Dalsi Preklep:
V roce 2002 RIAA (Recording Industry Association of America – pozn. překl.) uvedla, že prodeje CD se propadly o 8,9 % z 882 an 803 miliony kusů
ma asi byt:
V roce 2002 RIAA (Recording Industry Association of America – pozn. překl.) uvedla, že prodeje CD se propadly o 8,9 % z 882 na 803 miliony kusů
Na 100% souhlasím s tím, co Lawrence píše. Hlavní problém spatřuji právě v tom, jak operuje s tím, co je prospěšné pro společnost, to se totiž dnes nenosí. Jde jen o to, co je důležité pro JÁ, co vynese nejvíc peněz pro JÁ. Jde o ty JÁ kteří chtějí stále víc a prospěch nějaké společnosti je nezajímá. Neuvědomují si, že oni jsou také její součásti, myslí si, že oni přece nemusí využívat jejich svobod, protože si je mohou dovolit zaplatit. Ale jednou jsi nahoře jindy dole a svobodná, demokratická a silná společnost je důležitější než pár dalších milionů do kapsy nějakého vydřiducha.
Ale s posledním odstavcem. Uvedený argument je zcela relevantní. Na zloděje by se mělo chodit s přísným metrem - a je jedno jestli jde o automobil, SW nebo umělecké dílo. To, že někdo nemá peníze, neznamená, že si může po Internetu nebo kdekoli jinde jen tak beztrestně krást.
problem je asi ve forme. auto bit po bitu nezkopiruju. spis se domnivam, ze medialni skupiny tezce zaspaly prichod internetu a snaha zabranit kopirovani jejich del skoncila tak jak skoncila. Umime kopirovat dvd, bluraye, cd, sw......
Máte samozřejmně pravdu. Je otázkou jestli zaspaly ony skupiny nebo policie a zákonodárci. Neznamené to však, že by piráti neměli být trestáni. Jejich činy jsou amorální a neobhajitelné. Hodnotu SW lze bezproblému porovnávat s hodnotou automobilu. "Cena" za krádež by měla být této hodnotě adekvátní.
<!joke>
piráti by samozřejmě měli být trestáni: přepadání lodí v mezinárodních vodách za účelem ukradení hromad softwaru je strašný zločin. Nechápu proč se vůbec plaví po moři aby kradli software,když jde stáhnout z p2p sítí. :D
<!/joke>
Jestli lze hodnotu SW porovnat s hodnoutou automobilu,tak jakmile ukradnu auto sousedovi a ono mu zůstane tak prosím. Ale auto narozdíl od SW zatím nejde rozmnožit. Proto je označení "krádež" chybné a zavádějící. Navrhuji pojem "porušování autorských práv".
IMHO pro společnost jsou nebezpečnější organizace jako RIAA,OSA,a jiné , než sebevětší horda tzv. sw pirátů.
ja mam ve svem virtualboxu nainstalovany windows xp. ty windows jsou koser vcetne cisla, ale zpusob jejich nabyti neni legalni. tedy, ze jsem si vzal z jedny velky hromady u byvaleho zakaznika original cd s cislem, dopustil jsem se instalaci techto windows xp kradeze????
Jsou dvě skupiny lidí. Jedna se zoufale snaží nacpat do stejného pytle hmotné i nehmotné věci, přestože jsou mezi nimi naprosto zásadní rozdíly. Druhá skupina se pak oprávněně domnívá, že tak závažná porucha vnímání může být nebezpečná a měla by se léčit.
Pro většinu lidí se krádež vyznačuje primárně tím, že okradenému daná věc chybí. Pokud ukradnu hmotnou věc, tak jsem tím majiteli vzal možnost ji používat nebo ji prodat, čímž jsem ho prokazatelně poškodil. Pokud si ale zkopíruji věc nehmotnou, pak nelze přehlédnout, že možnost majitele prodat věc jinému zájemci, není mým jednáním nijak ovlivněna.
