Názory k článku Ubuntu Tweak má to, co v Ubuntu chybí
-
vezmou mezi sebe kazdyho, kdo se dostane nahoru, klidne ze stredni tridy a prezije mezi nima po 3 generace, pokud bys chtel uplne nahoru, musel by ses snima spojit ( provdat svoje dcery nebo nejak vhodne prizenit svoje syny ), nemusis mit bezpodminecne uriznutou predkozku a nemusis tvrdit ze existuje vyvoleny narod, pokud bys s nima nebyl spojenej po 3 generaci, zautoci na tebe
-
Když pominu, že je to článek, který se vejde do jedné věty: „Nainstalujte si cosi, co se jmenuje ubuntu-tweak, a chvíli si v tom klikejte.“, tak mi vadí vyložené nesmysly typu:
„Ne vždy je to ideální umístění a pokud nechceme používat symlinky, nezůstane nám nic jiného…“
Hint: apt-cache show xdg-user-dirs
-
nettezzaumana (neregistrovaný)
jj .. zcela presne receno ::
>> nainstalujte si ubuntu-tweak (apt-get install ubuntu-tweak) a chvili si v tom poklikejte <<.. jinak btw, ze tys pouzil ubuntu-tweak na ubuntu.cz masinu neb vam uz minimalne 2 dny nejede .. co kdybyste alespon na tenhle stroj dali nejaky opravdovy operacni system ? ;)
ave
-
Tomas (neregistrovaný)
Program jsem sice jeste nevyzkousel, ale az se tak stane, napisu znovu. Nicmene…
Kdybych byl BFU, co prejde z Win na Ubuntu, rozhodne bych nechtel ztahovat nejakej dalsi program, abych si mohl dat treba ikony na plochu. Spis bych uvital sdeleni typu, udelejte tohle a tamto a mate to! Protoze budu mit ze zacatku asi problem vyznat se v adresarich rootu, najit konkretni program ve zmeti adresaru, pro novacka matoucich pripon a tak podobne. A vetsinou jsou stejne radi, kdyz vedi, jak pocitac zapnout/vypnout, prostredi si menit nebudou, pouzijou Firefox a Office. A Tim to pro ne asi hasne.
Pokrocilejsi uzivatel toho asi taky moc nevyuzije, protoze ze zkusenosti si zakladni veci nastavi i bez Tweaku a bude spokojen.
Takze nam tady zbyva uz jen GURU User, ktery to take potrebovat nebude, protoze zna vsechno :-D
No uvidim, co to bude za zazrak.
-
brucus (neregistrovaný)
Ako ex-windowsak a zacinajuci Linux BFU si dovolim nesuhlasit. Ubuntu Tweak je super program a zaraza ma ze nie je dostupny ihned po instalacii. Na desktope mi bezi Linux Mint, na netbooku Ubuntu NBR a ihned po instalacii OS instalujem ubuntu-tweak. Hlavne kvoly sprave balickov.
-
vallpaper (neregistrovaný)
Umí třeba přidávat zdroje třetí strany jen kliknutím na ikonku :-) .. Ubuntu-tweak je pěkný nástroj taky si ho instaluju skoro hned, třeba už jen proto že si tam mažu vždy starý jádra a nechce se mi pamatovat jak se to dělá přez příkaz.
Takováhle nástroje by měli být třeba v Ubuntu hned automaticky a lépe integrované. Když je Ubuntu „linux pro lidi“. tak by se tam takovýhle UI aplikace co zjednodusují nastavení hodili. Pro mě určitě :-)
-
Tester (neregistrovaný)
Uvedeny program pouzivam uz pomerne dlho a podla mna je to velmi uzitocny nastroj, take centrum nastavenia systemu, ktory v Ubuntu chybal a som zan velmi vdacny cinskemu „sudruhovi“, ktori ho vytvoril (skoda, ze tvorcom distribucie nic take nenapadlo).
Ja ho vyuzivam napriklad na to aby som mal vzdy nainstalovane najnovsie aplikacie, ktore moja verzia resp. Ubuntu ako take neobsahuje (napr. betaverzie resp. najaktualnejsia verzia Firefoxu, posledne verzie Opera, Google Chrome, Skype a pod.).
Ubuntu nepouzivam denno-denne (mam ho iba na domacich pocitacoch) takze kym by som vsetky tie nastavenia a sposoby instalacie aktualnych verzii programov zistil cez Google tak by mi to zabralo urcite viac casu. Ubuntu Tweak ma este omnoho viac moznosti ako som tu spomenul a ani ja som este vsetky nestacil objavit a vyskusat. -
Karel (neregistrovaný)
No, perex je krásný:
„skrytá nastavení, která ovlivníte buď změnou zdrojového kódu“Za nás se parametrům zadrátovaným ve zdrojovém kódu říkalo „hardcoded“. Teď už se jim říká „skryté nastavení“? A skutečně jde Ubuntu-tweak tak daleko, že podle mého naklikání nějakou aplikaci přeprogramuje a zkompiluje? Osobně si dokážu představit, že by se prostě upravoval nějaký .h soubor, ale spíš mně zařáží, že by měl někdo odvahu to implementovat do nějaké větší aplikace.
-
Mandriva, Debian, Ubuntu, Suse… Které další? Proč se proboha nevytvoří jednotné rozhraní pro konfiguraci a zprávu systému, na který by existovaly distribučně nezávislé klientské aplikace pro uživatele? Fakt je nutné aby každé distro muselo mít vlastní absolutně jiný, navíc nepřenosný konfigurační a tweakovací systém? Na co, proboha?
