Názory k článku Textový editor Vim jako IDE

pekne, diky... a ted i pro emacs prosim :)

Eight Magabytes and Continuous Swapping

Ja bych uvitala (pokud uz je, nemuzu jej jaksi najit) serial, IMHO, nejlepsim CLI editoru Nano :D

Ale ne jen serial typu pro BFU, ale i ruze triky, finesy atd. :)

:D
Jenze pokud vim (vim s dlouuuuhyyym i :) ), tak nano je uplne vsude, v kazde Lin distribuci a na jakekoli bezne konfigurace, editaci atd. je uplne v poho ;)

Takze to vase 'fuj' ^^ :D neni, ale vubec neni na miste :D

Me vice kdysi vyhovoval joe, ale uz se prestal pridavat do tech hodne odlehcenych distribuci, vetsinou ale mate i vi. (Vim ze to neni vim, ale da se v tom jednoduse editovat).
Navic nekdy je misto "nano" "pico" (ne nenadavam Vam ;) to bych si nedovolil )

:D :D
Znam pico editor :D

Len nano ma minimalne moznosti, afaik nevie spustat kompilator atd (aspon v defaulte), kym vim je mozna az prilis zlozity a citanie kompletneho manualu sa da co do poctu stranok porovnavat s priemerou detektivkou (a je asi rovnako zazivne, aspon pre niektorych :D).

Ono se v terminalu Ctrl+S dost blbe pouziva. :-D

:D :D
To ano :)
A navic, kdyz si spustim nano, vse dulezite (~ ovladani) mam porad dole na ocich, popr. F1 to jisti :)

Neznam 'vim', ktery mozna ma x dalsich vyhod oproti nano, ale co si pamatuju, to ssssiiilleeeneeee ovladani - pohyb kurzoru, vymaz atd. atd., jeste dnes se z toho budim ze spani :D :D

Taky jsem to dřív nemoh pochopit, co je na tom tak skvělýho, ale pak jsem si k tomu jednou sednul, otevřel si manuál a za chvíli bylo jasno. Vim je skutečně super věc. Jsem rád, že ho už dokážu používat, protože oproti Nanu je ve všech ohledech lepší (až na tu počáteční složitost).

Pokud si nastavite do vim :set nocompatible, tak se s nim da i programovat.
V cistem vi bych nedelal, ale upravit 2 radky se v tom take daji (rychlejsi nez si stahovat cely 20MB soubor k sobe a pak ho zas zpet nahravat)..

Ono to chce zkusit. Samozrejme, kdyz jsem se driv (kdyz jsem ho neznal) dostal do vimu, tak jedinej zpusob ukonceni byl ctrl-z (suspend) a kill -9.

Clovek se musi vim aspon trosku naucit, aby v tom dokazal pracovat. Samozrejme, lepsi je zjistit si vsechny moznosti, protoze do te doby si clovek bude myslet, proc to je tak blby, ze se musi prepinat mezi rezimy. Vetsina lidi ve vimu mazou text z insert modu, idkyz jde snadno (obvykle rychleji a jednoduseji) z normal modu, napr. smazat jedno slovo, ve kterem je kurzor uprostred - neznali najedou kurzorem na zacatek slova, prepnou do insert modu a pomoci Delete smazou jednotlive znaky. Vimak proste v normal modu zada "diw" (bez uvozovek) - to znamena totiz "d" delete "i" inner "w" word - a slovo je zmazany - neresim zacatek slova, delku slova, proste mazu slovo. A takovych figlu je spousta. Ono to neni silene, ono to je logicke, spousta zkratek je odvozenych z nazvu prikazu, spousta akci jde delat zaroven z vice ruznych modu, napr. vlozit text z registru A v insert modu pomoci CTRL-R + A, z normal modu '"ap' (tady jsou uvozovky dulezite) a z command modu ":put a", takze ve finale clovek pracuje o dost rychleji nez s jinym editorem (mozna s emacsem se pracuje stejne rychle).

Osobne jsem se jednou rozhodoval, jaky editor budu v linuxu pouzivat (v DOSu jsem pouzival QEdit). Rikal jsem si, ze zkusim vim a emacs. Zacal jsem vimem a skoncil jsem u nej:-) Koukal jsem i na emacs, ale ty klavesovy zkratky CTRL-neco1 + CTRL-neco2 bylo na me moc. Vim mi prijde logictejsi.

