trafem prohání postupně proud oběma směry v primárním vinutí. Tudíž když dimenzuji trafo, tak musím mít určité průměry drátů a určitý průřez feritu v trafu. Pokud jeden zdroj na menší výkon, tak se snižuje střída těch proudových pulzů do primáru a tím se zákonitě musí snižovat účinnost. Účinnost by se udržela na stejné výši, kdyby se neměnila střída, ale snižovala hodnota proudu, který po dobu pulzu protéká trafem. To druhé se nedělá, výkon se reguluje střídou. Takže i když se dá vytvořit placatá křivka účinnosti, s tím, že účinnost se po většinu zatížení zdroje pohybuje ve vysokých číslech, tak zcela zákonitě musí účinnost na obou krajích (nízké a vysoké zatížení) klesat. Pokud zatížím zdroj na polovině jeho maximálního výkonu, tak jsem s velkou pravděpodobností na maximu účinnosti. Naopak, pokud zatížím zdroj na 6% jeho maximální účinnosti, tak jsem s velkou pravděpodobností na horší účinnosti než při polovičním výkonu. Nepokládám tedy za dobrý nápad používat předimenzované zdroje - je to vyhazování peněz.
-
ms (neregistrovaný)
operujete, protože jste cosi přečetl a nepochopil! Spínané zdroje potřebují ke své funkci určitou minimální zátěž, bez které se mohou dostat do nedefinovatelného stavu! A proč ne minimum, tak na to stačí si uvědomit, jak funguje pulsně šířková modulace. A stačí se podívat na certifikát 80+, kde je i měření - 20%, 50% a 100% zátěže. A je tam také vidět, že průběh účinnosti rozhodně není lineární funkcí.
U průmyslových zdrojů se doporučuje zátěž nad 70%, optimálně 80%.
To vaše by uživil v klidu kvalitní 350W ATX zdroj a valnou dobu se bude jen nudit. -
Karel (neregistrovaný)
Buď nemáte úplně pravdivé údaje, nebo se spínané zdroje pro PC technologicky liší od spínaných zdrojů pro CNC stroje. Spínané zdroje pro CNC bežně mívají zatěžovací větev, která vytváří onu minimální spotřebu nutnou k tomu, aby zdroj mohl fungovat i bez zátěže. Na větvi s 24V je to max 0.2A. Takže i "vyplé" CNC má spotřebu kolem 5W. Na druhou stranu je to právě ten výkon, od kterého zdroj spolehlivě a trvale funguje. Zkušenost mám se zdroji s výkonem nad 240W (10A při 24V). Těch 5W je tedy cca 2% nominálního výkonu.
Vámi uvedení doporučení 70-80 procent znám, ale jako maximální zátěž. Teď schválně koukám do datasheetů mně známých průmyslových zdrojů a nic o minimální zátěži se tam nepíše. Například MEAN WELL HRPG-600.
-
ms (neregistrovaný)
Především jsou spínané zdroje ATX vícehladinové a sám jste si našel, že výrobci doporučují min. zátěž (obvykle od 300W výše).
Stačí se podívat na blokové schéma a ta "větev" je pomocný zdroj. Tyto zdroje mají vlastní předzátěž uvnitř.70 - 80% provozní zátěž uvádějí výrobci Siemens a Benning, ovšem to jde o zdroje "poněkud" vyšších výkonů a pro možnost pracovat pouze na vnitřní předzátěž se už dlouhá léta používá topologie dvojitého propustného měniče...
-
omg (neregistrovaný)
prboha netahejte sem kraviny v podobe kupovani kvalitnich zdroju na kila.
hmotnost ovlivnuje z nemale casti material obalu(Fe nebo Al), tuhost obalu(tloustka plechu), perforace krytu(mrizka krajec vajicka na kosticky, kulate derovany cednik, mala kulata vetrakova dira, velka kulata vetrakova dira). dale pak pouzity chladici mechanismus. aktivni ci pasivni, a u aktivniho dimenzovani rozdilne dimenzovani aktivni a pasivni casti, material pasivni casti chladice(Al, Cu, Fe) a objem chladice vzhledem k jeho ucinnosti dane jeho tvarovou konstrukci ktera je predpokladem pro vyzarovaci parametry. rozdil v hmotnosti obalu nejlehci jeste postacujici konstrukce promacknutelne prstem a bytelne ludry ktera prezije i par uderu kladivem stale funkcni je pres pul kilogramu.
-
x (neregistrovaný)
Jo, ale jen pro idealni sinus. beznej postrebic v dnesni dobe = spinanej zdroj = kapacitni zatez a poradnej bordel v siti.
=> dalsi clovek co vi kulovy co meri.
Vaha kvalite zdroje samozrejme odpovida, protoze zroj neni jen piditrafo. V solidnim zdroji je taky poradnej chladic na jeho vystupnich prvcich, proto taky pri zatezi nevyhori a vetrak se taky pri nizky zatezi nemusi diky tomu vubec roztocit.
Takze dalsi co tu pise o hovne. Ostatne jako vzdy.
-
„Vaha kvalite zdroje samozrejme odpovida, protoze zroj neni jen piditrafo. V solidnim zdroji je taky poradnej chladic na jeho vystupnich prvcich, proto taky pri zatezi nevyhori a vetrak se taky pri nizky zatezi nemusi diky tomu vubec roztocit.“
Nikoli, potřeba chladiče je přímo úměrná výkonu zdroje a nepřímo úměrná účinnosti zdroje. Kromě toho je zde nějaký parametr zvaný teplotní vodivost. A kromě toho zdroj může teplo převést na svojí konstrukci a dále na materiál bedny.
