Nevim co tu nekteri prskaji, zvlast kdyz se dotknou jejich oblibeneho jazyka/paradigmatu/desktopu/politicke orientace a buhvi ceho jeste. Uplne stejny fanatismus jaky je vycitan autorum projektu.
Jsem napr. velmi spokojenym uzivatelem dmenu, ktery je presne takovym typem programu, ktery vystihuje proc jsem tak rad utekl od Win k *nixovym systemum . Mala utilitka, ktera dela perfektne jednu vec, je maximalne jednoducha a je univerzalne pouzitelna - staci ji nacpat na standardni vstup prakticky cokoliv odkudkoliv. Nezavadi zadnou vlastni syntaxi, staci prosty textovy obsah. Navic je pekelne rychla a zere minimum prostredku.
Pouzival jsem i wmii, ktere melo nektere genialni koncepty (stacking mode, dynamic tagging, genericke ovladani pres plan9 fs) dotazene skoro k dokonalosti, ale bohuzel se jim projekt rozpadl pod rukama. Nedokazali udrzet pod kontrolou mnozstvi SLOC a kod bobtnal, oprava jednoho bugu pridala x-dalsich a celkove se stal neudrzovatelnym, resp. ho odepsali a soustredi se na dwm.
Jako nahradu wmii prijalo mnoho uzivatelu projekt i3, ktery ma velmi podobne ovladani a spravu oken, ale konfiguace je sice pres textak, ale s limitovanou sadou pravidel.
Musim souhlasit s autory, ze vetsina vyvoje jde spis cestou efektivnosti, nikoli efektivity. Jak moc se zvysila pouzitelnost prostredi typu KDE nebo GNOME od jejich rannejsich verzi ? Proc se resi blbinky typu vzhled prostredi , graficke efekty nebo obrazek na pozadi ktery je stejne vetsinu casu prekryty ? Ja prostredi chapu jen jako ramec, ve kterem bezi aplikace se kterymi realne pracuju. Proc by melo zabirat vice nez nezbytne mnozstvi systemovych prostredku ? Ja uz bych si nedokazal predstavit praci bez tiling manageru typu i3 nebo xmonad, ktere zabiraji v RAM radove jednotky MB, < 1% CPU, bleskove startuji a reaguji na povely(zpravy) a lze je prizpusobit vlastnim potrebam daleko za hranice moznosti KDE nebo GNOME (resp. kwinu, metacity/mutteru). A hlavne uplne odpada nutnost presouvat, zarovnavat, zvetsovat/zmensovat okna - naprosto zbytecne operace, ktere jenom zdrzuji. Navic kompletne ovladatelne jen pomoci klavesnice, ktere je oproti mysi rychlejsi, presnejsi a nektere operace proste nelze provest nebo jen omezene a strasne krkolomne pomoci gest.
Myslenka projektu Suckless mi je hodne sympaticka, ale nelze ji brat jako dogma. Stejne jako u jakychkoli jinych myslenkovych proudu si vybrat jen zajimave idey a zaroven se pri tom vyhnout ideologii, ktera jednak limituje ale hlavne vzdycky smrdi ...
Preferovany objem pozlatka a chut obetovat pre DE nejaky ten MB navyse za sadu featur, z ktorych potrebujem/pouzivam len niektore je samozrejme vecou osobnych preferencii a tiez ucelu, na ktory je pocitac pouzivany.
>>a lze je prizpusobit vlastnim potrebam daleko za hranice moznosti KDE nebo GNOME (resp. kwinu, metacity/mutteru)
to je hodne odvazne tvrdenie... tiling manazery nepoznam, ale skusim napisat, ake vychytavky kwinu pouzivam:
presun aplikacneho menu do samostatneho widgetu, ktory ma autohide (toto je mozno vec Plasmy, neviem)
standardny start niektorych aplikacii (napr. remote desktopu) bez titlebaru a borderov
automaticke otvaranie novych instancii aplikacie do tabov (file manager a terminal)
hot corners
Pokud napisete "tiling manazery nepoznam", cely zbytek vaseho prispevku je zbytecny.
Netvrdim, ze tiling managery jsou jedine spravne, a xmonad je jejich kral (i kdyz si to myslim :). Ani netvrtim ze KWin je spatny nebo nejak menecenny. Verim, ze kazdy clovek ma svuj zpusob prace s pocitacem, a pokud je to pro Vas KWin, fajn.
Tvrdim, ze byste nemel argumenovat, kdyz nevite o cem mluvite.
A abych jen netvrdil, tak zde je vysvetleni, proc si treba ja myslim, ze konkretne XMonad je mozne prizpusobit vlastnim potrebam daleko za hranice moznosti KDE/GNOME: jako konfiguraci ma normalni zdrojak v haskellu, takze pokud umite haskell (ano, trochu omezujici podminka, ale nikdo netvrdi ze XMonad je pro kazdeho), je z principu mozne ho prizpusobit naprosto libovolne. Skutecne neni zadny limit. Dokonce si myslim, ze kdyby se nekdo hodne snazil, dokaze v XMonadu naprogramovat prostredi ktere bude temer nerozeznatelne od KDE :)
Nechcel som opakovat chybu predchodcu a teda som si pred svojou povodnou reakciou najskor pozrel, co dokaze i3 http://www.youtube.com/watch?v=QnYN2CTb1hM , ale len na zaklade toho by som si este nedovolil napisat, ze tiling manazery "poznam".
Pojdem si pozriet aj ten XMonad, aby som sa cosi poducil. Kludne ste mnohli tiez uviest, ake vychytavky XMonadu pouzivate pre inspiraciu.
Este poznamka, Haskell (XMonad) aj Javascript(scripty pre Kwin) su Turing-kompletne a teda aj moznostami ekvivalentne. Kde tam vidite vacsi priestor pre prisposobovanie?
Ah.. zda se ze mi vypadla nejpodstatnejsi informace - XMonad JE napsany v haskellu, a pri zmene "konfiguracniho zdrojaku" se na jeden prikaz (defaultne myslim Win+Q) prekompiluje a pouzije v bezicim xmonadu.
Takze ten rozdil je, ze muzete hrabat i do vnitrnosti xmonadu.
Jinak jake "vychytavky v XMonadu pouzivam" je velmi zavadejici dotaz - zaprve vetsinu veci co pouzivam nepovazuji za "vychytavky" ale za celkem primitivni veci souvisejisi s tim, abych mel veci tak jak chci (lauouty ruznych ploch, prepinani oken, zmeny deleni oken, a k tomu vsemu patricne klavesove zkratky ktere mi prijdou vhodne). A zadruhe mi fungovani standardniho XMonadu vyhovuje tak, ze veci, ktere bych oznacil za "vychytavky" mam minimum, nebo mozna asi zadne.
Muj argument tedy nebyl o tom, jake "vychytavky" (okna mapovane na dvacetisten!, prepinani pomoci telepatie!! 1000 slonu!!!) zde mam, ale spise o tom, ze diky konfiguracnimu souboru, ktery se zkompiluje a stane soucasti beziciho xmonadu napsaneho ve stejnem jazyce jako konfigurak, mam moznost tyto veci udelat (az na ty slony asi :) - takze jediny duvod, proc to asi nikdo neudelal, je ze je to blbost :).
