Vlákno názorů k článku Tvorba diplomové práce v LyXu (1) od Jan Pechanec - Nikoho nezrazuju od LyXu, sam jsem to nikdy...

trochu odbocka - ale opravdu by mne zajimalo, jak MS Wordu udelat odkaz na obrazek tak, aby v textu melo cislo obrazku jine formatovani (pismo, velikost, rez) nez u popisku obrazku. Jestli to vite, hned sem s tim. Zkousel jsem to 2-3 roky zpatky vyresit a nebylo to trivialni.

Pokud jsem správně pochopil Váš dota, tak to Word 2013 umí bez problémů, prostě přes Cross-reference a pak již upravíte vložený odkaz tak, jak potřebujete.

hm, Word 2013 jsem nezkousel. Nojo, takze musim pockat 25 let (prvni word 1983), nez umi takovou "pokrocilou" vec? Samozrejme to je nadsazka. Bohuzel vsude kolem mame max. word 2007.

jo. z toho se to da vykoukat, diky. celkem komplikovane :)

1. Když na jednom počítači vygenerujete obsah a seznam obrázků, tak to na druhém počítači bude stejně špatně. Takže je úplně jedno, jestli to děláte ručně, nebo používáte pochybné Wordovské funkce.
2. Klikací nástroje jsou daleko pracnější než značky v textu na způsob TeXu. I to vede k tomu, že spousta lidí udělá ten obsah ručně.
3. Další věcí je, že máte nastavený konkrétní stal obsahu, seznamů, rejstříků apod (zprasvidla hrozný a neodpovídající kvalitní typografii), zatímco ručně psaný obsah se dá jakžtakž upravit do rozumné podoby.

Veris tomu, ze prasa, ktore napise obsah rucne, moze zvladnut LyX alebo LaTeX?

Mám na to důkaz.

Maturitní práci jsem psal ve Wordu a obsah si vypsal ručně. Když jsem měl všechno hotové, vytiskl jsem si stránku s obsahem, prošel dokument, zapsal si čísla stránek a z papíru zpětně doplnil do dokumentu.

Bakalářku jsem už napsal komplet LaTexu pomocí s pomocí šablony fithesis (verze 1, předchůdce šablony zmíněné v článku).

Boze:-) Neviem, co je maturitna praca, ale skor by som sa priznal, ze som opichal slepeckeho psa, nez k robeniu obsahu rucne.

"opichal slepeckeho psa"
Kam na tohle chodite? :D

Mal som divoku pubertu a dost som experimentoval. Zvierata, LaTeX a tak.

ad 1, Pokud to udelam natvrdo tak jiste, ale to snad dela jen PC negramot... A pro takoveho je neco jako LaTeX naprosto nad jeho schopnosti.
ad 2, a jak si myslite ze se ten obsah ve wordu dela - pres nadpisy, coz jsou presne ty "znacky v textu"
ad 3, a to je jako nastaveny natvrdo? (neresim, ze at se clovek snazi sebevic, tak samozrejme kvalitou ten vystup nemuze texu konkurovat).

1. Na druhém počítači bude samozřejmě dokument vypadat úplně stejně, pokud se nedopustíte nějaké příšernosti popsané tady:
http://www.root.cz/clanky/tvorba-diplomove-prace-v-lyxu-1/nazory/449394/
1a. Obsah polí (včetně obsahu a referencí) si buď můžete obnovit manuálně pomocí CTRL+A F9 (kde F9 je refresh pole), nebo si můžete v options nastavit automatické obnovení polí před tiskem.
2. Jasně. Kliknout na References/Table of Content je hrozně složité.
3. Ty styly si samozřejmě můžete upravovat, a mohou být součástí šablony dokumentu. Přijde vám složité upravovat styly? Když to umíte, je to snadné. A neskriptujete si náhodou na svém Linuxu kdejakou blbost, kterou byste ručně udělal za půlku času? V tomhle případě nastavením stylů ten čas můžete reálně ušetřit ve srovnání s ruční prací.

Dokument nebude vypadat stejně, protože se s přenosem na jiný počítač změní počet písmen na řádce a někdy i počet řádků na stránce. Čím delší dokument, tím horší výsledek. Styly a podobné věci leda vše komplikují, protože výsledkem mohou být po přenosu na jiný počítač i prázdné obdélníčky na stránce.

Úprava šablon ve Wordu je dokumentována podstatně hůř než TeXová makra.

Ne, nezmění se ani počet písmen na řádce, ani počet řádků na stránce, pokud se budete držet toho co jsem napsal. Běžte si to zkusit. Já to zkoušel opakovaně.

Samozřejmě ohledně stylů máte pravdu. Tyhle styly každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázal. A nejlepší je psací stroj.
http://exotopedia.org/wiki/V%C4%9Bra_Pohlov%C3%A1

Pokud záměrně nepoužíváš styly a šablony, pak se nediv, že se ti to na jiném kompu rozsype.

Upřímně nechápu, proč vůbec word komentuješ, když o něm očividně takřka nic nevíš. Lael sice ví kulové o linuxu z pár pokusů před spoustou let, ale ve světě windows je kovaný.

Faktem je, že v Klasiku se to nerozsypalo, ani když se styly a šablony nepoužily. Takže problém je asi někde jinde.

Mějme dva typy rozsypání.

1. Nastavíte jinou tiskárnu a dokument se jinak přestránkuje. totéž pokud chybí fonty, nebo pokud mají jinou metriku. To není problém aplikace, ale uživatele.
http://www.root.cz/clanky/tvorba-diplomove-prace-v-lyxu-1/nazory/449394/

2. Do dokumentu vložíte nový kus textu, přestránkuje se, a skončí to špatně: podpis pod dopisem přeteče samotný na poslední stránku, tabulka se rozdělí uprostřed řádku, v textu jsou vdovy/sirotci. To se stane ve Wordu, Klasiku i TeXu, pokud je uživatel matlák a neumí s aplikací zacházet. Tam pak žádná technika nepomůže.

Problém Wordu je, že se dokument "rozsype" pouhým přenesením na jiný stroj, případně dokonce i znovuotevřením na tom samém. To není problém uživatele, který jen otevře dokument, ale programu, který něco podobného svévolně, proti vůli uživatele, udělá, a nelze se tomu nijak bránit. Je to zcela jistě i spoluzapříčiněno přístupem MS k uživateli, jakožto nesvéprávnému blbci, kterému se musí násilím vnucovat, co má dělat.
Klasik prostě na jiném počítači udržel stránkování identické se stavem na předchozím počítači bez ohledu na nastavení tiskárny.
A když pošle sekretářka dopis vedení v deseti, dvaceti exemplářích a u každého z příjemců se ten dopis zalomí jinak, tak je to také dáno jen a jen nekvalitou SW (včetně OS), nikoli té sekretářky (tedy, mohla poslat pdf z TeXu, pak by tyto problémy nebyly, maximálně by někteří uživatelé Windows neuměli otevřít to pdf).

