Tak takovéhle věci se samozřejmě už dělají. Např. u http://www.fusionio.com to dělá sám veliký Steve Wozniak :-)
Ten člověk přece evidentně žertuje.
Tak jsem žertoval taky :-)
Každému je přeci jasné, že u výkonné pracovní stanice má paměť RAM má daleko nižší latence a vyšší propustnost. Což by jste při sebelepší vůli s něčím připomínajícím SSD nikdy nemohl docílit už jen k vůli opotřebení jednotlivých čipů a nutnosti nějakého řadiče, který vyhledá ještě nějakou tu zdravou buňku ;-) V paměti ram probíhají tisíce a tisíce zápisů, prostě to nejde spojit.
Říkám, byl to žert ;-)
Nic takového myslím nepříjde. Věřím, že bude pevné úložiště tak rychlé jako dnešní RAMka, ale tou dobou zase bude RAMka daleko výkonější. Naopak s dobou neustále přibývá v počítači různých druhů pamětí, které slouží jako cache pro komunikaci rychlé části počítače s tou pomalejíš.
tohle neni dedukce. tohle je fakt se kterym se ztotoznuji i ja. uz jsme minimalne 2 a zrejme nas bude vic. ssd je dnes jen takova neprakticky umistnena ram v pocitaci co se muze vypnout a zapnout rychleji nez s hybernaci.
nic podstatneho to neumi a jeste je pro zakznika rozumejsi koupit vetsi disk a vetsi ramku a jeste zbyde na zmrzlinu. akorat teda bootovat bude muset probuzenim z hybernace, aby to bylo 100% konkurenci tedy i v te jedine hodnote kterou ssd ma – nahodny prvni pristup k datum, kdy pouze ten prvni pristup vyuzije a zvyrazni rozdil ssd proti klasice. vzhledem ke zpusobu poziti dat v pocitaci, kdy drtiva vetsina pristupu k datum se odehrava v rezi naslednych pristupu a tech „prvnich“ je skutecne poskrovnu je ssd jen draha sranda pokud nevyuzijete uodolnost pri narazu za chodu.
Az budou SSD aspon tak spolehlive jako HDD, tak zacne mit smysl uvazovat o nahrazovani HDD temi SSD.
Mame dost serveru s HDD, obcas nejakej HDD odejde a vymenime ho.
Pred par mesici zacali sefici prahnout po vykonu a tak jsme zacali testovat servery s SSD. Pokud se nepletu, ted uz zadny server s SSD nemame. Scenar byl totiz u SSD nasledujici. Hodne SSD oznacil HW RAID od HP jako spatne uz pred, pri nebo kratce po instalaci systemu. Dalsi SSD „odpadly“ behem par tydnu a tech zbylych par SSD vydrzelo tak (odhadem) 3–5 mesicu provozu. Takze jsme zpet na SAS 146GB 15k a SSD uz v serveru nechci ani videt.
Dokonce jeden kuriozni pripad byl, kdyz v Mirroru odesel nejdriv jeden disk, server jsme restartovali protoze prestal uplne reagovat a pri startu nam HW RAID nahlasil, ze vypadly disk uz videt je, ale nyni neni videt ten druhy disk, takze data jsou pryc a ani Mirror nepomohl. Od te doby rikam, ze SSD jedine v mirroru v na minimalne 5 SSD.
Takove problemy nemam s zadnym klasickym HDD. Nevim, jestli jsou proste jenom SSD znacky Corsair shit, nebo je to obecny fakt, ale u klasickych disku jsem nic takoveho nezazil, ze by od jedne firmy delal problemy kazdy disk.
Jinak ale pokud vim, tak v noteboocich a pracovnich stanicich ty SSD jedou bez problemu. Pokud to ale nedokaze fungovat na serveru, ja s tim pracovat nechci, at na serveru nebo na stanici.
Tento nazor byl odeslan pres TOR, takze je vam adresa u prezdivky uplne na ho…
„Hodne SSD oznacil HW RAID od HP jako spatne uz pred, pri nebo kratce po instalaci systemu“ – Nemuzu se ubranit pocitu, ze na vine nebyly SSDcka, ale nesnasenlivost RAID radice.
Predpokladal bych, ze algoritmizace provozu RAIDu bude pro SSDcka z podstaty jejich chovani vyrazne jina, nez pro HDD a ze prosta vymena SSD-HDD nejen ze neprinese kyzeny vysledek, ale mozna dopadne i tak, jak predrecnik popisuje.
Tedy, anonymně tvrdíte, že vám větší než malý počet SSD disků zn. Corsair nefungoval s nějakým blíže neurčeným HW RAIDem od HP. To je, nezlobte se, dost chudá informace.