Doporucuju projit si ten tutorial ve vimu. A pak si procist seznam vsechn prikazu, jen pro prehled - nemusis se je ucit na zpamet, :help ti vzdycky poradi:-)

navrhuji tema "jak ryt do hlinenych desticek"

No taaaak !

Napriklad pri vyvijani pamatovo narocnejsich aplikacii sa kazde mega usetrenej pamate hodi. Vim je presne pre taketo pripady vhodny, lebo graficke ide su pazrave.(Ano urcite existuju obskurne a nenarocne ide, no vim je pre mna viac po ruke).

Alebo su situacie, ked treba rychlo fixnut deploynuty kod a bolo by treba u seba rozbehavat cele prostredie. Pouzije sa vzdialene vim a je vystarane.

Netreba nutne zhadzovat. Ako primarne ide by som vim nebral, ale je to "svajciarsky nozik" vhodny na riesenie osemetnych situacii.

Nesmysl -- náročné aplikace se vyvíjejí v IDE a šetřit pracovní stanici nemá cenu -- stejně se to pak pustí na serveru (kompilace, testy, běh aplikace...)

Samozřejmě. Vyvíjim na pracovní stanici, ale program spouštím na serveru. Proč mám svůj 4 jádrový notebook s 4GB paměti degradovat na emulátor terminálu?

nevím jak vy, ale v našem týmu jsme dělali ve vimu všichni čtyři )

Zabudol som, ze su tu sami experti, ktorym zamestnavatel kupuje kazdy den novy pocitac a nikdy nic neriesili cez terminal :) No skoda, vasa smola, treba byt flexibilny.

Neco vyresit pres terminal ve vimu a pouzivat vim jako IDE jsou dve velmi odlisne veci.

Hehe, u nas jeden kolega napsal, ze potrebuje na programovani stanici s 8GB RAM a rychlejsim SATA (tusim chtel SATA3, protoze SATA2 byla moc pomala). Pouziva IDEA na programovani v Jave:-)

Na druhou stranu. Prisel kolega admin, tak rikam, ze mu staci do 4GB RAM normalni malej desktop, jako mam ja. Dostal 12GB RAM protoze nic horsi na sklade nebylo:-)

<flame>
To, ze jste se zatim nesetkal s nutnosti pouzit *skutecny* editor, ktery napriklad inteligentne pracuje se zalohami i na nestabilnich systemech (kde muze kazdou chvili kleknout jadro nebo nejaky modul, takze primitivni tvorba kopii souboru neni tou spravnou cestou) a dokaze bez problemu editovat i 20MB XML soubory, neznamena, ze takovi vyvojari neexistuji :-)

IDE je samozrejme fajn, ale pouze v pripadech, kdy mate k dispozici stabilni a vymazlene prostredi, ktere pro vas nekdo pripravil, mj.i ve Vimu ;-)
</flame>

Na vysvetlenou - Ja travim ve vimu na HP-UXu podstatnou cast pracovni doby, ale pouzivat to jako IDE mi prijde vazne zvracene.

:set cuneiform

Technická poznámka. Přepnutí na klínové písmo bude správně fungovat pouze v případě, že máte solidní HARDware. Pokud si v tomto ohledu nejste jisti, pak výše uvedený přepínač raději nezkoušejte.

Ano, je pravdou, že pro druidy, kteří ladí runy počítačů využívajících principu kamenného kola, má slovní spojení „nestabilita systému“ specifické a dost (fyzicky) bolestivé konotace ;-)

Takze stonehenge je prece jen pocitac! A bezi na nem linux! :D

Nemáte nějaký tip na to jak zlepšit 3-way merge ve vimu? Když si pomocí vim -d base left right result otevřu čtyři panely, tak se v tom za chvíli nemůžu vyznat ...

Ještě horší je to když se přepínám mezi vertikálním a horizontálním pohledem, to se ještě pořadí panelů přehází.

Na přepínání používám tohle:


" Align split windows vertically
function! Vertical()
windo wincmd H
endfunction
com! -nargs=0 Vertical call Vertical()

" Align split windows horizontally
function! Horizontal()
windo wincmd K
endfunction
com! -nargs=0 Horizontal call Horizontal()

--
Vláďa

Naco si komplikujete zivot. Ak potrebujete tak robte dva rozne diffy "base a left" a "base a right". Ak potrebujete skutocny 3diff tak si ho potom vygenerujte cez diff3 a otvorte "base result" (vim podporuje priamo otvoranie diff-u ako druheho suboru). Nic ine nema vyznam. To o co sa pokusate lahko dosiahnete cez poslednu moznost. Naco by som konsolidoval "base left right" vsetko uvidim po diff3 a tam to skonsolidujem.