Souhlasím že oboje je špatné a nemorální. Ale to nic nemění na tom, že to druhé je nesrovnatelně menší zlo a nerozlišovat mezi tím může jen ignorant.
Dle vás jsem ignorant (tedy dle vás). To, že použijete nějaký příměr ještě neznamená, že ten příměr sedí a je použitelný.
Mimochodem, vaš dělení na věci hmotné a nehmotné je (juristicky) nesmysl... Co je to nehmotná věc?
U auta jasně definujete poškozeného - je jím majitel auta (soused). Pokud byste ukradl to samé auto z továrny, tak je poškozeným výrobce aut, protože ho zbavujete možnosti ten vůz prodat. Navíc s výrobou toho vozidla měl náklady. Shrnu-li to, v případě krádeže auta (a jakékoliv movité věci) můžete poškodit buď výrobce nebo zákazníka.
U SW jeho "krádeží" (tedy užíváním bez splnění licenčních podmínek) poškozujete vždy jeho výrobce - to je jediný rozdíl oproti krádeži auta. "Výrobce" SW měl s jeho vývojem určité náklady. Tím, že si to jen tak zkopírujete, ho zbavujete možnosti tento sw prodat (vám samotnému).
"Ale to nic nemění na tom, že to druhé je nesrovnatelně menší zlo a nerozlišovat mezi tím může jen ignorant."
To druhé je menší zlo samozřejmě proto, že zatímco chudák výrobce auta už nemá nic, co by mohl někomu prodat, tak výrobce SW má pořád krabici se svým softwarem, kterou prodat může.
V prvním případě je to tak, že já jsem se obohatil a výrobci *vznikla ztráta*. V druhém případě jsem se obohatil úplně stejně a výrobci *nevznikl zisk*. On má pořád úplně všechno co měl předtím, nic mu nechybí, dokonce se ani nemusí nikdy dozvědět, že jsem si jeho software neoprávněně zkopíroval.
Ano, sebral jsem mu příležitost mi ten software prodat. Ale pořád ho narozdíl od výrobce auta může prodat někomu jinému. A to je právě ten zásadní rozdíl.
Rozdíl tam je. Pokud se rozhodnu ho nekoupit a zároveň ani nepoužívat, tak tomu se nedá vytknout nic.
Jde o to, když ho nekoupím, ale přesto ho používám. Buď vím že kdybych musel, tak ho koupím a v takovém případě autora nepřímo poškozuju. A nebo vím, že kdyby koupě byl jediný způsob jak ho získat, tak ho radši přestanu používat. V takovém případě autora nepoškozuju vůbec nijak, ale pořád je to minimálně nefér.
Asi tak. Když si zkopírujete něčí sw a nebudete ho používat, tak k žádné škodě nedojde, o tom žádná.
Ad předchozí příspěvek) Argumentovat tím, že jste nikoho nepoškodil, když si třeba ani nevšimne, že jste si ten sw zkopíroval, je prapodivné. Je to asi podobné, jako s jízdou na černo. Dopravní podniky si ničeho nevšimnou. Nicméně se pak platící pasažéři nemohou divit, že jsou pro ně jízdenky čím dál tím dražší...
Dobře, to že si nevšimne, nebyla asi úplně nejšťastnější formulace. Jak to podat, aby se to nedalo pochopit jinak...
Představte si že jsem teď začal nelegálně používat váš software. Poznáte to nějak? Nepoznáte. Poznáte jestli používám jednu kopii doma, nebo mám nadnárodní firmu a používám těch kopií milión? Taky nepoznáte. Vy sice můžete mít pocit, že tržby za moc nestojí, ale bez další evidence nejste schopen rozlišit mezi tím, že lidi váš software nekupují, protože nemají zájem a tím, že ho nekupují proto, že si ho načerno zkopírovali.
U černých pasažérů je to jinak, ti zjednodušeně zabírají místo těm platícím. Takže když to přeženeme, tak dopravní podnik jednoho dne zjistí, že prodal jednu jízdenku, ale tramvaj je plná a další platící zákazníci stepují nervózně na zastávce, protože už se nevejdou.
