Vlákno názorů k článku Tvorba diplomové práce v LyXu (3) od Silas15 - Já bych se přimlouval za to, aby autor...

Ano, lidé nemají rádi změnu. Nicméně ribbon byl fakt potřeba, protože přehlednost interfacu založeného na menu a toolbarech od jistého množství funkcí silně klesá. A Metro bylo potřeba, aby se počítače daly ovládat dotekem. Kdo si zkusil ovládat klasické Windows dotekem, ten o tom ví svoje.

Grafické menu je nepřehledné, uživatelé se v něm nedokáží orientovat, tak jim vyrobíme ještě jedno, dělající paralelně totéž. Vítejte ve světě Microsoftu!

Které "ještě jedno, dělající paralelně totéž" máte konkrétně na mysli?

Že by ribbon?

Akoát že ribbon nedělá paralelně totéž. Je to evoluční vývoj menu a toolbarů, nikoliv "ještě jedno, dělající paralelně totéž"

Ribbon je prostě jinak udělané grafické menu, fungující paralelně s menu klasickým (a proto je starostí většiny uživatelů "jak ten překážející krám odstranit").

Jak paralelně s klasickým? Viděl jste vůbec někdy aplikaci s ribbonem? Žádné klasické menu tam není. A ne, tenhle "krám" se běžnými prostředky odstranit nedá.

ad 1) ne že by nebylo možné používat v LaTeXu stovky příkazů, ale v běžných dokumentech bez matematiky jich bývá potřeba jenom pár. hlavičku dokumentu je možné recyklovat a v textu si člověk může vystačit s \title, \author \maketitle, \section, \subsection, \emph, možná \footnote. když bude člověk používat nějaká prostředí, křížové odkazy, citace, rejstřík apod., tak se dostane možná tak k číslu 15 :)

a navíc, pokud člověk používá dobrý textový editor s podporou snippetů, doplňování prostředí, autokompletace klíčů v makrech \ref a \cite (třeba VIM nebo emacs), tak myslím že dosáhne větší produktivity, než když musí pořád sundavat ruce z klávesnice a honit někde myší ikonky (tahle kritika se samozřejmě vztahuje i na LyX, přijde mi příšerný co se ergonomie týče. pokud se dá Word kompletně ovládat z klávesnice, včetně výběru stylů, tak se omlouvám).

Uživatelé typicky chtějí tohle zarovnat doprava, tady vložit tabulku 5x4, buňce B2 dát šedé pozadí, buňky A3-B3 spojit, popisky dát vertikálně, v TOC uvádět jen kapitoly a podnadpisy, kapitoly musí začínat na nové stránce... To jsou v TeXu příkazy, příkazy a zase příkazy.

Word se samozřejmě dá ovládat z klávesnice. Výjimkou z ovládání klávesnicí je pochopitelně kreslení perem do dokumentu, umístění obrázku kurzorem myši a nejspíš pár dalších věcí. Zkušení uživatelé typicky dělají z klávesnice to co provádějí často (pohyb v textu, cut/copy/paste, změna stylu, skok na další/předchozí stránku/tabulku atd), a myší to co dělají občas a nestojí jim za to si pamatovat klávesu (zapnout revize, spojit buňky v tabulce apod).

Hlavním problémem Wordu jsou uživatelé, kteří si myslí, že program napíše dokument kvalitně za ně. Neumí používat styly odstavců, odsazují a někdy i centrují mezerami, a provádějí další zvěrstva. Jednoduchý interface je skvělá věc, ale bez pochopení principů aplikace sám o sobě nemůže vést k dobrým výsledkům. A pak je tu samozřejmě nedostatek soudnosti a "hygieny": spousta uživatelů napíše memo fontem Comic Sans, k tomu přidá nadpis nějakým dekorativním písmem, pokud možno v barvě, "ozdobí" to clipartem, vloží nějaký ten WordArt, a je vymalováno.

Tak věci jako úrovně nadpisů zahrnuté do toc, kapitoly na nových stránkách přece řeší šablony, s tabulkama s barevným pozadím buněk je to horší, ale nové balíčky jako je tabu, by to mohly zvládnout. v tvorbě etravagantních tabulek skutečně LaTeX za wordem pokulhává.

co se týká tvořivosti užiatelů wordu mi nic nemusíte říkat, pracuji s diplomkama a bakalářkama na jedné nejmenované humanitně orientované VŠ, ručně tvořené obsahy jsou standard, běžne se tvoří samostatné soubory pro nečíslované stránky na začátku práce (titulní stránka, abstrakty atd,), literatura se píše ručně samozřejmě také. setkal jsem se i s prací, kde autorka psala i čísla stránek. po otevření v openoffice se celý text posunul a čísla se zobrazila uprostřed stránky :)

Pokud potřebujete psát unifikovaný dokument typu diplomky pro konkrétní školu, není takový problém použít šablonu (ať už pro TeX nebo pro Word). Bohužel v praxi se unifikované dokumenty vyskytují méně často, než by si člověk představoval.

Ano, to popisujete naprosto přesně. Naposledy mi málem přivodila infarkt tehdejší přítelkyně, když chtěla dělat obsah diplomky ručně. Mezi odstavce vkládala jeden prázdný. Styly nadpisů nepoužívala, protože ty předdefinované se jí nelíbily, takže používala změnu písma a prázdný odstavec mezi nadpisem a textem. Když jí pak vyšel nadpis na konec stránky, tak to "opravila" jedním prázdným odstavcem před nadpis, aby přivodila tu samou situaci o pár stránek dál, a při přidání textu před tu "opravu" se to samozřejmě rozbilo. U tabulky zalomené přes hranici stránek chytře zkopírovala hlavičku do n-tého řádku, aby měla tabulka hlavičku i na té druhé stránce. A světe div se, při úpravě textu skončila tabulka jinde a druhá hlavička tam byla chybně. Atd., atd. Alespoň byla učenlivá.

Jeden by čekal, že mezi narozením a dokončením VŠ se lidé naučí základy word processingu. Bohužel to tak není. Fakt si ale nemyslím, že tihle uživatelé by nějak těžili právě z TeXu a jeho derivátů. Potřebují hlavně znát principy: styly, sekce, práci s referencemi atd. Když tohle neumí, nespasí je Word ani TeX. Když se to naučí, je pro ně Word ideální nástroj.

Popis situace dobrý, závěr logicky zcela chybný. Jediný závěr, který plyne z druhého odstavce je, že Word přirozeně svádí uživatele ke generování velkého množství chyb při tvorbě složitějšího dokumentu. Což z něj činí nástroj pro řadu účelů zcela nevhodný a prakticky nepoužitelný.

Podobně můžete nadávat na DTP produkty, které každému amatérovi umožní vyzvracet na stránku příšernost bez trochy vkusu - ale zato s deseti fonty - ze které grafikům vstávají vlasy hrůzou. A samozřejmě můžete nadávat i na knihtisk, protože svého času se do knih psaly jen důležité věci a byly velmi pečlivě zpracované. Knihtisk zavinil, že většinu tiskovin tvoří pokleslé nesmysly typu červené knihovny a časopisů pro ženy, což by přes tím nebylo možné.
Jednoduché nástroje prostě přístupní lidem nové možnosti, a dochází k demokratizaci tvorby obsahu. Jako Quark X Press sám o sobě nikoho nenaučí citu pro kompozici a vkusu, ani Word uživatele sám o sobě nenaučí dělat dobré dokumenty. Přesto jsou to ve své oblasti velmi dobré nástroje - pokud se správně používají.

Budete se docela divit, ale TeX i LaTeX vedou uživatele spíše k tvorbě decentních a s typografickými konvencemi konzistentních dokumentů. "Znásilnit" ho na tvorbu nějakého "papoucha" (na způsob každé slovo jiným fontem a jinou barvou) sice lze, ale dá to podstatně víc práce než ve Wordu.

>... nadávat na knihtisk ...
Zrovna u té červené knihovny ne, ale třeba pro zákonodárce bych docela rád viděl povinnost jakoukoli předlohu zákona nebo dodatku k zákonu napsat krasopisně vlastnoručně husím brkem na pergamen (a ten pergamen vlastnoručně vyrobit). A pokud by byla alespoň povinnost to napsat vlastnoručně, bez pomoci odborníka, jen s příručkou v TeXu a třeba pomocí Vim ... :-)

Ono je to trochu jinak. Uživatelé jsou omezení na to co jim umožňuje šablona, a cokoliv jiného je natolik obtížné, že se do toho nechtějí nebo neumějí pouštět. Výsledek jejich práce je tak unifikovaný jako ta šablona. Samozřejmě kvalitní šablony si můžete udělat i ve Wordu, a na rozdíl od TeXu k tomu nepotřebujete stovky příkazů a desítky až stovky řádek příkazů.

Hlásáte bludy. Změnit styl čehokoli v (La)TeXu není problém. U stylů dodávaných se systémem v takovém případě ani nehrozí, že byste se dostal do konfliktu s patenty nebo copyrighty, což se u Wordu může snadno stát.
Pokud chci změnit jednu věc, je to otázka změny jednoho příkazu, buď redefinováním v záklaví dokumentu, nebo zěnou přímo ve stylovém souboru.
MMCH TeX má celých 300 příkazů a reálně z nich běžný uživatel potřebuje znát 20 - 50.

Cože? Patenty, copyright? Nespletl jste si planetu? :)

To, co Word (ale i PowerPoint) uživatelům nabízí, není svoboda, ale bezradnost a zoufalství. Vzhledem k tomu, že většina lidí není typografy a začasté také nemá příliš velké estetické cítění, případně tvůrčí fantazii, a už vůbec není nijak zvlášť trpělivá, je jim nástroj tohoto druhu úplně k ničemu.

Pro naprostou většinu běžných uživatelů by bylo řešením něco podobného - http://markedapp.com/ (už jsem tu dával odkaz jednou). Tedy jednoduchý a srozumitelný značkovací jazyk, možnost tvořit dokumenty prakticky v čemkoliv a řada předdefinovaných a estetický vyvážených stylů.

Váš požadavek, aby se uživatelé stali nikoli tvůrci dokumentů, ale fakticky jejich konstruktéry, je jednoduše kontraproduktivní.

Mohl jste si všimnout, že v MS Office jsou šablony. A to jak celých dokumentů, tak jejich částí (styly odstavců a tabulek ve Wordu, styly snímků v PowerPointu atd). Nikdo vám nebrání používat jen a pouze prvky ze šablon. Výsledek pak vypadá konzistentně a pěkně. Samozřejmě pokud uživatel-začátečník začne s prázdným dokumentem a snaží se věci spatlat sám, nebo se pustí do úprav nastylovaných věcí bez znalosti jejich fungování, dopadá to tak jako u kolegy A.S. Pergilla (BTW děsí mě, že podle všeho studentům předává vědomosti).

U Wordu neexistuje sebemenší důvod proč šablony využívat, zejména u začátečníků. Naopak jsou uživatelé často demotivováni jednak tím, že jsou v rozporu s českými typografickými konvencemi (na rozdíl od CsLaTeXu, který na nich stojí), jednak tím, že práce s nimi je přinejmenším stejně složitá, jako když se rovnou z menu nebo Ribbonu "natvrdo" zadává font a jeho konkrétní řez, velikost, barva atd. Styly jsou prostě ve Wordu "doplácnuty" jako nouzové řešení, se všemi důsledky.
Naopak v případě TeXu a LaTeXu (tam víc) styly i velmi časným začátečníkům práci zjednodušují, takže jsou vedeni k jejich používání.

