Není to žádná demagogie. Nazývá se to náklady obětované příležitosti a uvažuje se tam další nejlepší volba. Prohrát 50 000 určitě není dobrá volba.
Představte si třeba, že se rozhodujete, zda se nepustíte do podnikání. Pokud máte zaměstnání, kde máte příjem 500 Kč za hodinu čistého, podnikání se vám vyplatí tehdy, když budete mít příjem 500 Kč nebo více. Přičemž ten příjem může být i nepeněžní, třeba větší naplnění, větší flexibilita apod. Samozřejmě to nebudete porovnávat se zaměstnáním, kdy byste bral 160 Kč hrubého – takové zaměstnání sice také můžete mít, ale pokud dosáhnete na zaměstnání, kde máte 500 Kč čistého, je to lepší volba.
Není o ničem jiném. Je přesně o tomhle – že čas, který člověk něčemu věnuje, není zadarmo. Náklady obětované příležitosti jsou nejsnazší způsob, jak cenu toho času odhadnout. Samozřejmě to, že to autora baví, že se tím něco naučí, že dostane autorský honorář za článek – to všechno jsou zase přínosy. Ale čas, který na tom člověk stráví, není zadarmo.
"že to autora baví, že se tím něco naučí, že dostane autorský honorář za článek – to všechno jsou zase přínosy."
Jak se vyčíslí "že to autora baví", aby bylo od čeho odečítat ty náklady? Je to k nezaplacení :-)
Promiňte, že ještě více odbočím. Jak je to asi s cenou času věnovaného řešením neočekávaných problémů, například po aktualizaci Windows? Kromě toho, že je to ztracený čas, je to něco, co uživatele hodně nebaví. Také to není hodnota vyjádřitelná nějakou hodinovou mzdou, ale třeba tím, že v okamžiku, kdy se to stane, tak ten čas na to nemáte a každá hodina má trojnásobnou cenu (třeba chcete stihnout letadlo a proto ten čas do odletu má úplně jinou hodnotu...).
Jak se vyčíslí "že to autora baví", aby bylo od čeho odečítat ty náklady? Je to k nezaplacení :-)
Vyčíslovat se to nemusí, pokud autor ví, že je to určitě víc, než náklady s tím spojené.
Ale že by to bylo k nezaplacení, to rozhodně pravda není. Když nic jiného, musel autor investovat nějakou částku do hardwaru, ze kterého to staví. Kdyby to „baví ho to“ bylo k nezaplacení, byl by ochoten do toho hardwaru investovat libovolně vysokou částku. Což tak jistě není, a kdyby zjistil, že do toho má investovat třeba 200 000 Kč, zjistil by, že tolik ho to zase nebaví.
Jak je to asi s cenou času věnovaného řešením neočekávaných problémů, například po aktualizaci Windows?
To jsou zase nějaké náklady. A kdyby bylo potřeba (třeba byste měl smlouvu s Microsoftem, že by vám to musel Microsoft kompenzovat), dalo by se to i vyčíslit.
"Vyčíslovat se to nemusí, pokud autor ví, že je to určitě víc, než náklady s tím spojené."
Pokud autor ví, že je to určitě víc, než náklady s tím spojené, tak ani nemusí porovnávat hodnotu svého času. A když už se do takových výpočtů ponoří, tak by je měl udělat poctivě, jinak mu výpočty moc nepomohou nebo ho falešně utvrdí v nevýhodném podniku. Někdy je to jako určování "uhlíkové stopy".
Očekával jsem, že ten smajlík u spojení "k nezaplacení" Vám napoví, že se tím nemyslí nekonečné množství peněz ani hodnota nad finančními možnostmi daného člověka ale spíše něco jako "neporovnatelné" nebo "nad tím se neuvažuje". Možná by ekonomům jejich teorie lépe vycházely, kdyby nepředpokládali, že lidé se rozhodují informovaně a správně.