Vy vsetci pouzivate nejaky zaujimavy word. Ja sa vo worde hrabem tretinu pracovnej doby a ziadne dokumenty sa mi nerosypavaju. A uz vobec nie na tom istom PC a verzii. Na sharepointe su ich tony a nehovorim, ako lietaju medzi firmami a hranicami.

Nech sa nikto neurazi, ale existuje kategoria ludi, ktori su proste mantaci. Standardne nastroje im zasadne nefunguju a prave na ich PC chybovost cohokolvek narasta do uzasnych rozmerov. Nedokazu sa efektivne ucit a uz vobec nie analyzovat priciny problemov. Miesto toho vzdy vymyslia vlastne riesenie (klasicky kanon na vrabce) a jeho aplikaciou znizia svoju vykonnost v porovnani s ostatnymi kolegami na 1/2. Do posledneho momentu, az kym ich niekto nevyhodi, veria, ze prave oni su ti priekopnici.

Ak niekto pouziva TeX, lebo ho potrebuje, nech sa paci. Cloveka, ktory by mi tvrdil, ze Word tak sialene nefunguje alebo dokonca ze TeX je pre sekretarku lepsie riesenie, takeho by som vyhodil uz pri pohovore, pretoze je to nekompetenty akademik.

Vidis, ja by som zas dal rovno popravit ludi, co tlacia Sharepointy do statnej spravy ako riesenie primitivnych webov v milionovych projektoch. A naslede dodatky a servisne zmluvy. Ti tejto spolocnosti sposobili omnoho vacsie skody. Priklad za vsetky - Národné lesnícke centrum.

Nuz, to sa ale TeX-u prilis netyka a oznacil by som to ako netechnicky problem.

ad. 1) Proto existuje možnost navolit si automatickou aktualizaci polí před tiskem (když už to neumíte udělat ručně).
ad. 2) To je věc názoru. Můj názor je tedy jiný, ale uznávám, že někomu může vyhovovat něco odlišného.
ad. 3) Nesmysl.

Chapem (aj na zaklade praktickych skusenosti) vyhody LaTeX-u, ale tvrdit, ze Word nezvladne viac ako jednoduchy list a robenie cokolvek zlozitejsieho v nom je "vysoko neefektivne", to mi silne zavana omylom alebo demagogiou.

To, ze ten LaTex/LyX uz bezny clovek neakademik nikde nepouzije, to je proste fakt. Kazdy, kto bude robit s dokumentami v praxi a vymienat si ich mimo firmu, bude pouzivat Word ako standard. Mat nieco ako cisty text ma pri zdielani nesporne vyhody, ale pri spolupraci s 5-6 parnermi je nepriechodne vsetkych ucit novy nastroj.

To, ze sa nieco naucim a uz to nebudem pouzivat, to treba brat do uvahy. Ked ma niekto pred sebou vedecku karieru, chrli vzorce, posiela prispevky do zbornikov, nech sa paci. Ale ako vseobecne odporucanie by som to urcite nedal.

Pod to se podepisuji. Pokud člověk nechce bejt spisovatel textů plných vzorců tak je energie použitá na učení se *texu vynaložená neefektivně. Word je v drtivé většině případů good enough.

Pamatuju, že kamarádi co dělali diplomku ve Wordu s ním byli vesměs napřed naprosto spokojení. Ale pak, když se dostali přes 50 stránek a udělali dost úprav - přesunů textů, vložení tabulek, mazání tabulek atd, začal se Word chovat hodně divně. Nakonec to řešili obnovou týdny starého souboru ze zálohy a editací textu mimo Word - v notepadu ze kterého už hotové odstavce vystřašeně kopírovali do Wordu.

Word je určitě dostatečně dobrý pro sekretářku, ale diplomku bych v něm nedělal.

Doposud jsem dělal dokumenty pouze do 40ti stran a při správném používání stylů, křížových odkazů etc. jsem neměl problém. Velký obrázky uměj pozlobit, ale nic neřešitelného. A aby to vypadalo na každém PC stejně, tak k tomu se to exportuje do pdf.

Oni styly taky pouzivali, sam sem je to ucil. Ten wordowskej dokument fungoval trochu jako windows, cim vic zmen, tim se to chovalo hur, az k uplne nepouzitelnosti.

Ona diplomka asi neni uplne to k cemu je Word navrzenej - stovky zmen v jednom dokumentu je normalni vec u diplomky, ale treba s obchodnim dopisem si nikdo cele mesice hrat nebude.

Chápu co chcete říct, nicméně trvým na svém. Ve wordu 2010 jsem vámi popisované problémy neměl. Uznávám že třeba na spolehlivé umístění obrázků je potřeba fígl (odřádkuju nad i pod obrázkem, přepnu na obtékání nahoře a dole a poté vložím titulek).

Takže až někdy budu dělat dokument obsahující 50+ stránek, tak se ukáže kdo z nás má pravdu.

Samozřejmě když na slabším počítači do složitějšího dokumentu vložíte na začátku obsah, a on se na pozadí přestránkuje, tak to chvíli trvá. Menu View/Draft to řeší. Případně si vypněte Background Repagination a přestránkování vynuťte v případě potřeby klávesou F9.

Word je na diplomku vynikající nástroj. Když ho umíte používat.

To je s prepáčením pekná chobotina. Bežne zostavujem dokumenty obsahujúce tabuľky, grafy, obrázky, poznámky pod čiarou atď. presahujúce 100 strán vo worde a doteraz sa mi nestalo, že by sa word choval divne. Pritom v práci máme rôzne verzie na rôznych PC a všade je dokument rovnaký (prenos cez Sharepoint + pripomienkovanie od viacerých užívateľov).

Pokud píšu jednoduchý text (povídka, např.), tak mi stačí na začátek:
\chyph
případně ještě:
\magnification=\mag­step2

a na konec:
\bye

Vše mezi tím je holý text, akorát mezi odstavci se dělá mezera.
Chci-li nadpisy a podnadpisy, tak je to v každé slušnější příručce, včetně řady simplifikovaných textů v češtině.
Obávám se, že je to opět jednodušší než Word či cokoli podobného, kde na jedno písmenko na papíře připadnou až desítky fůzných formátovacích znaků.
Pokud nějakému blbci nestačí pdf, tak to copy - paste přenesu do Wordu, nebo něčeho podobného, a odmažu těch pár formátovacích příkazů.

Pokud píšu takhle povídku, tak jí můžu napsat na stroji nebo v ruce. Když jí někdo chce v PDF, tak ať si jí oskenuje. Haw.

Hlavní problém Wordu apod. spočívá v tom, že dokument vypadá na každém počítači jinak: Tak tohle je velmi rozšířený mýtus, který se však ani náhodou nezakládá na pravdě (min. od Wordu 2003). Pokud dokument vypadá na jiném počítači jinak je to klasický problém mezi židlí a klávenicí, a nikoliv problém Wordu. Samozřejmě, že lidé, kteří píšou stylem mezera mezera mezera enter enter, tyto problémy mají (kolik lidí dělá odstavce mezerníkem, konce stránek entruje atd.), ale pokud postupujete, jak máte, tak žádné takové problémy nevznikají.

