Názory k článku TeX pro každého - stručný úvod do typografie (2)

K oddělování skupin cifer. U čtyřciferných čísel se tisíce obvykle neoddělují, výjimkou je sazba tabulek, kde je potřeba zarovnání.

K destinné čárce. Nevím, jestli se to neobjevilo v některém minulém dílu, ale nevzpomínám si, že bych to viděl. S desetinnou čárkou je v TeXu ta základní potíž, že za ní v matematickém módu dělá mezeru (o velikosti \thinmuskip), protože se pak správně sází seznamy $A=\{1,2,3\}$. Lze na to vyzrát různě, ale nejjednodušší je dávat ji do grupových závorek $\pi=3{,}14$.

Ke stupňům. Symbol stupně je vždy těsně přisazen k něčemu. V případě teplotních stupňů je to písmeno C či F (a v případě C se hodí přisadit ho ještě těsněji pomocí \!), ve všech ostatních je to číslo, takže ,,pravý úhel je 90°`` sázíme bez mezery, a alfa=24°15'40'' sázíme úplně bez mezer. Viset ve vzduchu by symbol stupně mohl nejvýše v případech jako ,,teplota byla 5 °`` (bez C), což je ovšem prasárna, a stupeň by se zde měl napsat slovy.

Ke zužování mezer. CM fonty mají poměrně úzké mezislovní mezery, takže bych to s dalším zužováním už nepřeháněl. Pokud nesázíme do úzkých sloupců nebo nemáme jiné speciální pořadavky, bývá nejlepší se v nastavení algoritmu TeXu vůbec nehrabat.

P.S.: Omlouvám se za aproximace uvozovek, symbolu stupně a různých typů mezer, ale nedaří se mi ty správné znaky dostat do toho okýnka na text příspěvku.

"Časový údaj v češtině udáváme s tečkou mezi hodinami a minutami. Dvojtečkou oddělujeme až minuty od sekund, desetiny sekund pak běžnou čárkou. U časových intervalů oddělujeme hodiny od minut také dvojtečkou."
Takze 11.23:34, ale 11:23 - 11:27? Chapu to spravne?

Pokud jsem pochopil uvedené pravidlo dobře, pak 11.23:34 a 11.23--11.27 (s tečkami a bez mezery u pomlčky typu en-dash), ale naproti tomu výsledek maratonu bude 2:10:20 (tedy s dvojtečkami, neboť jde o interval).

Nevim, nevim --- ja bych i v pripade maratonu pouzil
2.10:20 pac se jednoznacne jedna o hh.mm:ss, ale pokud maratonec dobehl v case 2:10,20 pak myslim 2 minuty, deset sekund a dvacet setin. Toto by mela resit norma CSN/EN 28601 (datove prvky a formaty vymeny) a zminka je urcite v -Zakladnich pravidlech sazby- ON 88 2503.

S dovolením, psát h.mm:ss mám za nesmysl. Píše se normované h:mm:ss s tím, že zejména ve starší literatuře včetně starších jízdních řádů se můžeme setkat s poněkud starosvětským h.mm, ale bez sekund.

Ahoj,
moc pěkný seriál článků. Děkuji. Mám dvě otázky: Existuje nějaká konkrétní učebnice, která toto vše obsahuje (nebo skriptum)? Tahle věta:"protože úhel, o který kvas stáčí vlivem cukru rovinu polarizovaného světla je 10st" je pravda ? Já jsem do teď přesně nevěděl, co to znamená (pivo pije půl národa, ale řekl bych, že co znamená pivo "desítka" není skoro nikdo), ale tohle je na mě trochu moc drsný :-)).

Díky. Petr

Treba Prakticka Typograf{}ie <g> Blazka a Kocicky, na Vltave jiste maji.

T.

:-)) vsak taky autor docela prskal, kdyz videl, ze mu z 'typografie' udelali 'typograf{}ie'

Jestli jsem dobře pochopil kusé informace, které jsem o tom zachytil, jde o měrné jednotky pro měření cukru v kvasu. A protože cukry vyrobené živými bytostmi (což kvasinky jsou) stáčí rovinu polarizovaného světla (existují dvě zrcadlové verze molekuly, živé bytosti vytvářejí všechny molekuly stejné, chemicky vzniklý cukr vytváří oba typy), je nejrychlejší metodou měření koncentrace právě refraktometrie.

V pivovaru jsem nepracoval, abych si to ověřil, ale předpokládám, že je to právě takto. Je-li mezi vámi nějaký chemik, nejlépe kvasných technologií, doufám, že to uvede na pravou míru.

Mimochodem, právě díky tomuto stupňování má dia pivo při stejných stupních více alkoholu - v obyčejném pivě zůstává část cukru nezkvašena, zatímco dia pivo je prokvašeno silněji.

Trochu zmatené vysvětlení.
Přírodní jsou D izomery cukrů. Cukr je získáván z rostlin (nikoliv kvasinek), a pak se nechá zkvasit. Když polarimetricky (nikoliv refraktometricky) proměříme nezkvašený roztok, zjistíme koncentaraci nadbytku příslušného izomeru oproti jeho enantiomeru. Pro přírodní roztoky tedy přímo koncentraci cukru. Refraktometricky se stanovuje koncentrace měřením indexu lomu roztoku.
Jestli skutečně stupeň piva odpovídá úhlu stáčení roviny polarizovaného světla, netuším.

byl jsem vloni na exkursi u Krakonose (tedy v pivovaru, nikoliv u mytickeho vousatce), ze ktere si toho bohuzel prilis nepamatuju, jelikoz byla prebita jinymi zazitky tehoz dne, nicmene mam za to, ze stupnovitost piva se udava podle poctu dni, ktere travi v kvasnem tanku - to ma dozajista vztah ku koncentraci danych isomeru, ovsem nejakou polarisaci svetla pri pruchodu pivem se myslim nikdo nezabyval...