A vzhledem k tomu, že dnes se u elektrojniky pod sto tisíc korun vše dimenzuje poměrně s malou rezervou, tak si můžete vzít jed na to, že dávat do zdroje několikanásobně víc kovu než tam musí být nikdo dělat nebude. U elektroniky do sto tisíce korun zcela určitě.
Takže zase jeden co tu píše o hodně. Ostatně jako vždy.
-
„Jo, ale jen pro idealni sinus. beznej postrebic v dnesni dobe = spinanej zdroj = kapacitni zatez a poradnej bordel v siti. => dalsi clovek co vi kulovy co meri.“
Ale ví co měří.
Ale protože neměří pro výzkum NASA, ani pro laboratorní účely, tak nepotřebuje superzařízení.
A stačí mu soulad s tím co platí podle elektroměru a tím co naměří měřák.
Ano, účiník je definován jen pro sínusové průběhy, a to spínaný zdroj nesplňuje.
A protože nepotřebuji zařízení, které sejme napětí a proud A/D převodníkem s rozlišením 24 bitů s frekvencí vzorkování 10 MHz a výše a nad tím provede výpočty – čímž by se dostal alespoň náznak toho, že by někteří přestali brblat, že se měří blbě – tak takový puntičkář nejsem.
-
KArol (neregistrovaný)
Tak jsem si po vcerejsim cteni diskuse vzal z prace merak za par 10sitek tisic (cejchovane) a ten co mam doma v lidlu. Rozdil je u spotreby 43W(dle certifikovaneho)mojeho pc strasnych 1,3243procenta.
Asi budu muset merak s lidlu vyhodit, meri nepresne. A to az tak, ze s neho nedostanu cislo s kterym se da pracovat :( -
Mar (neregistrovaný)
Navyše pri takomto neharmonickom priebehu (hlavne bez aktívneho PFC ) by bolo treba dať pozor na použité ústrojenstvo pretože magnetoelektrické prístroje s usmerňovačom merajú strednú hodnotu a sú len cjachované na efektívnu hodnotu pre prípad harmonického priebehu. Aj napríklad pri feromagnetickom prístroji merajúcom priamo efektívnu hodnotu je otázne ako by si poradil s vyššími harmonickými..
-
Jarda (neregistrovaný)
Analogový ampermetr ovsem s termoclankem - to je myslim nejjednodussi mozny zpusob mereni efektivni hodnoty proudu libovolneho prubehu. Jeste si vzpominam na porovnavani svitu dvou zarovek - jednou proteka neznamy proud libovolneho prubehu (tj. da se do serie s merenou zatezi) a druhou stejnosmerny proud, jehoz velikost regulujeme (a merime) tak, aby obe zarovky svitily stejne. Primitivni, ale ucinne ;-). Zarovky musi byt pochopitelne stejne a je treba je volit podle ocekavaneho proudu (aby uz svitily a jeste se nespalily :-)) a na co nejmensi napeti, aby na nich nebyly velke ztraty.
-
Bublik (neregistrovaný)
Hele, pro pořádný raid je poteba 4x možná 5x rychlá flash karta třídy 10 = 4 x 220,- Kč = cena levného SSD. Tj. určitě to někdo zkoušel, ale prostě se to už nevyplatí.
http://www.itage.cz/zbozi/id-183050_ADATA_SSD_32GB_S596_Turbo_25_SATAII__USB_Mini__AS596TB32GMC
Šmelinář vedle je někde sehnal a má je ještě o 80,- Kč levnější, než v tomhle ešopu. Navíc se dá použít v počítači i jako flashka.
-
motyq (neregistrovaný)
Nevi nekdo, jak zaridit uspavani disku, ktere jsou soucasti md raid5? (4 kousky 500GB sataII). Zkousel jsem snad vsechno a nic nefungovalo - disky porad tocily...
Uspavat/probouzet (wol) celou masinu jde ok, ale to zas nechci, protoze mam obcas nejaky nahravani z dvb-s a rozdil mezi rezimem uspane-jen-disky/uspana cela masina asi nebude tak velky... -
Ja se obavam ze era domacich routeru ze starych PC je nenavratne pryc. Jestlize to budeme chapat jako hobby za ucelem zabavy a nejakeho drobneho sebevzdelani, tak ANO, jako ciste cesta co nejucelneji routovat domaci internet ci forwardovat par portu NE. porad to zustane jen hobby, ktere jako jako kazde jine, neco stoji (desatek CEZu). V dnesni dobe existuje spousta routeru, ktere by naklikala z www do detailu i Penny z TBBT. pres snmp si muzeme i sledovat traffic a tvorit nejake sexy rrdtool grafy, forwardovat natovat co chceme, do USBcka si pripojime USB disk a mame FTP. pro fajnsmekry je tu i routovaci krabicka s IPSec VPN serverem. pro narocnejsi tu mame pak Synology. atd. vsechno odber par wattu a nemusite si nic geekovsky bastlit :) a koneckoncu, velka cast krabicek bezi na linuxu, takze kdo chce mermomoci neco kompilit tak openwrt...
-
j (neregistrovaný)
Jo, az na to, ze ta krabka s desetinovou spotrebou ma setinovej vykon, takze kdyz z toho ftp vyzdimes 2MB, muzes si gratulovat, jak ti to frci ... a pokud si poridis "neco poradnyho", tak zjistis, ze za spoustu penez (15k+) dostanes 60W+ spotreby (bez disku) a vykon to ma stejnej, jako HW vytazenej z popelnice.