-
Tahle výtka byla směřována všeobecně, nejen na Ubuntu.
Představte si nováčka, který zkouší Linux. Jako první zvolí – dejme tomu – OpenSuSe. Naučí se jej jakž takž zkonfigurovat, ale prostě mu nevyhovuje. Mohl by zkusit třeba Ubuntu, nebo Mandrivu, jenže problém je v tom, že při konfiguraci má k dispozici úplně jiný konfigurační systém, nástroje a aplikace. takže musí znovu zkoumat jak co a kde nastavit, popřípadě co si pro dané účely musí stáhnout za balíky. Natož aby si základní konfiguraci systému zazálohoval na flashku, a potom už jen exportoval do nové distribuce při instalaci. To je docela otravné a ne zrovna rozumné.
Myslím, že by bylo mnohem lepší, kdyby se to úsilí které vývojáři věnují pro tvorbu jednoúčelových utilitek na jedno distro vložilo do univerzálního konfiguračního systému pro os. Linux…
-
„Fedora když něco vyvine, například package-kit, bývá to často přenositelné.“
Mají u mě bod, to je krok správným směrem. Nicméně ještě to podle mě není ono.
Když mluvím o univerzálním konfiguračním systému pro Linux, mám na mysli systémovou vrstvu mezi konfiguračními daty a aplikacemi (a dalšími částmi systému), která se stará o konfigurační data. S aplikacemi komunikuje pomocí jednoduchého přesně definovaného API a obstarává též i ostatní operace (zálohy, export, hlídání přístupových práv, možné závislosti, tvorba profilů, atpd…).
Jinými slovy, už by nebylo potřeba, aby se vývojáři při tvorbě aplikací starali kam a jak uložit konfigurační data, protože tuto starost by delegovali na tuto systémovou vrstvu. Což by v konečném důsledku mohlo významně zjednodušit vývoj a přenos projektů mezi jednotlivými distribucemi.
I pro uživatele by to poté bylo jednodušší. Existoval by např. sada formátů a pravidel pro ukládání dat, takže tvůrce distribuce si zvolí nějaký implicitní, a uživatel při instalaci by měl možnost, daný formát změnit. O export a import konfiguračních dat by se starala také tato vrstva. Uživatel (admin) by se pouze postaral o to, aby se importovaná data, např. ve formě nějakého balíčku, dostala do nově instalovaného systému. Atd…, výhod takového systému je určitě spousta, v Linuxu záleží jen na nás co a jak dobře bude nějaký projekt umět…
-
Jo jo ten pokus už tu byl …
http://www.solucorp.qc.ca/linuxconf/
Blbé je, že udržovat matici A aplikací x D distribucí je poměrně náročné a donutit distribuce k jednotném uložení souborů, nastavení sítě atd. se i přes LSB moc nedaří.
Další pokus (notně vysmívaný jako Linuxové registry) je gconf .
Má přesně definované API a může mít různé backendy (od adresářů, přes XML soubory, databáze, LDAP servery). Zatím je masivně nasazen v GNOME, ale slušelo by záběr rozšířit.
Mít v LDAP defaultní nastavení v hierarchii Globál, doména, subsíť/podorganizace, stroj, skupina uživatelů, uživatel, tak to gconf složí/přemaskuje dohromady a koncový objekt dostane přesně připravenou sadu konfigurací.
Nebo umí třeba „povinná“ nastavení, uživatel si je prostě nemůže změnit. To je sice proti svobodě OSS, ale ocení to správci sítě s 500+ desktopových linuxů.
Gconf je mimochodem jedna z věcí které zapříčiňují, že Enterprise desktopové distribuce mají jako default Gnome. KDE nic takového nemá (teď na mne křičte ;-) ) takže se nedá efektivně spravovat ve veliké síti.
-
No do určitého počtu strojů, je textová konfigurace velice efektivní.
Ale v počtu 500 a víc …
--- Pozor, následuje sarkasmus ---
Používáte ve vaší LAN DNS? Proč, když by se to dalo „efektivně“ spravovat v /etc/hosts ?DHCP? Ne vše budeme nastavovat v /etc/network/interfaces
Proč používat LDAP? Vždyť /etc/passwd /etc/group a /etc/shadow jsou efektivní?
--- Konec sarkasmu ---Od určitého počtu strojů je „síťové“ repository konfigurace výhodou.
Několik let dělám výhradně na Linuxu a když teď nasazujeme víc a víc Linuxů na desktop tak začínám chápat výhody správy, ala MS ActiveDirectory.
(oni si MS admini většinou neuvědomují jak silný nástroj mají …) -
Nejsem si jistý, ale ten linuxconf mi silně připomíná nástroj, který se před léty používal pro konfiguraci distribucí na bázi Red hatu.
Jinak GConf se mi taky silně líbí. Ale zatím jsem se ještě nedostal k tomu jej nějak detailněji prozkoumat. Navíc mám trochu obavy zda není provázaný na GTK, poř. Gnome. :( Nerad bych do svých projektů tahal závislosti na jiných frameworcích, nebo různých prostředích. Nicméně mám v plánu se mu mrknout na zoubek :)
-
anonim s reveznim zaznamem (neregistrovaný)
Kolega tím myslel, že jednotný a univerzální program je utopie. Je to nápad, jehož realizace je předem odsouzena k zániku.
