Otázka možná tak trochu mimo mísu a s křížkem po funuse: u nás se bude stavět kaplička, architekt má v plánu do ní pod střechu dát nějaké artefakty doby. Klasická flaška slivovice, nějaké aktuální noviny, atd. a mezi tím nějaké paměťové médium s hromadou dalších věcí. otázka je prostá: jaké paměťové médium použít, aby po padesáti, sto letech(možná i více, až se bude dělat nějaká oprava, popřípadě bourání :]) šlo bez problémů přečíst?
dobrý, to znám, ale teď mi ještě teda poraďte jaký mám použít papír a způsob tisku aby to vydrželo aspoň tak dlouho jako na archivačním cd. :) typoval bych to tak na pergamen a husí brk namáčený do krve panen, nebo hliněný destičky a dláto. možná kovový destičky a nechat vyfrézovat na cnčku. problém je že toho je docela spousta a celý se to dá do nějaký odolný schránky, takže by se tam nic nevešlo.
No napadá mě jedině gramofonová deska i s návodem na výrobu "čtecího zařízení" - tak jako při letech do vesmíru :)
Bohužel od doby děrných štítků nemáme skutečně trvanlivé archivační médium :(
Řešením není ani uschování včetně čtecí mechaniky - za pár let jí nebude k čemu připojit :(
Časem mnohokrát prověřené paměťové médium je papír nebo jiný podobný mechanický záznam. Polovodičové paměti, optické a magnetické disky vydrží spolehlivě tak nízké desítky let.
Kamen/palena cihla vydrzi tisicileti, prakticky ozkouseno;) Jinak papir, ale chce to vybrat spravny druh papiru a inkoustu a ne prvni, na ktery se prijde, pripadne zmensit na kvalitni cernobily film, ten by po stabilizaci taky mel nejaky rok vydrzet. Moderni media sice mozna nejakych 100 let vydrzi, u zlacenych placek to aspon tvrdi vyrobce, problem je aby k nim pak sehnali mechaniku...
no kdyby to pak nebylo na čem přečíst, nejspíš by se to hodilo nějakýmu technickýmu museu, oni by si už někoho sehnali, kdo by jim za pár eurodolarů vyrobil mechaniku.
No, pravda, za sto let to bude v idealnim pripade o tom nasypat do nanoassembleru hrst prachu a zadat vhodny program;).
Ale zkusil bych se v nejakem archivu poptat na ty filmy, je to maly, ma to slusnou hustotu a na precteni staci nejake zvetsovaci zarizeni. Pripadne to zkombinovat, nejdulezitejsi na takovehle medium a k tomu par flashek a CDcek s kopiema a velkymi daty, pro pripad nahodou ze prezijou. Coz me jeste napadlo - smahnout to do nejake ROMky by mohlo byt jeste vyrazne odolnejsi.
Pamatuji jak u nás ve Spořitelně kdysi používali mikrofiše (ani nevím, co na tom měli za data) a snad to dokonce měli zatavené (zalepené) v (plexi?)skle a jenom "vyměňovali sklíčka". To by mohlo být docela trvanlivé a vyrobit k tomu čtecí zařízení (popřípadě jen upravit/použít nějaké stávající) by nemělo být až takový problém.
Ano, maskou programované ROM či PROM vydrží docela dost (třicet, čtyřicet let je odzkoušeno), jen bych pro jistotu u PROM nakonec odstranil pin, na který se připojuje programovací napětí :-)