Na odber par watu rovnou zaponem, protri si voci a podivej se kolik to zere.
Tzn, kdo chce od ty "krabky" neco vic nez jen odroutovat par kbit, tomu jednoduse vyjede nejlip si to postavit sam. Me doma srot routuje, zaroven slouzi jako sitovy uloziste, streamuje TV, jede na tom web, ...
-
j (neregistrovaný)
Sak na to koukam 30W bez disku + 4x5W = 50W => uplne totez jako to co mam pod skrini zdarma slozeny z odpadu, s radove vyssim komfortem a moznostmi, neb je to plnohodnotne PC.
A co si budem rika, 4diskova krabka me teda nijak zvlast neuchvacuje a 8midiskova uz stoji ke 30k - za tu cenu si postavim vlasnorucne 3x 8 disku.
-
tak kdyz jdete po spotrebe, tak si poridte 2diskouvou nebo jednodiskovou variantu s nizsim vykonem. Kazdopadne pri stejnem vykonu bude mit urcite nizsi spotrebu nez normalni PC s klasickym CPU a motherboardem. je to vase vec, nehadam se, jen jsem chtel sdelit, ze mam jen ty nejlepsi zkusenosti. narozdil od zroutu vselisjakych srotu, nehlede na hlucnost!, a toho, ze zabira moc mista.
-
j (neregistrovaný)
Ale dyk to pisu, kdyz si poridim 5W krabku, tak to da 2MB a muzu si gratulovat, coz je absolutne nanic, vzdyt z toho nejde pustit ani film.
Zkratka pokud nekdo chce rozumnej vykon, nedostane se pod 50W a je uplne jedno jestli si na to za relativne dost penez koupi hotovy zelezo, nebo jestli si to zadarmo posklada z toho, co dum dal.
Samo, nebude to nejspis pekna mala krabka. Ale co se tyce dalsich veci, bude to daleko univerzalnejsi stroj. Priklad: sposuta lidi kolem me porad resi, jak nekomu neco poslat, co neni vylozene tajny, ale co taky nechce vylozene zverejnit ... a nema to zrovna mego nebo dve ... => hodim si to na svuj stroj a muzu pouzit http/ftp/torrent/... proste dle libosti a moznosti. Tohle mi hotova krabka prevazne neumozni nebo v omezeny mire.
Navic mi to funguje jako router, streamuje TV (kdepak koupim uloziste s trema tunerama abych moh ukladat/streamova vsechny multiplexy + dalsi tuner pro sat tv?) ... a to vsechno viceme poskladany z popelnice.
-
NN (neregistrovaný)
<cite>Navic mi to funguje jako router, streamuje TV (kdepak koupim uloziste s trema tunerama abych moh ukladat/streamova vsechny multiplexy + dalsi tuner pro sat tv?)</cite>
Mohlol by si poradit DVBT-S karty vhodne na taketo ukladanie TV? Ukladat si komplet program 6-8 stanic a poskytovat to cez rozumne rozhranie pre 2-3 TV v domacnosti, to by bolo super.
-
narozdil od sestavenych srotu je to jednoduche a ciste reseni, pro ty, kteri se v tom nechteji stourat a potrebuji orpavdu jen ten domaci server, o kterem je rec a o ktery tu jde prece.
by the way, ma to balickovaci system, muzete si tam nacpat co chcete a priapdne zmenit i tu sambu, ale chce to to stourani. na co vam budou zdrojaky kompeltni syno distribuce? jen hrani si. kdo chce travit vecery skladanim hucicich kastli a optimalizovanim jadra misto aby ho travil treba s rodinou jeho vec. nabidl jsem reseni, ktere resi problem vykonneho domaciho serveru bez prace. nehodlam trollovat. howgh. -
Lol Phirae (neregistrovaný)
No, zdrojáky by mi byly např. k tomu, abych si nahradil tragicky zastaralou verzi jádra něčím použitelným. Ditto zabugovaný zastaralý busybox. Krom toho, z principu vám může být úplně jedno, k čemu mi budou, ten výrobce prostě opakovaně porušuje GPL licenci, nevím, proč bych ho měl ještě financovat. Sambu si jistě můžu nainstalovat aktuální a použitelnou přes ipkg, akorát že pak to celé slavné načinčané GUI je úplně k ničemu.
-
Eskymák (neregistrovaný)
Osobně mám v serveru dva staré 80GB 7200rpm disky, zapojené do zrcadla. Jeden má problémy s roztočením a občas vrže a druhý pár dní po záruce vykázal vadné sektory, jejichž počet je naštěstí furt stejný. Oba disky jsou vyřazené a po mnoha letech používání, přesto svoji funkci plní stále na výbornou. (i když se navzájem podpírají).
Spotřebu zatím neřeším, jede to na starým kancelářským dellu optiplex gx 240 co má naběháno celkem asi 3.5 roku z jeho 10 letého života. (dle informací z raidu původního disku).
Spotřebu budu řešit až budu server jednou, někdy v budoucnu nahrazovat.
-
mpel (neregistrovaný)
pokud dobre pocitam, neni 100 MB/s, ale 1 Gbit/s == 1000 Mbit/s (slusni obcane, prominte, obchodnici vladnou svetem ;-)) == 125 MB/s. To je pri kopirovani filmu docela rozdil :-)
Uprimne, 100 MB/s z OCZ Vertex 3 na desce se sata2? To si rika o koupi nejakeho rozumneho radice.