MS Office má různé šablony pro různé jazyky.
Ribbon jste zjevně nikdy nepoužíval. Styl vyberete přímo na ribbonu, kdežto font musíte rozbalit, a pak doaplikovat velikost atd. Samozřejmě v TeXu mají uživatelé co dělat aby se naučili jména stylů z konkrétní šablony, a cokoliv nastavovat ručně je nad jejich schopnosti, což je chrání před vlastní blbostí :)

Problém je, že MSO (stejně jako celé Windows) příliš mezi jazyky nerozlišují. Ještě nedávno se běžně stávalo, že se v nápovědě Win nebo MSO objevovaly hlášky v jiných středo / východoevropských jazycích, stejně tak i okna s chybovým hlášením. Půvabná pro našince byla zejména maďarština.
Vzhledem k tomu, že těch stylů u jednotlivých šablon je poměrně málo, navíc se obdobné či stejné styly různých šablon jmenují stejně (takže stačí změnit tu šablonu a vzhled dokumentu se radikálně upraví), tak těch věcí k zapamatování rozhodně není moc.
Uživatelé jsou od samého počátku vedeni k tomu, aby si jednotlivé příkazy dál upravovali, sobě na míru.

Osobně jsem nikdy neviděl v českém MS Office jiný jazyk než češtinu či angličtinu. Buď vám někdo do instalace namixoval soubory z jiné jazykové verze, nebo jste měl v dokumentu například nějaké makro házející hlášku v cizím jazyce.

Pak jste měl výjimečné štěstí. Nicméně, pokud se mi tohle udělalo nad mnou z čista, bez šablony, vytvořeným dokumentem, tak je asi vina někde jinde (už proto že maďarsky umím jen pár slov).

Jistě ;-) A proto jsou prakticky všechny dokumenty, které se ke mně dostanou z nejrůznějších stran, vytvořeny bez použití šablon.

Až bude Word zvládat podobné věci, tak se ozvěte - http://tex.stackexchange.com/questions/1319/showcase-of-beautiful-typography-done-in-tex-friends

Vám stále uniká základní problém. Ve Wordu uživatele posadíte před "prázdnou stránku" obklopenou spoustou lišt a přepínačů. A očekáváte, že nějakým zázrakem stvoří dokument fakticky z ničeho. Šablony řeší věc jen napůl, rozhodně ne třeba typografické zhůvěřilosti generované Wordem. A přidávají pár problémů dalších.

V LaTeXu jste z principu nejprve nucen zvolit třídu dokumentu, případně vzít hotovou šablonu. S obojím ale můžete dále pracovat a upravit si výslednou podobu dokumentu podle svých představ. Viz třeba zde - http://www.latextemplates.com/template/journal-article Fakt by mě zajímalo, jak byste něčeho podobného dosáhl ve Wordu tak, aby mě to přesvědčilo, že je ten postup zvládnutelný levou zadní.

Osobně píšu často dokumenty bez použití šablon. Vystačím se styly Heading 1-3 a svým oblíbeným stylem tabulky. Samozřejmě pro firemní dokumenty velmi podobně s firemními šablonami stylů. Nicméně pokud chcete napsat fax, CV nebo dopis, není důvod začínat s prázdným dokumentem - šablony to skvěle řeší. Pochopitelně vkus se liší. Někomu může vyhovovat starosvětský design, šablon je k dispozici hromada.
http://office.microsoft.com/en-us/templates/photo-resume-median-theme-TC101773071.aspx

Uživatel je nucen? A jak říkal kolega, uživatel nezmrší protože neví jak? Skvělé. War is peace. Freedom is slavery. Ignorance is strength :)

Ten journal article myslíte vážně? Proč má ten abstract zrovna tu danou šíři bloku, tedy jakési od-oka-procento šíře stránky? Podobných šablon pro Word najdete spoustu, a podle mě se k začátku 21. století hodí daleko lépe. Na rozdíl od těch TeXových šablon je navíc opravdu upravíte levou zadní. Ono se stačí kouknout na diskusi pod tím templatem, který jste linkoval. Fakt uživatelsky přítulné :/
http://office.microsoft.com/en-us/templates/newsletter-TC102686615.aspx

Na reprint bible ze 16. století bych asi nepoužíval Word. Word je psací stroj počítačové doby, pochopitelně s prvky DTP, nicméně má své limity. Pokud si chcete hrát s OpenType a grafikou, a nelíbí se vám Quark X Press, jděte třeba do MS Publisheru. Na rozdíl od TeXu uvidíte co děláte, a pokud si budete chtít něco doprogramovat, půjde vám to daleko lépe.

Ano, takže stále dokolečka, na další práci s textem si pořiďte další a další nástroje za hromady peněz a každý s naprosto odlišným ovládáním a nutností si k němu nastudovat hromady manuálů. Výborně ;-)

Ta šablona byla pouhý příklad, který si lze libovolně upravit k obrazu svému. Ale ta vaše šablona má být k čemu? Omalovánky ve stylu Windows 8? Hodí se to někam jinam než do bulletinu Microsoftu?

MS Publisher je součástí MS Office (v některých edicích pravda není), a ovládá se v zásadě stejně jako Word. Samostatný produkt je to proto, že stojí na sazbě do rámů, stejně jako například Quark X Press. Chtěl bych vidět, jak byste v TeXu sázel časopis pro ženy s přetékajícími sloupci, překrývajícími se texty, barvami a spoustou obrázků. Z toho byste si asi i vy hodil mašli.

BTW na jedné straně kritizujete Word, že umí všechno a nic nedělá pořádně. Mamutí všechno-aplikace jsou podle vás jako "univerzální nůžky". Na druhé straně kritizujete, že má MS zvlášť word processor a DTP aplikaci. Nejspíš vám nedochází, že je vaše argumentace výrazně nekonzistentní.

Jistě sazba časopisu životního stylu je zcela běžná činnost, kterou člověk denně potřebuje k životu ;-) Vy si zřejmě vůbec neuvědomujete, kolik textových prvků je v šabloně, kterou jsem posílal, a jak zoufale málo jich je ve skutečnosti na té odkazované vámi. A tu wordovskou neuměle zachraňují ony obrázky, protože kdyby na ní zůstal pouze text, v plné nahotě by vynikla jeho neestetičnost a typografická nedostatečnost.

A pokud si dáte práci, najdete na stránkách s LaTeXovými šablonami i řadu jiných, daleko barevnějších.

Je vtipné, jak se dokážete zlikvidovat vlastní "argumentací". Ano, Word je moloch ve stylu "desatero řemesel, devátá bída", který se ve skutečnosti nehodí celkem k ničemu. Maximálně pro tvorbu kancelářských rychlokvašek, takže je MS nucen do svého balíku přidávat i "sázecí" program Publisher.

Různí lidé tvoří různé dokumenty. Když chcete dokument o více stranách, kam můžete připisovat text aniž by se rozbil, je na to dobrý word processor. Pokud chcete bohatou grafiku a komplikovanou strukturu jakou vidíte v lifestylovém časopisu, tak je vám naopak textflow prakticky k ničemu, a oceníte spíš sazbu do rámů.

Kdybych něco publikoval před padesáti nebo sto lety, vybral bych si tu vaši šablonu journal article. Kdybych publikoval dnes nějaký newsletter, vybral bych si něco podobného té šabloně Wordu. Samozřejmě si můžete vybrat nebo udělat starosvětské šablony i pro Word :)

Pointa není v tom jaké šablony můžete vyrobit. Daleko důležitější je jak snadno je můžete používat a upravovat. A tam WYSIWYG vždy vede s velkým náskokem.

Blá blá blá, aneb proč stále nemluvit o něčem jiném.

Stále se tu bavíme o tvorbě odborných a technicky zaměřených článků, případně o tvorbě dokumentů odevzdávaných ve školách. Tyto dokumenty mají relativně obdobné nároky - tvoří se jich větší množství, v naprosté většině podle jednotného vzoru; obsahují velké množství textu, přehledných tabulek, grafů, rovnic apod. Zároveň jsou opatřeny poznámkovým aparátem, a to nejen poznámkami pod čarou, ale začasté například na okrajích textu. Taktéž se očekává odevzdání dokumentu ve dvojí podobě, v tištěné a elektronické, nejčastěji ve formátu pdf. Od elektronické podoby dokumentu se očekává, že je hypertextová, například obsah, kontakt na autora apod.

Kolotočářský vzhled je opravdu to poslední, co by tvůrce dokumentu nebo jeho čtenáře zajímalo. Naopak je - i s ohledem na větší rozsah - důležité, aby čtení bylo co nejpřehlednější a příliš neunavovalo. Typografické zásady, kterými se TeX řídí, tohle beze zbytku splňují.

Blá blá, lorem ipsum... Je snad něco z toho co jste popsal problém udělat ve Wordu? Jednotná šablona, tabulky, grafy, rovnice, poznámky včetně postranních, export do PDF včetně linků... Navíc když pošlete svůj text třeba k jazykové korektuře, můžete použít revize. Druhá strana může zanášet změny a komentáře přímo do dokumentu (nikoliv do zdrojáku), a vy je pak můžete vidět a schvalovat. U TeXu to nejspíš skončí tiskem čmáráním tužkou a následnou aplikací změn v textovém editoru. Kolega sice mluvil o možnosti definovat vhodné styly a naučit korektora TeX, ale to asi nemyslel vážně.

Jmenované věci opravdu není problém ve Wordu udělat. Problém je, že:
a- mnohdy to dá víc práíce než s tím TeXem
b- výsledek bude VŽDY horší

U TeXu to skončí (po věcné stránce) poznámkami, které jsou nějak nadefinované. Korektorovi stačí vědět, že do textu vloží \kor{připomínka, poznámka, oprava} a o nic dalšího se nemusí starat.
Faktem je, že korektury většího textu (hlavně překlepy) by se měly alespoň jednou udělat nad vytištěným dokumentem, protože na tom papíře člověk najde i věci, které na obrazovce (i v tom pdf) opakovaně přehlížel; to znám z vlastní zkušenosti velice dobře. A na tohle zase existuje systém (psaných) korektorských značek. Mívají ho i některá nakladatelství vystavená na webu, případně vám ho přiloží k výtisku určenému na korekturu.

Většině lidí to dá daleko méně práce než v TeXu, zvláště pokud použijí šablonu. Ovšem většina lidí umí najít na ribbonu horní index bez pomoci několikasetstrán­kové knížky - chápu ž eu vás to může být jinak :). Nevidím také důvod, aby výsledek nebyl uspokojivý. V době největšího rozmachu TeXu se diplomky psaly běžně na psacím stroji, a nikomu ji kvůli tomu neodmítli.

To je skvělý způsob oprav. Korektor kouká na zdroják, ten luští a opravuje. Nebo si to může udělat "pohodlnější" - koukat na vyrendrované PDF, to korelovat se zdrojákem, a v něm opravovat. Výsledkem jsou poznámky, které pak budete ručně zahrnovat do dokumentu. Fakt lahůdka. Proti tomu můžte mít přímo v dokumentu barevně odlišené změny a komentáře, a k tomu možnost je jednotlivě nebo hromadně přijmout/zamítnout. Myslím že volba je jasná.
http://cloud.addictivetips.com/wp-content/uploads/2010/03/review1.png
http://office.microsoft.com/en-us/word-help/demo-use-tracked-changes-and-comments-in-your-word-2007-documents-HA010252067.aspx

Už podle odkazovaného obrázku si evidentně pletete činnost vedoucího práce s funkcí korektora textu. Jenže ono vůbec nejde o to, kde mám být v textu použito tučné písmo. V případě odborné práce bude mít vyjádření k textu podobu komentáře či posudku. Stejně tak to není ani kolaborativní či editorská činnost.