"U černých pasažérů je to jinak, ti zjednodušeně zabírají místo těm platícím. Takže když to přeženeme, tak dopravní podnik jednoho dne zjistí, že prodal jednu jízdenku, ale tramvaj je plná a další platící zákazníci stepují nervózně na zastávce, protože už se nevejdou."
2 malé projekční kanceláře (2-3 lidi) - jedna má legální Autocad s dokoupenými pluginy a to vše v hodnotě několika desítek tisíc, ta druhá si to "ukradne". Ta jedna se poctivým chováním dostává do konkurenční nevýhody - ta, co nemusí investovat do sw, může např. nabídnout nižší ceny zákazníkům (ta poctivá zůstává před autobusem).
"Představte si že jsem teď začal nelegálně používat váš software. Poznáte to nějak? Nepoznáte." U sw, kterého se prodá miliony licencí jednoho 1000 pirátů nepoznám. U účetního programu už jo. Jinak - dovolte přirovnání - když máte vinohrad a okolojdoucí si utrhne jeden trs, tak na něj asi psa nepoštvete (spíš vám to bude jedno). Když vám tam přijede frajer s autem a začne to česat hlava nehlava, nebo když by okolo prošel zájezd s milionem lidí, kterej by si utrhl po jednom trsu (kterej sám o sobě moc drahej není), tak už rád nebudete.
Neni to mensi zlo. Spatne je vyuzivat pro vlastni obohaceni vysledku cizi prace bez svoleni dotycneho. V obou pripadech se deje ruznymi zpusoby to same a je to to same zlo. Rozdil muze byt pouze ve vysi skody, ale predem nelze rict, ktera skoda je mensi, to uz zalezi na konkretnich okolnostech.
u vyroby auta musis zaplatit vyrobu konkretniho kusu auta (plus fixni vyvoj)
u vyroby SW ma pouze fixni naklady na vyrobu a pak uz jen dela kopie, kde musi zaplatiti jen za nakup CD, ale to vyrobci nikdo dekrade jen si udela nelegalni kopii
On si jako dneska v roce 2008 někdo dovoluje dělat výhradní právo na digitální data vystavená na Internetu? Panebože, to je středověk! :( . Kvůli tomuto se tady po staletí potírala negramotnost, vyučovalo umění a vědy? aby nakonec přišel nějaký zpátečnický Nesmíšmusíš a snažil se ze mě dělat zločince za to, že on sám nemá napěchovanou sýpku až po strop? Kreativní lidi s altruistickým duchem nemají na takové zvrhlosti, jako je šikanování svých potenciálních obdivovatelů čas, bývaji svojim dílem docela zaneprázdněni. Naopak si myslím že většinu lidí potěší, když vidí, že je o jejich výtvor zájem. Počínání autora, který si nepřeje aby jeho výtvor viděli ostatní a přitom ho vyvěsí na digitální nástěnku lidstva(internet) si jaksi nedokážu vysvětlit. Síť jako zdroj informací, kde tečou jenom SCHVÁLENÁ data SCHVÁLENÝM směrem mi přijde jako obvzlášť perverzní představa. Naštěstí dneska už je dospělý a začíná se řídit vlastním rozumem, nezávislým na tajných tužbách stavitelů bariér.
V současnosti je to prostě taková móda, zacházet se vším jako se spotřebním zbožím(podle toho kolikrat vypadá taky kvalita), ale třeba taková investice do budoucnosti, jakou neomezené sdíleni informací bezesporu je, se težko na korunky přepočítává. Možná z toho mají na marketingovým oddělení neklidný spánek, ale myslím že se strachují zbytečně. Při kopírování jim z hromádky neubude jediné zrníčko ;)
Za takové vynálezy ,jako je třeba zrovna P2P by se měla dávat Nobelovka.