Kdyz uz delate takovehle testy, vyzkousejte nekdy prenos bez/s jumbo frames. Moje posledni testy ukazovaly zlepseni v radu jednotek procent (nejvice v pripade 9K, asi 10%), ale na Pentiu III :-(
-
zaq (neregistrovaný)
Pri sietovom prenose treba ratat s overheadom, t.j. kazdy paket ma nejaku hlavicku protokolu (TCP, IP...) a taktiez je mozne, ze na sieti bol aj nejaky iny traffic, ked aj minimalny. V clanku sa nepisalo, ze sietovy kabel siel priamo do druheho pocitaca.
Tym padom rychlost 100-110MB/s sa da povazovat za realne maximum na gigabite. -
mpel (neregistrovaný)
MTU 1518B
- 18B ethernet
- 20B IPv4
- 20B TCP-> nejmene 58B z jednoho paketu je rezie. To jsou necele 4 procenta. 4% z 125MB je 5MB. Takze porad mi ke zminovane stovce 20 MB/s chybi. A to je opravdu dost. I tech vasich 10 je dost, vzdyt je to "skoro 100Mbit"! Proto se taky ptam na vliv jumbo frames :-)
Provadet mereni na levne siti a neodpojit ostatni stroje? To je moc i na clanky tohoto typu...
-
mpel (neregistrovaný)
"se uplne vyprdni" neni zrovna profesionalni odpoved. Radsi bych si precetl "pri pouziti sitovych karet XYZ pres switch UVW teklo N kpps, coz realne odpovida M MBps na danem protokolu, a na jadre A.B.C to prineslo zrychleni/zpomaleni D %, prestoze se packet rate zmensil"
Misto "ti to rozesere sit" se da napsat "nedoporucujeme nasazovat do siti, kde hrozi pripojeni nekompatibilniho hardware". Tohle jsou veci, ktere da rozum. Ale testovani sebere nejaky ten cas (dokonce vetsi nez psani prispevku do diskuse), tak by ho mozna bylo fajn vyuzit efektivneji.
Ja SMB na stahovani filmu nepouzivam a v clanku o pouzitem protokolu nic moc neni, akorat se zminuje FTP v zavorce v jinem kontextu. Proto pocitam dostatecne velky soubor a tim zanedbavam rezijni spojeni FTP -> jen binarni data. Jestli je to merene pomoci prenosu v SMB, patri to tam napsat s poradnym varovanim.
-
Lol Phirae (neregistrovaný)
Prosímtě, tak jinak. Jumbo-frame má měřitelný reálný význam při nasazení v dedikovaných 10Gbit sítích se switchi v ceně desítek tisíc dolarů. Takovou krávovinu prostě na síti postavené ze šrotu a běžných desktopů nebude nikdo vědecky testovat. Obejdi si deset kancelářských počítačů v nějaké malé firmě (klasicky nakupovaných tak, že když jeden zdechne nebo začne nadmíru padat, tak se koupí nový). Co integrovaná karta, to jiná max. MTU. Aby to fungovalo, musíš všechen ten šrot sladit na nejvyšší všude podporovanou MTU. Do toho máš síťovou tiskárnu, která samozřejmě žádnou Gbit síťovku nemá, dvě webkamery (ditto) a v rohu už deset let stojí záhadná zaprášená piksla, při jejímž odpojení se něco brutálně rozesere, takže na to nikdo nešahá a obchází to uctivě obloukem od té doby, co o to zavadila uklizečka smetákem a firma byla celej den offline. No, a tady budeš testovat jumbo frames a jestli z toho vymáčkneš o 10MBps víc. LMAO.
-
mpel (neregistrovaný)
Tak jinak :-) Obchazel jsem tuhle napriklad pocitacovou ucebnu ve skole, kde jsou vsechny stroje stejne a behem vyuky studenti loaduji gigabajty obrazku/videa/map ze serveru, pro ucely vyuky. Bohuzel, skolstvi ma dneska strasnou spoustu penez na servery, ktere nejsou ze stareho zeleza.
Nebo kancelar se 4 cca tri roky starymi pocitaci pripojenou do cisca na chodbe za nekolik desitek tisic, protoze ve stejne budove je takovych kancelari 20. Firma se ctyrmi pocitaci urcite da prednost dedikovane 10GE siti pred serverem ze stareho zeleza. Tiskarna bude zapojena do nej, kdyz uz tam tech 50W bude zrat. A jak na potvoru, zamestnanci renderuji vselijake vizualizace jako o zivot. A jestli pracuju se souborem a stahuje se mi byt jen o vterinu dele, na produktivite to je znat (psal o tom jednu dobu blog i Joel Spolsky). Je to presne ten rozdil mezi "zmacknu refresh-vidim vysledek" a "zmacknu refresh-chrrrr-vidim vysledek".
Tech pripadu, kdy by to pomohlo, je vic. Nikdo netvrdi, ze to musi vsichni nasazovat. Pritom staci napsat 1 prepinaci skript a kazde mereni 2x zopakovat. Nebo uvest odkaz na relevantni mereni. Evidentne je ale jednodussi posilat kilobajty plamenu do diskuse, takze si to o destivem vikendu nekde zmerim sam.
-
mpel (neregistrovaný)
Ano, souhlasim. Az na to, ze v tomhle pripade se i ten SOHO switch cely svuj zivot flaka, protoze relativne daleko vic zatizene jsou tyhle sroty. A ty maji i jinou funkci nez jen predavat data mezi diskem a sitovkou, takze dava smysl jim tu praci ulehcit.