A jen tak na okraj. Řady chyb v textu si nevšimnete, dokud jej nevidíte před sebou vytištěný. Lidská mysl má tendenci ve věcech stokrát viděných (například na monitoru) chyby prostě ignorovat. Pomůže buď větší časový odstup (na což nebývá čas) nebo využití jiného média, v tomto případě potištěného papíru.

Ruční poznámky na papíře jsou k nezaplacení. A to říkám s plným vědomím člověka, který dává digitální podobě v mnoha případech přednost.

A čistě jen pro vás, raději než plácání někoho, kdo se tvorbou textu nezabývá ani neživí, si přečtu článek od někoho, u nějž je tomu naopak.

Tady si můžete přečíst, jak se dělá jednoduše to, co podle vás nejde - https://www.sharelatex.com/blog/2013/02/16/using-latexdiff-for-marking-changes-to-tex-documents.html

Jinak celý blog stojí za přečtení - https://www.sharelatex.com/blog/

Bohužel ty se vám ty změny budou plést pokud je text barevný, editoři musí změny dělat v (La)TeXovém zdrojáku, v diffu nevidíte autory a nemůžete je filtrovat, změny budete velmi obtížně slučovat (ve Wordu řeknete "tuhle změnu ano, tamtu ne") atd. Ve srovnání s možnostmi Wordu je to slabé a krajně nepohodlné.

Změny a komentáře lze upravit tak, aby se s textem nepletly (třeba i proužkem na okraji textu).
Změny ve zdrojáku IMHO jednodušší, než se v tom (v čemkoli) hrabat zoufale nemožným editorem, který funguje ve Wordu.
Autory mohu filtrovat dle libosti a jednodušeji než v tom Wordu.
Úpravy typu "tuhle změnu ano, tuhle ne" lze snadno nadefinovat také.

Ten proužek na okraji textu máte ve Wordu by default, a nemusíte se s tím patlat. A jestli vám přijde jednodušší koukat na PDF a to korelovat se zdrojákem, než pracovat přímo v dokumentu, tak vám asi není pomoci.
V tom co kolega linkoval filtrování autorů nebylo.
Jak konkrétně budete ty změny slučovat? Opět ve zdrojáku, a nejspíš ručně. Samozřejmě se můžete škrábat levou rukou na pravém uchu, a říkat si jak je tu super. Lidem co mají pravou ruku to ale těžko vysvětlíte :)

Spíš prohlédnu to pdf a upravím zdroják. Filtrovat autory mohu, pokud každému přidělím jiné jméno (třeba odvozené z jeho skutečného).
Slučování: Buď beru navrženou změnu jaká je, pak je to oprava ve zdrojáku na změnu několika písmen, nebo dávám dohromady "to nejlepší" z více návrhů, a pak to musím udělat ručně (ale to bych ve Wordu musel taky).

Ano, škrábání levou rukou na pravém uchu. Jak celá práce v TeXu.

Mě takto připadá práce ve Wordu (a dalších podobně koncipovaných nástrojích): Vybrat kus textu myší, potom se myší někam proklikávat a volit styl, postupně zavírat submenu a menu ... Děkuji, to je jednodušší psát do holého textu značky.

To je tím že s Wordem neumíte dělat. A naučit se pohybovat v textu a označovat ho z klávesnice je snad základ - je to stejné ve všech GUI aplikacích. Navíc ani při použití myši ve většině případů nemusíte proklikávat žádná submenu ani nic zavírat.

Stačilo mi, že jsem kdysi musel vyznačovat myší slova do rejstříku. Proti TeXu práce dost idiotská. (V (La)TeXu se nemusí nic mechanicky procházet, stačí použití funkce "vyhledej a nahraď".)

Takže neumíte označit text z klávesnice (šipky s CTRL pro pohyb, se shiftem pro značení), neumíte z klávesnice přidat položku do rejstříku (tj. pohyb v menu z klávesnice společný všem Windows aplikacím) a hlavně neumíte použít AutoMark (určitě byl už ve Wordu 97, u starších nevím), i když je to naprosto triviální. To pak máte opravdu těžké.

To mi chcete říct, že MS si dává platit za něco, v čem mám možnost provést výběr buď jen přejetím myší nebo šipkami se současně stlačeným Shiftem? To se fakt prodává? Hustý... Takže pokud budu chtít rychle označit tři věty či odstavce pře kurzorem či provést jinou podobnou akci, musím se s tím takhle pracně a primitivně crcat? Tomu fakt říkám pokrok ;-)

Odstavec přece označíte stiskem CTRL+Shift+Up/Down, řádek Shift+Up/Down. Vy fakt neumíte ani vybírat text v GUI aplikacích? Naučit se šipky, CTRL a Shift by snad mohli i uživatelé unixových systémů, zvlášť když to v unixových GUI funguje úplně stejně. Je to jednoduché a konzistentní.

Ty vaše zkratky znám, nicméně rozhodně nefungují vždy a všude a především nedělají přesně to, co se od nich očekává. Pokud se například nacházíte uprostřed odstavce, žádné CTRL+Shift+Up/Down vám opravdu neoznačí celý odstavec. Totéž další zkratka. A jen tak mimochodem, označení "řádku" ve WYSIWYG editoru je principiální nesmyl. Je to dost nekonzistentní chování, protože řádek končí tam, kde je použit Enter.

Navíc jsem psal, označit například tři věty. Nebo co když je potřeba je mezi sebou přehodit? S vaším kopírováním a pastováním spousta zbytečné práce, navíc s velkým rizikem, že člověk někde něco splete.

CTRL+Shift+Up/Down striktně vzato rozšíří/zúží výběr na hranici předchozího/nás­ledujícího odstavce. Takže v popsané situaci to asi bude chtít nejprve CTRL+Up/Down, že? Koncept pohybu i výběru po znacích, slovech, řádkách, odstavcích i stránkách je ve Wordu jednoduchý a konzistentní.
"řádek končí tam, kde je použit Enter" - ne, tam končí odstavec.

Tři věty značím kombinací výše uvedeného, další práci s výběrem umožňuje klávesa F8, případně CTRL+click pro výběr věty. Jistě se dá vymyslet spousta způsobů výběru textu, které jsou v té či oné situaci praktičtější - nakonec vám nic nebrání si pověsit makro na nějakou klávesu. Jenže zásady návrhu UI jsou jasné: snadno by měly jít dělat ty věci, které uživatel dělá často.

Obávám se, že se místo toho raději naučím pár příkazů z plainu.

Vzhledem k tomu, že je to v každé GUI aplikaci trochu jinak a verzi od verze se to i mění, tak tyhle věci nepoužívám. Pohyb a vyhledávání i značení textu v konzolových editorech jsou stabilní desítky let, takže není nutno bádat nad tím "jakou geniální inovaci zase provedli".

Naopak tohle je ve všech GUI aplikacích konzistentní minimálně od dob Windows 3.0. Je tristní, že jste se od té doby nenaučil ani vybírat text.

I na Windows se dají najít programy, kde to nefunguje. Namátkou třeba gvim.

Ano, někteří autoři programů zvolili jiné ovládání. Jejich programy jsou typicky naprosto okrajovou záležitostí, tak jako gvim.

Je dost rozdíl, když mi program pod rukama něco svévolně upravuje (a v podstatě nelze ani v nápovědě najít, jak to odstranit, případně to odstranit nejde), a když uživatel, pokud něco chce změnit, si musí přečíst návod (pro uživatele Windows a MSO nepředstavitelné, protože jsou zvyklí na návody, obsahující jen bezcenné blábolení). Je mi jasné, že jako uživatel Windows můžete mít v tomto ohledu určité problémy s pochopením.

Problém je, že vámi jmenované programy dávají v zásadě horší výsledky než TeX. Což je při ceně jejich licencí dost málo (na druhé straně, TeX neponechává mnoho prostoru směrem k lepším výsledkům).

Hm. Kolik uživatelů si přečte návod k odrážkám, a kolik jich bude psát dokumenty špatně? To automatické vytváření odrážek lze vypnout na dvě kliknutí. Pokud to neumíte, váš problém.

Problém TeXu je v tom, že jeho použitelnost po uživatele odpovídá jeho ceně, a pro kancelářskou práci i DTP je naprosto nevhodný.

"Návod k odrážkám" si v (La)TeXu přečte každý uživatel. Pokud tedy bude tvořit dokument, v němž budou. Ve Wordu nejde o to vypnutí, byť to rozhodně "na dva kliky" není, ale o to, že se to nedá vypnout trvale, tj. nedá se zabránit tomu, aby se to samo spontánně nezapínalo.

Proto mám v knihovně řadu knih vytvořených v (La)TeXu a zpravidla patří k tomu po typografické stránce lepšímu z jejího obsahu.

"Návod k odrážkám" si asi přečte každý současný uživatel TeXu, protože nemá jinou možnost. Musí si zapamatovat jak je tvořit, a samozřejmě i spoustu dalších věcí. Jak byste to ale učil tu hromadu lidí, kteří pracují v kancelářích, o počítačích nechtějí nic vědět, text mezerníkem a TOC píšou ručně? Word to, v rámci možností, řeší za ně.

Opravdu se to dá vypnout trvale (nakonec mám sám některé automatické opravy vypnuté), a jste jediný člověk, od kterého jsem slyšel o podobném problému.

Naučit se "návod k odrážkám" je patrně srovnatelně obtížné, jako naučit se, že ikonka s B znamená tlusté písmo. Proč je tam B a ne T, to ví jen Blil Mates (jak ho automatické opravy ve Wordu přejmenovaly).

Protože uvedené dělají z důvodu nekvality Wordu, ne proto, že by nechtěli. Dejte jim kvalitní nástroj a dělat to nebudou.
Navíc ti z kolegů, kteří zůstali u Wordu, jsou pořád v pozici začátečníka, protože znalosti nabyté na jedné verzi se nedají použít na verzi další (naopak, to, že si pamatují, jak se to dělalo dřív, je leda mate). Já mohu použít vše, co jsem se od začátku práce s (La)TeXem naučil. A od té doby, co já emigroval k (La)TeXu, oni vytřídali tři verze a nekolik podverzí a každá se ovládá trochu jinak, má jiné bugy atd. A jsou z toho leda zmatení a pořád se na něco ptají, proč jim to nebo ono nejde.

Opravy: Má, a nejen má, zkušenost je přesně opačná.

Naučit se "návod k odrážkám" je výrazně složitější, protože si musíte pamatovat příkaz. V GUI ho prostě vidíte před sebou.

Ehm... V čem je podle vás Word tak nekvalitní, že k tomu ty lidi nutí? Není to prostě proto, že se nechtějí nic učit?

V akademické sféře to moc nepřekvapí. Znalosti Wordu nabyté na jedné verzi se samozřejmě hodí na všech ostatních verzích. Když víte že máte použít styl nebo vytvořit sekci, tak už je úplně jedno, jestli musíte kliknout na obrazovce na jedno místo nebo o pár cm vedle.

V GUI vidím jen jakési grafické skřeky, jejichž význam se musím nabiflovat. Názvy prvků stylů (třeba těch odrážek) jsou významové. Příkazy \bod, \podbod a \podpodbod se rozhodně zapamatují lépe než nějaká ikonka, v každé verzi Wordu jiná.

Ehm... že by tím, že se tam nedá nic vkládat ručně, ale jen hrabáním myší do nějakých menu?

Znalosti Wordu ... proto se musejí po nákupu nové (sub)verze MSO všichni, co s tím dělají, v praxi přeškolovat. V akademické i komerční sféře.