Máme univerzální programy, které v praxi více či méně nefungují. Vidím minimálně desatero důvodů proč takový program nepsat. Rozvádět to ale nechci, neb nemám čas na takové tlachání o ničem. Ti zarputilí kritikové by se měli zamyslet sami nad sebou, a třeba místo keců napsat něco lepšího. -
Vážený človíčku, přečetl jste si co jste psal?
Jednak jsem toho názoru, že kolega tím svým příspěvkem chtěl spíše vyjádřit obavu, že by jej existence takovéhoto systému omezila – což se mi zdá jako neopodstatněné.
„Je to nápad, jehož realizace je předem odsouzena k zániku.
Máme univerzální programy, které v praxi více či méně nefungují. Vidím minimálně desatero důvodů proč takový program nepsat.“Těch deset důvodů by mě rozhodně zajímalo. Škoda, že jste je nenapsal, já vidím spousty důvodů proč by se nám taková věc vyplatila – a to hodně rychle.
„Rozvádět to ale nechci, neb nemám čas na takové tlachání o ničem.“
Hmm… tohle fakt nechápu. S takovým přístupem se divím, že nejsme v pralesa, nesedí nás tlupa na nějakém baobabu a nejsilnější samec nerozdává banány.
Já zas nemám čas učit se deset různých konfiguračních utilit pro sedm různých dister, deset různých konfiguračních formátů pro deset různých aplikací a vytvářet stejný nastavení na deseti různých distrech deseti různými způsoby.
„Ti zarputilí kritikové by se měli zamyslet sami nad sebou, a třeba místo keců napsat něco lepšího.“
Milerád – jen díky za fakt užitečnou podporu ;-)
-
anonim (neregistrovaný)
> Vážený človíčku, přečetl jste si co jste psal?
Ani trochu se mi nelíbí tvůj přezíravý tón. Pokud mě přesto takto oslovuješ, nevidím
důvod proč mi vykáš.Dobře, trochu to rozvedu.
> Když mluvím o univerzálním konfiguračním systému pro Linux, mám na mysli systémovou
> vrstvu mezi konfiguračními daty a aplikacemi (a dalšími částmi systému), která se stará
> o konfigurační data. S aplikacemi komunikuje pomocí jednoduchého přesně definovaného API
> a obstarává též i ostatní operace (zálohy, export, hlídání přístupových práv, možné
> závislosti, tvorba profilů, atpd…).To by znamenalo:
1/ masivní podpodu komunit vytvářející distribuce
2/ přechod pokud možno všech aplikací na tento systémdále:
3/ přístupová práva jsou pouze doménou OS a jakékoli ostatní způsoby mi přijdou memístné
a vytvoří potenciál pro bezpečnostní díry.
4/ export/import konfigurací mezi distribucemi vidím jako velmi problematická témata (kdo
to bude kvalitně podporovat?)> Jinými slovy, už by nebylo potřeba, aby se vývojáři při tvorbě aplikací starali kam a
> jak uložit konfigurační data, protože tuto starost by delegovali na tuto systémovou
> vrstvu. Což by v konečném důsledku mohlo významně zjednodušit vývoj a přenos projektů
> mezi jednotlivými distribucemi.Ano, tak jako to dnes výborně funguje v registrech. Spousta zbytkového balastu.
Konfigurační data myslím lze jednoduše přečíst pomocí tisíců knihoven, z kterých si
jako vývojář vybereš tu, která vývojáři sedí. Ne tu, která sedí tobě, pomocí toho
přeceňovaného univerzálního API.
Automatický přenos konfiguráků mezi distribucemi může být netriviální natolik, že
přenos stejně bude víceméně na inteligentní bytosti. Netvrdím, že zde nemůže nějaký
program pomoci, jen říkám, že to asi nebude ta mezivrstva.> Hmm… tohle fakt nechápu. S takovým přístupem se divím, že nejsme v pralesa,
> nesedí nás tlupa na nějakém baobabu a nejsilnější samec nerozdává banány.Nesedíme v pralesech, protože drtivá většina lidí něco dělá a neplácá o tom v
diskuzích.> Já zas nemám čas učit se deset různých konfiguračních utilit pro sedm různých
> dister, deset různých konfiguračních formátů pro deset různých aplikací a vytvářet
> stejný nastavení na deseti různých distrech deseti různými způsoby.Tak nepoužívej sedm dister, ale to, co ti nejvíc sedí. Máš možnost výběru.
Pokud někoho zadrátuješ jedním API, tak mu tu možnost výběru sebereš. Není to
prostě správná cesta.
Vývojáři skutečně užitečných programů které ty sám používáš nejsou tupci (většinou),
nech jim svobodu alespoň do té míry, že jim nebudeš diktovat, kam a jak ukládat
konfigy. Na druhou stranu je bij po hlavě, pokud k těm konfigům nenapíšou
kvalitní dokumentaci a udělají ti z přechodu na jiné distro (pokud fakt musíš)
peklo.> Milerád – jen díky za fakt užitečnou podporu ;-)
Kritika je v pořádku, pokud je konstruktivní. Pokud ne, pak nemá smysl. Myslím,
že diskuze na téma tohoto článku překročila svůj zenit užitečnosti, už díky
tomu, že autor toho programu tenhle článek a diskuzi nečte. Je to tady takové
plácnutí do vody, které mě stálo 30 minut života.Přestože si o tom ještě můžeme povídat takřka neomezeně dlouho, toto je asi vše
co jsem mohl k tvému skvělému mezivrstvému nápadu mít.