Neříkámm, že to je u 100procent dokumentů, ale u 5 procent dokumentů delších jak cca 50-60 stran se to řeší neustále. Hlavně když každé oddělení dopňuje svoji kapitolu.

Takže ANO je stím problém. A jednou jsem to musel otevřít v LibreOffice a uložit v vněm jako ms formát, bohužel ani jedna verze MS offfice nedokázalo opravit chybu při tisku co vznikla při uložení souboru.

Zatím jsem se nesetkal s wordovským dokumentem, pro který by to neplatilo. Nanejvýš v případě (co měla OpenOffice už léta), že se udělá export do pdf.

Budete se divit, pokud použiji "strojoposné" písmo a budu entrovat každý řádek, tak mám větší šanci zachovat formátování dokumentu i na jiných počítačích, než když budou odstavce vcelku (stačí ohlídat počet řádků na stránce). Pak je nutné zvážit, co dá víc práce.

Toto je zajimavy prispevek. Pripustme, ze MS Word neni na diplomku vhodny...

A ted klicova otazka, je lepsi psat diplomku v LibreOffice Word anebo v LeX?
Jinymy slovy, je LibreOffice pro psani diplomky vhodnejsi nez nez MS Word??

Obávám se, že s výjimkou nebožtíka Klasika, který skutečně fungoval a byl i kvalitně zdokumentovaný integrovanou nápovědou (včetně např. synonymického slovníku), kde bylo možné si i nadefinovat přímo v programu vlastní rozložení klávesnice, "officoidní" programy, jakékoli, na tvorbu delšího a strukturovaného dokumentu vhodné nejsou a uživatel stráví podstatně víc práce "bojem s programem" než samotnou tvorbou textu.

Open a Libre office mají i export do TeXu. Dají se tedy použít jako určitý základ a následně to doladit ručně přímo v TeXovém kódu (nebudou ale asi umět styly). V některých případech (např. nějaké originální umístění obrázku) se člověk může nechat vygenerovaným kódem inspirovat pro vlastní makra.

S výjimkou Google Picasa jsou všechny tyhle editory obrázků na nic. Uživatel stráví podstatně víc práce "bojem s programem" než samotnou prací s fotkou. Co by na to asi řekl grafik? :)

Z Wordu můžete také exportovat do LeXu, stačí na to plugin. Je jich k dispozici několik.
http://www.grindeq.com/index.php?p=word2latex

Pokud potřebuji jenom ořez fotografie, tak opravdu nepotřebuji než jednoduchý program. Pokud potřebuji montáž na úrovni totálního zfalšování reality, jako je tohle:
http://indiatoday.intoday.in/story/swedish-photographer-wins-2012-world-press-photo-award/1/250434.html
(docala pěkný rozbor toho obrázku můžete najít zde: http://stary-kocour.blogspot.cz/2013/02/nenapadne-kouzlo-retuse.html),
nebo třeba nějakou fotorealistickou porno fotomontáž, tak musíte sáhnout po silnějším kalibru, typu třeba toho Photoshopu
Nicméně 99% uživatelů, kteří dělají něco s jakýmikoli obrázky na počítači, Photoshop nepotřebují, a pokud jim ho vnutíte, tak jim jen zbytečně komplikujete život (byť, pokud jim to dáte befélem jako sekretářkám ten Word, dáte vydělat prodejcům toho programu pěkné peníze a zasloužíte si i pěknou provizi).

Open a Libre office mají export do TeXu či LaTeXu zaintegrovaný, takže se uživatel nemusí zabývat alchymií kompatibility pluginu a programu.

Prostě na tom TeXu je hlavní půvab ten, že pokud potřebuji jednoduché dokumenty, tak se nemusím zabývat čímkoli složitějším, netáhnu jako balvan na krku např. změnu číslování v římských číslicích z velkých na malá písmena, zatímco Word je kolos, u něhož 99% funkcí nikdy nepoužiju a ty nepoužívané mi jen komplikují život, protože znepřehledňují jeho ovládání a zabírají místo v paměti počítače a na disku.

Sekretářka je profesionál, stejně jako třeba grafik. Její prací je mimo jiné produkovat dokumenty. Jenže pro vás když Word něco neumí, je to špatně. Když něco umí, tak je to také špatně, protože je to moc komplikované. TeX samozřejmě komplikovaný není - příkazy vám lezou do hlavy samy, navíc je už od pohledu vidíte jak bude výsledek vypadat, a samozřejmě nikdy nemusíte hledat v dokumentu chyby :D. Když jsme u toho, ta kpodpora jazyků v TeXu není nic moc (sám používáte předpotopní 8859-2 omezenou na češtinu), a například BiDi je pokud vím celkem problém.

Kompatibilita pluginu se řeší tak, že se na stránce podíváte, jestli funguje s vaší verzí Wordu.

Sekretářka je profesionál, ale na zcela jinou práci, než je typografie. Vzhledem k tomu, že pořizuje omezené spektrum písemných dokumentů, tak by jí stačilo něco mezi deseti až dvaceti šablonami (které by udělal někdo jiný) a jednoduchý textový editor (nebo ten LyX). Patrně by pracovala rychleji a efektivněji než s tím Wordem a nemusela by se co rok až tři posílat k placenému přeškolování na jeho novou verzi.

Je pěkné že víte, co ostatní potřebují. Zrovna ty sekretářky (hodné toho titulu) většinou umí s Wordem zacházet o řád lépe, než byste si vůbec uměl představit. Samozřejmě používají i šablony, které stačí vyplnit. Ale jejich job není práce na pásu - je to činnost, která vyžaduje invenci a improvizaci. To do šablon často prostě nenacpete. Další problém je v tom, že ty šablony musí někdo vytvořit. Ten někdo musí znát potřeby koncového uživatele. Asi to nebude šéf té sekretářky, natož lidé z IT oddělení, kteří (jak můžete vidět i tady v diskusi) většinou sami s Wordem neumí.

Je mi líto, zažil jsem mnoho sekretářek na svém mateřském i spolupracujících pracovištích a nebyla žádná, co by na Word, potažmo celé MS-Office nenadávala.
Myslím, že sekretářce je šumafu, jestli natáhne šablonu v TeXu nebo ve Wordu. Stejně ji udělal profesionál a ona do ní nezasahuje. To, co uvádíte v poslední větě, je do jisté míry pravda, nicméně platí to pro jakékoli šablony, i ty ve Wordu. Obávám se, že šéf opravdu nebude umět udělat např. šablonu na fakturu nebo objednávku toho či onoho.