Lidé mají vizuální paměť, a když něco vidí před sebou ve výběru, jsou schopní to najít daleko lépe než když si to musí komplet pamatovat. Vy když si něco nepamatujete (nebo nepamatujete kompletně), tak to prostě nemůžete použít. V to má TeX 300 příkazů, a Plain TeX dalších 600. Ve Wordu prostě zvolíte správnou kartu na ribbonu (jsou logicky pojmenované), tam sekci, a v ní věc najdete.
Nevymýšlejte si, ty ikony pro odrážky jsou ve všech verzích Wordu stejné.

Nevymýšlejte si. Word se dá prakticky kompletně ovládat z klávesnice, stejně jako ostatní aplikace ve Windows.

Samozřejmě novou verzi Wordu by si mohl každý nastudovat sám, ale lidé by se na to vykašlali, jak u to tak bývá. Navíc tahle školení bývají často zástěrkou pro výuku toho co uživatelé neuměli ani ve staré verzi Wordu. BTW v komerční sféře jsem školení na novou verzi Wordu ještě neviděl. Není holt každý akademikem :)

1. Jak kdo.
2. Reálně si musíte pamatovat těch příkazů pro psaní jakéhokoli dokumentu podstatně méně, těch 300 je pro programátory maker. Odhaduji, že reálně potřebných bude výrazně méně než je položek v nabídce Wordu. Možná i méně než položek na ribbonu.
3. To, že jsou položky menu v každé verzi někde jinde (a někdy se i odlišně jmenují), je pro Word vcelku charakteristické.
4. Snadno se dostanete někam, kde to z klávesnice nepůjde
5. "Studování nové verze" je činnost vysoce neproduktivní. U TeXu zbytečná.

1. SW se obyčejně píše tak, aby byl dobrý pro širokou základnu uživatelů. O čem asi vypovídá (ne)rozšíření TeXu, přes jeho nulovou cenu?
2. Pokud vystačíte jen s tím co vám nabízí šablona, a rezignujete na jakékoliv změny, tak asi ano. Jenže v takovém případě ve Wordu vystačíte se psaním písmen a výběrem stylů.
3. Položky menu nejsou v každé verzi jinde, a změny nejsou chaotické. Samozřejmě v průběhu let dochází ke změnám, to je snad logické.
4. Jak konkrétně se dostanete k něčemu co nelze udělat z klávesnice? Napadá mě snad leda kreslení perem do dokumentu, přemisťování grafických objektů myši (což lze udělat jinak z klávesnice) a pár dalších věcí. Navíc většina uživatelů používá klávesnici na to co potřebují často, a myš na to co používají tak zřídka, že jim nestojí za to si zkratkovou klávesu pamatovat.
5. U vás zjevně neproduktivní, ježto nevede k výsledku.

1. Že by agresívní marketingová politika MS, blokující zavádění svobodného SW do škol a státní správy?
2. Souhlas. Pro mechanickou práci typu "ouřada s pěti razítky, každé pro tři různé typy dokumentů" opravdu stačí nadefinovat nanejvýš těch 15 stylů, přičemž budou každý obsahovat do deseti příkazů. Protože to samé se i v jiném stylu jmenuje stejně, reálně mu bude stačit znát nějakých dvacet příkazů. Některé z nich budou ve dvojicích begin - end.
3. Jsou a stěhují se. Zažil jsem, nepřesvědčíte mě. Existují i kritiky na nové verze Wordu, konstatující, že vyjma přesunů ovládacích prvků tam proti předchozí verzi změny nejsou.
4. Stačí např. nutnost vybírat myší slova, která mají být následně (voláním nějakého subsubmenu z GUI) zařazena do rejstříku. Proti TeXu totální vopruz.
5. Jsem líný učit se něco, co za rok dva bude úplně jinak. To je pro lidi, co si neváží svého času.

1. Určitě to bude díky potlačování ne-MS produktů ve školství. Asi proto se TeX používá nejčastěji na VŠ práce plné matematiky :D
2. A naučit ho kompilovat, kontrolovat, hledat chybu ve zdrojáku, slučovat změny atd. Trivialita :). A když se bude potřebovat jakkoliv odchýlit od šablony, tak skončil.
4. http://www.root.cz/clanky/tvorba-diplomove-prace-v-lyxu-3/nazory/451790/
5. Třeba ten pohyb v menu z klávesnice se nezměnil minimálně od Windows 3.0, označování textu totéž. A kdybyste věděl o existenci AutoMark pro přidávání slov do rejstříku, možná byste to na ribbonu pár vteřin hledal (hint: možná to bude, celkem logicky, na kartě References), ale rozhodně by vám minulá znalost výrazně pomohla. Jinými slovy výmluvy, výmluvy a výmluvy.

Skvělá demagogie ;-) Poté co se MS produkty protlačují nejen do školství, ale celé státní správy a obecní samosprávy horem spodem, tak vy vypíchnete naprosto okrajový jev a vyvodíte z něj obecný závěr. Kolik vám za to platí?

Od šablony pro dokument typu diplomka se nemáte co odchylovat. Pokud pro jiné účely něco podobného potřebujete, možností máte hned několik. Co se týče těch hlavních - buď si můžete upravit stávající styl pro LaTeX, nebo použít ConTeXt. Druhá zmíněná možnost je natolik flexibilní, že si o něčem podobném může cokoliv od MS nechat zdát.

Žádnou demagogii v tom nevidím. TeX se nejvíc používá na univerzitách, přesto že podle kolegy cpe MS svoje produkty do školství.

Od šablony se s klidem odchylovat můžete. Diplomové práce nemají závazný formát, existují jen doporučení. A ty se rozhodně nehodí vždy. Úprava stylů v jakémkoliv derivátu TeXu je pro běžného uživatele ještě méně uchopitelná, než běžná tvorba dokumentu.

TeX se běžně na univerzitách nepoužívá, maximálně tak někde na některých technických oborech, nebo spíš někde na západ od nás. Zato MS produkty jsou masivně cpány skrze nejrůznější úřady a instituce do všech stupňů škol. Takže operovat tady pár stovkami studentů, když reálně jsou produkty MS ve školství protežovány a cílí na stovky tisíc žáků a studentů, je docela úsměvné.

Diplomka má závazný formát. Buď jste nikdy žádnou nedělal, nebo tu účelově kecáte. Odchylky jsou v místních poměrech povoleny jen výjimečně. Odchylky si dokážu představit například u disertační práce, ale to už je jiná kategorie.

To vaše tvrzení o TeXu máte podloženo jen svými dojmy, nebo existuje nějaká neznámá odborná studie? Navíc v TeXu se běžně nepíše, používají se jeho nástavby, přičemž pro ně existuje řada nástrojů, které z tvorby takového dokumentu dělají velmi jednoduchou a přehlednou činnost.

Z hlediska zaměstnavatelů je žádoucí, aby studenti uměli používat produkty, se kterými firmy pracují. Pokud sekretářka nebo asistentka bude umět vim a TeX, tak jí to - n rozdíl od MS Office - k získání zaměstnání nepomůže. Co byste ji tedy na té obchodce učil? Vim, regexpy a bash? :)

Nikdy jsem neviděl, že by diplomka nebyla obhájena z důvodu neshody fontu s doporučením fakulty, odlišného způsobu ohraničení tabulek, nebo odlišného formátování TOC :)

To moje tvrzení o TeXu je podložené empiricky. Samozřejmě design UI je disciplína jako každá jiná, a autoři MS Office v ní (na rozdíl od autorů mnoha jiných SW) excelují. A to se týká i nadstaveb TeXu.

V momentě, kdy jsou školy nuceny nějaké dokumenty podávat nebo vyplňovat v obskurních formátech doc nebo docx, tak lze hovořit o "cpaní Wordu".

Úpravy šablony jsou podstatně jednodušší v TeXu než ve Wordu, už proto, že jsou zde věci jasně a jednoznačně definované.

"Obskurní" formát DOC je veřejně dokumentovaný, a "obskurní" formát DOCX je ISO standardem.

Jasně, kdežto ve Wordu jsou věci nejasné a nejednoznačné... pro ty co jim nerozumí.

O té "veřejné dokumentovanosti" jsme se tady už bavili. Pokud jsou tam nespecifikované příkazy a procedury (typu "dělá se to jako ve Wordu verze ta a ta"), tak to prostě veřejně dostupné není. V TeXu ani v jeho nádstavbách něco takového nenajdete, tam je vše beze zbytku definované.
Celá "veřejná dokumentovanost" doc a docx není nic jiného než podvod.

Ano, to tom jsme se bavili, a říkal jsem vám, že jako obyčejně plácáte nesmysly. Specifikace popisuje formát, nikoliv detaily layout engine. A ty tagy jako autoSpaceLikeWord95 jsou přepínače, které vám umožní dosáhnout výsledku naprosto shodného se starší verzí Wordu. Něco takového v TeXu ani nemáte.

Je mi líto, ale layout se promítá do výsledné grafické podoby dokumentu. Pokud není specifikován, tak není specifikováno nic.
TeX se chová naprosto konzistentně, takže podobné přepínače u něho nejsou potřebné. TeXovský soubor z roku 1989 se na dnešní verzi TeXu přeloží do úplně stejné podoby, pokud náhodou neobsahuje nějaká makra, interferující z některou z cca 6-7 chyb, které byly od té doby nalezeny, což je velice málo pravděpodobné. Rozhodně je o několik řádů větší pravděpodobnost, že vyrobím dokument ve Wordu, interferující s některou z jeho chyb.

Specifikace typicky říká věci jako "text se zarovná do bloku", ale neříká detaily toho, jak konkrétně se to provede. To by totiž nebyla specifikace formátu, ale layout enginu.
Různé verze TeXu se chovají různě, takže podobné přepínače mají úplně stejné odůvodnění. Akorát je prostě nemáte k dispozici.

1. Faktem je, že mě minimálně jako daňového poplatníka štve, když státní správa spláchne do záchodu desítky milionů ročně za licence od MS, když prakticky nevytváří žádné dokumenty, na které by nestačila Open/Libre Office, případně ten TeX.

2. Naučit ho pracovat precizně. To se mu bude hodit i při jiné práci (pak nebudou úřední dokumenty, obsahující hrubky, případně chyby v triviálních počtech)

5. Měnily se různé klávesové zkratky. AutoMark opět nikdo nepoužívá, takže tam asi nějaký háček bude.

1. Proč státní práva nepoužívá OOo/LO? Interoperabilita (stávající dokumenty státní zprávy, dokumenty z komerčních firem, šablony), spousta bugů, mizerný výkon (třeba větší tabulky v Calcu se mohly svého času otevírat 15 minut), absence alternativy k Outlooku a Accessu, neexistuje podpora od výrobce, výrobci ostatního SW nepočítají s OOo/LO, a samozřejmě absence funkcionality. Nicméně vaše představy jsou tradičně naivní, stačí si vzpomenout na ty výroky o sdílení/zamykání souborů.
2. Zábavná představa. To je jako kdybyste měl chtěl naučit precizně hrát na klavír :)
5. Vy rád hledáte háčky, pořád samé nejde, nefunguje, neumí. Kupodivu ostatní tenhle problém nemají. Asi to není v SW. I když svým způsobem vlastně může být...

Tak to jste toho, milý zlatý, viděl hodně málo. První web, na nějž jsem narazil po zadání dotazu do Googlu - http://ff.uhk.cz/politologie/studijni/studium/zasady_pro_psani_praci.php A takovýchto interních dokumentů existují stovky. Na středních školách platí to samé.

Za formální nedostatky, tj. jakékoli větší odchýlení od předepsaného vzoru, se běžně na českých školách práce neuznávají. A to nemluvím o výslovné podmínce, odevzdávat práce i v elektronické podobě v jednom jediném formátu doc/docx.

