Tak já nevím jestli tu někdo má něco osobního proti panu Rosolovi, ovšem od člověka:
"Ivo Rosol
vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT, obor technická kybernetika. V tomto oboru pokračoval jako interní aspirant
v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV, kde se věnoval výzkumu adaptivního řízení procesů popsaných stochastickými modely.
V letech 1986 – 1990 pracoval jako odborný asistent elektrotechnické fakulty ČVUT.
Od roku 1990 pracuje ve společnosti OKsystem, v současné době na pozici ředitele vývojové divize.
Je zodpovědný za návrh a vývoj podnikových informačních systémů. Zabývá se otázkami bezpečnosti, aplikace kryptografických technologií a problematikou čipových karet. Aktivně se podílí na mezinárodních projektech výzkumu a vývoje a standardizačním procesům v oblasti elektronických čipových karet a dokladů."
těchto "kvalit" je připomenutí, že energie pole ubývá s třetí mocninou vzdálenosti, celkem drsňárna. Nevěděl jsem, že ČVUT rozdává tituly a dokonce zaměstnává lidi s takto inovativním pohledem na přírodní vědy :-D.
Zkuste se před publikováním vyhraněných názorů trochu poučit. Jak ubývá intenzita elektromagnetického pole se vzdáleností záleží na tvaru jeho zdroje a v uvažovaném případě i na uspořádání cívek. Indukované napětí v cívce karty je přímo úměrné vzájemné indukci mezi cívkou čtečky a karty. Pro jednoduchost si lze představit 2 souosé kruhové cívky, jejichž vzdálenost je větší, než průměr cívky. Pro intenzitu pole B indukovanou proudem v cívce čtečky platí http://cs.wikipedia.org/wiki/Biotův-Savartův_zákon .
Pro kruhovou cívku o průměru a podstatně menší než r, kde r je vzdálenost od středu cívky, je intenzita pole B a tudíž i napětí indukované v sekundární cívce úměrné 3 odmocnině osové vzdálenosti obou cívek. Nevěřícím rád dodám postup výpočtu.
Pro RF karty založené na ISO 14443 je sice maximální čtecí vzdálenost stanovená normou 10 cm, v praxi ale nepřesahuje 2 - 4 cm. 30 cm je desetinásobkem této vzdálenosti.
Ivo Rosol