To prirovnanie sa mi obzvlášť páčilo. Keď autor už dielo nepredáva a nedá sa bežným spôsobom kúpiť, mal by jednoducho platiť princíp, že dielo sa stáva public domain, čo je jednoznačne v súlade so záujmom verejnosti, a nijako nepoškodzuje autora.
Autorský zákon priznáva právo na odmenu, ale z opätovného predaja má mať zisk len vtedy, ak hodnota diela významne stúpla.
Takže z predaja v antikvariáte naozaj autor už ďalšie zisky nemá. Opustený softvér a iné diela (abandonware) sú v podstate takisto antikvariátom, ktorých hodnota pre autora už klesla pod ním akceptovanú úroveň (ináč by ich ešte predával).
To je opravdu nesmysl. Pokud autor prodávat nechce, pak mu společnost nesmí brát práva na zacházení s JEHO dílem. Autora může poškozovat právě to, že se dílo vydává. Pokud autor chce, aby se dílo stalo public domain, tak přece má tuto možnost i dnes. Je to součástí jeho práv na dílo. Pokud tak neučiní, tak k tomu má zřejmně nějaké důvody. Do těch Vám však nic není.
Ohánění se veřejným, společenským zájmem patří spíš do domény komunismu. To o čem hovoříte je v podstatě pouze jakousi formou znárodnění (zespolečenštění). Rozumím, že byste se rád "legálně" dostal k určitým věcem zadarmo - ale nebylo by lepší vydělat nějaké peníze a prostě si onu věc koupit?!
Ohánění se veřejným či společenským zájmem se vám líbít nemusí ale faktem je, že zákony vytváří společnost - a to nejen v komunismu. Stejně tak je fakt, že jednou publikované dílo se stává veřejným majetkem - i když má autor právo na úhradu. Kdyby slavný malíř navštívíl galerii a začal své obrazy ničit, nepochybujte, že by mu v tom velmi rychle zabránili. Jedním z motorů pokroku - ať už v technické či umělecké sféře - je vzájemná inspirace. A pokud někdo trvá na tom, že vše co ho napadne, je jeho duševním vlastnictvím a musí být pod jeho naprostou kontrolou, pak se ptám, proč si své myšlenky nenechal raději pro sebe. Měl by klid.
Ve skutečnosti je otázkou, jak velkou škodu působí autorům distributoři, kteří několikanásobně navyšují ceny, nebo odmítají reedici pro malý počet zájemců. Ačkoliv se kdekdo ohání právem autorů, ve skutečnosti jde o zájmy těchto distributorů a také o jejich zisky. Jenomže v době internetu, vypalovaček a digitálních přenosů už jaksi přestávají být potřební. A místo aby se snažili využít nový distribuční kanál s minimálními náklady - raději to ponechají jiným, zatímco své peníze utratí za právníky a pak tiše zdechnou. Protože bojovat proti logice věcí je prostě marný.
>> Kdyby slavný malíř navštívíl galerii a začal své obrazy ničit, nepochybujte, že by mu v tom velmi rychle zabránili.
nesmysl
>> A pokud někdo trvá na tom, že vše co ho napadne, je jeho duševním vlastnictvím a musí být pod jeho naprostou kontrolou, pak se ptám, proč si své myšlenky nenechal raději pro sebe.
aby na SVE myslence vydelal. vy se zivite vybiranim popelnic?
>> Ve skutečnosti je otázkou, jak velkou škodu působí autorům distributoři, kteří několikanásobně navyšují ceny, nebo odmítají reedici pro malý počet zájemců. Ačkoliv se kdekdo ohání právem autorů, ve skutečnosti jde o zájmy těchto distributorů a také o jejich zisky.
distributori muzou delat skodu tak maximalne sobe. pokud je autor nespokojen, muze se obratit jinam
Mezi základní znaky demokracie patří ochrana jednotlivce tzn. ochrana jeho práv a svobod. Mezi jeho práva bezpochyby patří i SVOBODNÉ nakládání se svým majetkem. Může se Vám to líbit nebo ne ale je to tak. Pokud tyto principy neakceptujete, pak neakceptujete základní principy demokracie.