Až jí napíšeš a bude trochu fungovat, do diskuze se zapojím trochou konstruktivní
kritiky. -
Děkuji, za reakci.
Tón první věty neměl být rozhodně přezíravý (pokud Ti takový připadá, pak se omlouvám), proto jsem ti také dále vykal. Ale stejně jako ty i já jsem vyjádřil nelibost nad Tvojí reakcí, která všechny kteří se rozhodnou prezentovat svůj názor hází mezi žvanily. Za to že nesedíme v pralesích určitě vděčíme lidem kteří něco dělají, ale též i lidem, kteří mají nějakou myšlenku, chtějí a umějí (a mají odvahu) o ní jednat, diskutovat a předávat ji dál… Říká se tomu komunikace ;-) a ať se ti to líbí nebo ne, je v každé lidské činnosti docela důležitá.
Na tzv. „konstruktivní kritiku“ se shodí kde co se komu nelíbí. A v čem moje příspěvky na toto téma nebyli „konstruktivní kritikou“? Obsahovaly poukázání na to co se mi konkrétně nelíbí,
proč se mi to nelíbí a jaké konkrétní řešení a z jakých důvodů bych navrhoval já a jsem ochoten k další diskuzi. Tedy v žádný příspěvek typu „Je to na hov..! Jděte s tím někam“. Pokud se ti podobné příspěvky nelíbí, nebo s autorem nesouhlasíš, není ještě nutné autora seřvat do němoty. To moc konstruktivní
nebylo. Toliko ke konstruktivní kritice.Ano, ten počet dister je trochu přehnaný. Jednak z rozčílení (nemáš čas argumentovat, ale na jedovatý příspěvek si čas najdeš – já zas nemám čas dělat zbytečné věci), a jednak rozhodně ukázal na jeden z problémů, který mi vadí. Já převážně jedno distro už používám (Debian), ale musí to být tak pořád? A co ti kteří teprve to svoje „jediné“ hledají? A co třeba ti kteří jsou nuceni s více distribucemi z nějakého důvodu pracovat? A co vývojáři, kteří musí zajistit aby jejich projekty měly stejné podmínky na všech distribucích? A vůbec, proč musím používat jen jedno distro a nechtít mít usnadněnou konfiguraci, provádět ji stejným způsobem jako na těch předešlých, či dokonce možnost exportu?
A když už jsme u vývojářů. nikdo mi ještě smysluplně nevysvětlil, proč by měl ausgerechnet vývojář každého projektu určovat kde budou konfigurační soubory jeho programů. Nebo by jim mělo vadit, že si je systém uloží na nějaké předem určené místo. Myslím, že že pro vývojáře by měla být důležitá dostupnost dat v konfiguracích. Vidím to spíš jako výhodu jak pro něj, tak pro uživatele. Jednak proto, že se v při vývoji a tvorbě popisu konfigurace může soustředit na konfiguraci samotnou, jednak proto že uživateli bude stačit znát jeden jediný (jaký to rozdíl oproti dnešku) systém ukládání konfiguračních dat a jejich umístění. Mimochodem eliminovalo by to i ten nehorázný bordel (s odpuštěním) v domovských adresářích.
Další věcí je – dle mého názoru – podivný argument, když je jednotné API jste omezen. Tečka. A je to ze stolu, další prosím,… Jenomže to je pravda jen z části – zase na druhou stranu, pokud je dané rozhraní kvalitně navrženo tak, aby pokrývalo minimálně většinu běžných potřeb a dána i jistá možnost jej do určité míry doplnit (přizpůsobit – např. moduly) vidím v tom jen výše zmíněná pozitiva. Navíc myslím, že pro vývojáře by bylo IMHO o dost snažší, když by měl jedno dobře zdokumentované a navržené API, o němž by věděl, že bude podporované na všech (minimálně nejpoužívanějších) distribucích. Nemusí už znovu hledat, nebo vymýšlet již jednou vymyšlené kolo.
Krásným příkladem výše zmíněného budiž asociace souborů v Linuxu. Každý existující framework, který tuto službu nabízí si je implementuje sám. Já teď v jednom svém projektu řeším jak se k stávajícímu stavu postavit. Mám použít nějaký z existujících mime typů? A který? Nebo mám udělat nějaký konverzní modul jenž poskytne koncovému uživateli možnost používat nastavení asociací z jeho prostředí? A jak a kolik jich mám vlastně podporovat, když každé prostředí používá jiný formát pro ukládání těchto dat a jsou každý na jiném místě? Nebo snad mám použít / vytvořit jiný vlastní systém pro tato nastavení a nechat uživatele ať si to přizpůsobí jak chce? To je sice pěkné, ale po kolikáté už to bude dělat a bude mít na to vůbec ještě nervy? A proč vlastně přidávat uživateli na disk tatáž data znovu? Tohle je svoboda, nebo anarchie (ve smyslu bezvládí, chasou)?
