Názory k článku Teplo ze serverů může ohřívat vodu, ukazuje poskytovatel Spoje.net

Nechci šťourat ale proč zde není obecně zohledněná i ekonomika daného řešení.

např. kolik to celé stálo, kolik se ušetří za rok, z toho plyne i návratnost, kolik stojí provoz (energie, ty terpelná i oběhová čerpadla zjevně neberou energii z vákua), kolik energie to spotřebuje za den ( kWh), životnost jednotlivých komponent a odhadovaná četnost výměny apod..

Nejdříve je potřeba pochopit, že datacentrum potřebuje chlazení. Tedy klimatizaci, která má na vstupu okruh s chlazeným vzduchem, přes okruh s chladícím médiem z něj (podobně jako lednička) odčerpá teplo a chladící médium následně chladí venkovním vzduchem (který se tak ohřívá a vypouští ven z budovy).

Takové chladící zařízení není nijak děsivě efektivní a tak se venkovní vzduch ohřívá nejen teplem chlazených serverů, ale z velké části i teplem, které klimatizace sama vyrobí. (stejně když necháte doma otevřenou ledničku, tak jste z ní efektivně udělali "přímotop", který vám bude v místnosti topit.)

Vypouštíme tedy teplo z datacentra zbytečně ven. Pokud se sekundární vzduchové chlazení nahradí vodním okruhem, je možné teplo uložit v nádrži (=boiler) a následně takto předehřátou vodou zásobovat obytné jednotky, které si vodu podle potřeby ještě dohřejí na požadovanou teplotu (na to ale už není potřeba tak velký výkon).

Takže na většinu vašich otázek lze odpovědět, že tento systém není na pořízení a provoz příliš odlišný od průmyslové klimatizace. Je to velmi podobné zařízení. Jen je tam navíc ta instalatéřina na uchování a distribuci teplé vody. Nemůžete ale ušetřit nasazením nějaké levnější domácí klimatizace, která by v malém datacentru mohla dostačovat a pravděpodobně by byla výrazně levnější. Stejně tak se nasazení nevyplatí u datacenter s malým příkonem, kde si vystačíte s ventilačním chlazením (=jen vzduchotechnika bez klimatizace).

Btw. něco podobného (vytápění pomocí tepla ze serverů), ale ve větším stylu, realizuje společnost Cloud&Heat z Drážďan. [0] Jediná změna je, že mají vodní chlazení přímo v serverech, čímž se jim daří dosahovat asi větší účinnosti i absolutních teplot výstupní vody - což se hodí např. na prevenci proti legionelám, které kolem 60 °C už nemají moc šanci.
Obecně je ale vytápění domů pomocí poměrně malých serveroven někde ve sklepě domu v Německých poměrech podle mých informací skoro nerentabilní, pokud se neplánuje již při stavbě domu. Myslím, že jde především o přidružené věci, jako konektivitu pokud možno ze dvou nezávislých linek, vůbec prostory a jejich připravenost na instalaci serverů, vodovodních potrubí a těžkých a velkých cisteren na horkou vodu.
Myslím, že by nebyl problém, domluvit exkurzi i u C&H pro porovnání, nějaké lidi tam poměrně dobře znám.

[0] https://www.cloudandheat.com/

"což se hodí např. na prevenci proti legionelám"

Cemu vadi legionella v topeni?

EDIT: Ajo, necetl jsem pozorne, oni tim ohrivaji vodu

14. 10. 2019, 10:32 editováno autorem komentáře

Určitě se to vyplatí tam, kde se topí elektřinou.

Hostujeme v Berline v jedne firme, co to takhle taky ma. Kancly a byty vytapene pomoci odpadniho tepla, nicmene ta budova byla pro ten ucel navrhovana a stavena.