Jak už tu někde bylo zmíněno určení ceny lidského života. Tvrdím, že určit ji lze, ale vždycky bude špatně. Pro někoho bude nulová a pro jiného představuje cenu vlastního života. Můžete říct, že je to cena, kterou někdo zaplatil za jeho obživu, ošacení, vzdělání, léčení a cokoliv co mu bylo darováno? Ale to jsou vlastně utopené náklady. Nebo je to cena, kterou by někdo zaplatil za jeho výkupné? U nějakého vraha a ničitele by cena života mohla být i záporná. Zkrátka pro každého bude jiná, bude se měnit v čase a spravedlivá hodnota neexistuje. Pojišťovna si musí něco vycucat z prstu, aby mohla někoho "jakože odškodnit" a uzavřít případ.
"A kdyby bylo potřeba (třeba byste měl smlouvu s Microsoftem, že by vám to musel Microsoft kompenzovat), dalo by se to i vyčíslit."
Microsoft by takovou smlouvu neuzavřel a v podmínkách se zříká jakékoliv zodpovědnosti. Kdyby si to uživatel pro sebe vyčíslil, možná by zjistil, že takový program je i "zadarmo drahý" :-) Samozřejmě nemusí jít jen o produkty Microsoftu, byl to jen příklad. Nechci jim křivdit.
Vlastní čas je součástí těch nákladů. To tady celou dobu vysvětluju. Na to, abyste věděl, že přínosy jsou určitě větší než náklady, musíte mít alespoň rámcovou představu o obojím.
Nejde porovnávat věci, které jsou neporovnatelné. A „nad tím se neuvažuje“ – vždycky tam nějaká forma rozhodování je, ať je to více či méně vědomé.
Nikde jsem nepsal, že se lidé rozhodují informovaně a správně. Pouze upozorňuju na to, že se rozhodují – a pokud se chtějí rozhodovat správně, musí to být rozhodnutí informované.
Nikde jsem nepsal, že cena života je pro všechny a v každém čase stejná, nebo dokonce že je spravedlivá. To všechno si tam vkládáte vy.
Vždycky, když se člověk o něčem rozhoduje, porovnává různé varianty. Aby je mohl porovnat, musí je převést na nějaké společné měřítko. I kdyby to mělo být jen „mám z toho horší/špatný/dobrý/lepší pocit“. Akorát pokud se někdo pustí třeba do podnikání jen s tím, že z toho má dobrý pocit, nemůže se pak divit, pokud se tím neuživí. No a pokud pro to porovnání chcete mít něco racionálnějšího, než jen špatný/dobrý pocit, je nejjednodušší to převést na peníze, protože na peníze jde převést všechno.
"Nikde jsem nepsal, že se lidé rozhodují informovaně a správně"
Nikde jsem nepsal, že jste to psal Vy. Chtěl jsem upozornit, že ekonomové občas vycházejí z chybných předpokladů. Lidé se dokonce rozhodují i vědomě špatně (třeba akt pomsty) nebo informovaně a přesto špatně (třeba "vím, že mi lže ale líbí se mi jak mluví").
"protože na peníze jde převést všechno."
zrovna tak můžete všechno převést třeba na myši, stačí mít dostatek fantazie :-)
Mereni peněženkou je neco čemu rozumí i psychopat manažer s inteligencí améby. Nějaká objektivní hodnota.
Třeba volný cas má pro každého jinou hodnotu. Trávení času s rodinou taktéž. A můžeme pokračovat. Nemáte zde žádný bod na kterém se můžeme shodnout.
I lidský život, emocionální ujma, bolestné, ztrata čti, ztrata ditete má hodnotu vyjadritelnou v penězích. Ačkoliv je to možná pro vás treba neetické či vas to vnitřně ranní tak to o tom uvazovat tak je to tak.
Žádná ze základních fyzikálních veličin - včetně času - se nedá jednoduše přepočítat na peníze. Přesto to někteří lidé neustále dělají. ;-D
Svět se nedá jednoduše měřit peněženkou.
Když člověk chce něco dělat, zvažuje pro a proti. Jenom hlupák se pustí do něčeho, kde je víc proti. No a abyste mohl něco porovnávat, musíte to mít souměřitelné. Těžko přímo porovnáte, jestli je lepší dovolená v Egyptě nebo nová televize – potřebujete to převést na stejnou jednotku.
