Článek je určitě zajímavě a vtipně napsaný, ale mám jeden dotaz: co jsou polychromované bifenyly?
To musí být nějaká zmutovaná forma těch chlorovaných, rozhodně bych si z toho nedělal legraci... http://cs.wikipedia.org/wiki/Polychlorovan%C3%A9_bifenyly
Pekne svinstvo. Pridavalo se to do barev, transformatorovych a asi i jinych oleju, plastu.... Za bolsevika to pridavali do mleka. Tedy neprimo, protoze barvami s PCB natirali prostory, kde uskladnovali zradlo, krmna koryta...
Vesele se to pouzivalo presto, ze jejich jedovatost byla znama jiz nekdy po prvni svetove valce.
Polychlórované bifenyly nejsou akutně jedovaté vůbec. Člověk klidně může popíjet polychlórované bifenyly po štamprlích a je v pohodě. Nějakou dobu.
Jsou to taky látky tepelně velice stabilní, vydrží bez rozkladu běžně 300 st C i víc. Charakterem to jsou v širokém rozsahu teplot tekuté stabilní oleje. Široce se používaly jako transformátorové oleje, jako teplonosné oleje pro ohřívací aparatury, jako změkčovadlo plastů i chemicky odolných barev, odtamtuď jejich obsah v živočisšných produktech, barvy s nimi se používaly pro nátěry v živočišné výrobě.
Je to jedna z pastí chemie, podle běžných starších toxikologických zkoušek zaměřených pouze na akutní jedovatost to jsou látky úplně neškodné.
Později se zjistilo, že zamořují životní prostředí na velice dlouho, protože jejich poločasy rozpadu jsou k 50 - 100 letům a že se v organismu kumulují, hlavně v tukových tkáních. Při dosažení určité koncentrace potom v organismu vyvolávají rakoviny jater, ledvin atd. Při vyšší teplotě, od cca 500 do cca 1000 st C z nich potom vznikají toxické sloučeniny, třeba dioxiny.
U nás byly zakázány kolem roku 1986, na západě nějak o 10 let dříve....