1. 99% toho, co mi kdy přišlo od státní správy a podobných organizací byly primitivně formátované dokumenty, které šly otevřít v OOo.
2. To jedno procento byly primitivně formátované dokumenty, záměrně upravené (pomocí word specifických maker) tak, aby v OOo nešly otevřít. Ta makra tam dělala "důležité funkce", jako přesuny hodnot z buňky do buňky v tabulce případně sumarizaci např. sloupců v tabulkách. Tedy nic, co nezvládnou samotné tabulky prostřednictvím odkazů již od dob Calc602 (a patrně i starších). Po "odstřelení" maker to opět šlo bezproblémově načíst do OOo.
Nehledě k tomu, že dokumenty s makry není radno otevírat, protože mikrosoftí koncepce maker je tak idiotská, že na jejím základě mohly vzniknout makroviry.

1. Má váš vzorek vypovídací hodnotu? Pochybuji. Navíc co byste dělal s tím 1% dokumentů? Nechal úředníka psát 99 dokumentů ze sta (v praxi spíš devět s deseti) v jednom SW, a ten zbytek v druhém SW? :)
2. Makra v MS Office jsou velmi silný nástroj. Samozřejmě vám mohli poslat soubor Excelu, ale pokud z nějakého důvodu zvolili Word, tak tam tabulky prostě neumí to co v Excelu (i když se dá tabulka Excelu vložit přes OLE). Pointa je ale v tom, že pomocí maker Wordu můžete například načíst hodnoty z webové služby nebo databáze. Nakonec makroviry jsou pěknou ukázkou síly skriptování v MS Office :). Není problém například v Excelu zakládat hromadně uživatele.

Pokud by vaše přítelkyně nepracovala ve Wordu, ale třeba v tom dříve zmiňovaném Klasikovi, tak by se jí to nerozsypávalo (čímž nechci řící, že to, co prováděla, bylo OK, Word jen neumožňuje dělat jednoduché věci jednoduše).

Ve školství, které dostalo darem levné licence od Microsoftu (který si vychovává budoucí zákazníky použitím stejných metod, jaké používají dealeři heroinu) se něco takového rozhodně naučit nemohou. Tam se mohou naučit maximálně rozložení ikonek na horní liště u verze Wordu a Excelu, kterou škola má (protože se na to píšou testy). Pochopitelně, pokud by se naučili korektní práci s texty a DTP, tak by Word následně ve své profesionální kariéře odmítali (nebo alespoň významná část z nich).

Aha. Mohu se zeptat, jakým skvělým trikem Klasik zajistí, že nadpis neskončí na posledním řádku stránky, když uživatel nepoužije styly? Nebo jak zajistí, že u tabulky rozdělené na dvě stránky, s hlavičkou manuálně vložnou na druhou stránku, nedojde újmy když před tu tabulku přidáte tři odstavce? Hned si odpovím: nijak, a vy zase nevíte o čem mluvíte.

Nevím, jak to dělal, ale stránky vyrobené v Klasiku se prostě nezalamovaly na každém počítači zcela chaoticky jinak, jak je to normou u Wordu. Ty tabulky se daly poměrně snadno opravit v připojeném tabulkovém souboru (což byla koncepce naprosto geniální, v porovnání s chaosem, panujícím v MS Office a podobných programech) atd.
Naprostou většinu problémů také vyřešil pevný konec stránky před nadpis kapitoly, potom se nějaké úpravy délky kapitoly promítly jen do ní, ne do celého dokumentu.

Mohl jste si všimnout, že nebyla řeč o změně zalamování při změně počítače. To se totiž dělo naposledy ve Wordu 95, který zase na rozdíl od Klasiku uměl slušně tisknout :)
Kdybyste uměl s MS Office, uměl byste asi i vložit tabulku Excelu do Wordu.
Pevný konec stránku před nadpis kapitoly? Fuj. Když už, tak si dejte zalomení stránky do stylu nadpisu kapitoly. Navíc pokud nepíšete dokument jako prase, tak vám přestránkování nemůže dělat problém.

Faktem je, že jsem opakovaně zažil "přelámání" textu i na stejném počítači, když se to druhý den otzevřelo znova (zažil jsem i to, že místo z písmen byla druhý den z dokumentu sada prázdných obdélníčků).
Pevný konec stránky před nadpisem určité úrovně je součástí stylu. TeX umožňuje i podmíněný přechod na novou stránku, pokud nadpis na stránce vychází níž, než je nějaká uživatelem zadaná hodnota.
Přestránkování dělá problém vždy, pokud mají fungovat takové věci jako obsah, seznam obrázkú, tabulek a grafů, vnitřní odkazy (pokud tohle Word vůbec umí) apod.

Tak to jste udělal někde chybu. Například jste měl špatně nastavené vlastnosti dokumentu (psal jsem vám to před časem).
Přestránkování dělá problém, pokud je uživatel prase a píše ty obsahy, seznamy a vnitřní odkazy ručně (jak jste pokud vím doporučoval). Jestli umí Word vnitřní odkazy? Ne, na co by byly potřeba? :D Samozřejmě že umí. Používal jste ten Word vůbec někdy?

Pracoval jsem s implicitním nastavením. Pokud to toto nastavení dělá špatně, je program špatně.
Pokud jde o vnitřní odkazy, seznamy, obsahy apod.:
- V Klasiku nebyl problém to udělat ručně (stejně jako v T602, MAT apod.), program udržel stránkování tak, jak to uživatel napsal (v T602 musel člověk nastavit o fous kratší stránky, aby měl jistotu, že se to kdekoli vytiskne, třeba i na tiskárně BT100, pro elektronickou formu to bylo jedno)
- V (La)TeXu není problém toto nadefinovat prostřednictvím souboru příkazů pro přesun informací v dokumentu
- Ve Wordu prakticky neřešitelný problém, pokud se nesmířím s tím, že po každém otevření dokumentu všechny tyhle věci vygeneruji znova (dtto každý příjemce toho dokumentu v elektronické podobě, což nemusí být úplně triviální).

1. Ne, to jste asi jenom použil Word 95, nebo šablonu ve Wordu 95 napsanou, a nevíte že Word 95 prováděl layout podle tiskárny (což jsme už probírali - zjevně to nezanechalo následky).
2. Ještě jednou: dokument ve Wordu má stejné rozvržení stránky na všech instalacích. Výjimkou je 18 let starý Word 95 a situace kdy máte na cílovém stroji fonty s jinou metrikou (což ale platí pro každý SW). zkuste si to napsat na papírek, a vždycky si to přečíst, než ten nesmysl zopakujete. A pokud chcete domácí úkol, tak si to prostě vyzkoušejte.
3. Ještě jednou: žádný word processor nezaručí udržení stránkování, pokud text změníte. T602, MAT, TeX, ani žádný jiný. A principem práce ve word processoru je napsat dokument tak, aby při změně obsahu nedošlo k rozpadu layoutu. Zkuste si to v T602, MATu, TeXu a kdekoliv jinde: deset stránek hladkého textu, na první stránku přidejte odstavec, apak mi přijďte vyprávět, jak se nezměnil layout.
4. Odkazy ve Wordu není potřeba generovat odkazy znovu po každém otevření souboru. Vymýšlíte si. Navíc na jedné straně zjevně neumíte pracovat s odkazy ve Wordu, a na druhé straně tvrdíte co jde a nejde.

1. Představte si, že v TeXu se vůbec nemusím starat, jakou verzí kterého editoru byl text napsán, aby se mi to zalomilo správně.
2. Přelamují se i dokumenty vytvořené současnými verzemi Wordu.
3. Jestliže jsem u T-602 nastavil takovou délku stránky, aby to mechanicky "sežrala" jakákoli tiskárna, tak se při ukončení kapitol tvrdým koncem strany ocitl nadpis nové kapitoly na začátku stránky následující. Pokud jsem přidal někam doprostřed odstavec, změnilo se to jen od místa přidání po konec kapitoly, dál ne, u Wordu se zpravidla rozdrbe celý dokument až do konce.
4. Pokud mi přijde dokument z Wordu, který se spontánně o pět šest stran prodlouží nebo zkrátí, tak buď tyhle věci vygeneruji znovu, nebo mám obsah a rejstřík (atd.) nefunkční. Proto spousta diplomantů tiskne tyhle věci až na konec, až je diplomka vytištěná (takže je zaručeno, že to Word nepomrví) a ručně tam ta čísla doplní podle toho, co jim vylezlo z tiskárny.
Pokud dělají práci v (La)TeXu, nebo třeba ve zde diskutovaném LyXu, tak to mohou celé udělat rovnou elektronicky a tenhle opruz jim odpadne.

1. Samozřejmě se musíte starat o verzi TeXu, a samozřejmě se musíte starat i o fonty. Nebo si fakt myslíte, že první verze TeXu vám dá stejný výstup jako ta poslední?
2. Už jsem vám k tomu psal, že je to nesmysl, a říkal vám ať si to jdete vyzkoušet.
3. Znovu: pokud ve Wordu končíte kapitolu tvrdým zalomením strany, je to prasárna - má se to dělat stylem. Nicméně bez ohledu na to jak page break vložíte se tím samozřejmě změna layoutu při přidání textu omezí jen část dokumentu před page breakem.
4. Udržovat reference v dokumentu ručně je doména nedouků, kteří neumí s Wordem zacházet. Navíc obsah i rejstřík zůstávají funkční, i pokud jsou špatně čísla stránek. Navíc ten dokument TeXu stejně čtete ve formě PDF, a totéž můžete udělat i s dokumentem Wordu.

1. Nemusím se starat o verzi TeXu, protože jeho vývoj byl stabilizován. Pokud budu pracovat s prověřenými fonty, nebude problém ani zde (na Win většina fontů postrádá znaky pro písmena s diakritikou). Pravděpodobnost, že bych dnes napsal dokument, který by TeX z počátku 90. let převedl do grafické podoby jinak než současný (protože bych se "trefil" do jedné z několika málo chyb, které byly za těch 20 let nalezeny a opraveny) je nepatrná.
A o verzi textového editoru, kterým ten text píšu, se nemusím starat tím tuplem.
2. Stalo se mi to tolikrát, že to opravdu nemusím znovu a znovu zkoušet.
3. Ten styl stejně neudělá nic jiného, než že tam vloží pagebreak. Buď zcela natvrdo, nebo v závislosti na pozici na stránce (TeX to druhé umí. Word?)
4. Obsah a rejstřík, obsahující špatná čísla stran, jsou nefunkční (možná jsou "funkční" podle nějaké "normy" z dílny MS).
Ano, uživatelé si vynutili možnost převodu doc, docx na pdf, právě pro bezcennost těchto formátů a proto, že se v nich vytvořené dokumenty mění uživateli spontánně pod rukama. Faktem je, že pdf vytvořené z Wordu nebo jakékoli jiné Office si zachová "officoidní" vzhled s nekvalitními fonty, bez kerningu atd. Lepší výsledek dá (Open Office, Libre Office) uložit dokument jako TeXový zdroják a zpracovat uložené TeXem (pak tyhle editory tak trochu napodobí zde diskutovaný LyX).

1. TeX byl sice stabilizován, ale od té doby ještě vycházejí opravy. Každá taková oprava vám může způsobit změnu layoutu. O fonty se musíte starat, abyste měl na cílovém počítači ty samé fonty co na zdrojovém (samozřejmě se stejnou metrikou).
2. Vám se zjevně staly i jiné věci, které se nestaly nikomu jinému. Zkuste zase popsat způsob, jak problém reprodukovat. Při dodržení toho co jsem vám opakovaně popisoval (a cozjevně naprosto ignorujete) se vám nic takového nestane.
3. Ano, ten styl udělá přesně tohle, ale když tam ten pagebreak nebudete chtít, tak stačí změnit definici stylu.
4. V elektronickém dokumentu se při použití rejstříku zpravidla pohybujete klikem na hyperlink, nikoliv zadáním čísla stránky.
5. Převod na PDF blokovala firma Adobe. Licence formátu PDF sice říká že PDF soubory může produkovat každý kdo je píše korektně, ale když to chtěl udělat MS, společnost Adobe vyhrožovala soudem.
O kerningu jsme se už bavili, opakujete ty samé nesmysly. U fontů je to nový nesmysl, ale přesto nesmysl.