Tak jim dejte TeX a nechce je našprtat se těch jeho 300+ příkazů, ať zjistí, jak vypadá opravdové peklo :)

Sekretářce je jedno, jak se produkt jmenuje. Když použije šablonu, potřebuje vědět, jak výsledek vypadá, a kam má co vyplnit. Ve WYSIWYG editoru je to intuitivní, v TeXovém zdrojáku ani náhodou. Navíc dotyčná většinou potřebuje výsledek někomu poslat aby na něm dál pracoval, použít revize, srovnat verze dokumentu a zvýraznit rozdíly atd.
Ty věci nenacpatelné do šablon musí lidé udělat sami. Doporučil jste, aby se každá sekretářka uměla těch 300+ příkazů? V GUI totiž najde i to, co poslední rok - nebo vůbec nikdy - nepoužila. V TeXu má smůlu. BTW například na tisk nálepek, obálek a rozpisování dopisů byste sekretářkám doporučil co? TeX a dopsat si makra? Moc pěkné.

1. Obávám se, že naprostá většina návodů k Wordu, které se povalují po policích knihkupectví s počítačovou literaturou, je nesrovnatelně obsažnější (zpravidla přes 1000 stran A4) než třeba Rybičkův LaTeX pro začátečníky s cca dvěma stovkami stran A5, který by těm sekretářkám stačíl bohatě. A nejsou tam pro srandu kráklíkům, bez nich se dá Word používat leda jako uživatelsky extrémně nepříznivý textový editor. Vzhledem k tomu, že vím, že po každém přechodu na novou subverzi Wordu se musí uspořádat pro pracovníky alespoň několikahodinové školení (minimálně o tom, jak to nastavit tak, aby to bylo co nejkompatibilnější s předchozí verzí), tak je používání Wordu opravdu jen a jen přehlídka ztraceného času (na rozdíl od (La)TeXu, které jsou stabilní mnoho let a mají vysoký stupeň zpětné kompatibility).

2. Když používám šablonu, tak NEpotřebuji vědět, jak dokument ve výsledku vypadá. Pokud to zpracuje (La)TeX, tak prostě vím, že to bude typograficky OK.

3. Ano, v GUI se především nalézají věci, které běžný uživatel nikdy nepoužil a nepoužije, a které tvoří jen balast, vedoucí k jeho totální nepřehlednosti (a potom potřebuji těch cca 1000 stran A4, abych se k tomu vůbec dostal) a pokud se k tomu přidá skutečnost, že GUI a uspořádání menu jsou zpravidla to jediné, čím se jednotlivé verze z pohledu uživatele liší, tak holt musím uživatele s každou verzí znovu přeškolovat.

1. The TeXbook má 496 stran, a co neumíte zpaměti, to prostě nemůžete použít, protože to vůbec nenapíšete. Nemluvě o tom, že spoustu běžných kancelářských úkonů (tisk štítků, verzování dokumentu, slučování verzí) v TeXu ani s těmi třemi stovkami příkazů neuděláte. Příručky k Wordu jsou zbytečné, pokud chápete princip word processingu, protože prostě všechno potřebné najdete v logicky uspořádaném GUI. Zcela zbytečný Word 2010 For Dummies má 407 menších stran, včetně velké spousty ilustrací.
2. Člověk je tvor vizuální. "Tohle zvýrazním červeně, tady chci v tabulce černou buňku s bílým textem, u bodu IV.8.3.a musím něco vložit". V TeX tohle nevidíte, vidíte jen zdroják. A to je pro většinu lidí dost náročné.
3. Pořád s eoháníte "běžným uživatelem". Kdybyste se podíval na to video The Story of the Ribbon, které jsem vám linkoval, tak byste věděl víc. MS si poměrně dobře změřil, co lidé s Wordem *opravdu* dělají, a v jakém sledu funkce používají. Na základě toho navrhl ribbon tak, aby nejpoužívanější funkce měly nejvyšší váhu podle Fitts' law, který se zabývá ergonomií interfacu.
BTW *vy* školíte uživatele Wordu? Se všemi těmi neznalostmi, které jste tu ukázal? To snad ne.

1. TeXBook k dispozici nemám, a přitom běžně TeX a LaTeX používám. Na základní věci (pokrývající prakticky sto procent toho, co potřebuje sekretářka) opravdu stačí ten cca 200 stránkový Rybička.
2. Právě tohle je nesmysl, vedoucí ke vzniku "papouchů". Jednotlivé partie dokumentu mají být definovány co do smyslu a pak je na typografovi (v tomto případě tvůrci stylů), jak to bude vizuálně vypadat. A ti zase respektují dlouholeté tradice typografické kultury a přípravy dokumentů.
3. MS cíleně vychovává z uživatelů blbce a podporuje u nich vznik těch nejhorších zlozvyků, a pak z jejich chování dělá jakési statistiky.

1. Takže nevidíte problém v tom, že v TeXu když neznáte konkrétní příkaz, tak neuděláte vůbec nic? Ve srovnání s Wordem, kde projdete logicky uspořádaná menu, a máte hned jasno?
2. Takže když chcete tabulku se sumami na posledním řádku, a ty sumy zvýraznit, tak voláte typografa (což je typicky písmomalíř a nikoliv grafik)? Zajímavé.
3. Word je pro blbce moc složitý vs MS cíleně vychovává z uživatelů blbce - neprotiřečíte si náhodou?

1. K tomu, abych mohl napsat složitěji strukturovaný text, zase moc příkazů nepotřebuji. Abych napsal v TeXu povídku, potřebuji dva: \chyph a \bye, případně vědět, že se odstavce odsazují volným řádkem.
2. Pokud potřebuji zvýraznit poslední řádek tabulky, tak tam dám něco jako \emph{obsah buňky}. LaTeX se postará o to, aby se to typograficky korektně zvýraznilo. Typograf není písmomalíř, ale tiskař, sazeč, případně ještě písmolijec.
3. Word je naprosto zbytečně složitý (protože udělat to samé v Klasikovi, ale i v Open/Libre office je zpravidla podstatně jednodušší). Ano, MS si vychoval komunitu uživatelů - blbců a jedním z důsledků je, že 99% a něco nedokáže s jeho programy korektně pracovat.

1. Povídka je pro vás složitěji strukturovaný text? :) Pokud jde čistě o blok hladkého textu, nepotřebujete ve Wordu vůbec nic. Otevřete aplikaci, založíte nový soubor, napíšete text. Pokud potřebujete nadpisy, použijete jeden klik myší, případně klávesovou zkratku.
2. Ano, a pokud budete chtít jinak zvýraznit sumy a jinak vybrané hodnoty v tabulce, už máte problém. Ve wordu máte v šabloně připravené styly buněk, které vidíte rovnou před sebou, a můžete si vybrat. V čem je to horší? V ničem, je to jen lepší.
3. I to je popsané v tom videu. Většina uživatelů zdaleka nepoužívá 100% funkcí, ale stačí poměrně malé množství uživatelů, abyste dal těch 100% funkcí dohromady, protože každý používá jinou sadu funkcí, specifickou pro svoji činnost.