K importu, exportu a registrům Windows. Myslím si, že pokud by byl univerzální konfig. systém navržen jako mezivrstva mezi aplikacemi a systémem, nebylo by velkým problémem pro tuto mezivrstvu vytvořit určitou sadu pravidel podle níž by tato mezivrstva data konfigurací ukládala a podle níž by s nimi také dále pracovala. Věřím, že i některé (pravděpodobně systémové, nebo nějak specifické) projekty měly speciální požadavky pro zprávu konfigurací. Pak by určitě bylo možné, aby autoři definovaly sadu takových pravidel i pro svůj projekt. Potom by nemělo být zas až tak velký problém exportovat konfiguraci z jednoho distra na druhé – všimněte si že nepíšu nic o tom, že by nebyl nutný zásah nebo jistá korekce uživatelem (tedy inteligentní bytostí). Je mi jasné, že při dnešním stavu to může být (a mnohdy je) hodně velký oříšek.
Registry systému Windows jsou děs. O tom mi nemusíte moc vykládat, nejednou jsem na toto téma měl „diskuzy“ s LO. Jenže podle mého mínění je problém v tom jak jsou navrhnuty a jaké možnosti jejich zprávy má jak systém sám tak uživatel. Myšlenka jako taková zas úplně špatná není. Chybí jakákoliv zpráva a řízení ukládaných dat, aplikace si přidávají, ubírají a mění kde co chtějí (stav na XP – od Vist by měla být prý určitá omezení, která však spíš problém přesouvají jinam, než řeší), Chybí dostatečná kontrola a komunikace s instalátorem, který maže to co má předepsáno, ne to co si tam aplikace opravdu zapsaly, regcleaner je absolutně neefektivní, atd… mimochodem, děláte si iluze o tom, že u nás na Linuxu k podobným situacím nedochází? Ale dochází, jen jinde a mám – pokud mám dostatečná práva – i větší možnosti to trochu korigovat. Nicméně je to znovu vynalézané kolo a zbytečná práce pro mě (uživatele) navíc…
Mimochodem k těm právům jsem měl na mysli řešení přístupu k datům na základě těchto práv. Já nechci aby tento systém implementoval zprávu práv jako takových, ale bude nutně docházet k určitým kolizím, a jejich řešení by právě spadalo pod „pravomoc“ tohoto subsystému s požehnáním admina (roota).
ad 1–2) na toto se mi odpovídá nejhůře. Celá věc samozřejmě počítá jak s masovou podporou v komunitě, tak i u tvůrců distribucí, bez toho by nešlo asi nic. Jenže tak je to ze vším v Linuxu. každý velký projekt většinou začne s „nadějí, že bude užitečný“. Ovšem jistota na úspěch není žádná. A dvojnásob to platí i u tak mamutích projektů jako např. HAL, D-BUS, KDE, konec konců i Linux sám jako takový. atpd. To zda bude mít, nebo nebude uspěch ukáže jednak diskuze a jednak (a to stoprocentně) až čas…
-
anonim (neregistrovaný)
Hmm, ok. :-)
Můžeme o tom všem polemizovat dokola. Já prostě potřebu vyšší míru abstrakce u konfigů necítím (na rozdíl např. u hardware – HAL, případně pro D-BUS) a mezi distry přecházím minimálně.
Windowsí registry nepovažuju za dobrý nápad obecně, z pohledu spolehlivosti, je to jedno místo kde se vše může pokazit, je snadno napadnutelné a těžko se ručně obsluhuje. Mohli to v M$ napsat líp, ale myslím, že by registry trpěly těmi stejnými problémy i tak, jen o málo méně.Jako centrální místo pro úložiště konfigů mám /etc, případně u ručně zkompilovaných programů jinde. Pro „profily“ máme přepínače samotných programů, který změní cestu ke konfigu samotnému (jiný soubor).
To, že nemají stejný formát mi nevadí, pokud jsou dobře dokumentovány. Logika je totiž většinou velmi podobná. Ano, není to ideální, ale podle mě lepší, než pak řešit problémy ještě s tou mezivrstvou.To co píšeš mi přijde zbytečně komplexní a problematické už jen v rovině, v jaké si o tom povídáme tady. Prostě už to není KIS. Navíc tím API nepokryješ všechny potřeby vývojáře a bude docházet k tomu, že něco bude ukládat v těch registrech, a něco ne. Tím současnou situaci nevylepšíš, jak si, myslím mylně, myslíš, ale přesně naopak. Bude to ještě horší. Ale asi jsem v tomhle příliš konzervativní.
Dokážu připustit, že pokud by to bylo hodně dobře navrženo, bezpečně napsáno a najednou by to používali všichni, mohlo by to být užitečné. Realita je ale jiná a počáteční podmínky jsou prostě takové, jaké jsou. Cesta k unifikovanému řešení které popisuješ je za daných podmínek IMHO nerealizovatelná.
To je podobné, jako problém se SMTP. Existuje celá řada různých, tvému podobných, návrhů, jak SMTP nahradit. Vymyslet ideu něčeho lepšího není vůbec těžké. Realizace je ale nemožná. SMTP tady prostě bude, dokud to půjde. Podobně jako IPv4. Nechci prosím další flame, tohle je uvedeno jako analogie, které, jak víme, pokulhávají *vždy*.Máme na to prostě evidentně trochu jiný názor. A to je vlastně dobře. :-)
Děkuju za reakci. -
„Máme na to prostě evidentně trochu jiný názor. A to je vlastně dobře. :-)“
Ano, vidím to také tak. A jsem Ti moc vděčný, že jsi nakonec svůj názor napsal – pomohlo mi to podívat se na problematiku i jinýma očima a to je víc než potřeba. Myslím, že diskuze nakonec svůj účel splnila.