1. Vzhledem k tomu, že zmíněné chyby se týkají naprosto podružných a zřídka využívaných funkcí (jinak by se na ně přišlo dříve), tak pravděpodobnost, že na něco takového narazím a ještě to bude mít vliv na layout je velice malá.
Používám-li nějaký exotický font, mohu ho přibalit. Na rozdíl od produktů MS nemusím mít strach, že porušuji nějakou obskurní licenci a dopouštím se pirátství.

2. Stává se to nyní hlavně kolegům, co s Wordem ještě pracují. Mě už tento problém, nepálí, maximálně zprostředkovaně, když mi nějaký nešťastník nad Wordem kvílí, jak to neumí udržet layout. A ztrácí kvůli tomu zbytečně čas a nervy.

3. Souhlas.

4. Pokud dokument tisknu, tak jsou mi hyperodkazy na ... Navíc na hyperlinky je html, na to Word opravdu nepotřebuji. A klikací pdf se z TeXu také vytvořit dá, pokud by to člověk někdy potřeboval.

5. Firma Adobe měla oprávněné pochybnosti pustit k formátu pdf firmu proslulou kažením formátů. Nechtěla připustit stav, kdy by vzniklo vedle pdf MSpdf s předchozím nekompatibilní a zpracovatelné jen na sw od MS. Tu špatnou pověst si MS budoval velice dlouho a důkladně a hned tak se jí tedy nezbaví.

1. Zrovna u TeXu můžete naopak oprávněně předpokládat, že jakákoliv změna bude mít v nějakých situacích vliv na layout.
Word umí fonty přibalit přímo do dokumentu, na rozdíl od TeXu. Někdo prostě zaškrtne checkbox při ukládání, a jiný font ručně vykopíruje, ručně přibalí, ručně rozbalí, ručně nakopíruje kam patří, ručně zedituje konfigurák a ručně spustí utilitu. VELMI praktické :)
2. Tak řekněte kolegům, ať se naučí s Wordem zacházet, a hlavně ať ignorují všechny vaše ostatní rady k Wordu, protože pravidelně bývají naprosto nesmyslné.
3. Nevídáno, ale stalo se :)
4. Jednak se ten layout při otevření nerozsype (pokud dodržujte co jsem několikrát psal), takže vás to nemusí trápit. Potom můžete prostě udělat refresh těch polí, to jsou dva stisky na klávesnici. A nakonec si můžete nastavit automatické obnovení polí před tiskem.
5. Ale nesmysl. Kdyby MS implementoval PDF špatně, v Adobe by ho mohli popotahovat. Problém byl v tom, že se v Adobe obávali konkurence pro svůj Adobe Acrobat (nikoliv Reader). Takže podle nich PDF může implementovat každý podle jasných podmínek, ALE vyjma Microsoftu, protože to se jim zrovna nehodí do krámu.

1. Změny ano, prototo byl TeX stabilizován. Chyby většinou ne (proto trvalo tak dlouho, než si jich někdo všiml).
Pokud posílám hotový dokument (nejčastěji pdf), tak fonty přibalovat nemusím. Pokud posílám zdrojový text a mám nějaké atyp fonty (třeba svoje), tak je přibalím. (Až bude mít MSO nástroj na tvorbu fontů, tak se zase o kousek přiblíží k TeXu.)

2. Knížecí rada: Než se něco naučí, už přijde nová verze, kde to bude zase jinak.

4. Zažil jsem mnohokrát. Musí se tedy někde dohledat refreš nejakých polí. V TeXu se to nezmění a basta. Nemusím se prostě o to starat.

5. O tomhle bych si troufl pochybovat. Nehledě k tomu, že kdyby MS hodně chtěl, tak může k MS office jako bonus přibalit Open Office případně Libre Office, které doc nebo docx jakžtakž načtou a slušně do pdf exportují. A jsou oficiálně zdarma.

1. Kupodivu :) když posíláte PDF vygenerované z Wordu, také nemusíte přikládat fonty. Ale navíc je umí přibalit i do vlastního formátu.
Tvorba fontů je velmi složitý proces, a běžným uživatelům nepatří do ruky. Samozřejmě existuje řada nástrojů pro tvorbu fontů pro Windows, ale kvalitní výsledek vyžaduje typografa.
Fonty TeXu jsou nevhodné pro zobrazení na obrazovce, jsou v principu nevhodné pro kvalitní typografii, a tvorba fontů v Metapostu je takový opruz, že se do toho prakticky nikdo nepouští (což nakonec uznal i Knuth). Novější implementace TeXu používají systémové fonty, a ne tuhle prehistorii.
2. Pokud se někdo za pár let nenaučí, že se ikona přesunula o pár centimetrů jinam, tak ať radši nepíše dokumenty. Jistě by se totiž tyhle problémy projevily i na textu dokumentů.
4. Zapamatovat si Ctrl+A,F9 snad není tak složité. Zvlášť pro člověka který považuje za triviliatu si zapamatovat stovky příkazů TeXu, ovládání vimu apod.
5. "Vždycky jsme všechny vyzývali, aby používali formát PDF, protože je náš a je skvělý. Nakonec proto jsme ho veřejně licencovali. Když se ho ale rozhodl implementovat Microsoft ve svém Office, došlo nám, že pak nikdo nebude kupovat drahý Adobe Acrobat (nikoliv Reader). To by nám pěkně zavařilo, a pro zákazníky (kteří platí za Adobe Acrobat) i konkurenci je mnohem lepší, když je Adobe šťastná a bohatá firma. Proto budeme bojovat proti PDF v MS Office."
http://blogs.adobe.com/billmccoy/2005/10/the_other_micro.html
Nakonec to skončilo tak, že v Office 2007 export do PDF nebyl, a dal se stáhnout jako doplněk. MS export pak do PDF zařadil v Service Packu 2.

1. Nesouhlasím, na něčem ten tvůrce fontů vyrůst musí. Metafont je kvalitní program, nesrovnatelný s čímkoli, co vylezlo z Redmontu. Knuth, pokud je mi známo, se takto vyjádřil o tvorbě obrázů metafontem poté, co byl vyvinut metapost.
Metafontové fonty můžete překlopit bez problémů do ttf.
2. Spíš jde o to, že se ta ikona přesune do jiného submenu a vypadá jinak, případně má i jiný název.
4. Pokud to není nikde v helpu popsáno, tak se na to opravdu nedá přijít.
5. To by musela Adobe spíš bojovat proti exportu z Libre a Open Office, které zvládají prakticky vše co MSO a navíc jsou zdarma a na daleko víc platforem.
Obávám se, že hlavním motivem byla snaha zamezit tomu, aby MS poprznil standard pdf, jak to udělal z mnoha formáty předtím.

1. Tvůrce fontů vyrůstá na klasické typografii, papíru a tužce, a později na nějakém DTP nástroji. Vy byste ho nechal vyrůstat na rovnicích? :)
Metafontové fonty sice můžete překlopit, ale to jim nebere technickou nevhodnost popisu křivek.
2. bod 5 tady: http://www.root.cz/clanky/tvorba-diplomove-prace-v-lyxu-3/nazory/451792/
4. Je to popsané v helpu.
5. Obáváte se špatně, link jste dostal, a stejných vyjádření Adobe bylo více. OpenOffice pro Adobe není konkurence, protože ho prakticky nikdo nepoužívá.

K čemu je dokonalý font v MS Wordu, který dává typograficky zprzněné výstupy? Odpovím si - slušně - sám, na nic.

Stejně jako si matematikou musí tykat architekt, musí si s ní tykat i počítačový typograf. A žádný "détépácký" nástroj opravdu nepoužívá, používá specializovaný software pro tvorbu fontů, například takovýto - http://www.fontlab.com/font-editor/fontlab-studio/

Raději nepište o něčem, čemu nerozumíte. Ve vašem případě... asi nepište skoro o ničem. I když... vaše snaha mít za každou cenu poslední slovo a i s odstupem dní či týdnů dopisovat poznámky do diskusí, aby to pro neznalého čtenáře vypadalo, že máte nakonec pravdu a nikdo už vám neoponuje, je fakt dojemná ;-)

Word při správném použití generuje typograficky zcela přijatelné výstupy. Například diplomky se v době největšího rozmachu TeXu běžně psaly na psacím stroji, a kupodivu to nikom nevadilo :)

Vloudila se chybka, samozřejmě tam měl být GUI nástroj a ne DTP nástroj. Počítačovému typografovi je matematika prakticky ukradená. Ještě jsem neviděl typografa tvořit font psaním rovnic. Nakonec Knuth zřejmě také ne :)

Tohle je ohraná písnička. Jedni mi vytýkají, že z diskuse odejdu aniž bych odpověděl na všechny argumenty. Jiní mi vytýkají, že musím mít poslední slovo. Zjevně se nelze zavděčit každému.
Pravdu samozřejmě mám. A je dost děsivé, kolik zjevných nesmyslů tady padlo o Wordu.

Ne, pravdu rozhodně nemáte ;-)

Vzhledem k tomu, že se k tvorbě fontů používají nástroje podobné 2d CADům, tak vězte, že se matematika, zejména pak znalost geometrie, dost hodí ;-)

V době počátků TeXu u nás bylo pár 8 bitových počítačů, případně pár nejjednodušších PC, dovážených napůl načerno JZD Slušovice.
Počítačovému typografovi může být matematika ukradená ... pokud chce vytvořit typografický blábol. I malíři (a v poslední době i fotografové) studují některá odvětví matematiky, protože bez jejich znalosti se nedá udělat kvalitní kompozice (zlatý řez, některé číselné řady, některé fraktály ...).
Ten typograf ty rovnice pochopitelně "píše" i tehdy, když užívá grafický nástroj. Protože pokud ten nástroj není totální šmejd, tak ty rovnice má "zadrátované" a z GUI si přebírá jejich parametry.

To ale mluvíte o něčem úplně jiném, než o tvorbě fontů sepisováním rovnic v Metafontu. Hudba se také dá popsat matematicky, ale asi neočekáváte od skladatele, že bude sepisovat skladbu v rovnicích, v plain textu a za použití vimu. I když vy možná ano.

Budete se pravděpodobně divit, ale pokud kreslíte rukou např. Bézierovu křivku, tak ji mozek musí (byť třeba ne na vědomé úrovni) propočítat.

A mimochodem, algoritmizovaná hudba typu "tady máte motiv a napište na něj fugu" (což je čistě matematicko - logická procedura, kterou by zvládl i 8 bitový počítač) byla (nevím, jaký je současný stav) součástí talentových zkoušek na hudební fakulty.

1. Problém je, že ty nástroje (včetně té tužky) jsou jen interface k nějaké matematice (byť třeba vnímané na intuitivní úrovni).
4. Pokud je to v Helpu uložené tak, že se to tam nenajde, tak jako by nebylo.
5. Asi 20-30 procent našich studentů používá Open nebo Libre Office.