Naviac skusali ste uz nejaky version system? SVN, CVS, ... nebodaj GIT. To by ste si to s takymto pristupom asi hodili.

Taketo 3diff harakiri som pachal este ked som si robil vlastny "version system" respektive spajanie zdrojakov asi pred 15timi rokmi.

Pekný zrovna combo xxd a vim jsem potřeboval v minulé práci. :-) Kdysi jsem pracně sháněl tyhle informace.

Možná by stálo zato za to u VIMu ukázat jak se dá spojovat clipboardy - myslím tím KDE/GNOME clipboard, systémový - ten co používá střední tlačítko pro paste a ten VIMovský - do ktereho kopirujes např. přes CTRL-v-y. (Jakože možný námět pro pokračování v článcích o VIMu :-))

Možná se to tu už někdy řešilo, ale já to nezahlíd.

BTW Dobrý článěk!

Vo VIM-e mate 26 ci kolko clipboardov - kazde pismenko jeden. Ked pouzijete pri nacitani (yank) velke pismeno obsah sa do clipboardu prida (to co tam je zostane). No a GUI clipboard ma nazov + alebo *. Takze ak si nieco nacitate do Gnome clipboardu tak vo VIM-e to pastnete cez "+p a ak chcete nieco nacitat vo VIM-e do GNOME clipboardu tak pouzite napriklad na nacitanie aktualne celeho riadka "+yy
Potom mate k dispozicii este dalsi asi 12 specialnych registrov viac na :help registers

ROMka z Atari 400/800 ? SETCOLOR se asi jinde malo kde vidi

To opravdu nebylo tezke, vzhledem k tomu zobrazenemu nazvu v zalavi :))

Skvělý článek, Pavle.

Jako dlouholetý uživatel Vimu bych měl dvě poznámky.

1) To, že nefunguje dobře scrollování při použití GVimu, mě dohání někdy k šílenství. Už několikrát jsem se pokusil o nějaké řešení, ale dodnes příkazy, které potřebuji scrollovat i nahoru, spouším v xtermu.

2) Ačkoli na Vim nedám dopoustit, diff je poměrně slabý a neodhaluje sofistikovanější změny. Používám tedy meld, který je o mnoho chytřejší. Možná je to jen věc nastavení velikosti prohladávacícho kontextu, ale i tak mi připadá vimácký diff docela nepřehledný.

Super, doufám že se seriál co nejvíc rozšíří i mimo jazyky C/C++ (skriptovací atd), případně vimscript, vytváření témat, syntaxí i pluginů.

ad1) co presne nefunguje pri scrollovani? CTRL-E/Y nebo mys je naprosto v pohode, pripadne skoky zs zb zz jsou taky OK.

ad2) hmmm, vimdiff je porad lepsi nez diff -u, ale je pravda, ze nekdy proste nezvladne

Ještě při používaní diff se hodí zapnout :set scrollbind, pak se obě rozdělená okna pohybují (skrolují) současně.

Vimperator je také fajn :)

Skvělá série, vracím se porůznu k jednotlivým částem.

Miluji VIM, je to opravdu genialni vec. Kdyz pisu jednoduchy HTML, TeX apod je to skvele. Neumim si ale predstavit, jak v tom delat na komercni urovni vyvoj. Jakmile delam na PHP projektu, oteviram okamzite Aptana Studio. VIM mam poladeny, ale na vyvoj, spravu verzi, praci s adresari, ftp prenosy apod je to jako dratem do oka ..

Diky za super clanek. Kvalitka jako vzdy.

Jako font zkuste pouzit Inconsolata jeho citelnost je super a vubec se na nej hezky kouka :-)

Inconsolata je mj. prostorově úspornější než hrozně roztahané DejaVu Mono. Některé znaky má třeba oproti písmu Liberation Mono docela zvláštní (třeba prohnutý vykřičník), ale nevadí to.

Také děkuji za článek.

.. ako sa da zmenit znakova sada napr. na UTF8 alebo nejaku inu ?

Vdaka ! ;)

Chtel bych se zeptat. Pro javistu ktery nejakou dobu pouziva Eclipse, prinasi Vim neco navic ? Chapu ze Vim je light editor ktery spustim vsude, takze na mensi prace "na miste" se hodi, nicmene mohli byste mi Vim s klidnym srdcem dopourcit jako rovnocenou, plnohodnotnou nahradu za Eclipse ? Tusim ze Vim bude hodne sikovny pri editaci velkych souboru 100 Mb+ ovsem jako nahrada za ide typu Eclipse mi to nepripada. Ovsem necham se poucit od mazaku, kolega v praci soustavne pouziva Emacs jako primarni java IDE (coz jsem popravde take uplne nezkous).

