Názory k článku Textové procesory s grafickým uživatelským rozhraním v systému DOS

Pri pohledu na konfiguracni obrazovku jsem si vzpomnel na CybexShell, ktery si jeste dneska obcas pustim z nostalgie v DOSBoxu. CS mel ohromny potencial, skoda, ze prisel az v dobe, kdy DOS prestaval mit smysl...

Jeste bych doplnil, ze MAT od Cybexu az do verze 2 byl k dispozici i na Atari ST. Skoda jenom, ze nebyl ve standardnim GEMu, ale mel svoje vlastni graficke GUI a tak uplne nezapadl do Atari prostredi.

Vzpominam si, ze na PC bylo od Cybexu i docela povedeny desktop.

To me zajima, nejsou nekde aspon screenshoty? Predpokladam, ze to GEM obchazelo uplne a MAT jel ve fullscreenu ze?

presne tak. Jestli se o vikendu dostanu k ST tak zkusim neco snapnout

Jako největší nedostatek T602 bych pokládal neexistenci tabulátorů. Vše bylo řešeno mezerami a při použití jako vstup pro DTP to dělalo neskutečné problémy.
Buď byla písařka vycvičena psát bez tabulátorů a text se pak musel pracně upravovat, nebo je používala a opět následovala pracná ruční úprava.
Já nakonec "dvorní písařce" nadefinoval makro, které používala místo tabulátorů a které do textu vkládalo znaky, které Ventura Publisher interpretovala jako tabulátor. Ale externí písařky byly pořád katastrofa.

Podľa toho, čo píšete by mala mať karta CGA 32 kB. Píšete totiž, že iné počítače s polovičnou pamäťou kreslili krajšie. Sharp MZ-800 dokázal pri 16 kB kresliť na 320x200x4 alebo 640x200x2. Po rozšírení pamäte na 32 dokázal 320x200x16 alebo 640x200x4. CGA malo teda 32 kB? Ak áno, prečo neuvyužilo polovicu pamäte? Pretože na v článku uvedené zobrazenia jej muselo stačiť 16 kB.

S tými paletami súhlasím. Sharp mal jednu paletu a do nej vedel vyberať zo 16 farieb a už to bolo lepšie. Po doplnení pamäte sa dali aj prepínať 2 grafické podstránky, čo umožňovalo uložiť si statický obrázok. Osobne som sa vlastne začal vŕtať v PC až v dobe 1024x768x256, takže takéto detaily veľmi nepoznám. O snežení som počul, ale v živote som ho reálne nevidel. Najslabšia karta akú som v počítači videl bola EGA alebo Herkules. CGA som nevidel nikdy. Miesto toho si pamätám dobu nahrávania BASICu z kazety. :-)

Normální CGA karty mají jen 16KB, ale v Československu a možná i v jiných zemích RVHP se vyráběly klony s 32KB videopaměti. CGA vyráběné v Československu navíc mají hardwarovou češtinu v kódu Kamenických.
Dost dlouho jsem používal počítač PP-06, což je československý klon IBM PC-XT a ten je právě vybaven ČS kartou CGA.

Nedá mi nespomenúť novšiu verziu T602, ktorá bola vzhľadovo rovnaká s C602. Navyše dokázala realtime úpravu odstavcov počas písania. Mala tiež kopec pridaných funkcií a kuposledy som pôvodnú verziu 3.0 ani nepoužíval, lebo som si na novšiu zvykol. Mnohí o tejto novšej verzii ani nevedia, zrejme vrátane autora článku. V prípade záujmu môžem túto verziu záujemcom poskytnúť.

Novšia zrejme už nebola.

Dovolím si nesúhlasiť s autorom článku. T602 aj vo verzii 3.0 (verzia 3.1 tiež) a zrejme aj starších dokázal pracovať s nedeliteľnými medzerami. Sám som ich používal. Myslím, že klávesová skratka bola CTRL+M.

Tvrdá medzera. Klávesová skratka bola ALT+M, takmer som sa trafil.