> Mezi jeho práva bezpochyby patří i SVOBODNÉ nakládání se svým majetkem
Jiste, svobodu nakladat se svym majetkem ma zarucenou. Otazka je, do jake miry mu dava zakon pravo omezovat svobodu ostatnich v nakladani s timto majetkem.
Ti, co si dílo nezakoupili, nemají žádné právo nakládat s cizím majektem. Žádné takové právo jim, prosím, nepřisuzujte. Prostě ho nemají. Pokud by jej měli, nebyla by to již demokracie. To by spíš patřilo někam na planetu komunismu.
Nerikam, ze na takove jednani maji pravo. Ale rikam, ze zakon omezuje v tomto jejich svobodu jednani, coz je ospravedlnitelne pouze pokud by takove jednani zasahovalo do svobody nekoho jineho. A k tomu v nekterych pripadech nedochazi.
"Ohánění se veřejným, společenským zájmem patří spíš do domény komunismu. To o čem hovoříte je v podstatě pouze jakousi formou znárodnění (zespolečenštění)."
Nechci toto téma moc otvírat, jelikož to bylo propráno všude možně horem dolem už při zavádění, ale co pak jsou podle vás "autorské poplatky" při nákupu médií a rozmnožovacích přístrojů? Nemáme tu náhodou takový pseudokomunismus už dávno?
Btw jinak Váš příspěvek je prvotřídní ukázkou fundamentalismu. V posledním odstavci jste si to pěkně pomocí peněz (ináč by ich ešte predával) obhájil. Problém je ovšem v tom, že autorovi v žádném případě nemusí jít o peníze. Ale to, o co mu jde, je pouze JEHO věc. Do toho mu nemáte právo mluvit ani do toho jinak zasahovat.
> Problém je ovšem v tom, že autorovi v žádném případě nemusí jít o peníze. Ale to, o co mu jde, je pouze JEHO věc. Do toho mu nemáte právo mluvit ani do toho jinak zasahovat.
Spolecnost zavedla (ci obhajuje) autorske zakony a ochranu autoru za urcitym cilem - podporovat vznik autorskych del. Pokud tyto zakony autor vyuziva v rozporu s timto cilem (napr. nepovoluje jejich distribuci, i kdyz je uz nikdo neprodava), nelze se divit, ze spolecnost v takovych pripadech nebude chtit onu ochranu implementovat.
Ono je to asi trochu jinak. Stát by měl bránit práva všech entit společnosti a tedy i autorů. Věřte, že v ideální společnosti by neexistovali žádní zloději a vybírání autorských poplatků by nebylo potřeba - každý by si legálně zakoupil určitý produkt za který by autor obdržel honorář. Společnost však není ideální a existují v ní zloději. Poplatky nejsou nic jiného než kompenzace státu za to, že nedokázal zajistit práva autorů. Nejedná se o žádnou podporu - to je je čirá demagogie. Jedná se KOMPENZACI za ušlý zisk. Věřím tomu, že kdyby stát tvrdě trestal zloděje (použitím všech prostředků včetně vazby), tak by zlodějů bylo několikanásobně méně a poplatky by nebyly potřeba. Samozřejmně popolatky nejsou spravedlivé pro všechny, ale jsou MNOHEM spravedlivější než totální ignorace práv autorů.
V tom je smysl autorských poplatků. Nejedná se o žádnou dotaci, jde o kompenzaci.
V 99% se internetový zloděj bez "lupu" obejde. Nevím proč legalizovat kupu zlodějských grázlů. Má to mj. neblahý vliv na morálku společnosti.
Ja jsem v predchozim prispevku o zadnych poplatcich nemluvil.
> Ono je to asi trochu jinak. Stát by měl bránit práva všech entit společnosti a tedy i autorů.
Je ale otazka, kde se ta prava vzala. Zatimco vlastnicke pravo na hmotne objekty tady bylo asi odjakziva a da se tedy opravdy povazovat za prirozene, autorske pravo je relativne novy vymysl. Predtim nic takoveho neexistovalo a opisovani knih bylo zcela v souladu s tehdejsim pravem.