Myslim, ze tu ide hlavne o tu myslienku nevyziarit teplo len tak do atmosfery bez dalsieho ucinku, ale nieco s nim spravit. Nejde o to, ze datacentrum musi byt v pate obytneho domu. Pri datacentrach, ktore su niekde uplne panu bohu za chrbtom, kde nie je co s pripadnou zasobou teplej vody co robit to asi nebude, ale datacentrum je uz sucastou nejednej biznis budovy a tam by to vyuzit slo.

Legionely by som sa nebal, v pripade krajnej nudze je mozne pouzit system, kde bude okruh zasobnika s cerpadlom uzavrety a odplyneny a TUV sa bude (pred)ohrievat prietokovym vymennikom. Sice sa trocha znizi dostupna teplota na vystupe, ale okruhy sa stanu hydraulicky nezavisle. Navyse sa da bez vacsich problemov akumulovat voda vyssej teploty, nez 50 stupnov a modulaciou vykonu vymennika, resp. zmiesavacim ventilom riadit teplota TUV na vystupe, takze stupne maximalna hustota ulozenej energie na jednotku objemu.

O ekonomicku bilanciu tej investicie by som sa ani v najmensom nebal, samotne zariadenie asi nestalo ani tolko, ako servery v jednom plnom racku, okrem tepelneho cerpadla je prakticky vsetko ostatne vybavenie na zivotnost serverovne a dokaze si na seba zarobit.

"O ekonomicku bilanciu tej investicie by som sa ani v najmensom nebal"
Pak není nejmenší důvod to neuvést do článku s jasnými čísly. Bilanci už každý čtenář posoudí sám.

Legionele chvíly trvá narůst do množstvíz způsobující onemocnění, takže stačí překročit 60 stupňů jednou za čas, ten závisí na obměně vody v zásobníku a jeho velikosti. Zpravidla se to dělá jednou za týden.

Tu vodu od serverů samozřejmě lidé nepijí, je to v článku myslím dobře popsáno. Je to uzavřený okruh, který přes tepelné čerpadlo ohřívá okruh do zásobníků. Tam vzniká další uzavřený okruh, který teprve ohřívá pitnou vodu v bojlerech v jednotlivých bytech.

V případě, že stojí datacentrum někde za městem, kde není odbyt pro teplou vodu, je potřeba sehnat investora, který tam postaví krytý vyhřívaný bazén :-)

Nebo alespoň skleník :-)

Jen nevím jak to bude fungovat v létě kdy skleník i serverovna topí nejvíc :-)

Dovolím si zaspekulovat návratnost investice. Pro chlazení 4kW je třeba poměrně malá jednotka, nicméně hrubým odhadem dává 6kW topného výkonu, za cenu cca 2kW příkonu kompresoru. Tedy ty 4kW jsou ona úspora. Měsíc má cca 720 hodin, kilowata stoji cca 3 Kč, tedy měsíčně úspora 8640,-. Cena zařízení odhadem 80-100 000,- takže se jim to asi do roka vrátí...

15. 10. 2019, 23:15 editováno autorem komentáře

Asi jsem trochu podstřelil cenu zařízení, když tak znova čtu co tam vlastně maji tak bych cenu zařízení opravil na 150-200k, tedy návratnost až 2 roky... To už je na hraně... Ale zase ekologie...

200k bude za ten regulus zem-voda. Este tam vidim hromady dalsich veci + chladiacu vezu (?!), ktora tiez nebola zadarmo. No, na chladenie 4 kW je to dost brutalny Temelin :D

Ta mesacna uspora je prestrelena. 24*1*30*3 = 2160, tolko by (zhruba *1) stalo chladenie serverovne mesacne. Je uplne jedno ci by to teplo letelo vrtulou "z okna", alebo sa narvalo do bojleru. Vystupom tohoto chladenia je 5 kW tepla. To je tak na ~100 l 50st vody co hodina, takze 2400 l teplej vody denne *2. Otazkou je cena technologie, rozvodov vody atd, ja by som pocital 200k, s prihliadnutim k naceneniu TC co mi robil regulus pred 4 rokmi :D

Pokial by to malo davat ekonomicky zmysel, keby som to robil ja, zobral by som lacnu 4-6 kW klimu ktora ma moznost kurenia, osadil ju "naopak", tzn. do serverovne by som dal vrtulu a namiesto vnutornej jednotky dal vymennik do vody a za neho tu AKU. Idealnejsia by bola aku priamo s vyparnikom na R410, ale je to o kus drahsie. Bolo by to trochu bastlenia, ale slo by to poriesit okolo 50 tisic Kc, takze navratnost este v ako tak rozumnej hranici 4-5 rokov.