Hádam to ako dôkaz bude stačiť:
http://imageshack.us/photo/my-images/109/tvrda1.png/
http://imageshack.us/photo/my-images/859/tvrda2.png/

Šup, šup upraviť text článku. ;-)

T602 měl jednu super věc a to sloupcové bloky, které se mohli libovolně kopírovat, třeba vedle sebe.
Od té doby jsem to asi 150x potřeboval a v žádném novém texťaku nenašel ( anebo to neumím ). Pokud něco takového chci teď, musím importovat do tabulky.

Neco takoveho umi joe, kdyz si zapnete rectangle mode. Oznaceni bloku pak oznaci obdelnik urceny protilehlymi rohy ktere zadate jako zacatek a konec bloku. Pak muzete kopirovat, mazat, presouvat, filtrovat pres unix command atd.

Sloupcové bloky samozřejmě umí i "textové procesory" Open/Libre Office. Stačí dole na stavovém řádku dostatečně dlouho klikat na indikátor STD až se přepne na BLK a je to.

Fakt to funguje a vypada to s tim proporcionalnim fontem dost zajimave :-)

Vyzkoušel jsem. Prostudoval jsem nápovědu k OO "Režim výběru". Do teď jsem o tom neměl ani tucha. Díky.

Jinak pokud me pamet neklame, tak sloupcove bloky umel i MAP, delal jsem kdysi pomoci nich vicesloupcovou sazbu (ta musela byt resena az uplne po opravach vsech chyb, dalsi editace by "sloupce" rozhodila).

V MS Wordu stisknu levý Alt a myší se stisknutým levým tlačítkem si vyberu blok, který se má kopírovat.

Pokud se dotaz týkal něčeho jiného, pak jsem mu nerozuměl a tuto odpověď zahoďte.

Áno, bol to parameter CT. Autor to zrejme prehliadol.

tečkové příkazy pro řízení formátu stránky, mailmerge apod. jsou převzaty z WordStaru (stejně jako klávesové zkratky pro navigaci kurzoru, práce s bloky textu - např. ctrl K + B a další). Opravte mě jestli se pletu.

T602 od verze 3 již pracoval v režimu DPMI, tj. běžel v chráněném režimu. Když byla uvedena první verze T602, standart dpmi nebyl ještě specifikován. Programy v chráněném režimu si museli řídit všechno sami a s oblibou kolabovali na rezidentech a nových a jiných verzích DOSu, různých QEMM apod.

Pokud si pamatuji DPMI standart bylo jakési rozšíření DOSu, které nebylo součástí DOSu, ale přímo linkovalo k programu v chráněném režimu. Programy v tomto režimu spolu komunikovali přes volání služeb této knihovny. Byla zajištěna kompatibilita se službami Dosu i s voláním Himem a EMM386 i s rezideními programy.

To je asi vše co o tom vím. Docela by mě zajímalo jak to přesně fungovalo.
Jak si program pod DOSEm zajistil přepnutí do Standart nebo Ext režimu a
jak to rozhraní DMPI ( Dos Protecten Mode Interface ) běhalo.

Nooo onoho casu som sa pokusal robit par veci v Protected mode a moznosti boli myslim 3 :) ... Urobit si prepnutie sam pomocou par prikazov v assembleri alebo pouzit 2 rozne DPMI "komponenty". Svojho casu pouzivali skoro vsetky lepsie hry (doom a podobne).
Problem vlastneho prepnutia bol v tom ze pred prepnutim bolo potrebne pripravit zopar tabuliek koli spravnemu rozdeleniu segmentov pameti a potom si to spravne spravovat.
Pokial si tiez dobre pamatam tak pokial bol procesor prepnuty do protected modu uz nebolo mozne ho prepnut naspat do standart (v case dosu to mohlo obcas vadit pretoze sa nedalo pouzivat niektore veci zrovna jednoducho - bios volania myslim a prave rezidenty)
Ono to uz bolo davno co som to studoval. Pokial si dobre pamatam tak to bolo popisane v knihe Mikroprocesory Intel 8086 - 80486,Grada, 1991?

Z protected mode se přepnput do real mode dalo... tedy z hlediska uživatele a OS, nikoliv CPU jako takového, pokud bychom chtěli jít do úplných detailů.
Od 386 výš to uměly procesory rovnou "z fabriky" a u 286 k tomu AFAIK sloužil externí obvod, který při resetu CPU "podržel" v paměti potřebná data (reset CPU se tím pádem nerovnal resetu celého OS).