Tedy samotna existence nejakych autorskych prav je spolecensky konstrukt, ktery zavisi na urcitem pohledu spolecnosti. V minulosti se pohled na tuto problematiku zmenil a tak se toto pravo objevilo. V budoucnosti se pohled spolecnosti na tuto problematiku muze zase zmenit a toto pravo muze zmizet.
K tomu co je nebo neni demokracie - idealn demokracie je predevsim svobodna vymena nazoru na usporadani spolecnosti, kde zadny aspekt spolecnosti neni nedotknutelne tabu (viz treba K. Popper - Otevřená společnost a její nepřátelé). Proto je demokraticke diskutovat o smyslu a opravnenosti konkretnich autorskych prav a naopak je nedemokraticke videt autorska prava jako neco nedotknutelneho, co musi byt vzdy v soucasne podobe.
Vlastnicke pravo na hmotne objekty tady nebylo odjakziva a je to stejny spolecensky konstrukt. Napriklad realni komuniste neupirali nikomu osobni individualni vlastnictvi vsech hmotnych objektu, pouze chteli spolecne vlastnictvi vyrobnich prostredku. A uplne to same jsme mohli pozorovat napriklad u indianskych kmenu. Nasilne znarodnovani autorskych del (piratstvi, kradeze) je stejne tak spatne/dobre jako nasilne znarodnovani, ktere provadeli komuniste. Neni v tom sebemensi rozdil, dokonce i duvody - blaho spolecnosti - bylo uvadeno stejne a stejne naivne/pokrytecky.
Je zde jeden podstatny rozdil. Pokud definuji vlastnika jako toho, kdo ma realnou moc nad danou veci, pak vlastnictvi hmotnych objektu tu bylo odjakziva - realnou moc nad konkretni veci mel ten, kdo ji mel v danou chvili u sebe. Zvyklosti a pozdeji pravo pak jen urcilo pravidla, kdy je v poradku tuto realnou moc uplatnovat a kdy ne a postupem casu se oddelil soucasny koncept vlastnika od toho, kdo danou vec skutecne ma.
Oproti tomu u informace (na ktere se vztahuje 'dusevni vlastnictvi') je tomu jinak - bez existence statu ci jine moci vynucujici urcita pravidla proste nema nad vsemi instancemi konkretni informace kontrolu nikdo, tedy ji nelze nijak vlastnit a tedy neni zadny prirozeny vlastnik dane informace. Stat tedy vytvari neco, co jde vlastnit, tim, ze vytvoril umele omezeni pro zachazeni s danymi informacemi.
Takže až se na Zemi bude řítit meteor, který ji kompletně zničí, a já vymyslím způsob, jak tomu zabránit, ale nebudu to chtít nikomu sdělit, protože si myslím, že lidstvo si zaslouží zkázu, co se mnou uděláš?
Přiznáš mi právo na to, že je to čistě moje věc a že si svůj nápad mohu nechat pro sebe, anebo mě označíš za asociála a plán záchrany ze mě vymlátíš násilím v zájmu celého lidstva?
Já si myslím, že pokud jednotlivec jde proti zájmům společnosti, tak se na jeho zájmy musí přestat brát ohled! A to platí jak v komunismu, tak v kapitalismu.
Uvádíte trochu absurdní příklad, ale pokud bychom žili v demokracii, tak Vás určitě nutit nebudu. Nejsem přítelem zasahování do cizích práv. Věřím, že Vy byste se tak nezachoval.
V opravdu demokratickém režimu, se na individuální práva nesmí nikdy přestat brát ohled. Pak by to totiž nebyl opravdu demokratický režim.
Promin, ale vubec nevis o cem mluvis. Demokracie je vlada lidu, nic vic nic min. Je to jen mechanismus rozdeleni/stanoveni moci a zpusob vladnuti. S individualnimi pravy jedincu, krome prava volit a zastupovat, nema nic spolecneho.
