Baterky zippy jsou levny sunt, po ~ 100 cyklech je po nich.
Coz ostatne udava i jejich prodejce.
U kvadkoptery klidne jeste driv, nedej boze, pokud maji jen nejakych 20C,
a litate s tim dynamicky.
Baterky turnigy jsou o dost lepsi, drazsi jen nepatrne, date na ne tak 200 cyklu.
Tedy ne pro 3D akrobacii nebo razantnejsi styl letani s kvadkopterou.
Lepsi baterky uz nemaj moc cenu, protoze za dvojnasobek ceny budete na
~300 cyklech. Teda pokud litate nejaky nenarocny model bez akrobacie.
Pak uz baterka vadne, a pro pouziti v kvadkoptere je celkem k nicemu.
U kvadkoptery potrebujete hlavne baterky s vyssim "C", tak 30-50 je minimum.
To "C" je nasobek "current", coz je pseudojednotka, odvozena z hodinove kapacity baterky.
Priklad: baterka ma 2200mAh, tj 1C odpovida 2.2A
Pokud vyrobce udava 30-50C, znamena to, ze baterka ma byt schopna trvaleho
vybijeni proudem 66A, a kratkodobe spicky (5 sec) proudem 110A.
Vyrobci si radi pridavaji, takze uberte 20-30%
U regulatoru je potreba naopak pridat +30% k hodnote normalniho odberu ve watech, pokud by byl spatne chlazeny, i vice.
U kvadkopter se meni proudova zatez skokove, bohuzel.
Pokud pouzijete tezsi baterku s vyssi kapacitou, bude kvadkoptera tezsi, motory budou mit vyssi otacky pro vis, a protoze vrtule dava optimalni vykon na optimalnich otackach, dobu letu muzete i zkratit oproti baterce s nizsi kapacitou.
Letat to navic bude neohrabane (vyssi setrvacnost)
Nabijeni baterie se take udava v "C", optimalne 1-2C. Spickove baterie daji i 5C, ale zkracujete tim jejich zivotnost (idealne pak chladit behem nabijeni a pouzivat nabijecku s cidlem teploty).
Jeste fatalnejsi je balancovani jednotlivych clanku, rozdil nesmi byt nikdy vetsi nez 0.2 V mezi clanky (to je baterie na vyhozeni), optimalne tak 0.01V (ne, to neni vtip).
Baterie pro optimalni performace se na delsi dobu skladuje perfektne balancovana na ~3.8V per clanek, pri pouzivani se nevybiji pod 3.6-3.7V na clanek (20% kapacity), pod 3.5 voltu je to uz o zkracovani zivotnosti. Kovovy nehorlavy obal, odvod plynu idealne jednosmernym ventilem (kdyby bouchla, tak se obal neroztrhne, a nepujde vzduch dovnitr). Nejblbejsi misto na skladovani je dreveny stul v garazi, kde je v lete 45 stupnu.
Nabijet pod dohledem max do 4.2V, ne vic (snese 4.21-4.22, ale opet zkracujete zivotnost). Nabijeni od 4.1V probiha jen malym klesajicim proudem (<1A, ke konci i 0.1A, aby se chemie v baterce ustalila), behem nabijeni kontrolovat teplotu.
Kvalita baterky se nejlip pozna merenim interniho odporu pri zatezi, ale to je dost slozite provadet, pokud to nemeri primo nabijecka.
Drahe baterky jsou o tom, ze vyrobce clanky do serie vybira podle jejich identicke charakteristiky (interniho odporu).
Mezi nabijenim a letanim ma byt pauza na vychladnuti a ustaleni chemie, mezi vybitim a nabijenim taky
Pokud neni baterka schovana v penovem trupu, a bourate, je to vzdycky hazard litat s ni dal, zvlast pokud doslo k jakekoliv deformaci (promacknuti) obalu. Totez zkrat na konektorech ci instalaci, nebo rozbalancovani ci podvybiti jednoho clanku.
IMHO jedina rozumna mechanicka a elektricka konstrukce kvadkoptery je se stabilnimi otackami jednoho silneho motoru s prevodovkou + nahon kardanem na ctyri vrtulnikove hlavy se stavitelnymi listy.
Stingray od Curtiss Youngblood nebo cinska kopie assault reaper
Motory pri prudkych zmenach otacek trpi, fatalni je tam setrvacnost (hmotnost rotacni casti). Kazda vrtule je nejvice efektivni na urcitych otackach, jinak jen zbytecne zere proud a zvysuje zatez motoru (vlivem vyssiho odporu vzduchu).
Kdyz tomu ale date konstantni tocky a vhodnou prevodovku, a misto rozdilu pozitivniho vztlaku mezi 4 rotory vyuzijete i moznost negativniho vztlaku, vykon i obratnost pochopitelne vzroste radove.
Ja mam v plane v domacom "ups pre nas, router..." pouzit taky maly svab, co meria prud a cas a v podstate integruje. Inak povedane na vie povedat ak je pri nabijani i vybijani, aky je tam naboj v culomboch... Tolko teoria. Prax mi stoji na malom odpore, ktory by som v zapojeni pouzil pre ten svab na meranie prudov (rozdiel napatia pred a po odpore/rezistore).
Ps, odhadujem, ze meranie by slo spravit aj sw sposobom v riadeni, ale ktohovie aka by bola presnost... Integrovanie I*U*cas s frekvenciou 100Hz tiez mozno nebude v tomto pripade stacit.
Obvod co integruje je pekna vec lenze bateria ma samovybijanie, to treba urcit pokusom napriklad tak ze bateriu nabijete nechate tyzden tak a potom zmeriate kolko energie tam zostalo ulozene na realnej zatazi (napriklad na ziarovke).
U Li-ion/pol je samovybijeni natolik zanedbatelné ze se to nesleduje. Pokud je pozorovatelné je baterie poškozena mechanicky.
Spíše je třeba sledovat za jak dlouho začne klesat kapacita při plném nabiti po jaké době. Li-ion/pol mají dva sebedestrukci mechanizmy. První je doba od výroby baterie - nekupujte baterií starší než 1 rok. Dále pak výrazně niceni nastává při dlouhodobém skladování plně nabité baterie.
Všimněte si ze třeba promyslenejsi nabijeni u notebooku úmyslně po určitém čase samovybiji baterií na bezpečnou skladovací kapacitu kvůli prodloužení zivotnosti.
Opět je třeba si uvědomit ze technologie techto baterií se v chování velmi liší od starších technologii.
