Možná trochu kacířská myšlenka. Dostupnost velmi starých audiovizuálních děl či programového vybavení nemusí být tak neškodná jak vypadá.
Na první pohled držitelům práv zdánlivě neubližuje, na druhou stranu může mít určitý negativní vliv na prodej nových děl, nebo nových remasterů.
Například když budu hrát starou počítačovou hru, kterou jsem nikdy nekoupil, staženou z nějaké Abandonware stránky, tak nejspíš utratím méně peněz za nově vydané hry. Když budu hrát starou hru v emulátoru, tak je méně pravděpodobné, že si koupím nový remaster, třeba od stejné firmy/značky. Možná malá ztráta, ale přece jenom ztráta.
Ono je to dokonce komplikovanější u knih, hudby a divadla.
Na Youtube se (ne)dají najít interpretace některých známějších děl, kde partitura už chráněna není, ale nějaké velké vydavatelství to třeba vydala ve spolupráci s nějakým orchestrem.
V takovém případě je ta konkrétní interpretace samozřejmě chráněna, ale jiná interpretace je možná a zcela legální. Nicméně současné algoritmy s tím mají problém.
To samé platí pro divadlo a možná i některé překlady knih. Originál už volný, konkrétní interpretace (překlad) chráněn.