O jaké SSD disky přesně šlo (kapacita, typové číslo)?
Jaký HW RAID konkrétně to byl?
Zkoušel jste ty disky jinak, než v HW RAIDu (jako single na obyčejném SATA řadiči)?
Na jakém operačním systému?
Jaké bylo nastavení toho RAIDu (velikost stripe atd.)?
S jakým druhem a jak velkým zatížením jste server provozovali?
HP se svými věžemi a SSD disky nemá žádné výraznější problémy. A to je nabízí už pár let. Ovšem také je ta cena disků někde jinde, byť vytvrvale klesá.
http://h30094.www3.hp.com/product.asp?sku=3883147&mfg_part=461203-B21&pagemode=ca
http://h10010.www1.hp.com/wwpc/cz/cs/sm/WF06c/A1-329290-329233-3832402-3832402-3802118-4015465.html
jo, mel jsem s nima podobny zkusenosti. po nejaky dobe provozu (max par tydnu) skoncili na tom, ze jejich vnitrni elektronika pri kazdem zapisu nechutne dlouho hledala ty mene opotrebovane casti… a postupne to bylo horsi a horsi…
jinak pro ostatni, zkouseli jsme nekolik vyrobcu, ruzny velikosti, ruzny fs, a vetsinou byly v swraidu na linuxu.
na desktop by to asi i slo, ale dat na to zakaznikovu db si opravdu netroufnu.
TRIM rozhodně není ten důvod. TRIM je samozřejmě hint zejména pro wear leveling a urychlení zápisů. Ale bez TRIMu by se to nemělo zpomalovat. Při každém přepisu se totiž vždy jedna buňka zapíše a jiná uvolní. Množství volných buněk je tedy konstantní. Maximálně časem jejich množství klesá, jak odchází na věčnost, tam bych spíš viděl problém (nízká kvalita disku jako taková)
No uz jen 10.000 nebo 100.000 prepisu je zalostne ;-))
No tve SSD disky byly asi ta nova 3jan tech, ktera ma tak 30% ztratu dat, se kterou se pocita, ze si to dopocita CRC_ECC korekce a vadne bloky nahradi spare bloky … ale taky jsme se tomu smal, ze vznikla nova tech. ktra zvysuje kapacitu, ale ma veco jako silent block remap, na znicieny blik reaguje tak, ze neohlasi chybu … a po par letech jsou tam sice data … ale nekonzistentni … na video ani mp3 to nevadi … ale na dokumenty uz ano ;-)
Standard říká, že timeout je 30s. Jenomže RAID řadiče si ty disky vykopávají dřív, kdy se jim zlíbí, protože jejich výrobci se domnívají, že čekat na data 30s je moc dlouho.
Čili to chce nastavit timeout na řadiči nebo nastavit timeout na disku (některé rotační disky to umějí, ta SSD asi ne) tak aby timeout na disku byl menší než na řadiči. V případě, že řadič neumožňuje nastavit timeout, tak ho vyhodit, protože nesplňuje normu.
Je taky možnost ten řadič reklamovat, bohužel v tom případě vám to asi výrobce zamítne a řekne, že žádnou normu nepodporuje, a dá vám seznam podporovaných konkrétních modelů disků.
Cetl jsem nazor experta, kery tvrdi, ze nelze v nejblizssi dobe ocekavat vyrazny pokles FLASH pameti, nelze tedy ani ocekavat prudky pokles cen SSD. Technologie FLASH ma sve limity a v dohledne dobe nelze pri soucasnem stavu technologii vyzrazne zlevnit jejich vyrobu.
Osobne by jsem HHD (hybridni disky) nepodcenoval. Velmi zajimave disky ma dnes Seagate; rada Seagate Momentus XT kombinuje 500GB ( take 250 a 320) s 4GB FLASH tak, ze OS nemusi o FLASH nic vedet; firmware v disku pouziva flash jako rychlou cash pro casto pouzivane sektory. Reseni je nezavisle na OS, za cenu 32GB SSD mate 500GB kapacity ktery kombinuje prednosti obou svetu.