Taky primárně používám IDE založená na Eclipse. Vim jsem několikrát zkusil a ta poznámka o rytí do hliněných destiček dokonale vystihuje moje dojmy. Rychle jsem zase zdrhal zpátky do toho přerostlého/la­merského/nenaž­raného, ale zato kurevsky pohodlého prostředí. Asi nemám dostatečné sklony k masochismu.

No pohodli v IDE to samozrejme nemuze nahradit. Nechapu proc si v dnesni dobe kompikovat zivot pri vyvoji pouzivanim VIM nebo Emacsu.

Nic proti tomu nemam, jen Eclipse nebo NetBeans jsou uplne jinde. A hardware uz neni problem jako byval jeste pred 7-8 lety mozna......

Je to spis pro nadsence, ale skutecnou efektivitu a vyhodu to podle mych zkusenosti proti normalnim IDE neprinese...spis naopak.

IDE jsou fajn, ale obyčejně jim chybí pořádný editor. Každopádně existuje spousta situací, kdy IDE žádné výhody nepřináší a kdo používá klasický hloupý editor místo třeba Vimu, dobře mu tak. ;-)

No, ja zase musel neco malo udelat v netbeans a byla to hruza. Nabiha to samozrejme pomalejc, je to pomaly no a ty vychytavky z vimu to neumi, takze editace je docela bida.

http://eclim.org

velmi dobre je i tohle: https://github.com/Rip-Rip/clang_complete

Muj favorit je sublime-text-2

Muzu doporucit

Vim je jistě skvělý na občasné editování konfiguračních souborů, není-li zrovna k dispozici editor určený lidským uživatelům. (Vim je určený pro roboty-androidy.) Nicméně o IDE se nejedná ani náhodou.

Každý, kdo někdy v životě spustil Eclipse, neřkuli IntelliJ IDEA, by jistě dokázal vyjmenovat minimálně deset podstatných rozdílů mezi Vimem a IDE.

Auto-completion se znalostí typů, případně celých dlouhých konstruktů jazyka (uživatelé IntelliJ by mohli dlouze vyprávět, Eclipse taky něco z toho umí), je první podstatný rozdíl. Důkladné provázání s kompilátorem a debuggerem je dalším příkladem klíčové vlastnost IDE. Eclipse podporuje v případě C minimálně čtyři různé kompilátory a debuggery. Dál jmenujme například Ctrl+klik na identifikátorech, automatické generování Doxygen/JavaDoc tooltipů... To všechno je pro produktivitu práce naprosto zásadní, ale Vim nic takového nemá.

Nic proti Vimu, ale název „Textový editor Vim jako IDE“ je naprostý nesmysl, k němuž lze přirovnat snad jedině „Láhev od kořalky jako kladivo“. Některé věci zkrátka nejdou dohromady.

Samozřejmě, že Vim není sám o sobě žádné IDE, ale cílem článku je ukázat nástroje/plugi­ny/postupy, které vám zpřístupní/pos­kytnou chybějící funkcionalitu. Lidem, kteří, podobně jako vy, Vim nepoužívají či dokonce nesnáší, to moc nedá, ale pro někoho se díky tomu vim+nástroje okolo mohou stát zajímavou alternativou (stejně jako např. eclim.org).

Jinak chápu, že pro vás to je skutečně utrpení, ale zkuste si příště přečíst článek celý, pak si nebudete stěžovat na absenci ctrl+kliku na identifikátor (nebo kapitolu 5 špatně chápu?) :) Ostatně, tohle je zřejmě první díl seriálu. Čímž pádem předpokládám, že vámi vzpomínané provázání s kompilátorem či generování doxygenu bude v některém z dalších dílů, jelikož (a teď si radši sedněte) podle googlu to Vim "umí" taky :-o

btw když už jsme u toho flamu http://xkcd.com/378/

Bude řeč i o automatickém doplňování? Ve Vimu je to tuším Omni completion.

pekny clanek, jenom me zarazilo tvrzeni ze g+leve tlacitko mysi nefunguje v terminalu. je na to jednoduchy lek, ktery se jmenuje '/etc/init.d/gpm start'. nasledne ve vimu ':set mouse=a' a muzete mysovat o sto sest. v emulovanem terminalu neni gpm potreba ...