1. Prostě hladký text se stvoří přibližně stejně snadno. U (La)TeXu mám ovšem velkou výhodu možnosti zvolit si textový editor (z velkého počtu dostupných), který mě nebude rušit a překážet v práci prvky wordprocessingu. U Wordu jsem odkázán výlučně na editor vestavěný (tedy, pokud to nebudu copy-pastovat napsané v něčem jiném, což někteří lidé také dělají (i v rámci psaní bakalářek a diplomek), protože ve Wordu se rozumně psát =tvořit text nedá)
Jakmile začnu dělat něco složitějšího, začne být spíš složitější práce s tím Wordem (už proto, že smysluplně pojmenovaná funkce s logickou a ustálenou syntaxí je zpravidla zapamatovatelnější než nějaká obskurní klávesová zkratka, které navíc Word nemá v helpu nějak rozumně popsané a ještě se verzi od verze mění).
2. Nemám problém, prostě nadefinuji buňku (nebo text v ní) se zvýrazněním (jaké provede (La)TeX v souvislosti s konkrétní šablonou), případně si nadefinuji druh zvýraznění vlastní (a jsem v podstatě omezen jen svou fantazií - a k některým výsledkům se mohu dostat i více různými cestami).
Nejsem omezen relativně chudou a navíc našim typografickým tradicím často nevyhovující nabídkou Wordu (ten reflektuje většinou tradice anglosaské, od evropských kontinentálních dost odlišné, a od středoevropských ještě víc).
Výsledek bude také vždy vizuálně lepší, než když provedu to samé pomocí Wordu (kvalitnější TeXovské fonty versus ttf, jejich preciznější umístění TeXem). Pochopitelně, na draftovém tisku jehličkou 100 dpi to asi bude šumafu.
3. Proto raději používám ten systém, který mi umožňuje funkce, které nepoužívám, zcela pominout a nemotají se mi na ribbonu nebo v nějakých nabídkách.

1. Jakmile začnete dělat něco složitějšího, tak se zdroják v TeXu bude výrazně lišit od tištěné podoby (zdroják tabulky se fakt nepodobá tabulce), a tím se to pro uživatele celé výrazně komplikuje. Navíc když uživatel nebude umět konkrétní příkaz, tak si neporadí, kdežto v GUI ho najde triviálně.
2. A definice zvýraznění buňky (nebo cokoliv jiného) vám v TeXu přijde jako jednoduchá akce, ve srovnání s klikem v GUI? Mě ne, a většině lidí ne.
U Wordu bych fakt neviděl problém v nevyhovující nabídce formátování. Shodneme se naopak na tom, že použitelnost řady šablon přiložených k Wordu je v našem prostředí je poněkud problematická :). Většina firem si ale definuje vlastní, ve svém grafickém stylu.
3. Proto raději používáte systém, kde když funkci neznáte zpaměti, tak ji vůbec nemůžete použít.

Děkuji - takže jsem měl pravdu. Problém je mezi židlí a monitorem. Zachovat stejný vzhled ve Wordu na více počítačích NENÍ zdůrazňuji NENÍ žádný problém. Nepsal bych to, kdybych s tím neměl bohaté zkušenosti - ve Wordu jsem psal (nejen) svojí bakalářku i diplomku a používal jsem při tom cca 4 počítače (ve školní knihovně [těch vlastně bylo několik], doma, 2 notebooky) a ve všech text vypadal stejně. Chtělo to jen PŘED tím, než jsem začal psát věnovat čas nastevení šablony. Problém je vždy v uživateli, který entruje po řádcích, neustále mačká mezeník a jiné oblíbené klávesy.

To není mýtus, ale skutečná historie. Kolem roku 1994 skutečně dokument vypadal všude jinak, protože si tehdejší Textové procesory (nejen Word, i AmiPro, možná i další) vždy přeformátovaly dokument podle připojené tiskárny. A když se změní poměr šířky a výšky stránky nebo velikost podporovaných fontů, tak to holt vypadá jinak. Zkrátka priorita byla "wysiwyg", tedy aby to na obrazovce vypadalo stejně, jako na tiskárně.

Jenže naposledy jsem tenhle problém ve velkém potkal u MS Word 97. Pozdější verze už se chovaly víceméně konzistentně. Možná je to vedlejší efekt toho, že už se tiskne minimálně do postscriptu nebo do bitmapy, takže už tolik nezáleží na tiskárně. Pořád se to ale rozhodí když tisknete na jinou tiskárnu (Letter versus A4) nebo když nemáte "ty správné fonty" (což je v českých MS Windows častý nešvar, používají se substituce fontů a i Times New Roman má jinak velká písmena než na anglických MS Windows). Obvykle to znamená, že před tiskem na papír klikám na obsah a rejstřík pravým tlačítkem a dávám "update", aby se aktualizovala čísla stránek. Protože přetečení na další stránku je ten jediný problém, co mívám.

Co se odsazování řádků Enterem a centrování mezerami týká, tak to je prosím pěkně prasárna a snad nikdo nebude požadovat, aby to vypadalo všude stejně.

Dokument Wordu vypadá na všech počítačích stejně. Předpokladem je, že dokument nemá nastavenou zpětnou kompatibilitu s Wordem 95 (Use printer metrics to lay out document), a fonty na obou počítačích mají stejnou metriku (můžete je zahrnout do dokumentu). Nebožtík Klasik tohle nedělal, ale na jehličkové tiskárně tisknul s vizuálně rušivými nestejnými rozestupy mezi písmeny. Jehličkové tiskárny totiž mají velmi nízké rozlišení, takže je to buď a nebo: buď se layout dokumentu změní podle metriky tiskárny, nebo to vypadá jak z Klasiku. V době Wordu 97 MS došel k názoru, že typické tiskárny v US už mají dost vysoké rozlišení, takže nastavil jako default layout podle metriky fontu. Ve vysokém rozlišení totiž ty zaokrouhlovací chyby škálování fontů nejsou vidět.

Bohužel existují "experti", kteří i v roce 2013 používají šablony dokumentů s nastavením Use printer metrics to lay out document, tj. šablony vytvořené původně ve Wordu 95 (bez ohledu na pozdější úpravy), a tuhle volbu si dodnes nevypnuli. A pak existují další "experti", kteří na stránce zkombinují deset fontů ve dvaceti velikostech, na cílovém počítači ty fonty nemají, a pak se diví. Běžte a vyzkoušejte si to - funguje to úplně stejně už od Wordu 97.
http://office.microsoft.com/en-us/word-help/preserve-original-appearance-for-viewing-or-printing-HP005189614.aspx

Obsah a odkazy se *nikdy* dělají ručně. Co když vložíte na začátek dokumentu odstavec navíc? To budete snad ručně kontrolovat a opravovat všechny odkazy, včetně odkazů v textu (vizte stranu XXX)? Myslel jsem, že takhle používají počítače jen amatéři a účetní.

Přetečení na následující stránku při přestránkování (třeba při přidání odstavce) pochopitelně nezabráníte, ve Wordu ani v TeXu. Ale měl byste nastavit na poslední odstavec textu "keep with next", případně "keep lines together", a mít zapnutou orphan control (což je default). Na další stránku pak přetečou dvě řádky odstavce před nadpisem (keep w next & orphan control), nebo celý odstavec (keep lines together). Když se umíte naučit s vi, mohl byste 2% vynaloženého úsilí věnovat výuky zacházením s Wordem - zvlášť pokud ho hodláte požívat.