Necekam zadny radovy narust, jen me zajima rozdil treba na necem v tom socketu AM2. -
j (neregistrovaný)
Boze ...
load average: 0.00, 0.01, 0.05
AMD 2k (skt A), prave routuje cca 5+5Mbit, streamuje cca dalsich 30Mbit do vnitrni site a dalsich 10Mbit uklada na disk ... generuje to neco pres tisicku pkt/s
Takze se du dloubat v konfiguraci site, nastavovat dzambofrejmy, abych z toho loadu udelal 0.04 ... to se vyplati.
-
x (neregistrovaný)
Stavime !DOMACI! server - ctu uz v nadpisu. Ty doma generujes miliony paketu za vterinu abys potreboval resit, ze ti nestiha switch? Jumbo frames ma smysl resit ve velmi (!velmi!) specifickych pripadech, a pokud stavim server (a sit) z "odpadkace", tak nema smysl neco takovyho ani zminovat.
Pro zajimavost, muj domaci switch zvladne 48Gbit/s a 35Mpkt/s.
-
Lol Phirae (neregistrovaný)
Je to šílenec. Před pár lety jsem překládal test asi patnácti 10Gbit switchů z amerického Network Worldu. Jako jen to testovací zařízení stále asi jako auto střední třídy a testování trvalo tejden - ta piksla musí bejt schopná zahltit síť, jinak testování nemá smysl. To jsou ale ti Amíci blbci, když "staci napsat 1 prepinaci skript a kazde mereni 2x zopakovat." - v podstatě stačilo vzít ze smetiště nějaký Pentium a mohli jet. :-)))
-
mpel (neregistrovaný)
O 10GE sitich a milionech paketu jsem ja nezacal. Chtel jsem jen vedet, jaky ma vliv nastaveni vetsiho MTU _v domacim prostredi_. 1 prepinaci skript na serveru ze srotu samozrejme staci, nikdo tu negeneruje zadnou extremni zatez.
Co je na tom divneho? Az tu bude clanek o nestihajicich switchich, rad si ho prectu. Tady spis nestiha ten stary srot, kdyz kopirovani z 500MB/s SSDcka pripojeneho do sata2 po gigabitove siti bezi jen na 80% teoretickeho maxima dane site.
-
„MTU 1518B - 18B ethernet - 20B IPv4 - 20B TCP -> nejmene 58B z jednoho paketu je rezie. To jsou necele 4 procenta.“
Člověk by řekl, že při TCP tam toho lítá trochu víc. Ono se také TCP spojení navazuje, pakety se potvrzují.
Nehledě na to, že IP je síťová vrstva, pod tím fungují nižší vrstvy a ty si také leccos mohou posílat pro služební účely.
-
mpel (neregistrovaný)
Vazne tam tech acku, arpu, syn/finu, dns, mdns a ruznych announcementu lita 10 MB/s? I kdyby to mereni probihalo stylem "ssh remote spust_mereni.sh > vysledek.txt", po par vterinach se tyhle jednorazove veci amortizuji.
To, o cem autor clanku pise, ze je "maximalni prenosova rychlost 100 MB/s", je 80% teoretickeho maxima. Vsechny tyhle ptakoviny dohromady pres 10% neprelezou.
-
mpel (neregistrovaný)
"Velke ramce se projevi jen tehdy, kdyz nekdo posila spoustu malych"
Vazne?Mam-li wirespeed gigabitovy switch, muzu mit pakety klidne 64B a porad z nej vytahnu gigabit, coz se o PC ze stareho zeleza rict neda, protoze 125M / 64 = 1.9 Mpps. Kernel zpracovava pakety, ne bajty, a to navic jeste v burstech kvuli interrupt livelock mitigation. Takze kdyz udelam pakety vetsi, zvladnu toho vic "pri jednom". Dava smysl?
Kdyz je mi duch DMA kontroleru naklonen, buffery jsou spravne zarovnane, mam dobre napsany operacni system a mesic je v uplnku, muzu pouzit zero-copy operace, takze do ovladace pritecou primapovane stranky s daty z user-space (jako iovec) a kopiruje se jen jednou, odsud do karty, a dela to DMA za me. Co me zajima, je realny vysledek pomeru zpracovani jednoho paketu (interrupt, zamky na deskriptorech na karte, kontrola hlavicek atd.) a jeho kopirovani (ktere je umerne jeho delce) pri paketech ruznych velikosti.
Takze vezmu-li sunku, ktera bude pri gigabitu na pokraji svych sil, zajima me, jak moc ma v realu vliv si s timhle pomerem hrat. A gigabit v domacich podminkach vygeneruju velmi snadno, pricemz sunka bude mit s velkym mnozstvim paketu problemy drive nez posledni xeon za spoustu penez.
-
Lol Phirae (neregistrovaný)
Prosímvás, a k čemu přesně vám tohle bude na té šunce, která bude ukládat data na deset lej starej IDE disk (viz článek)? Přičemž za slušnou Intel síťovku dáte asi víc, než stojí celej ten autorův šrot dohromady, akorát ji nebudete mít kam zapojit, protože v troubě vypečený šrot nemá PCI Express slot. :-))))))
-
j (neregistrovaný)
To neres, sak on neumi ani citovat to na co reaguje => je to negramot => pojdme jej politovat, takovych se uz moc nenajde, meli by sme ho vystavit v zoo.
Obyc desktopovka stoji tusim tak 1k5 (coz pocitam naprosto minimalne zdvoj az trojnasobi cenu toho vraku), slusnejsi stoji 3k+ a to se vyplati, ze ;D.