Patří ti můj velký dík :)
-
Neetah (neregistrovaný)
Nedávno jsem začal používat Ubuntu jako svůj druhý OS a tenhle prográmek mi docela pomohl. Stále se učím jak s linuxem zacházet a ještě se dlouho učit budu. Ubuntu Tweak je poměrně user friendly aplikace, která mi ušetřila spoustu času.
To, že je tady mnoho a mnoho géniů, kteří vše řeší přes terminál je z příspěvků jasné. Prosím nechte žít nás ostatní i za pomocí podobných prográmků.
-
Fantomas (neregistrovaný)
Konecne nekdo normalni. Sam tyhle tweak programy nepouzivam a mam k nim docela odpor, ale pokud prospeji svym uzivatelum, nevidim problem v jejich doporuceni. Vzdyt kolik lidi je ochotno si napr. zapnout zakladni ikony uzivatele pomoci gconf editor, pokud to tenhle programek zvladne na dva clicky, pak jeho existence ma smysl. Ti prudici tady velice radi zduraznuji, ze umi neco vice nez ostatni a nejak pri tom zapomneli, ze to neumi od narozeni!!!
-
Anče (neregistrovaný)
gratuluji,
seznameni se s linuxem je docela dobry napad. moznost volby OS Vam vrati svobodu. (v tomto ohledu)nejsem genius, ale je mi jasne ze pouzitim ubuntu_supr_trupr_klikatka_TM pozdeji nedokazete nastavit nic mimo ubuntu_supr_trupr_OS_TM, coz jste asi prehledl.
ja pouzivam linux teprve deset let a je pravda ze vsechna klikatka a jine ulevy a berlicky se mi pozdeji seredne vymstila. Prestalo neco fungovat protoze se nekde neco zmenilo, klikatko to nedokazalo akceptovat a ja byl akorat ve stresu.
TIP: Pouzivate linux? pouzivejte linuxove nastroje (mno nemusi to byt primo „vi“ ale tak nejak :-)
-
Migelo (neregistrovaný)
Ubuntu rád nemám, Gnome mi nesedí, ale autora chválím. Je potřeba si uvědomit, že začátečník v Linuxu to nemá jednoduché za prvé proto, že netuší co k čemu je a za druhé proto, že je takovýchto článků jako šafránu. I když pořád v diskuzích slýchávám, že je jich dost a dost (což za pravdu nepovažuji). Uvědomte si, že díky takovým výstřelkům jako rady typu "apt-get install … " či shazováním klikacích postupů, Linuxu jenom škodíte = začátečníka tím odradíte. Že je konzole rychlejší? Ano, to je, ale začátečník do ní nepůjde. Raději se vrátí k původnímu systému.
Každý takový článek vítám. Jsou v něm nepřesnosi? Ano. Otázku je třeba položit jinak. Může tento článek nováčkovi pomoci? Ano, může. Pro Linux existuje nepřeberné množství programů a těžko se v nich orientuje i lidem, kteří Linux již nějakou dobu používají. Nemluvě o tom, že o existenci spousty programů ani nevědí. Takže pokud někdo vytáhne na světlo nějakou aplikaci a rozepíše se o ní, rozhodně chybu neudělá.
Nezbývá než dodat „jen tak dál“.
-
Migelo (neregistrovaný)
Budeme tykat, je to jednodušší psaní…
Problém zaběhlých linuxáků je v tom, že programy / utility / postupy znají a zapomínají na své začátky.
Podívej se na tento článek očima člověka, co včera poprvé nainstaloval nějaké distro, v tomto případě Ubuntu. Takový uživatel tento článek přivítá. Podle mne není dobré se pokoušet zatěžovat nováčky termíny jako GUI, konfigurák apod. Natož pak tím, co se ve kterém konfiguráku změní, když v klikacím nástroji přenastaví to či ono. Samotný přechod z jednoho systému na jiný je náročný. Navíc běžný uživatel nikdy do konfiguráků nepůjde a bude využívat klikací nástroje (od toho jsou) a ještě jen některé položky.
Podle mne není důvod dělat z každého článku článek odborný, s precizností a znalostmi geeka. Na takový článek začátečník zvědavý není a mezi námi ani běžný uživatel, který Ubuntu používá. Prostě a jednoduše je to článek pro nováčky a tak je ho třeba brát. Nicméně v diskuzi výše zaznělo, že není v přednastaveném repozitáři a autor se o tom nezmínil. V tom jediném bych chybu viděl.
-
krakonoš (neregistrovaný)
Zapomínáte všichni (nebo téměř všichni) na jednu velmi podstatnou věc a sice tu, že uživatelů počítačů, kteří se vyžívají v psaní různých bleptů do příkazové řádky je naprosté minimum a pokud budete chtít, aby libovolný O. S. začali užívat i ti, kteří používají počítač pouze jako pracovní nástroj, musíte takový O. S. upravit tak, aby s ním tito lidé mohli zacházet! Přesně tohle udělal kdysi Microsoft, sice blbě, ale udělal to. Dnes prodává úspěšně systém, který je děravý jak cedník, je neohrabaný, zbytečně nafouklý, plný spywaru a nehorázně předražený, ale obchodně úspěšný, protože uživatelsky přívětivý! Pokud se Linux, jako celek, bez ohledu na distro, nevydá stejnou cestou, nebude mít nikdy šanci se masově rozšířit! Ponechme stranou otázku, zda by masové rozšíření Linuxu bylo vhodné, podle mne ano, ale určitě je dost těch, kterým se současná pozice Linuxu líbí. V Canonicalu si nejspíš začínají uvědomovat, že, pokud se má Linux více rozšířit, jenom kvalita a bezpečnost nestačí a bude nutno systém upravovat tak, aby se od Windows co nejméně vzhledově a funkčně lišil. Že to tak funguje, dokazují Firefox a Thunderbird, mezi jejich verzemi pro Win a Lin není prakticky žádný rozdíl.