Je to poněkud nepřesné. Nakolik si pamatuji ze školy, cukry vznikají v tomto případě rozkladem škrobů z obilných zrn. Rozklad zajišťují enzymy vznikající při klíčení. Teprve později bourají kvasinky cukr na alkohol, vodu a kysličník uhličitý.

Stupňovitost piva značí přibližný obsah extraktivních látek v mladině. Jestli souvisí číselně i s obsahem cukru, nemohu posoudit.

Zdroje informací -- jen namátkou:
http://www.gastrocr.cz/rozdeleni_piva.htm
http://www.lachoutka.borec.cz/

Hezký den

Josef

O zive "bytosti" si dovolim pochybovat. Rekneme ze to je zivy organismus.

Dobry clanok! Dal by sa ukazat nejaky priklad porovnania "skakavych" a "vysokych" cislic? Pravdupovediac si to neviem predstavit... Staci aj LaTeX-ovy zdrojak, skompilujem si to sam. :-)

Jedna dobra rada pre tych, ktori sa s tym este nestretli: Ak sa na plavajuce prostredie figure alebo table (pre table som neskusal) budete chciet odkazovat krizovym odkazom, uvedte najprv caption, az potom label. V opacnom poradi sa do prislusneho cisla vysadzaneho prikazom ref vysadza cislo kapitoly... It's no bug, it's a feature? :-)

\oldstyle přepne do skákavých číslic (pokud jsou ve fontu). V LaTeXu na to určitě bude nějaký balík.

Pohoda

Josef

Mam jeste dotaz k jednotkam. Pokud pouziju jednotky v matematickem modu (napr v equation) tak se mi jeko normalni pismena vysazi matematickou kurzivou. Je to spravne, nebo ne? Maji byt jednotky v rovnicich kurzivou, nebo vzprimenym pismem?

Jednoduchy sposob sice mozno je pouzit \bhox{text}, ale spravny sposob je \mathrm{text}.

Číslovky nemají všechny stejné metrickou šířku, ale stejnou poměrnou šířku. ;-) To jako, že v jednom stupni by v rámci řezu měly být všechny číslice téže rodiny stejně široké. Dokonce i skákavé číslice by měly poměrnost zachovávat, ale dělají se jak u verzálkových, tak i u skákavých číslic také litery s různou šířkou -- ty jsou určeny pro běžný text.

Ve vyznacovani chybi vyznaceni inverzi barvy pisma a pozadi, pripadne zvyrazneni zmenou odstinu pozadi.

Odstavcove zarazky se vypousteji predevsim hned za nadpisem.

No nevim, nevim. Zda se na mne nebudete zlobit.

Udelam si jakousi reklamu, s cilem pomoci
hlavne zacatecnikum LaTeXu. Pro ty pokrocilejsi to
muze byt jenom cosi souhrneho, neco co muzou
v dobe nudy pripominkovat a za to bych byl vdecen.

Ono aktualni URL mych skript podle, kterych ucim
LaTeXovske novacky je
http://www.gvid.cz/~jmatyas/typo/.
Je tam PDF, PS, LaTeX zdrojak a pak varianta,
kde jsou ctyri stranky na jedne (t4).

Snad to bude prospesne.

Jeste jedna takova vecicka.

Kdyz se podivate na http://www.cstug.cz/info/vybor.html najdete moje jmeno a u neho jakousi pripominku, ze
se snazim o rozsirovani TeXu u novacku. Z teto pozice dekuji panu Brabcovi za jeho plne vycerpavajici serial.

Ja tedy nabizim moznost vedeni zacatecnickych tutorialu,tak jak jsem nastinil ve Zpravodaji
CSTUGu 2/2002 a na mych strankach. Zde vsude
uvadim variantu LaTeXovskou, ktera je pro novacky
snazsi, pro tuto variantu jiz mam take pripravena skripta, ... Nicmene se nebranim variante spise
plainTeXovske.

Jakysi dvoudilny serialek byl take pripravovany na rijen roku 2002 pro Pedagogicke centrum v Hradci Kralove(http://www.pgchk.cz), akce byla akreditovana MSMT, ale zejmena asi z nizke intenzity reklamy a oznamovani akce, se nenaplnil pozadovany pocet ucastniku -- akce se tedy nekonala. Akreditace je platna tri roky pro toto centrum a tak nekdy od zari 2003 se akce zobrazi znovu v planech centra.

Takze mate-li zajem -- rad budu k dispozici,
rad se s vami domluvim, rad se nejake akce
zucastnim a hlavne budu rad pri kazdem Vasem
nametu ci ohlasu v mem mailboxu.

P.S.: Mate nejake TeXovske zkusenosti o kterych si myslite, ze by se hodili na konferenci SLT 2003 (Seminar o Linuxu a TeXu), kterou snad budeme (CZLUG
a CSTUG) v roce 2003 poradat -- taktez se ozvete.
Informace o lonskem rocniku jsou na http://www.cstug.cz/slt/02/ spolu s dvema videozaznamy prednasek (Jirka Kosek a Martin Mares).

Pokud si to pamatuji, tak Angličané nemají miliardu, tudíž jejich trilión je náš bilón. Jestli kecám, tak mě opravte.