Lidé obvykle intuitivně porovnávají, jaký z toho mají užitek, aniž by to přímo nějak kvantifikovali. Ovšem když to potřebujete porovnávat objektivně, např. proto, abyste to porovnání prezentoval někomu jinému, musíte ten užitek nějak změřit. A peníze jsou pro to vhodné měřítko, protože na peníze jde převést úplně všechno. Někdy to není jednoduché, ale jde to vždy. Máme penězi i vyjádřenou cenu lidského života, která se používá třeba pro výpočet odškodnění v případě zavinění smrti. A na peníze můžete převést úplně všechno – vždycky můžete udělat to, že budete porovnávat to, u čeho potřebujete vyjádřit hodnotu v penězích, s jinými věcmi, jejichž peněžní hodnotu znáte.
Třeba u té dovolené v Egyptě znáte minimální hodnotu, kterou pro vás musí mít – je to cena, kterou za tu dovolenou zaplatíte. A stejně tak můžete určit i její maximální hodnotu – prostě tak, že si řeknete, o kolik víc byste za ni byl ještě ochoten dát.
Těžko přímo porovnáte, jestli je lepší dovolená v Egyptě nebo nová televize
To je právě ono: pokud budu porovnávat dovolenou v Egyptě a novou televizi, nebudu to dělat přes peníze. Budu zvažovat, jestli mi ty dva týdny v Egyptě přinesou nějaké zážitky, apod., stejně tak jestli ta televize vyhovuje mým požadavkům.
Pokud mi finanční situace nedovolí pořídit si obojí, ani tak nebudu při přemýšlení, čemu dát přednost, řešit cenu.
Já určitě ne.
(Ostatně: v tomto konkrétním případě bych spíš přemýšlel, čemu se vyhnout: pořízení televize nebo cestě do Egypta? Nejlépe obojímu.)
pokud budu porovnávat dovolenou v Egyptě a novou televizi, nebudu to dělat přes peníze. Budu zvažovat, jestli mi ty dva týdny v Egyptě přinesou nějaké zážitky, apod., stejně tak jestli ta televize vyhovuje mým požadavkům.
To ovšem není porovnání. Porovnáváte dvě věci mezi sebou, v tomto případě abyste určil, co pro vás má větší hodnotu.
ani tak nebudu při přemýšlení, čemu dát přednost, řešit cenu.
Pokud to nepotřebujete vyjádřit objektivně, tak to přec cenu řešit nemusíte. Ale stejně to ohodnotíte nějak, že by to bylo převoditelné na cenu. A pokud to srovnání budete potřebovat objektivní, bude nejjednodušší to převést na cenu.
"Pokud máte zaměstnání, kde máte příjem 500 Kč za hodinu čistého, podnikání se vám vyplatí tehdy, když budete mít příjem 500 Kč nebo více."
To je ovšem hodně zjednodušený výpočet, který platí pro daný okamžik. Život je mnohem rozmanitější. Aby měl takový výpočet nějakou hodnotu, musela by se do něj zahrnut spousta dalších faktorů.
Jiná úvaha: pokud vyrobíte zboží za 500 Kč a jinde ho vyrobí za 300 Kč a 100 Kč bude stát doprava, vypadá výhodně koupit zboží jinde. Jenže jakmile přestanete být schopni to zboží vyrobit za 500 Kč, jeho cena jinde vzroste na 600 Kč, ale vy už nebudete mít možnost výběru, takže těch 600 Kč + 100 Kč za dopravu vlastně bude pořád výhodné :-)
To je ovšem hodně zjednodušený výpočet, který platí pro daný okamžik. Život je mnohem rozmanitější. Aby měl takový výpočet nějakou hodnotu, musela by se do něj zahrnut spousta dalších faktorů.
Výpočet je to naopak přesný, nepřesnost je v tom zahrnutí faktorů. Všechny ty další faktory jsou totiž zahrnuté v tom slově „příjem“ – problém je v tom vyjmenovat a ocenit všechny faktory, které tam spadají.