-
Shraddha (neregistrovaný)
Program pro skrytá nastavení v Ubuntu, který je dle mého názoru ještě o něco lepší, než Ubuntu Tweak, se jmenuje Ailurus (http://code.google.com/p/ailurus/). Používám ho a nemohu si ho vynachválit. Velmi mne překvapilo například i to, že automaticky vyhledá nejrychlejší repozitář, takže najednou mohu aktualizovat zhruba dvakrát až třikrát rychleji. Má v podstatě to samé, co Ubuntu Tweak a mnoho věcí navíc. Jediná jeho nevýhoda spočívá v tom, že není počeštěný. Velmi doporučuju :-)
-
jarda (neregistrovaný)
Je tak těžké pochopit, že je spousta lidí, kteří chtějí používat počítač se spolehlivým nezavirovatelným systémem a ani to vaše doporučení se nedá nainstalovat ? A to pracuji v počítačích dlouho… a nic, nejde to nainstalovat. Komu to vlastně pomůže ? Znalí na to kašlou a ostatní také.
?
-
michal (neregistrovaný)
nejak nechapu k cemu nekdo vytvari dalsi centrum nastaveni, kde zkopiruje polovinu normlanich veci a neudela kdyz uz tak proste jen dalsi rozsireni napojene na gnome-control-center. takto to vytvari jen a jen zmatek protoze clovek „potrebuje“ vicemene oboji naraz a spousta veci se jen duplikuje…
ale budiz at si kazdy nastavuje veci jak chce a pokud nekdo bude napr vzdalenou plochu spis hledat pod ubuntu-tweak->nastaveni session->povolit tcp pripojeni (nazev te polozky je tak moc k smichu ze ji radsi nekomentuju :D) nez pod volby->vzdalena pracovni plocha tak at si to uzije…to autor:
1) ubuntu-tweak jsem v zakladnich repozitarich nenasel, takze apt-get install ho nenainstaluje… nebylo by od veci kdyz uz tak tam napsat neco funkcniho
2) pokud ma byt clanek urcen novackum urcite by nebylo od veci zminit gnome-control-center, ktery pravda nic noveho, co by v menu volby/sprava nebylo neprinasi, ale pro novacky je prehlednejsi… -
krakonoš (neregistrovaný)
Instaloval jsem Ubuntu 9.10 z DVD, které je součástí knihy I. Bíbra a spol. Nejen Ubuntu tweak, ale i další (plně počeštěný Skype) programy se bez problémů nainstalovaly. Takže jde o to, jaký máte k dispozici zdroj SW, eventuelně co všechno máte povolené ve Zdrojích softwaru. Rozhodně nic nezkazíte, když jakékoli distro instalujete s připojením k netu.
-
Tenhle problém Ubuntu Tweak řeší vlastním správcem aplikací, který je na můj vkus i lépe graficky zpracovaný než CSPU. Nenajdete v něm sice všechny programy, ale to hlavní, co bude běžný uživatel potřebovat, ano. Bohužel jsem zde narazil na problémy s tím, že Ubuntu Tweak nepoznal, že je již nějaká z aplikací nainstalovaná, např. Transmission, které je součástí standardní instalace.
Není to nějaká blbost, že v něm nejsou všechny programy? Normální GUI na instalaci programů jako je Synaptic má všechno, co najde ve zdrojích softwaru. Pokud tam nějaké programy nejsou a přitom ve zdrojích softwaru jsou, tak je asi něco špatně. Ubuntu nepoužívám, takže mi to může být jedno.
Na screenshotech je vidět „Správce typů souborů“. Na to v GNOME nějaký přehledný nástroj chybí, je potřeba použít konfiguráky (ty jsou ale jednoduché, takže to není problém).
-
D. (neregistrovaný)
Pohybuji se ve světě UNIXu už spoustu let a udělal jsem si tenhle názor na grafické nástroje:
Tyhle nástroje jsou dobrý buď pokud člověk něco nezná (začátečník v daném klonu UNIXu, začínám s určitým programem a tak), pak základ nakonfiguruje v GUI konfigurátoru, prohlédne si změny v konfiguračních souborech, tím se program naučí a s GUI parádou končí. Nebo člověk třeba něco ani dobře umět nechce – u mne například konfigurace Xwindow, tam mi stačí, že to nějak jede, když už to zákazník chce mít bůhví proč na serveru.
Pokud chcete free systém, který má přehlednou konfiguraci, změny v něm jsou pomalé a nemá žádné distribuce, takže nemusíte pořád hledat, kde se co nastavuje v této verzi/distribuci, zkuste FreeBSD. Systém je navíc velmi stabilní, protože do něj pořád někdo nefušuje, vývoj je zde pozvolný a uvážený. Na server neznám nic lepšího, na desktopu můžete mít problémy s ovladači pro nové železo.