Nema a je to zrejme i z tveho odkazu. Jestli stale nechapes, poloz si otazku, jakto ze tu je tolik demokratickych zemi a kazda ma ustanoveny jina individualni prava jednotlivce. Je to totiz dane jen ciste dohodou onoho vladnouciho lidu, jake zakony si schvali a demokraticky si lze uprit vetsinu z nich a stale bude zachovana demokracie.
Svata cirkev rimska se svou inkvizici a dalsimi, nacisti, komunisti... ti vsichni mluvili v zajmu lidstva... Nechci autora ani myslenku revize prirovnavat k vyse uvedenym organizacim, zatim, jen chci poukazat, kdo take mluvil v zajmu 'spolecnosti'. To je zasadni problem, ohani se spolecnosti... to ze je pro revizi autorskych prav, ze je pro revizi 3/4 rootu, cojavim kolik mu nedava k tomuto pravo.
Mimochodem vsichni, co jsou proti revizi autorskych prav (a veci s tim spojenych) nejsou soucasti spolecnosti? Nebo jsou soucasti spolecnosti, ale jak tedy muze byt v zajmu spolecnosti nejaka revize autorskych poplatku?
Zacne-li se kdokoliv ohanet zajmem 'spolecnosti', zacne poslapavat prava jednotlivce, historie ukazuje, ze vzdy tomu tak bylo. Skutecna svoboda naopak znamena svobodu jednotlivce, jeho moznosti rozhodovani a prijde mi priserne aby mu nekdo diktoval, jak ma nakladat se svymi vytvory.
Predstavte si, ze mate barak, pred barakem silnici, za barakem les, vratka vepredu, vratka vzadu a v klidu se slunite na zahrade, najedou koukate, nekdo si vklidu zkracuje cestu mezi silnici a lesem prez vas oploceny a jasne vyznaceny pozemek. A dela to presto, ze jste mu rekl, at vypadne.. Ublizil vam tim nejak? Znehodnotil vam neco? Dosli jste k nejake hmatatelne ujme? Nikoliv.
A autorska prava jsou minimalne stejna, navic v pripade jejich poruseni muze dojit k ekonomickym ztratam.
Cele toto chovani k autorskym pravum rika jedno: Poridil jsem si dana data bez ohledu na prani autora/vlastnika, bez ohledu na licenci. A ledas kdo se k tomu hrde hlasi. Zajimala by me reakce, kdybych se takhle ja zachoval k datum pod licenci GNU/GPL
> Zacne-li se kdokoliv ohanet zajmem 'spolecnosti', zacne poslapavat prava jednotlivce, historie ukazuje, ze vzdy tomu tak bylo. Skutecna svoboda naopak znamena svobodu jednotlivce,
Prave proto jsem pro revizi autorskych prav. Soucasna autorska prava poslapavaji svobodu jednotlivce a argumentuje se pro ne prospechem spolecnosti.
Autorska pravo zjednodusene rika toto: "pokud autor neurci jinak, tak jen on ma vyhradni pravo urcit, jak bude nakladano s jeho dilem". Jak to poslapava svobodu jednotlivce?
Tim, ze omezuje jednotlivce v zachazeni s jejich skutecnym (fyzickym) majetkem. Pokud by autorska prava neexistovala, tak na svem pocitaci (pro jednoduchost predpokladejme, ze neni pripojen k siti) muzu delat prakticky cokoliv. Protoze to, co delam s byty na svem pocitaci nikoho jineho neovlivni, nema moralni pravo me v tom jakkoliv omezovat.
Krom toho pocitac vnimam jako prirozene rozsireni me osobnosti - kdybych mel dostatecne dobry mozek, tak pocitac nepotrebuji. Nevidim tedy prilis rozdil mezi udelanim kopie autorskeho dila na muj pocitac a jeho zapamatovanim. Co kdyz nejaka farmaceuticka firma vyrobi leky, ktere umozni idealni vybaveni audiovizualniho zazitku na mentalni povel - upravi pak lide autorsky zakon tak, aby se vztahoval i na kopie del, ktere clovek uchovava ve vlastni hlave?