BTW co sa tyka legionely, nevidel by som to ako problem, bojler v byte vodu zohreje na 60 a legionelu zabije. Problematickejsie by bolo keby niektory byt ten bojler cely vycerpal a nestihol by sa dohriat, tam samozrejme riziko je.

*1 v skutocnosti pre chladenie 4 kW miestnosti bude treba prikon vyrazne nizsi, odhad tak 1 kW max.
*2 priblizne, pocitam natok 5st, koniec 50st, dT 45 st, 100*45*1.14 = 5 kW. Pokial sa teplo z chladenia pouzije len pre predhrev a dohrev je potom v bytoch klasickym bojlerom, bude ta uspora 1/4 az 1/3.

Označovat šest stojanů ve sklepě s minimálním okolním zázemím jako datacentrum je dost nadnesené. Technologie využití odpadního tepla je zajímavá - ale nikoliv unikátní, jak ze již bylo zmíněno. Tím ale zajímavost končí. Jinak ukázkové amatérské bastlení.

Z fotografií oné sklepní serverovny je jednoznačně patrná celková technologická zaostalost prostoru i celková neodbornost a nekompetentnost řešitelů daného technologického prostoru. Společnost nejspíše zaspala vývoj a prostor je svým řešením cestou zpět v čase o spousty let. Nelze ani přehlédnout nedodržování základních norem s ČSN 33 2000-5-52 v čele. Rozhodně nejde o prostor, kam bych jako zákazník chtěl umisťovat své servery. Konkurenční nízkonákladoví poskytovatelé kolokačních služeb dokážou při obdobné ceně nabídnout skutečně profesionální zázemí.

xChaos je clovek, ktery si vzdycky vsechno dela sam, napsal si kompletni spravu webu (tehdy jeste Arachne) a domen a ucetnictvi (Moloch), napsal si vlastni QoS system atd. Je to sice trochu zazrak, ze firma stale funguje, ale proste si veci delaji po svem, casto od 0 a z nadseni pro vec. Pred lety se take kazdy smal, kdyz jsme se na brevnove spojovali antenamy z plechovek od parku a taky to rozhodne neodpovidalo CSN, dnes jsou Cechy jednim z nejvetsich odberatelu bezdratovych technologii...

Tisíc korun měsíčně za ohřev užitkové teplé vody místo bojlerů? To jako vážně? My tedy ve dvou dospělých a čtyřech malých dětech spotřebujeme teplé vody měsíčně tak za čtyřista korun a to fakt nemám dojem, že bychom nějak šetřili.

No já tam vidím několik výhod
A) chladí to serverovnu
B) v podstatě zadarmo (zaplatí se brzy)
C) zároveň to i spoří nájemníkům
D) je to ekologické - stačí na to cca 1/3 příkonu obvyklého bojleru

já si myslím že to jsou náklady v součtu jak za ohřívání vody tak topení. to už ta částka pak vyjde na víc jak 1000 Kč, myšleno když se sečtou kompletně náklady včetně záloh za celý rok.

Neverim, stary cinzovni dom nebude mat TZ 5 kW, to bude mat tak 1 byt a to fakt len mozno. Nehovoriac o tom ze pokial to nie je zateplene jak prasa a ludia tam nemaju v bytoch podlahovku alebo velkoplosne radiatory, nemozu tu relativne studenu vodu z TC pouzit na topeni (jedine ze by sa sekundarne dohriala niecim dalsim). Celkovo je to podla mojho nazoru ekonomicky nezmysel.