1. http://www.root.cz/clanky/tvorba-diplomove-prace-v-lyxu-3/nazory/451960/
4. Vy máte problém najít i horní index na ribbonu, takže to v helpu možná nenajdete.
5. Používá, nebo má na počítači? A jak s jakou spolehlivostí to víte - prohlížíte jim snad ty počítače? :)

5. Mají-li volbu mezi formátem MSO a OOo, pošlou to v OOo. Případně (laboratorní protokoly) to pošlou v pdf generovaném z OOo.

Tabulky s barevným pozadím buněk jsou vyřešeny - popsáno je to ve 3. vydání Rybičky. Pokud chci něco extravagantního, tak použiji ConTeX, Tady na Rootovi byl o něm seriál, dá se dohledat. Pokud by to mělo být něco hodně extravagantního, pak buď příkaz \special a příslušné příkazy pro postscript (třeba i v holém TeXu), nebo to realizovat např. v SVG.

Ty samé zkušenosti na nehumanitně orientované VŠ. Nejkrásnější zážitek byl "protokol ze cvičení v elektronické formě": Napsaný propiskou na čtverečkovaný papír, vytržený ze sešitu A4, oskenovaný a poslaný jako jpg.
Nicméně to je výsledek zavedení "výuky Wordu a Excelu" do středního školství, místo aby se tam učili základní principy korektní práce s texty a daty (což nemohou, protože to tyhle programy nezvládají).

Buňka s barevným pozadím je ve Wordu věc na dvě (slovy 2) kliknutí, a výsledek okamžitě vidíte. Listovat knížkami a patlat do dokumentu PS nebo SVG je ohledně pracnosti někde úplně jinde.

No a v LaTeXu je to na jeden příkaz, použitelný kdekoli v dokumentu. A když si vzpomenu, že na pozadí určité skupiny buněk místo růžové bude námořnická modř, tak to centrálně změním na jednom místě pro celý dokument, a nebudu muset procházet celý dokument tabulku po tabulce, případně buňku po buňce.
Pokud se týká toho PS a SVG, to je myšleno tak, že pokud bych byl postaven před úkol vyrobit něco řvavého plakátoidního, tak bych se rozmýšlel, zda to udělat přes TeX (třeba pomocí ConTeXu, který je právě na tohle vytvořen), nebo zda použít nějaký tomuto úkolu přiměřenější nástroj (o Wordu bych patrně, z mnoha důvodů, ani neuvažoval).

Kdeto ve Wordu si změníte styl tabulky, a je hotovo. Samozřejmě pokud ho na ty tabulky opravdu použijete :)
Jistě, když chcete udělat něco "řvavého plakátoidního", tak se to nejlépe dělá ve zdrojáku, kde nevidíte výsledek. Rozhodně to nedělejte ve WYSIWYG :D

Pokud bych dělal plakát v SVG, tak mohu použít Inkscape, který poskytuje neskonale víc možností než kreslení a malování v MSO. Nicméně i pak bych nejspíš v některých případech použil možnost ruční úpravy některých prvků dokumentu (je možné i přímo z Inkscape).

Hmm, proč oni jen ti grafici nepoužívají Inkscape? Že by měli nějaké lepší nástroje? Zkuste se někdy kouknout. Možná zjistíte, že fakt neupravují nic ručně ve zdrojáku svých projektů :D

A na to jste přišel kde, čtením v křišťálové kouli svého zbytnělého ega?

Používají ho. Inkscape umožňuje (protože jeho nativním formátem pro dokumenty je SVG) kromě tahání myší apod. v grafickém rozhraní otevřít a ručně upravit tu část dokumentu, která je zrovna vybraná. Dají se tím řešit např. přesná pozicování některých prvků obrazu. IMHO ideálu blízká spolupráce GUI a textu.

Nějak jsem si nevšiml.
Profesionální DTP produkty mají dialog pro pozicování. Upravovat to ve zdrojáku je blbost.

DTP produkty zpravidla dávají horší výsledek než TeX.

> Uživatelé typicky chtějí ...
A, bohužel, nikdo jim nevysvětlí, ani u Wordu, ani u dalších WYSIWYG editorů, že přesně tohle je pitomost a že to řeší styly. Což je v případě textů o (La)TeXu zpravidla obsahem úvodních kapitol.

Největším problémem Wordu a podobně koncipovaných editorů je předstírání, že jsou něco, co rozhodně nejsou: Nástroji na tvorbu textu a programy na DTP.
Připomínají "univerzální nůžky" ze Součkových "Bláznivých vynálezců", které měly asi 25 různých funkcí (vývrtka, otvírač na láhve, na konzervy, mačkač špuntů, odečítání vzdáleností na mapách, pilka, pilníček na nehty, ohýbač plechu ...), akorát stříhat se s nimi dalo mizerně a ty ostatní funkce byly ve strovnání se specializovanými nástroji také poslabší.
Koncepce TeXu spočívá v tom, že vysoce specializovaným nástrojem (navíc mám značnou možnost výběru, není mi vnucován jeden konkrétní) napíšu text a ten pak opět vysoce specializovaným jednoúčelovým nástrojem převedu do finální grafické podoby.

http://oestrem.com/thingstwice/2007/05/latex-vs-word-vs-writer/

Já za zásadní problém Wordu a podobných programů považuji to, že vyvolávají v uživatelích falešný dojem, že tvorba dokumentu je cosi triviálního, co s jejich pomocí zvládne snad každý. Přičemž ale naprostá většina z nich následně vyplýtvá většinu energie na hrátkách s formálním rozvržením dokumentu, nikoli na jeho samotném obsahu.

http://www.root.cz/clanky/tvorba-diplomove-prace-v-lyxu-3/nazory/451092/

V TeXu je neznalý (relativně) uživatel omezený na to, co mu předepisuje šablona. A jakmile chce něco víc, je to velký problém.

Připadá mi vtipné, že na jedné straně vyzdvihujete co všechno TeX umí a Word neumí, a na druhé straně o Wordu tvrdíte že připomíná vaše "univerzální nůžky". Měl byste se rozhodnout jestli toho Word umí málo nebo moc, a příliš často nestřídat postoje, protože to působí dost komicky.

V zásadě moc není, protože vše je jasně a jednoznačně popsané, existují k tomu návody atd.

Word chaoticky matlá dohromady (přinejmenším):
- tvorbu textu
- typografii
- kombinování textu s grafikou a obrázky
Nic z toho neumí pořádně a vzájemně si to překáží. Je časté, že běžný uživatel, například zmáčknutím dvou kláves současně během rychlého psaní, vloží do dokumentu prázdný obrázek nebo prázdnou tabulku, přepne font apod. (Klasik měl opět geniální centrální evidenci vložených tabulek a grafiky, kde se to dalo vyhledat a zrušit; opět něco, co Word buď nemá, nebo má "zakutané" někde hluboko v nabídce.)
V TeXu mám tyhle věci od sebe jasně oddělené, typografii může klidně dělat i někdo jiný než ten, kdo vytváří text (ve Wordu je uživatel "sám sobě typografem" a tomu odpovídá i výsledek). Mohu použít takový editor, který mě nejlépe vyhovuje (což zpravidla není to, co je natvrdo spojeno s Wordem), dokonce se mohu rozhodnout, jestli výsledek budu zpracovávat plainTeXem nebo LaTeXem nebo jinou odvozeninou (podle toho, co je obsahem dokumentu), práce s obrázky je zcela oddělená (běžně se setkávám s tím, že uživatelé vkládají do Wordu obrázky nevhodné velikosti a wordovským přerastrováním je dále pomrví, případně mají v dokumentu bitmapu 10MB a diví se, jak jim text "bují" atd.).
Pracuji-li s TeXem, mám od sebe oddělené, nůžky, vývrtku i měřítko na mapu, zatímco ve Wordu je to chaoticky smíchané do jednoho, ve všech funkcích insuficientního, rádoby univerzálního nástroje.

1. Pokud vámi uváděné vlastnosti uživatelé Wordu, ani proškolení, nenajdou (praxe je taková, že opravdu ne), tak je prostě ten program špatně a je špatná celá jeho koncepce.
Vy opravdu dokážete napsat program, třeba v R, který by vám vygeneroval wordovský soubor s tabulkami? Pokud ano, tak klobouk dolů!
Je asi méně složité se naučit pár příkazů (stovky jsou jich pro tvůrce šablon) a umět to jednou pro vždy, než se co dva tři roky přeškolovat na nové GUI a nový systém klávesových zkratek.
2. Já buňky v tabulce nespojuji (i když vím, že TeX to definuje jako soustavy boxů). Já prostě píšu řádek po řádku její obsah.
3. Obávám se, že základní úkony se zvládnou rychleji, a pak se v podstatě doživotně stagnuje. TeX vyžaduje určité minimální počáteční úsilí, ale za cca týden už toho uživatel zvládne víc, než uživatel Wordu po měsících.
T602 měla podporu myši, ale skoro nikdo ji neužíval (a psalo se v ní i v dobách, kdy myš u počítače byla něco extravagantního; moje první PC také nemělo myš). Myš můžete použít dokonce i u toho Vim.
K té minimální době učení: Pamatuji jedna skripta, A5, cca 100 stránek, pokrývala většinu státnicových otázek z chirurgie, takže se jim přezdívalo "chirurgem snadno a rychle". Na státnici dobré, ale nechat se operovat od chirurga, který by znal JENOM ta skripta, bych se asi dost bál. Jenže právě takoví tvoří základ uživatelů Wordu.

1. Kdyby to hledali, tak by to našli. Jenže nehledají.
R se dá integrovat s Wordem i Excelem. Osobně jsem používal jen SPSS, a výsledky jsem prostě přes copy&paste naházel do Wordu.
http://rcom.univie.ac.at/
2. U TeXu byl bylo nad síly většiny uživatelů Wordu nejen spojit buňky v tabulce (což zjevně neumíte ani vy), ale i udělat prostou tabulku.
3. V některých věcech jste bezbřehý optimista. Někteří lidé se například za týden naučí poměrně slušně HTML, včetně tvorby tabulek. Bohužel u většiny populace to tak není, do HTML se nikdy nepustí, a kdyby to snad zkusili, dopadlo by to katastrofálně.

1. Nehledají, protože to vzdali.
Na tohle jsou u R, pokud je mi známo, placené knihovny
2. "Spojení buněk" je typografický nesmysl. Jsou buňky nadefinované přes víc sloupců nebo řádků tabulky. V LaTeXu zvládám, v TeXu bych to musel trochu nastudovat (přiznám se, že texty se složitějšími tabulkami nedělám v TeXu, ale v LaTeXu), tohle je prostě systém pro líné uživatele, jako jsem já.
3. Tabulky v html? To jsou snad tři párové příkazy. Faktem je, že je jednodušší udělat tabulku v html, otevřít ten dokument ve Wordu a copy-paste ji přenést do wordovského dokumentu, než se s tím patlat přímo v tom Wordu.

1. Ano, vybrat tu správnou ze sedmi karet ribbonu a na ní něco nastavit je veliký problém. Ale nastudovat si pár set příkazů TeXu, a k tomu podle vašeho doporučení ještě PS a SVG, a při každé příležitosti listovat knížkou kvůli kdejaké blbosti, to je pohoda jazz. Kam na tohle chodíte?
2. Kdežto ve Wordu byste ty buňky vybral a stisknul jedno tlačíko na ribbonu. Vy byste ho možná musel hledat na všech sedmi kartách, protože by vám nedošlo, že to asi bude někde v Table Tools, a nikoliv ve View nebo Insert :)
3. Ve Wordu vložíte tabulku na tři kliknutí, a "kupodivu" je to velmi "složitě" na kartě Insert tlačítko Table. Naučit se místo toho příkazy TeXu a složitě je bušit do stroje, aniž by člověk měl představu o výsledku, je pro vás možná jednodušší. Pro většinu lidé ne. Totéž platí o HTML. A dvojnásobně to platí, pokud tu tabulku chcete nějak formátovat, aplikovat na ni styly, nebo styly upravovat/zakládat.