BTW: Jak se rika, na kazdy klinec sa najde palica, takze s trochou nasili se urcite najde nakej slot do kteryho pasne. Ja uz videl na toto tema veci ... skoda ze v tech dobach nebyl fotak beznou kapesni pomuckou.
-
Lol Phirae (neregistrovaný)
No, s kladivem by to s minimálním úsilím mohlo jít do nějakého AMR slotu, občas se na těch šrotech najde. :P
-
mpel (neregistrovaný)
Ta sunka by ukladala data na ten novej OCZ Vertex 3 nebo zanovni HDD, o kterym pise clanek, ze na limit narazi. Za i82574L dam sest stovek a ten srot, se kterym to autor clanku testoval, pcie ma.
K dalsimu prispevku: to nebyla citace, ale parafraze. Muzete ji misto urazeni opravit. Zatim jsem krome vasich nazoru nenasel jediny test, ktery by jasne vyvracel pouziti jumbo frames na hardware podobnemu tomu ze clanku. Opravdu nehodlam zalohovat na deset let stary IDE HDD, ani na compactflashky v raidu.
Moje vysledky z Pentia III byly, jak uz jsem psal, 10%. To neni zanedbatelne, muzete-li si to ve svem prostredi dovolit pouzit. Mate vysledky ze srotu ze clanku?
-
mpel (neregistrovaný)
Nikdo o nicem nepolemizuje, ani o autorovych kvalitach a znalostech ;-)
To nekomu vadi, ze se cena zdesetinasobi? Pokud to bude fungovat plnou rychlosti a nikomu nebude vadit riziko, ze kterakoliv komponenta upecena v troube muze kazdou chvili vybouchnout a neni v zaruce, co je za problem?
Mel jsem za to, ze to je cil clanku. Vzit srot, zdesetinasobit jeho hodnotu vymenou komponent, na kterych zalezi (zdroj, disky, sit) a pouzivat ho k tomu ucelu stejne jako nekolikanasobne drazsi stroj novy. Rizika at si kazdy nese sam.
-
mpel (neregistrovaný)
Ja v supliku volne SSD/terabajtove HDD nemam, vsechny se pouzivaji. Vy ano? Jestli cenu zdeseti- nebo zdvacetinasobim kupovanim veci, ktere nemam, mi prijde irelevantni. Bez disku se totiz dost blbe neco stavi.
Pokud vite o barebone sestave, kde neplati:
cena_barebone_bez_disku > cena_serveru_ze_supliku + 600_Kc_za_sitovku
postnete sem prosim odkaz.Na rozdil od autora clanku, ja suplikove disky ani zdroje nehodlam pouzivat. Chce-li je nekdo pouzivat, usetril ;-) Rec byla o SSD a zanovnich HDD.
-
Trident (neregistrovaný)
Tak zde musim dat za pravdu. Ekonomicke mysleni rady ajtaku konci u ceny zarizeni(zdarma). Nepocitaji uz naklady usle prilezitosti(napr.podilet se na opravdu zajimavem projektu). Nepocitaji cenu prace. Nepocitaji nutne zdroje k vynalozeni ke zprovozneni levneho pc.
Nakonec cena takoveho renovovaneho pecka dosahne ceny levneho nettopu s atomem jenz ma jeste nizsi spotrebu. A to se vyplati;)
A predesilam ze se v tomto pripade nejedna o to naucit se neco noveho a o zabavu. Je to hloupa a blba x86 platforma ktere jsou vsude hromady. Kdyby si na ebayi nakoupili hromadu atmelu,armu,sparcu,powerpc,fpga xilinxu a ja nevim ceho tak ani neceknu. Tady je to o nicem. Neni co se noveho ucit a o cem badat. -
Sten (neregistrovaný)
To záleží hlavně na nastavení burstů a velikosti paměti přiřazené síťovce. Pokud máte stejně velkou paměť a bursty nastavíte vhodně tak, aby se paměť posílala při velkém zaplnění, tak výkon bude víceméně stejný a váznout to bude hlavně na síťovce. Nakonec nepřenášíte real-time video. Co se projevuje vám, je akorát to, že bursty máte nastavené pořád stejně a alokovaná paměť se moc nevyužívá, tak se zvětšením velikosti paketů přenese víc dat během každého burstu.
-
j (neregistrovaný)
Pokud bych resil low power stroj a chtel pro nej ucinej zdroj ta se vyhnu vsem spinanym zdrojum a nasadim klasicky trafo (neb jeho ucinnost je vysoko pres 90%). Spinanej zdroj je principielne strasne neefektivni a resi v zasade jen jeden problem - jak malou krabkou protlacit velkej proud. To v pripade trafa znamena velky trafo. 5A/12V (pri nejakych 60W) jeste neni az tak zasadni a da se to realizovat celkem vpohode + se daj koupit MB, kvuli kterym nemusim vymejslet ani odbocky na 3,3 a 5V.
Otazka ceny je jina vec, dost pravdepodobne jen to trafo bude stat vic, nez kompletni levnej zdroj.
-
ms (neregistrovaný)
tedy pěkný nesmysl! Jen tak mimochodem, mimo nábojových pump a některých spínaných zdrojů, kde se používá tlumivka, je transformátor základem většiny spínaných zdrojů.