-
beginer (neregistrovaný)
Ubuntu 9.10 terminal:
sudo aptitude install ubuntu-tweak
Reading package lists… Done
Building dependency tree
Reading state information… Done
Reading extended state information
Initializing package states… Done
Couldn't find any package whose name or description matched „ubuntu-tweak“
Couldn't find any package whose name or description matched „ubuntu-tweak“
No packages will be installed, upgraded, or removed.
0 packages upgraded, 0 newly installed, 0 to remove and 0 not upgraded.
Need to get 0B of archives. After unpacking 0B will be used.
Reading package lists… Done
Building dependency tree
Reading state information… Done
Reading extended state information
Initializing package states… Donejaky zdroj mam pridat aby mi to fungovalo?
Dekuji -
A sakra (neregistrovaný)
lolo@lolo-desktop:~$ sudo aptitude install ubuntu-tweak
[sudo] password for lolo:
Čtu seznamy balíků… Hotovo
Vytvářím strom závislostí
Čtu stavové informace… Hotovo
Čtu rozšířené stavové informace
Inicializuji stavy balíků… Hotovo
Nemohl jsem najít balík, jehož název nebo popis se shoduje s „ubuntu-tweak“
Nemohl jsem najít balík, jehož název nebo popis se shoduje s „ubuntu-tweak“
Následující balíky budou ODSTRANĚNY:
ant{u} ant-gcj{u} ant-optional{u} ant-optional-gcj{u} antlr{u} default-jdk{u} ecj{u} ecj-gcj{u} exuberant-ctags{u} gappletviewer-4.3{u} gcj-4.3{u}
gjdoc{u} java-gcj-compat-dev{u} junit{u} junit4{u} libantlr-java{u} libantlr-java-gcj{u} libcommons-beanutils-java{u} libcommons-collections-java{u}
libcommons-collections3-java{u} libcommons-dbcp-java{u} libcommons-digester-java{u} libcommons-el-java{u} libcommons-launcher-java{u}
libcommons-logging-java{u} libcommons-modeler-java{u} libcommons-pool-java{u} libecj-java{u} libecj-java-gcj{u} libgcj9-dev{u} libgcj9-src{u}
libjaxp1.3-java{u} libjaxp1.3-java-gcj{u} libjsch-java{u} liblucene-java{u} liblucene-java-doc{u} libservlet2.3-java{u} libservlet2.4-java{u}
libswt3.2-gtk-gcj{u} libswt3.2-gtk-java{u} libswt3.2-gtk-jni{u} libtomcat5.5-java{u} libxerces2-java{u} libxerces2-java-gcj{u} libxt-dev{u}
libxul-common{u} libxul0d{u} openbsd-inetd{u} openjdk-6-jdk{u}
0 balíků aktualizováno, 0 nově instalováno, 49 k odstranění a 0 neaktualizováno.
Potřebuji stáhnout 0B archivů. Po rozbalení bude uvolněno 158MB. -
mipam007 (neregistrovaný)
Ahoj,
používám FreeBSD a pro instalaci používám příkaz portinstall, většinou s parametrem -recursive, abych nastavil závislosti a pak moh v klidu odejít.
Ale abych se dostal k jádru. Ubuntu Tweak a ten CSPU je opravdu lepší než Synaptic, v očích běžných uživatelů, kterým Ubuntu nainstaluji. Já jim ukážu Synaptic, a většina z nich zděšeně řekne, jéžiš, kdo se v tom má vyznat, to já používat nebudu, to když budu něco potřebovat, tak mi to nainstaluješ. No ale CSPU a Ubuntu Tweak je pro ně přehlednější, ikonkovitější, čtivější, opravdu. Já su za Tweak a CSPU fakt rád, už totiž nemusím každou blbost vzdáleně instalovat ale uživatelé si to dělají sami.
-
Kaacz (neregistrovaný)
Tato aplikace je pro mne jen dalsi potvrzeni chaotismu *buntu.
Kdo alespon trochu mysli SYSTEMATICKY, dojde mu, ze systemove veci ma nastavovat jedna aplikace urcena pro systemoveho admina a desktopove veci si ma nastavovat centrum spravy desktopu toho ktereho desktopu. Protoze systemove veci plati pro vsechny usery kompu, ale desktop muze mit kazdy z nich jiny. Toto je systematicky spravny pristup. I pro lamu bfu muze byt pochopitelne, ze systemove veci (treba prihlasovaci obrazovku) nastavi v systemovem nastaveni pres root heslo a desktopove veci si dela kazdy user sam. Bohuzel na rozdil od BFU to komunita *buntu jeste nepochopila. Proste chaotici kteri nemaji zajem delat neco systematicky.
Proto mam radeji oSuse, kde na systemove veci je Yast a desktopove veci prenechava desktopovemu nastavovatku, ktere napr. v KDE4 se moc nesere do systemovych veci .. A tak to ma byt .. :-D -
English (neregistrovaný)
Kedze ma wokinka, ako uzivatela, prestali bavit, myslel som, ze mi tento „klikaci program“ trochu ulahci prechod.
Ako zaciatocnikovy v linuxe mi po precitani tohto vlakna dost zatrnulo a budem asi silno rozmyslat ci zacinat s nejakymi distribucijami, alebo ci nevyuzit cas nejak „rozumnejsie“.
Ale mozno vlastna skusenost rozhodne za vsetky fundovane pripomienky. :)
Clanok mohol byt obsiahlejsi, potom by mohol byt ale dost zastrety pre tych, ktorym je urceny.
ČLÁNKY DO MAILU