1. Zrovna teď si dělám tabulky jako presenční listiny do praktik. Mám tam celých šest příkazů, z nich jeden je součástí každého TeXového dokumentu a jeden je součástí každého česky psaného TeXového dokumentu. Nic, co by nezvládla i mírně vycvičená opice.
2. Ve Wordu nastanou problémy např, v okamžiku, kdy budu chtít, aby barva pozadí buňky v tabulce nějak vypíchla obsah (např. aby pro pravděpodobnost pod 0,05 bylo oranžové a pod 0,01 červené). V TeXu se na to dá udělat bez problémů makro (ale dá se to řešit i mnoha jinými, jednoduššími cestami).
3. Pokud chci tabulku nějak formátovat, aplikovat styly atd., tak je opět jednodušší, když to mám centrálně nadefinované (a mohu to také centrálně na jednom místě pro celý dokument upravovat) než když budu tupě tahat myší jednu tabulku za druhou a muset si pamatovat, co jsem kde nastavil (a v případě nutnosti jakékoli změny procházet celý dokument).

2. Pokud chcete formátování buňky podmíněné obsahem, tak si uděláte tabulku v Excelu a tu pak do Wordu vložíte. Když to uděláte chytře, můžete ji ve Wordu i upravovat. BTW makra jsou i ve Wordu. VBA má nejspíš méně klíčových slov než kolik má TeX příkazů :)
3. Seznamte se se styly tabulek.

Opravdu jsem nenašel možnost, jak promítnout obsah buňky excelovské tabulky do jejího vzhledu.
VBA je dobře použitelný - jako příklad, jak by neměl vypadat programovací jazyk.

Špatně jste hledal.
Příkladů se dá vymyslet spousta. Vim je ukázkou jak by rozhodně neměl vypadat interface textového editoru. TeX je ukázkou jak by neměl vypadat uživatelsky přístupný word processor. Gimp je ukázkou jak by rozhodně nemělo vypadat GUI, a také právem zdobí většinu GUI Hall of Shame. BTW velmi vtipné mi přijde když někdo nenávidí ribbon, ale používá slátaninu jménem Gimp.

To je možné, ale v (La)TeXu jsem to našel snadno.
Vim je editor pro ty, co interface apod. prakticky nepotřebují. Pokud vám nevyhovuje, můžete použít jakýkoli jiný editor.
TeX není wordprocesor. TeX je DTP program.
GIMP - mě jeho interface vyhovuje. Naopak, v situaci, kdy je možné si u poslední verze zvolit mezi "windowsoidním" a tradičním GUI, dává část userů, a to i nováčků, přednost tomu tradičnímu. Ono to souvisí i s tím, že v Linuxu, na rozdíl od Windows (pokud tam nepoužívám programy třetích stran) mohu mít víc pracovních ploch a mohu si to GUI logicky rozložit na ně. Je to dost návyková záležitost.
Pochopitelně, ovládací prvky GIMPu nemají s permanentně překáženjícím Ribbonem, který většina uživatelů odmítá, nic společného; když je nepotřebuji, mohu je kdykoli skrýt.

V lepším případě jste to našel v knížce o *TeXu.
Vim je příšernost. TeX není DTP SW, a je pro DP dokonce naprosto nevhodný.
http://en.wikipedia.org/wiki/Desktop_publishing#With_other_electronic_layout_software
Vám vyhovuje lecos, co ostatní lidé vidí jako příšernost. A naopak vidíte jako příšerné to, co většina ostatních lidí vidí jako daleko lepší alternativu. Gimp má příšerný interface v jakékoliv verzi, navíc je jako profesionální nástroj nepoužitelný i z důvodu absence důležitých funkčních vlastností. Ribbon si můžete schovat jedním kliknutím myši, což jsme vám tuším už psal.

Dobrá knížka je v řadě případů lepší než i kvalitní manuál a zcela jistě vždy lepší než nekvalitní manuál nebo help.
Do Wikipedie si může každý napsat, co chce. Důležitá je realita, tj. že (La)TeXem se bežně sází knihy i časopisy a některá nakladatelství (redakce časopisů) v něm komunikují s autory. Věřím, že se to pronajímatelům DTP programů v ceně ve statisících za licenci a rok nelíbí.
GIMP stačí na vše, co potřebuji. Na co nestačí, nebo co se mi dělá lépe jinak, mám metapost nebo ImageMagick, případně SVG / Inkscape.

TeXem se občas sázejí knihy. Časopisy asi těžko, protože jsou primárně o grafice a sazbě do rámů. Otevřete někdy Playboy, a řekněte mi, jestli byste tohle chtěl sázet v TeXu :)
Vy nejste grafik, a zjevně máte rád "třetí cesty". Faktem zůstává, že o Gimp si grafici ani neopřou kolo.

Nevím, co čtete, ale evidentně pouze reklamní letáky od MS, časopisy životního stylu a po večerech Playboy. Dojemné. A je fakt, že podobné věci lépe splácáte v InDesignu. A jako správný český "détépácký profík" vykradete layout některé zavedené zahraniční tiskoviny, případně vymyslíte nějaký supakůlový vlastní.

Pořád se tu bavíme o tvorbě a sazbě odborných a technicky zaměřených dokumentů. Už jen s přihlédnutím k tomu, kolik programů generuje na svém výstupu latexový kód, nikoli wordovské dokumenty, je preference prvního celkem zřejmá.

Nejste profesionální typograf ani grafik, takže tu zanechte řečí o tom, co kdo bude či nebude používat. Profesionální grafik použije nástroj, který pro něj v daný okamžik bude nejvhodnější. Najde se dost takových, kteří klidně použijí Gimp. Pro důkazy stačí chvilku googlit.

O technicky odborných a technicky zaměřených dokumentech se bavíte vy. Kolega naopak doporučoval TeX (a nikoliv LaTeX) ke kancelářské práci, a tvrdil e je to DTP produkt. Já to jen uvádím na pravou míru.

Nikdy jsme neviděl grafické studio, které by místo Photoshopu používalo Gimp. Ono to má své důvody. Gimp má příšerný interface, neumí efektové vrstvy, kumulují se u něj zaokrouhlovací chyby, nemá workflow s 16 bity na kanál, neumí CMYK, kreslení štětci je neuvěřitelně pomalé a neplynulé, nemá obdobu content-aware nástrojů atd.

Ještě bych doplnil. Gimp používají primárně uživatelé Linuxu, protože nic lepšího nemají. A padají z nich typicky takovéhle perly:
http://www.root.cz/clanky/oprava-cervenych-oci-v-gimpu/
http://www.root.cz/clanky/snizeni-hloubky-ostrosti-v-gimpu/

Když to zvládne strukturovaný dokument typu odborný časopis, tak to, pochopitelně, zvládne běžné kancelářské dokumenty tím tuplem.

Onehdy jsme dělali autoevaluaci oboru. Předepsané formuláře ve Wordu byly směs typografických příšerností (včetně standardního lámání tabulek vnitřkem buněk, na víc stranách po sobě). Protože se to odevzdávalo v tištěné podobě a elektronicky to mohlo být pdf, tak jsem na to (asi dvě tři hodiny práce [tedy cca 1% času tomu celkem věnovaného - více lidmi]) nadefinoval styl v LaTeXu. Udělalo se to v něm a vypadalo to pro příslušné činovníky (co viděli příšernosti vylezlé z Wordu od jiných pracovišť) šokézně lépe.

Požadavky na odborné časopisy jsou dost odlišné od požadavků na kancelářský SW. Navíc přece nechcete, aby zaměstnanci v depresi z TeXu spáchali sebevraždu :)

Hm, takže jste strávil 2-3 hodiny prací, kterou slušný uživatel Wordu zvládne za pár minut. To se máte fakt čím chlubit. Akademická sféra má holt svá specifika.

Požadavky ... Ano, ty časopisy mají zpravidla podstatně složitější strukturu než běžná kancelářská makulatura.

Taky ten výsledek v tom Wordu podle toho (těch pár minut "práce") vypadal: Tabulky rozsekané vnitřkem buněk, nadpisy na posledním řádku atd. Prostě typický wordovský dokument. Dávat esteticky vzdělaným etylikům na "blinkačkách" místo injekcí emetinu. (Pokud nevíte, co jsou blinkačky, doporučuji film "Dobří holubi se vracejí".)
Faktem je, že většinu toho času jsem trávil přemýšlením (to je činnost, kterou MS u svých zákazníků vidí dost nerad), co jak udělat, případně "jak by to mělo vypadat, kdyby to bylo typograficky správně, a ne vylezlé z Wordu". Jakmile jsem měl funkční a vizuální představu o jednotlivých stylových šablonách, tak samotné napsání sady maker šlo dost rychle.

Tak proč TeX používá jen minimum časopisů? Je zdarma, skvělý, ale je silně v menšině. Skoro všichni radši zaplatí za DTP software.

Místo patlání sady maker za pomoci stovek příkazů jste měl ve stylu tabulky označit že se buňky nedělí, případně tabulky ostylovat, na nadpisy použít styly (ty beze-stylové prasárny můžete vyhledat podle formátování), a bylo by hotovo. Zkušený uživatel Wordu by oproti vám ušetřil tak 90-95% času.

"Zkušený uživatel Wordu" tu prasárnu vyrobil; pochybuji, že by to Word zvládl lépe. Zatím jsem neviděl wordovský dokument, ve kterém by se právě takové prohřešky proti korektní typografii běžně nevyskytovaly.

Máte špatně uvozovky, má to být "zkušený" uživatel Wordu. Pokud někdo doprasí dokument v TeXu tak že místo odrážek bude minus na začátku řádku, a vyrobí manuálně tabulku obsahu, asi to také nebude problém TeXu.

Vy máte špatně uvozovky. Správně se píší takhle: „zkušený uživatel“ Wordu ;-)

Řada vědeckých časopisů se sází TeXem. Pomocí zdrojových kódů TeXu komunikují i redakce s autory. TeXem se sázel i časopis Československý šach, než po revoluci zanikl (a podobné časopisy v cizině se jím sázejí dodnes).
Je docela pravděpodobné, že Playboy by se minimálně v tom ConTeXu sázet mohl (alespoň ta čísla, co jsem někdy po roce 1989 viděl, by problematická nebyla).
Grafik nejsem, ale fotografie upravuji zcela běžně a počítačovou grafiku také dělám.
GIMPu grafici vyčítají především to, že neumí 16 bitové barvy (tj. 16 bitů pro každý kanál). Nicméně existuje spousta oblastí grafiky, kde tohle nijak nevadí.

Jisté procento vědeckých časopisů se sází v TeXu, a pak dlouho nikde nic.
Pan šéfredaktor Krčmář také běžně upravuje fotografie. Bohužel místo aby jimi trápil návštěvy, vystavuje výsledky na webu v seriálu "jak mizernou fotku doničit v Gimpu snadno a rychle".
http://www.root.cz/clanky/oprava-cervenych-oci-v-gimpu/
http://www.root.cz/clanky/snizeni-hloubky-ostrosti-v-gimpu/

Gimp toho postrádá daleko víc. Navíc ten interface odradí i většinu masochistů. Pokud tedy nepracují na Linuxu - tam není moc na výběr.
http://www.root.cz/clanky/tvorba-diplomove-prace-v-lyxu-3/nazory/451439/odpovedet/#n1

Budliky, budliky, jeden z prvních linků, které jsem otevřel - http://gimpedblog.blogspot.cz/2011/10/gimp-tutorial-how-to-make-zombie-using.html