Malé transformátorky pro 50/60Hz nemají obvykle účinnost nad 90%, to mají distribuční transformátory mnohem větších rozměrů. A pak jsou tu ztráty na usměrňovači, filtru, stabilizátoru... -
Ha ha, to je docela smutný názor na účinnost trafa. U zdrojů pro domácí použití mají ty spínané vždy lepší účinnost. A navíc mají i výbornou stabilizaci, zatímco u plechového trafa se brumu nezbavíte, o vnitřním odporu nemluvě.
Plechová trafa můžete použít akorát pro "hloupé" spotřebiče jako autodráhy, holicí strojky, světla, rádia atd.
Opěvované účinnosti dosáhnete silně předimenzovaným trafem (domácnosti málokdy naráz všechno zapnou na doraz jističe) a pouze se zátěží na střídavý proud. Ono u takové autonabíječky s můstkem jde hned 15% na ztráty na diodách. -
pavel (neregistrovaný)
1. Autonabíječku s můstkem bych nikdy nestavěl, ztráty na diodách je možné omezit použitím Schotky diod.
2. Spínané zdroje mají skutečně výbornou účinnost, bohužel ale také vysoké výstupní šumové napětí. Zatímco u plechového trafa se brumu nezbavíte, spínaný zdroj "bručí" širokopásmově do stovek megahertz.
3. Plechová trafa se naopak používají všude tam, kde je potřeba vysoká spektrální čistota výstupního napětí.
-
j (neregistrovaný)
A kolipa si zdroju postavil odborniku ... hmm ... zajimavy ze vsechny hloupy spotrebice za statisice maji klasicky trafo ...
Ucinnost trafa zalezi na kvalite pouzityho materialu, u smejdskyho piditrafa bude tak neco pres 80% (tedy zhruba stejna, jako u slusnyho spinanyho zdroje).
Jak bylo receno, stavet autonabijecku s mustkem muze leda magor. On totiz tomu akumulatoru (kupodivu) delaj pulvlny daleko lip, v idealnim pripade nasleduje jeste kus zaporny. Ale to by nekdo musel aspon tusit neco o tom, jak ma vypadat prubeh nabijeciho proudu/napeti ...
-
j (neregistrovaný)
Plati to pro vsechny aku bez rozdilu, samo, pro kazdej typ je idealni nabijeci proud trochu jinej, ona i ta pulvlna je jen aproximaci toho, co by se tam idealne melo posilat. Predevsim pak plati, ze pokud by si nekdo dal tu praci, nabijecku si postavil (paac koupit se snad ani neda), tak razantne zvedne pocet cyklu, ktery aku prezije (coz samo neni v zajmu vyrobcu a prodejcu).
Ten zapornej impuls totiz zabranuje degradaci elektrod.
-
ms (neregistrovaný)
Znovu opakuji, že jde o naprostý canc! Ale klidně poučte výrobce staničních olověných akumulátorů, že nemají doporučovat maximální přípustné zvlnění nabíjecího proudu.
Inteligentní nabíječky zapouzdřených Ni-cokoliv pouze mezi nabíjecími pulsy vyhodnocují křivku, jinak zvlnění nabíjecího proudu opět musí být minimální.
Li-cokoliv by pěkně "poděkovalo"! Asi i poněkud "výbušně". -
j (neregistrovaný)
Vis co cancale, precti si trebas tohle http://www.feec.vutbr.cz/EEICT/2003/fsbornik/99-CD/02-Mgr/06-Microelectronics_and_Technology/02-brzokoupil_vladimir.pdf trebas se poucis a nebudes tu jen plkat z cesty.
-
ms (neregistrovaný)
Jasně, všude "klasický trafo"!
http://leteckaposta.cz/841641251 -
Trident (neregistrovaný)
Mno. Jestli mas temi drahymi spotrebici na mysli lokomotivy, tak ty opravdu klasicke trafo maji;) A to i ty nove.
Ale u IT elektrovyrobku kolem milionu ecek a vic vsude spinana trafa. Tech zdroju je tam vic a treba ruzne velke s vlastnim modulem na monitoring.
Pravda. Obcas diody jak pest a vykon ze bys s tim mohl svaret kolejnice. Ale spinany zdroje to jsou. -
ms (neregistrovaný)
"Plechová trafa"? To je zajímavé označení el. stroje netočivého a pochybuji, že tušíte, proč je to z "plechů" (a ještě dotovaných křemíkem, apod)...
Že jsou malé spínané zdroje "vždy" účinnější a dokonce s "výbornou" stabilizací je naprostý canc! A proč by se vysoké účinnosti mělo dosahovat předimenzovaným transformátorem, tak to mi tuplem uniká!
Vezmu různé zdroje pro mobilní telefony, routery, a podobné spotřebiče okolo 5 - 20W výstupního výkonu - ve valné většině čínské zázraky s nevalnými parametry - klasický transformátorek se spínaným regulátorem při dobrém návrhu a provedení bude spolehlivější, účinnější i s lepší stabilizací a kvalitnějším výstupem vzhledem k zvlnění.