Je dobre si take uvedomit, ze SSD k optimalnimu vyuziti potrebuje podporu v OS. Win7 ji ma, XinXP ne, mainstream Linux se dostava do stavu, ze SSD budou pouzitelne i tam…
Samozrejme ze je lepsi, kdyz OS ma nad diskem plnou kontrolu, protoze vi ktere soubory jsou dulezite a ktere nikoli. Ale i firmware disku muze odvest dobrou praci bez podpory OS. Firmware muze pouzit statistiku na pristup k sektorum. Dobre vysledky potvrzuji ruzne recenze:
http://storageeffect.media.seagate.com/2010/05/storage-effect/momentus-xt-what-the-experts-are-saying/
Problém hybridních disků je v tom, že jsou pomalé jako HDD a vyžadují péči jako SSD. Takže kupříkladu OS o nich musí vědět, že jsou to SSD, jinak to jde rychle do kytek. Naopak jakmile začnete přesouvat větší objemy dat, SSD dojde dech a jste na rychlosti HDD. Takže momentálně se experimentuje s hybridními disky kde se kombinuje HDD a velká RAM. Podobá se to klasické diskové cache, ale o kapacitě v řádu desítek GB a procesoru, který dokáže tak velkou cache uřídit. Pro disky 24/7 je to výhodnější než flash. Problémem ale zatím je spotřeba, chlazení a rozměry. Hybridní disky HDD a SSD mají smysl v desktopech a netboocích. Jenže to jsou segmenty s velmi náročnými zákazníky – nechtějí platit :-) Navíc to je i tak horší řešení než použít HDD 500GB + SSD 4GB jako dva oddělené disky.
Pod pojmem HHD (hybridni disk) se skryva nekolik ruznych technologii. HHD jsou tady jiz nekolik let bez velkeho rozsireni; tyto HDD skutecne vyzadovali podporu ze strany OS. Momentus XT disky jsou jine, OS o FLASH v disku vubec nevi, veskera odpovednost o ukladani dat do FLASH je na firmwaru disku.
Nove srovnani HDD, HHD a SSD je tady:
http://www.zive.cz/clanky/ohlasy-velky-test-sedmi-levnych-ssd/sc-3-a-153686/default.aspx
V benchmarcich vychazi HHD Momentus XT v porovnani se SSD spatne. V realnych testech je vykon srovnatelny.
:-) OK, neni tam cash ale FLASH cache; cash potrebujete jen behem porizovani disku… ;-)
http://www.seagate.com/www/en-us/products/laptops/laptop-hdd
http://www.zive.cz/clanky/ohlasy-testy-hybridniho-disku-seagate-momentus-xt/sc-3-a-152476/default.aspx
Byl mi ukraden můj netbook s vysokorychlostním SSD. I chtěl jsem si koupit nový, abych zjistil, že v nabídce českých prodejců téměř nefiguruje… Zákazníci dle mého názoru SSD disky nepochopili. Možná je nemají rádi proto, že se jim tam nevejde jejich pirátská kolekce filmů. Každopádně jsem byl nucen spokojit se s klasickým HDD i přesto, že SSD dle mého názoru do netbooku jednoznačně patří. Je to škoda. Snad se tyhle věcičky na trhu udrží a výrobci netbooků jim ještě dají druhou šanci.
Notebook bez rotacnich disku mam uz pres rok a pul a nemuzu si stezovat. Nejdriv asus eee s doplnenou 64GB USB flash (vejde se dovnitr) a ted touchbook – ma to sice jeste nejake mouchy, ale resitelne a nesouvisi s disky (viz. http://kanal.ucw.cz/touchbook/).
Predtim mi disk v aute odesel po asi 2000km.
zalezi na tom… rad pouzivam rozdeleni na dve kategorie. laptop. to je takovy ten prenosny pocitac co se prenese a pak se pouziva na danem miste jako desktop. chvili se tam vali a pak se zase prenese a tam se zase nejakou chvili pouziva a vali na jednom miste.
notebook je pak bazmek, ktery tahate takrka vsude a vsude pouzivate. tohle nekterym porad nevyhovovalo ve formatu v jakem se to prodavalo, tak proto tu mame umpc, pda, tablety, smartphony a trh momentalne porad hleda co vlastne chce. kategorie zpusobu pouziti „notebook“ tim byla dost oslabena, takze tim i pada rozsireni ssd. to se ale zase rozmelni do tech nastupnich variant i kdyz notebooky nezaniknou, tak objem prodeje pujde dolu a do kategorie „laptop“ viz vys to zas nebudou chtit vetsinou zakaznici z nepraktickych duvodu i kdyz se najde par co budou chtit „velky tezky zravy“ notebook, aby na nej videli a pripadne mohli doma pouzit stylem laptop a pritom v praci potrebuji notebookovou kategorii nebo spis umpc.
Přesně tak. Mojí největší prioritou byla rovněž odolnost – správně jste to připomněl. Jen málokdo si uvědomuje, jaké psí kusy se dají dělat s počítačem, který nemá mechanický disk. Takový počítač vydrží v podstatě totéž, co třeba mobilní telefon. A u netbooků je tato zvýšená odolnost skutečně velmi žádoucí vlastností.