Wordovský dokument na jehličkové tiskárně vypadal naprosto stejně hnusně jako dokument z Klasika, takže si člověk těmi rozestupy mezi písmeny nijak nepomohl. On tam vypadal blbě jakýkoli dokument z proporcionálním písmem (asi mejlíp vycházel dvi z TeXu, tištěný seciálním driverem pro danou tiskárnu).
Jakmile přišly inkoustovky 300 dpi, Klasik jednoznačně nad Wordem vedl.

Problém Wordu spočívá v tom, že má velice mizernou nápovědu (jako, konec konců, cokoli od MS), takže je nutno zakupovat a studovat knihy, případně absolvovat kurzy, které tento nedostatek suplují. To se, pochopitelně, promítne do celkové ekonomické bilance jeho užívání.

V TeXu ani jeho nádstavbách obsahy, vnitřní odkazy apod. neřeším, protože při generování náhledů to bude určitě špatně (finální dokument potřebuje dva až tři průchody TeXem, při nichž se postupně vytvářejí pomocné soubory s těmito informacemi), nicméně je to jednoznačné, protože v dokumentu je jasně vyznačeno, že to nebylo o.k. vygenerováno (a hlásí to i překladač). Tyhle věci řeším až ve finále, když už jsem s celkovým vzhledem a úpravou dokumentu spokojený (což, mj. znamená, že neplýtvám výpočetní kapacitou na nesmysly, jako v případě používání Wordu).

Mimochodem, "sirotky a vdovy" si raději ošetřím ručně, protože to vždy vypadá líp, než nějaká automatika. Navíc to Word řeší roztahováním / zužováním mezer mezi řádky, což je typografická příšernost.

K tomu vi apod.: Protože je zcela oddělena (v případě tvorby TeXovského dokumentu) tvorba textu a typografie, mohu se podstatně snadněji soustředit na to, co je zapotřebí, a neřešit situace, kdy mi zapnutí / vypnutí nějakého příkazu ovlivní oboje.

To si pamatujete dost špatně. Tisk na jehličkové tiskárně má obecně mizernou kvalitu, i z Wordu. Nicméně Klasik měl špatně vyřešené zaokrouhlování při škálování fontů, takže byl výsledek tristní. Chtěli jsme ho u nás nasazovat místo WordPerfectu, ale tohle celou věc zabilo, a skončili jsme u Wordu. Navíc v Klasiku spousta už tehdy běžných funkcí chyběla. Například tabulky byly vyloženě spartánské. Přesto jsem měl ET Klasik rád - při minimální velikosti programu dokázali autoři skoro nemožné.

Jinými slovy ty reference řešíte stejně jako ve Wordu: nacpete je do dokumentu, a ve finále před tiskem je jednou automaticky zaktualizujete. Akorát to ve Wordu takhle asi neumíte udělat.

Nápověda Wordu mi přijde v pohodě, i když časů od jejího přesouvání na web podle mě jde její kvalita dolů. Místo knih a kurzů zkuste jednou jakýmkoliv způsobem pochopit princip práce s word processorem. Umožní vám to potom pracovat s jakýmkoliv takovým nástrojem, případně lépe dělat s TeXem.

Vdovy a sirotky řeší Word zkrácením předchozí stránky, nikoliv změnou mezer mezi řádky. Zkuste si to.
BTW jak řešíte v TeXu tuhle věc ručně? Podle mě totiž neumíte správně používat ani ten TeX. Dokument máte psát tak, abyste kdykoliv mohl přidat na jakoukoliv stránku další text, a dokumentu to neuškodilo na funkci. Podle vašeho popisu to vypadá, že zalamujete stránky ručně, dělát ručně obsahy apod., což pro vás rozhodně není dobrá vizitka. Kdyby vaše dokumenty měl pak někdo upravovat, asi by mu vstávaly vlasy hrůzou.

Pokud máte problém oddělit obsah dokumentu od vzhledu, přepněte si Word na draft view, a formátování dělejte až na konci práce.

Netroufám si posoudit, zda byl tisk na jehličce (a jde o to, že se to typ od typu asi lišilo) lepší z Wordu nebo Klasika, nicméně z obou byl mizerný.
Tabulky v Klasikovi mi přišly vždy lepší než ve Wordu, už proto, že tam bylo jasné a přehledné nastavení síly čar mezi buňkami (a další vlastnosti), které u Wordu buď vůbec není, nebo je tak hluboko v klikacích menu a sub-sub-sub menu, že se k tomu uživatel bez speciálního školení nebo literatury neprokliká.
V nápovědě ve Wordu (ale i ve Windows) se mi téměř nikdy nepodařilo dostat k nějakým smysluplným informacím, byly tam (už nějakých 10 let jsem šťastným neuživatelem Windows) vždy jen nesmyslné bláboly.
Faktem je, že když Klasik skončil, tak jsem přešel na kombinaci Linux + (La)TeX, což mi připadalo lepší, než přecházet k něčemu výrazně horšímu.
Faktem je, že "vdovy a sirotci" jsou problém především u dokumentů, do jejichž znění nemůžete / nesmíte zasahovat. Pak je asi menší problém předčasný stránkový zlom než měnění šířky řádku.
Konec konců, pokud si nadefinuji v TeXu makro, že nadpisy od určitého hierarchického stupně výš budou začínat na nové straně (a pro nižší stupně, že budou začínat na vové straně, pokud budou např, pod 1/4 výšky stránky odspodu), tak se mi to tak zalomí (a podobná makra jsou standardní součástí některých šablon), nicméně ruční zásah, který třeba přesune obrázek /tabulku někdy spíš prospěje.

Zbytecne prehanite. Drzte se radsi faktu. Nastaveni sily car ve Wordu je mozna otravne, ale urcite neni tezke ho najit a zadne specialni skoleni na to nepotrebujete.

Tabulky v Klasikovi měly drastické omezení velikosti písma, nešlo měnit pozadí buněk atd. Ve Wordu se borders okolo čehokoliv měnily přímo na toolbaru, v ribbonu je to na kartě Table Tools/Desin (která se aktivuje, když do tabulky vlezete), případně v kontextovém menu (které se objeví poblíž výběru, když vyberete jednu nebo více buněk).
Tomu nerozumím. Pokud do dokumentu nesmíte zasahovat, tak přece nevložíte page break. Pokud do něj zasahovat můžete, tak není problém ho upravit tak, aby page breaks byly vždy automaticky korektní. A vůbec netuším, co máte s tou změnou šířky řádku. Jak/proč?
Pokud byste uměl zacházet s Wordem, uměl byste ve stylu nastavit, že před ním bude zalomení stránky. Vy na otevření definice stylu ale samozřejmě potřebujete tisícistránkovou knihu a dvě týdenní školení :D