Nicméně reálně to není potřeba, protože mnohé faktory mají tak zanedbatelný vliv, že není potřeba je evidovat a vyčíslovat. Na druhou stranu, pokud někdo nezapočítá ani svůj čas, což je velmi podstatný faktor, zjistí za pár měsíců, že na tom podnikání prodělává a že se tak neuživí.
"Výpočet je to naopak přesný, nepřesnost je v tom zahrnutí faktorů."
Takže přesné počítání s nepřesnými čísly :-)
"Všechny ty další faktory jsou totiž zahrnuté v tom slově „příjem“ – problém je v tom vyjmenovat a ocenit všechny faktory, které tam spadají."
Jestli do toho příjmu započítáte i různá rizika (vrabec v hrsti x holub na střeše) či plnění nějaké strategie, tak ano.
"Na druhou stranu, pokud někdo nezapočítá ani svůj čas."
Čas je omezený zdroj. Jeho hodnota je však určena i tím, čím ho naplníme. Třeba hodina čekání na větru v mrazu bude mít stejnou hodnotu jako hodina čekání na lehátku na prosluněné louce? Půjde člověk s platem 5000 Kč/hod pucovat záchody, když za to dostane 10 000 Kč/hod? Hodina s dětmi je super, ale na jídlo pro ně vám nevydělá atd...
Ve finále se ale nedá počítat jen s momentálními náklady obětované příležitosti protože to je hrozně krátkozraké ... Tj. vy můžete pracovat 24h denně, ale otázka je kolikrát to za sebou dáte. A pak Vám vzniknou výdaje (budete muset spát třeba den v kuse). Pokud budete dělat "jen" 16 hodin (dlouhodobě) deně, pravděpodobně skončíte po čase někde na psychiatrii či v márnici atd. atd.
Kvůli relaxaci a odpočinku máme tedy koníčky (abychom se nezbláznili nebo neskončili ve 30 s infarktem) -- a autor to dělá pravděpodobně jako koníček v čase který si na to vyhradil. Takový čas ale vůbec nejde počítat přes náklady obětované příležitosti, protože tím že ho "obětujete" budete moci mít další den příležitosti získat peníze.
23. 10. 2025, 14:38 editováno autorem komentáře
Osobně nevím, ale řídit svůj život výhradně na základě financí -- představte si že středobodem života pro spoustu lidí prostě prachy nejsou. Já vlastně když nad tím přemýšlím chodím z větší části do práce abych si vydělal na jídlo, bydlení a koníčky. Pro mě jsou jen peníze nástroj který slouží ke generování opravdové radosti. Kdybych neměl tak velké náklady, chodím do práce jen pro zábavu -- třeba 2x týdně místo 5x. Zbytek času bych rozložil mezi partnera, koníčky, cestování a plnění různých snů (což je imho třeba programování projektů na které prostě nemám čas kvůli práci a jiným koníčkům)...
Ale chápu že každý to má hozené trochu jinak, což je určitě fajn :-)
23. 10. 2025, 23:48 editováno autorem komentáře
Osobně nevím, ale řídit svůj život výhradně na základě financí -- představte si že středobodem života pro spoustu lidí prostě prachy nejsou.
Ale to je nepochopení toho principu. Nejde o to, že by pro někoho museli být peníze středobodem života.
Když se chystáte něco dělat, předpokládám, že zvážíte pro a proti. Na základě toho se do toho buď pustíte nebo ne. Při tom zvažování musíte umět různé hodnoty porovnat – je pro vás důležitější strávit hodinu navíc s dětmi, nebo je pro vás důležitější koupit jim zdravější ale dražší jídlo, na které budete u hodinu vydělávat? Tohle lidé většinou porovnávají jen intuitivně, ale i při tom intuitivním porovnání to musí převést na něco souměřitelného.
No a peníze slouží jenom jako způsob, jak tohle intuitivní hodnocení udělat objektivní – protože někdy to zkrátka objektivní potřebujete, třeba abyste se o tom mohl bavit s někým jiným. A třeba u toho příkladu s hodinou strávenou s dětmi je to peněžní vyjádření jednoduché – ta hodina má minimálně cenu toho, kolik si za tu hodinu dokážete vydělat. Protože pokud pro vás má hodina s dětmi hodnotu 1000 Kč a vy jste místo toho v práci, kde dostanete 500 Kč, děláte evidentně něco, co pro vás má nižší hodnotu – což nedává smysl.