Už si to tedy přesně nepamatuju, ale takhle nějak to být prostě muselo (je to 15+ let, co jsem to řešil naposledy), jinak by uživatelé autory programů v protected mode jednoduše ukamenovali, pokud by museli pkaždé restartovat počítač jen kvůli ukončení programu (příklad za všechny - Windows 3.1x jely v protected mode exkluzivně, přesto je bylo možno "típnout" a mít mašinu v real mode po jejich ukončení bez resetu DOSu jako takového).

jen pro zajímavost: existoval i pokus o MAT pro Windows, ale stále se svým vlastním GUI. fungoval, ale nebyla to dobrá cesta a ve vývoji se nepokračovalo.

no a ještě bych chtěl nostalgicky připomenout sadu "clipartů" dodávaných s MATem, které byly nakresleny na Amize ;-)

Urcite by si zaslouzil zminku i ChiWriter, coz je editor, ktery jeste donedavna pouzival (a mozna jeste pouziva) muj otec. Mel krasne poreseny WYSIWYG zapis a zadavani rovnic, a fungoval i na XTckach.

No, me prijde, ze vetsina tech znaku byla definovana uz v distribuci... Problem byl s fonty pro kvalitni laserove tiskarny a pokud vim, muj otec si dokonce definoval tlusta recka, ktera potreboval.

Muzu vam nejakou poslat. Mel jsem nekde komplet instalaci (vsechny fonty, vcetne rustiny a cestiny), a rozhodne mam cast nainstalovanou. Pochybuji, ze nekdo bude jeste resit copyright.

Pokud se opatchuje DosBox (bohuzel jeho vyvojari odmitaji prijmout patch na emulaci tiskarny), da se skrz nej z ChiWriteru i tisknout (jinak je to problem, ma vlastni tiskove drivery a LPT uz dnes nejak neleti).

Ten je zajímavý tím, že
- měli ho předplacený TeXisté
- měl WordStarové klávesové zkratky
- měl naprosto nepřekonatelné množství uložitelných maker (až několik desítek maker v jedné sadě a možnost mít sady maker uložené na disku, v podstatě jen omezené jeho kapacitou)
Dodnes se mi po něm stýská, protože na Linuxu (o Win ani nemluvě) nic podobného tak kvalitního není.

Ještě bych připomenul textový editor Klasik. Přišel sice pozdě, ale jeho poslední verze obsahovala i tabulkový procesor a pár dalších prográmků.
Já ho testoval ve verzi asi 1.6 na 286 s 1MB RAM a fungovalo to docela solidně - několik řezů písma, kontrola pravopisu... Ta poslední verze byla asi tak na úrovni MS Works a na většinu práce by stačila i dnes.

Součástí MS-DOSu byl i program SHELL (v adresáři DOS), který to uměl taky. Ale málo kdo o něm věděl a neznám nikoho, kdo by ho používal. Byl to jakýsi filemanager, ale kromě toho task switchingu ne něm nebylo nic zajímavého ani praktického, takže všichni používali NC nebo XTG.

Na ten si vzpomínám, DOSShell byla taková částečně grafická napodobenina Windowsu 1, jako správce souborů sice nestál za nic, ale to přepínání programů bylo šikovné. Akorát nefungovalo u všech, hry se mu obvykle úspěšně bránily ;-) Také tam šlo nastavit něco jako rychlé spuštění, dokonce se odkazy na programy daly rozčlenit do kategorií. Ale mám pocit že to dodávali na nějaké přídavné disketě, takže v základní instalaci nebyl.

Přepínání pomalé -> nesměl se užívat MS-DOS, ale ve svém době násobně lepší DR DOS od Digital Research.

Taky tam ten Dosshell byl až od verze MS DOSu 5 nebo 6 (čtyřku nepočítám, ta byla tak bídná, že jsme ji přeskočili, takže ani nevím, co všechno v ní bylo či nebylo). Ve verzi 2.11, 3.10 ani 3:30, pokud vím, dosshell ještě nebyl.