Nebo jina vec - predstavte si, ze autori hmotnych veci si vymysli 'dusevni vlastnictvi' na cinnosti, ktere se s jimi navrzenymi objekty da delat a prosadi to do zakona. Tedy pokud si koupis zidli typu A od pana B, tak jsi sice vlastnikem zidle, ale jen pan B je vlastnikem koncepce 'sezeni na zidli typu A' a kazdy, kdo by se chtel posadit na danou zidli, musi mit licencni smlouvu s panem B. Absurdni, ze? V dobe elektroniky ale zcela realne - staci, aby neslo o zidli, ale treba o mikrovlnku ci pracku, ktere maji nejaky netrivialni firmware.
Zatimco u klasickych hmotnych veci clovek ma (obvykle) plnou svobodu manipulovat s vecmi, ktere se nachazi v jeho domacnosti, protoze je (obvykle) vlastni, u 'dusevniho vlastnictvi' tomu tak neni. Tim, ze autor ma vyhradni pravo urcit, jak se bude nakladat z jeho dilem, ma (vzhledem k univerzalnimu rozsireni software) znacnou miru kontroly nad zivoty uzivatelu, kteri pak nejsou svobodni.
> Protoze to, co delam s byty na svem pocitaci nikoho jineho
> neovlivni, nema moralni pravo me v tom jakkoliv omezovat.
Ale spor preci lezi jinde, spor lezi v tom, ze autor ma urcita prani na zachazeni s jeho 'vyrobkem', Ty si ten vyrobek koupis/legalne poridis s tim, ze akceptujes autorovo prani (ve forme licencni smlouvy) a pak si usmyslis, ze mas jakesi moralni pravo... to Ti prijde normalni? Pokud nesouhlasis se svym omezovanim, dava Ti to pravo omezovat nekoho jineho?
Nechces-li byt omezovan, nepouzivej dany software.
> Tedy pokud si koupis zidli typu A od pana B,
> tak jsi sice vlastnikem zidle, ale jen pan B je
> vlastnikem koncepce 'sezeni na zidli typu A' a
> kazdy, kdo by se chtel posadit na danou zidli,
> musi mit licencni smlouvu s panem B
Patenty Ti nic nerikaj?
> Tim, ze autor ma vyhradni pravo urcit, jak se bude nakladat
> z jeho dilem, ma (vzhledem k univerzalnimu rozsireni software)
> znacnou miru kontroly nad zivoty uzivatelu, kteri pak nejsou svobodni.
ale opet jsme u toho, ze toto pravo ma kazdy autor. Pokud udelam nejakou vec, mam vzdy pravo nad jeji vyhradni kontrolou.
Srovnavas nesrovnatelne. Nemuzes porovnavat fyzicky a dusevni svet. Predstav si, ze by sis koupil auto, 'zkopiroval ho', do puntiku a dal kamosovi.... ja si myslim, ze by te popotahovali take, kdyz uz chces paraelu.
Proste se neustale diskutuje o tom, jestli maji uzivatele pravo si menit spusob pouziti... Pokud Ti jde o moralku, jeste jednou pripominam, ze si uzivatele poridi software s urcitou licenci a pak se najednou zacnou rozhodovat, ze se jim licence nelibi...
A jinak, je zvlastni, jak se daji paraely s fyzickym svetem pouzivat, kdyz se to hodi...
mimochodem, ja nerikam, ze autorska prava jsou napsana dokonale, ze cely ten koncept je dokonaly, ale veskere omluvy typu "ja bych si to stejne nekoupil, takze kradezi nikdo o nic neprijde", jsou cistym alibismem, dokud zakon plati, meli bychom ho dodrzovat... proste si nekdo muze usmyslet, ze mu prijde nemoralni, ze mas kde bydlet a vypali Ti barak.