To je jednostranný pohled, protože kolik by zaplatil za školení, ve kterém vy se naučil nebo zdokonalil v:
- Návrhu 3D modelů - to bývá práce na HPP. Tím chci říct, že je to hodně odborná práce.
- Tisku na 3D tiskárně - umět "nějak" vytisknout umí každý jouda, ale umět "dobře" vytisknout už tak jednoduché není a stojí to praxi (tedy čas a materiál).
- Výběr hardware - práce pro systémového inženýra, opět práce, co se dělává na HPP.
- Znalost sítí - která větší firma nemá síťaře na HPP?
- Administrace Linuxu - opět práce na HPP.
Takže, jestli počítám správně, bavíme se minimálně o čtyřech odbornostech. Kolik stojí rekvalifikační kurzy na vyjmenované odbornosti? Schválně píši jen o rekvalifikačních kurzech, protože sice samotné absolvování kurzu není záruka ničeho, ale na druhou stranu v hobby podmínkách odbornost roste pomaleji. Těžko to srovnávat, proto jsem zůstal jen u ceny za kurzy, když už všechno potřebujete přepočívávat na prachy.
Dvacet hodin kvalitního (sebe)školení v ceně třeba 50 000, to ušetřil víc, než kdyby šel na kurz dotovaný úřadem práce :-)
A teď může stavět NAS servery pro lidi na kšeft :-)
Ale máš pravdu, je efektivnější to outsorcovat, ideálně v USA (nejlepší ceny), když to tak uděláme všichni, můžeme pak v lepším případě pro ty firmy makat remote a v horším můžeme dělat něco jiného, třeba pěstovat brambory nebo chytat mouchy.
"S temi bastly, co jsou uvnitr... tak urcite :-)"
Tohle je bohužel problém, na který můžete často narazit při porovnávání samodomo x profi řešení.
U profi řešení může pomoci reklamovatelnost, pokud ji dodavatel nějak chytře neoklestí.
Možná ještě jedna důležitá věc je dokumentovanost. V tomhle případě je tu třeba tento článek, ale u spousty samodomo věcí se může stát, že jim rozumí pouze autor a když se s ním něco stane, jsou ostatní uživatelé nahraní.
Co si doma ubastlim sam, to je moje odpovednost - a samozrejme nad tim mam plnou kontrolu. Realne je ta uroven "zaruk" fakticky srovnatelna - kdyz se clovek poradne zacte do licence, tak se vlastne za nic neruci, zejo :-) A maximalne jim to muzete hodit na hlavu cele.
Například si doma ubastlíte nějaké vyhrazené technické zařízení. Bude sice udělané precizně, ale když dojde k nehodě, budete na tom lépe s nějakým bastlem od firmy, která má všechny potřebné "papíry".
V ideálním světě firma, která má "všechny potřebné papíry" nikdy neudělá bastl, ale v takovém světě já nežiju :-)
Ale my se bavime o domacim NASu, o PC... ne o "vyhrazenem technickem zarizeni", jak si racej vsimnout, tak se bavite o necem uplne jinem. A budte rad, predstava ze pred pripojenim PC do zasuvky musite zavolat revizaka a vypracovavat prislusnou zpravu by se vam asi taky nelibila ;-)
A dopadne to s tou kyber-revizni zpravou jako s CE, protoze papir prece snese vsechno :-) Realne ale ma vetsi sanci uspet, kdyz ten "amater" rekne ze mu to to stoji na balikach jeho oblibene aktualizovane otevrene distribuce, nez tenhle "profesionalni" slepec, kde jsou i binarky nahodne rozesete po filesystemu podle toho, jak to kterymu indianovi zrovna vyslo. Nehlede na to, ze ty "profi" reseni maji casto dost muzejni kernely, ktere mnohdy neobsahuji ani mitigace CPU chyb, a nemluve o tom ze cely ten cirkus uvnitr casto bezi komplet pod UID 0, protoze tem "profikum" to prijde jako skvely napad...