Ono i v případě zdrojů pro notebooky záleží na jeho kvalitě, jako u ATX zdrojů, jsou i zde rozdíly a certifikace s ohledem k účinnosti. -
Hahihula (neregistrovaný)
Zdravim,
s SSD disky nemam empirickou zkusenost ale zato dlouhodobe pouzivam misto pevneho disku SDkartu. Je to 32gb class 10 Kingston. mam ji v notebooku ktery nebezi Vic nez 16 hodin denne. Nainstalovany je na ni debian s grafickym prostredim, a ladici webserver, krome toho je na ni jeste disk jednoho virtualniho pocitace (oracle virtualbox) s windowsXP. S jejim pouzivanim jsem velmi spokojen co se rychlosti tyce, ale za 15 mesicu pouzivani uz je treti. vzdy po cca 6 mesicich zacne dochazet ke zvyseni poctu necitelnych sektoru a system je na ni nadale neprovozovatelny.Lepsi zkusenost mam s Flashdiskem. v mem pripade corsair 32gb ponekud schizofrene vyrobcem oznacovany usb2 a prodejcem usb3. podle Mich testu rychlost cteni presahuje standart USB2 (v usb3 portu) I na tomto je naistalovan debian a bezi na nem dva virtualni stroje. v soucasne dobe 17 mesicu cca 12 hodin denne bez jedineho problemu.
osobne jsem sd a cf karet otestoval povicero, ale zivotnost byla vzdycky neunosna, v kazdem pripade nepouzitelna pro server s nejakym trosku rozumnym traficem.
-
Trident (neregistrovaný)
Co takhle alternativy? Snad nikdo nechce cpat CEZu prachy? Do domaciho serveru bych uprednostnil DC48V ATX zdroj pro napajeni z FVE/ 230->48V zdroje. Je to vetsinou vystup malych solarnich elektraren. Navic mohu DC48V napajeni vyuzit i pro prime napajeni injektoru ethernetu nebo PoE switche.
Skoda jen ze system uz asi diky odmitani pripojeni do site bude off-grid. Preci jen je vyhodne elektrinu ihned prodat a to i bez dotaci, nez udrzovat napriklad bateriove pole(jen si spocitejte naklady,opotrebeni a ztraty pri nabijeni).
Take si vemte vyhodu nezavisleho zdroje. Prazaci to asi neoceni, ale kdys vam dvacetkrat rocne vypadne ve meste v celem bloku vypadne elektrina a to i na tri hodiny, tak ocenite vlastni zdroj -
Trident (neregistrovaný)
Nejde o ztraty, ale o celkovou ekonomicnost proti dodavkam CEZu. Jak jsem uvadel, tak se vyplati elektrinu ihned prodat a to i bez dotace. Udrzovani a opotrebeni baterii neco stoji. Muzu si drzet malou UPSku, jednu/dve baterky, ale ne cele pole na nocni provoz.
Kdybych pocital jen energeticke ztraty, tak je to jako bych v nakladech na provoz auta zohlednil pouze spotrebovane palivo a pomer poctu l/100km, ale opomnel nahradni dily,servis,poplatky,naklady meho straveneho casu za volantem atd.Nezabiham ale do takovych detailu, jako treba to ze kdyz skonci zivotnost panelu tak teprve vyrobily tolik energie kolik spotrebovaly svou vyrobu. To ze se takto FVE vyplati je bohuzel smutnou energetickou antikoncepci CEZka.
-
Trident (neregistrovaný)
Pravda. Ty nase Sparcy maji Delty. A to jenom midrange. Nicmene padaj stejne jak svestky. Kdyz je blba sarze, tak ti nepomuzou ani ctyri zdroje u hi-endovych serveru.
To ze ale ma neco nejaky stitek tak to neznamena ze uvnitr nebudou treba spatne kondenzatory. To ze pouzijes znackove kondenzatory, jeste neznamena ze mas uvnitr spravny elektrolyt. -
DrFreeze (neregistrovaný)
Rád bych ještě přidal k hádkám o měření činného výkonu můj pohled na věc: snažil jsem se na to jít jednoduše - při optimalizaci použít levný wattmetr z Lidlu a sledovat jen ROZDÍL hodnot, který způsobí určité opatření (např. napájení dvou GSM modulů ze samostatných 230/12V adaptérků vs. přímo z 12V větve zdroje serveru => úspora 8 W!).
A když jsem chtěl orientačně vědět, kolik mě to bude ročně stát, vřadil jsem mezi server a zásuvku jednofázový elektroměr a odečetl spotřebu za určité (nejlépe několikadenní) období. Basta fidli a jestli tama valí sinusovka nebo obdélník je mi celkem ukradené :-)
-
DrFreeze (neregistrovaný)
Tak počkej, nemíchejme jabka s hruškama. A nebo jsem moc nepochopil co jsi tím chtěl říct :-)
Pokud se nemýlím, při sledování spotřeby nám jde především o peníze zaplacené za elektřinu, ne? A na to je nejspolehlivější elektroměr. Pokud budu chtít vidět nějaké krátkodobé výkyvy, použiju ten zmiňovaný wattmetr.
A pokud chceš sledovat špičky v zatížení procesoru, na to použiju prostředky přímo v operačním systému. Mě to třeba u domácího serveru v prostatě nezajímá - vím, že ten proc na to co potřebuju stačí a hotovo.
A pokud míříš směrem k dimenzování zdroje, tak v mém případě (průměrná spotřeba 20 W) to taky moc neřeším :-)
-
krikri (neregistrovaný)
Nějak se mi nezdá cca 50watová spotřeba uváděná u těch flashdisků.
(Vlastně se mi to zdá moc i u těch harddisku)
Vzhledem k malému povrchu by to bylo žhavý tak, že by to člověka šeredně spálilo.
Vemte si jak pálí obyčejná 40watová žárovka (95% se eletřiny se přeměňuje na teplo) - a ta má odhadem spíš větši chladící povrch.
U flashdisku se na teplo přeměňuje 100% elektřiny, a to by tak mohlo odpovídat
skoro 60W žárovce.
Můžete to nějak objasnit?
Děkuji.