Omezení velikosti písma v Klasikových tabulkách mě nikdy netrápilo (už proto, že ve Wordu nebo jiných "officech" zpravidla větší písma přetečou mimo buňku v tabulce). V tabulkách šlo nastavit barvu písma i barvu pozadí, sice u obojího jen 16 barev, ale za to ještě u pozadí různé sytosti. Nevím, co chtít víc.
V Klasikovi jsem vybral skupinu buněk a nadefinoval vlastnosti jejích hranic (druh a tloušťku čáry), různými výběry se daly nadefinovat i složitě formátované tabulky. Ve Wordu jde něco podobného asi také, ale podstatně složitěji a uživatelsky méně přívětivě. Zatímco u Klasika stačilo postupovat intuitivně, u Wordu zpravidla postup podle Helpu k žádoucímu výsledku nevede.
Vyskakovací menu, které se objeví vždy, když čtu nějaký dokument s tabulkami a narazím na některou z nich, a jen překáží při čtení na způsob flashových reklam na špatně udělaných webových stránkách, nesnáším; dtto ribbon, který je shit o level vyššího řádu. Plocha je na to, abych viděl co největší kus textu, ne aby po ní skákaly nástroje, které vůbec, nebo alespoň momentálně, nepotřebuji.

Pokud nesmím zasahovat do textu, pak to neznamená, že tam nemohu vkládat pagebreak. Vložením pagebreaku se znění např. smlouvy nebo zákona nezmění, zatímco třeba přehozením vět nebo odstavců mohu dostat text s úplně jiným významem.
Můžete změnit rozteč řádků (nevím jak Word, ale uměl to Klasik a dá se to i vnutit TeXu) na jedné konkrétní stránce na řádkování třeba 1.45 nebo 1.55 místo 1.5, což vám umožňuje "sirotky" nebo "vdovy" potlačit. Z hlediska teorie typografie je to sice příšernost, to uznávám, ale může to být menší zlo, než nechat někde plácat osamělý řádek, případně oddělit podpis od textu smlouvy apod. V některých případech si třeba mohu pohrát se změnou fontu s podobným dopadem (ale to zase jde třeba u přetékajícího 1 stránkového dokumentu, ne u něčeho většího), nicméně někde jsem prostě donucen ke kompromisnímu řešení, který konkrétní prohřešek proti korektní typografii (zda ponechání "sirotků" a nebo "vdov", zda předčasný stránkový zlom nebo zda změna rozteče řádků, nepatrné rozšíření stránky apod.) je u konkrétního dokumentu menší zlo než ty jiné jmenované (či nejmenované) možnosti. A obvykle to já udělám lépe než nějaká automatika a já si také za to nesu kůži na trh, ne ten, kdo ji programoval s tím, že mi nějaké řešení bude vnuceno jako jediné možné.

No nás spíš trápilo omezení velikosti písma zdola. A minimálně ta verze, která nás zajímala, měla možnosti formátování tabulek velmi omezené. Těch problémů bylo víc, včetně toho nekvalitního tisku, ale to je jedno.
Hm, ve Wordu stačí najít ohraničení tam jde jsem psal, a naklikat to. Pokud to u vás nevede k výsledku, je asi chyba mezi klávesnicí a židlí.
Kontextové menu se vám objeví jen když provedete výběr, a když zároveň máte kurzor myši poblíž toho výběru. Ribbon si můžete skrýt dvojklikem, a na čtení dokumentu se používá view Full Screen Reading. Sice víte, proč je tak která věc shit, ale bohužel to víte úplně špatně :/

Ano, měnit řádkování na konkrétní stránce je příšernost, a to z hlediska word processingu. Typografie utrpí také, ale méně. Řešení vdov/sirotků jsem už popisoval. Samozřejmě funguje i pokud do dokumentu přidáte text. V tomhle se automatice nikdy nevyrovnáte, a přitom je to zcela zásadní aspekt. Word processing není jako sazba časopisu do rámů, kde text na straně 33 vpravo nahoře musí zůstat právě tam. Naopak se dokument VŽDY píše tak, aby přežil přidání/odstranění textu, změnu okrajů tisku apod. Pokud byste si z naší konverzace zapamatovat jedinou věc, tak ať je to tohle. Natvrdo formátované dokumenty jsou ve word processoru (včetně TeXu) zvěrstvo, které dělají amatéři a idioti. Pevně doufám, že nepatříte ani do jedné z těch skupin.

Patrně jste nepřišli na to, že měl Klasik pro velmi malá písmena extra font.
Ve Wordu se to asi nějak udělat dá, problém je, že je to proti tomu Klasiku maximálně neintuitivní, a že potřebuji návod, abych se v tom vyznal.
Kontextové menu vyskakuje vždy, když se kursor dostane na tabulku (nebo něco jiného, co má kontextové menu).
Ribbon mě naštěstí minul, protože naposled jsem musel ve Wordu pracovat na W 3.11, pak jsem přešel na Klasik a z něj jsem se nechtěl vracet na něco výrazně méně kvalitního, takže jsem přešel na (La)TeX.

Prostě pochopte, že existují dokumenty, na kterých nesmíte změnit ani čárku, a pak jste nucen používat nejrůznější "dirty tricks", aby to jakžtakž vypadalo.

Buď jsme na to nepřišli, nebo ten font tehdy ještě neměl. Klasik jsme zavrhli před jeho poslední verzí.
Ohledně toho interface mám teorii. V době Klasiku jste byl o pěkných pár let mladší, zvyklý věci zkoumat a experimentovat. co vy na to? :)

Pokud nemůžete měnit text dokumentu, ale můžete vložit page break, tak úplně stejně můžete změnit formátování odstavce tak, aby byl svázaný s následujícím odstavcem, nebo aby sám řešil vdovy/sirotky.

Byl v základní sadě fontů (tiny?).
S Wordem jsem přišel do kontaktu podstatně dříve (rok, dva) než s Klasikem, v tom to nebude. Motivací přechodu na Klasik bylo přejít na kvalitnější produkt.

Pokud má dokument v daném fontu 40 řádků na stránku a celkem má 41 nebo 42 řádků, tak opravdu nepomůže nějaká automatika, ale jen ruční předčasné zalomení za předposledním odstavcem nebo nějaký jiný výše popsaný zásah.

Rozsáhlý interface nemusí být nepřehledný, o čem svědčí právě ribbon.

OK, takže podle vás každý program s GUI má jít ovládat tak, že k němu posadíte člověka z ulice, a on bude sám od sebe vědět? Tak to bohužel není. Zkuste neznalého člověka posadit k podvojnému účetnictví. Všechno je v menu, každý si ta menu může projít, ale bez znalosti *principu* budou výsledky tristní. Podobně když posadíte někoho k Photoshopu, bude bez znalosti *principů* ztracený. A nepomůže mu ani desetikilogramová knížka návodů, dokud nepochopí to opravdu důležité. Naopak jakmile to člověk pochopí, nemusí znát každou položku menu (na rozdíl od nutnosti se naučit příkazy TeXu zpaměti), a najde vše potřebné rychle.

