Vlákno názorů k článku Technologie operačních pamětí od Clock - http://en.wikipedia.org/wiki/Mercury_delay_line UNIVAC 1951? Co Williamsova flaska? http://en.wikipedia.org/wiki/Williams_tube Co Mellon Optical memory? http://en.wikipedia.org/wiki/Mellon_optical_memory Kdo...
-
Clock (neregistrovaný)http://en.wikipedia.org/wiki/Mercury_delay_line UNIVAC 1951?
Co Williamsova flaska?
http://en.wikipedia.org/wiki/Williams_tube
Co Mellon Optical memory?
http://en.wikipedia.org/wiki/Mellon_optical_memory
Kdo si chce postavit pamet se zpozdovaci linkou, ta se da vyndat z televizoru, se zpozdenim presne 64us. -
Rejpal (neregistrovaný)
Jsem čekal, kdo tohle vytáhne... ;] Jinak si dovolím vytáhnout na světlo kromě rtuťové akustické linky i magnetostrikční niklovou linku, možnost použití tunelové diody jako paměťového prvku - tady si nejsem jistý, jestli to kdy bylo v praxi použito, ale na začátku 60. let o této možnosti prokazatelně věděli - mám příslušnou literaturu před sebou :-) - a v téže době se konaly také pokusy s kryonickými klopnými obvody.
Docela luxusní perlička jsou potom pneumatické klopné obvody - třeba firma Kearfott na začátku 60. let vyrobila fungující pneumatický digitální počítač, který je používal. (Jedinou internetovou zmínkou o něm, kterou jsem našel, je bohužel tenhle dokument na straně 88 - jen strohý abstrakt na u nás asi špatně dostupný žurnál.)
-
Rejpal (neregistrovaný)Jinak teda všelijaké variace na magnetické paměti by zaplnily čtvrtku knížky o historii počítačů, třeba ekvivalent feritové paměti (typu "core memory", tedy s "jadérky") implementovaný v tenké magnetické vrstvě a podobně. Z toho důvodu to snad ani nemá cenu pitvat, protože před rozmachem polovodičových pamětí se se experimentovalo opravdu s lecčím. Nebo třeba taková transfluxorová paměť, založená na magnetických obvodech. ;-) (Jo, já jsem pro USPTO tu webovou aplikaci nedělal. ;-) Ty odkazy by měly vést na tiffy, zkuste si to nějak uložit, pokud se na to chcete podívat.)
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelJá teda nechápu, proč nejsou ty TIFFy předělené do PNG nebo v horším případě do JPEG. Aha, organizace s doménou .gov, asi ten diletantismus bude všude stejný... -
Rejpal (neregistrovaný)Problém není IMHO ani tak v TIFFu, ale v tom, že pokud si člověk nechce stahovat ty jejich skeny, musí si to prohlížet v tý jejich šílený aplikaci, u které je pravděpodobnost fungování v náhodně vybraném linuxovém prohlížeči docela malá. ;/ Který z Linksů že to zobrazí? Ten můj z distribuce se tak moc netváří. :-)
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelJa jsem s tímto "formátem" měl v praxi docela problémy, dokonce si troufnu říct, že neexistuje žádný SW, který by korektně zpracoval všechny možné subtypy. Je fakt, ze na materialy skenovane v 1bpp se pri pouziti kodovani dle CCITT dosahuje lepsi komprese, nez u PNG, ale to uz je podle me lepsi pouzit djvu.
-
Rejpal (neregistrovaný)V URLku je přeci jeho číslo - 3192512 :-). To se pak dá zadat sem. Mají ten systém poněkud koňský, já vím. ;/
-
anonymníPokud mi pamet slouzi... Data probehla pres zpozdovaci linku a znovu (po obnoveni signalu, zesileni apod.) se do ni pustila. Nepamatuji si casy a rychlosti, ale tusim, ze napriklad na pocitaci EC 1021 tahle byly realizovany nejake registry procesoru.
Jo a bylo to citlive na udrzeni stale okolni teploty. Po vypadku klimatizace a narustu teploty na sale pak museli nastoupit technici a cele to znovu naladit. Jednalo se myslim o ten magnetostrikcni princip.