I starý DB server vhodně doplněný o několik SSD disků je super věc.
Jen to chce rozdělit tabulky na ty, které se mění často(nechat na HD) a ty, které se spíš čtou(dát na SSD). Při vhodném nastavení(pokud to daná db umožňuje) lze u NĚKTERÝCH tabulek na SSD (po důkladném vyzkoušení) vypnout cachování a uvolněné místo v paměti se tak použije pro ostatní. Je škoda, že většina DB pro nativní použití SSD ještě stále není připravená, pak je to ruční a HNUSNÁ práce. Ale mluvení o tom je jen nošení dříví do lesa…
musite dat indexy na SSD a pokud mozno OLTP tabulky. OLAP veci muzete nechat na HD. Logy a tmp taky nechte na HD. Kdyz se to dobre implementuje, tak to da 10–20× zrychleni, pokud je dostatek CPU. Bezne to delame.
Zapisy SSD nevadi, je ale potreba mit kvalitni disky, nejlip nam vychazi dlouhodobe Intel, protoze u vetsiny znatelne klesne vykon zhruba po mesici pouzivani.
o hybridnich discich psal prvne co jsem nejak vic zaregistroval computer tusim uz nekdy v letech 2000–2 pokud si to nepletu s computer-/pc-worldem jeste drivejsiho data. trhak se ocekaval tim co slibovali. to je presne to co dnes chybi a v clanku se opet oakuje. cena, kapacita, rychlost… nic z toho se nekona tak, aby pomer presvedcil zakazniky.
hdd zustane jste dlouho. notebooky, telefony a pdacka, umpc a tablety jsou trh pro ssd. notebooky jsou spis relativne maly trh pro ssd a obri trh pro disky i kdyz by si marketingova oddeleni vyrobcu praly neco jineho.
trh ceka na druhou oznamenou technologii. opticke pameti s konstantni pristupovou dobou k nahodne adrese. to je snad ta prulomova technologie, ktera ma sanci nahradit pevne disky jak je zname dnes. SDD uz sve moznosti predvedly a moc lidi nepresvedcily.
O SSD disku jsem uvažoval do MythTV (pro systém → rychlý start), ale kvůli financím jsem to nakonec zavrhnul a počítač jen „uspávám“.
V každém případě jsem zkoušel použít normální USB flashky (Cruiser, Corsair) či CompactFlash (Sandisk) s usb redukcí, a to na různých počítačích, ale bohužel dříve nebo později se na nich souborový systém zhroutil („fyzické“ oddíly s ext3, ext4, ale též v kontejneru – casper/squashfs), obvykle při rozsáhlejších diskových operacích (aktualizace, kompilace).
Nepřišel jsem na to, co způsobilo chybu (různé typy I/O errors) – ovladač, řadič – ale po několika marných pokusech jsem to vzdal.
Používáte někdo dlouhodobě výše uvedené pro běžný desktop?
Nedávno jsem se zbavoval staršího (2003) stolního PC a dělal z něj „server“. Chtěl jsem spotřebu snížit na minimum, takže následovala výměna zdroje a místo disku jsem tam šoupl http://barbone.cz/?stiid=96051 . Není to USB, takže rychlost je o něco výš, než 20MB/s a navíc to tak necucá CPU.
… a je to sakra levnější, než SSD disk, přitom technologie je stejná.
Tuto otázku si dokáže zodpovědět každý žák střední elektrotechnické školy a pokud ne, měli by mu vrátit peníze za studium.
Pro BFU:
- HD se může poškodit
1) zcela usmažená elektronika
2) poškozená elektronika
3) mechanické poškození
U SSD bod 3 nepřichází v úvahu, v případě bodu 1 je z toho škvarek.
Ad bod 2.
Jak se může poškodit elektronika.
Tedy logika věci praví, že na ssd disku máte nějaký řadič a paměťové čipy.
S poškozením jednotlivých čipů se dokáže vypořádat alespoň částečně elektronika sama. Co když ale dojde k poruše řadiče? Vždyť data jsou na čipech různě rozházená. Ano, tyto data je možné zachránit.
Odpájení a přečtení čipů (pokud nejsou spálené) není zas takový problém. Stačí technologie pro pájení horkým vzduchem a univerzální programátor s příslušnými redukcemi pro používaná pouzdra. To je běžně dostupné vybavení v hodnotě cca desítek tisíc korun. Větší prolém bude „poskládat“ data z čipů dohromady, když je zničený řadič. To bude pravděpodobně nejdražší na celé operaci. Pokud jsou zničené samotné paměťové čipy, je záchrana nereálná, nebo skutečně technologicky pro NASA (separace křemíkového čipu z pouzdra a práce přímo s ním).