S tím kódováním si to asi pletete. Výběr kódování byl v menu Font, a ta informace se držela v souboru (pro každý úsek textu), takže se na ni není potřeba při importu ptát. Od Wordu 97 je Word v Unicode, je to irelevantní. Při importu i exportu textu si můžete kódování zvolit, takže to také není problém.

Bohužel někteří lidé ty SW pro tvorbu TTF fontů koupili nebo upirátili, a pak fonty lokalizovali. Bohužel proto, že jejich fonty měly často špatně nastavené Unicode hodnoty. To tehdejším aplikacím moc nevadilo, ale problém se projevil při převodu na Unicode.
Pokud se vám mrší čeština v dokumentech Wordu a není to špatnými fonty, je tu ještě jedna velmi exotická možnost. Na začátku devadesátých let existovala neoficiální lokalizace Windows, která nepoužívala CP 1250 (bylo to tuším 8859-2). Rozšířila se minimálně, ale možná jste měl tu smůlu. Samozřejmě všechny dokumenty psané v téhle neoficiální verzi jsou v oficiálních verzích Windows nečitelné. Nicméně za to MS fakt nemůže :)

Proč by automatika podle vás neměla pomoci?

Automatika zpravidla nepomůže, protože není (a v principu ani nemůže být) programovaná na velmi nestandardní situace.

Dobře napsané GUI uživatele vede, takže se v něm orientuje intuitivně, alespoň v základních věcech. Jako chronický uživatel SW od MS jste patrně dobře napsané GUI neměl příležitost vidět :-)

Bylo tam nastavení kódování češtiny (volba z nějakých 4 - 5 možností) a nastavení formátu dokumentu (opět volba z více možností). Odškrtalo se to (nebo nechalo implicitní nastavení) a kliklo se na "uložit". Už je to moc let, podrobnosti nevím.

Windows nemohly používat 8859-2, jednoduše proto, že produkty MS toto kódování neumějí. Ukládaly to jako ISO Latin 2 a od ISO 8859-2 se lišilo Ř a ještě jedno nebo dvě písmena, ve velké i malé variantě. Pokud člověk něco na Windows potřeboval uložit opravdu v 8859-2, musel sáhnout po nějakém ne-MS softu. Proto si taky TeXisti koupili svůj editor (jel na DOS a v DOSovském okně Windows).

Pro vás je, pokud jsem z předešlých příspěvků pochopil, nestandardní situací i tvorba tabulky obsahu :)

Ano, GUI může do jisté míry vést i neznalého člověka. ale nemůžete čekat, že ho naučí principy. Jako vás účetní program nenaučí účetnictví, Word vás nenaučí word processing. Když jsme u GUI, tak doporučuji Linux. Skvělé jsou například taková ta dlouho fakticky standardní schémata barvy průjmu, se skvělými 3D checkboxy, které musíte pětkrát prokliknout, abyste zjistil, v jakém stavu se vlastně nachází. Vynkající je také Gimp, který zdobí kdejakou GUI Hall of Shame.

Ano, produkty MS běžně nepracují v 8859-2, i když mají API na převod tohoto kódování. Windows 3.x a 9x pracovaly v ANSI 1250, Windows NT jedou od první verze v Unicode. Bohužel ta neoficiální lokalizace nejela v ANSI 1250, ale v jiné CP - tuším právě 8859-2.

Pokud musím to generování obsahu naklikat v nějakém čuňácky napsaném GUI, pak je to skutečně nestandardní situace.
Nicméně tou "nestandardní situací" v předchozím příspěvku jsem měl na mysli situaci, kdy žádné ze standardních řešení není jednoznačně dobré. V takovém případě je téměř jisté, že řešení provedené automatikou bude horší než řešení udělané ručně.

Nemůžete dost dobře srovnávat GUI programů, které jsou k dispozici zdarma, s programy, které stojí několikanásobek úředního životního minima. Až bude Word za tu cenu, jako běžná linuxová distribuce (Debian, Fedora atd.), tak mu také ledacos odpustím (ale asi bych ho ani pak nepoužíval, za to by mi spíš museli platit - konec konců, těm sekretářkám za to také platí, že se s tím magoří).
U toho GIMPu je to dáno tradicí Unixu, která je odlišná od tradice DOS - Windows. Sám si opravdu netroufnu posoudit, zda je lepší jedno kompaktní GUI nebo více dílčích v samostatných oknech; na některé druhy práce bude asi lepší jedno, na některé to druhé. Přiznám se, že pokud bych pracoval s GIMPem na Windows, tak bych si asi nastavil jeho tradiční GUI, ale dokážu si představit že někdo zatížený návyky z používání MS programů si nastaví raději kompaktní GUI.

Windows ukládaly a ukládají češtinu kódovanou naprosto chaoticky (jeden čas jsem si dokonce myslel, že každý exemplář win si udělá svoje kódování češtiny na základě generování náhodných čísel během instalace). Je jen jediný rozumný přístup k tomuto problému: Windows jednoduše nepoužívat.

References/Table of Content, to je fakt náročné. Tomu by se na školení měl věnovat minimálně jeden den :)

U Gimpu je to dané neschopností autorů navrhnout slušný interface, a vůbec produkt nějak rozumně zacílit. Kdyby ti lidé pracovali v komerční firmě, tak by s touhle kvalitou produktu dávno zkrachovala, a oni by už pracovali na něčem užitečnějším.

Ve světle vašich minulých příspěvků mě nepřekvapuje, že když má něco jednoduchá a jasná pravidla, tak je to podle vás naprosto chaotické a nepoužitelné.

U GIMPu je to určitá minimalistická koncepce dílčích jednoduchých a přehledných GUI. Vzhledem ke kvalitě mnoha komerčních produktů (i v oblasti grafických editorů) rozhodně nijak nezaostává. Zjistil jsem např. že i tak jednoduchý komerční produkt, jako je malování pro Windows, je pro řadu uživatelů nepoužitelné.
"Intuitivní klikání" v GUI má své limity a dosáhnete jich poměrně brzy. Potom převáží výhody programu s jasně definovanými příkazy s jasně danou syntaxí.

Takže, aby nadpisy určité úrovně začínaly na nové stránce, musíte v (La)TeXu napsat skript. Zajímavé. Ve Wordu je to otázka 3 kliknutí. Btw. když ta tři kliknutí uděláte, zjistíte, že dokument Wordu vypadá všude stejně.

A mají to v tom Wordu přesně se stejnou syntaxí a způsobem volání té funkce už od 80. let?
A je nějaká záruka toho, že to v příští verzi Wordu bude vypadat a fungovat stejně?

UI se mění, funkcionalita zůstává a rozšiřuje se.

Pro mě je zásadní součást "funkcionality", že klepnu na ikonku nebo udělám klávesovou zkratku a ono to vykoná nurčitou činnost. Ne to, že se ty zkratky s každou subverzí mění a ikonky jsou pokaždé jinde, případně zmizí.

Máte pravdu, nedělal. V životě jsem napsal jediné větší neHTML a nezdojákové dílo a to diplomku před 12 lety.