Hezky autor nadava na zlou unii a ameriku, akorat by si mel udelat sam exkurz trosku do historie. A historie autorskeho zakona saha az nekam k roku 1895... :D Zakon se postupne upravoval i v nasledujicich letech (1926, 1953, 1965) - a proste teze, nad kteryma se autor dnes pozastavuje tam byly uz driv...
Ano, o nasi spolecnosti to i z historickeho pohledu vypovida hodne - zakony si proste vytira prdel :-) Stahnout... jo to, legalni bylo a porad je - ale pozastavoval se nekdo nad tim, ze to ten zakon nekdo jiny porusil, kdyz to tam nahral? Asi ne. A co hmotny majetek, take byste se nestitili si od nekoho vzit nekde ukradenou vec a ospravedlnovali to tim, ze se legalne koupit neda? ;-) A neb kdyz nekdo vykrade narodni muzeum a exponat vam nabidne, tak ho bez skrupuli koupite s tim, ze jde o skvely kauf? ;-)
Mně se teze §30 Volné užití líbila hlavně z toho důvodu, že jednoznačně přenášela zodpovědnost za obsah na jeho poskytovatele.
Když půjdu do extrému, může se totiž stát, že Netflix bude poskytovat film, na která mu už vypršela práva. Teoreticky byste v USA mohl být jako sledující trestně odpovědný.
Na druhou stranu, Nohavica sdílení svých skladeb přímo podporuje.
No a pak také existuje (opět teoretická) kategorie volných děl. V každém státě může být doba ochrany malinko jiná a jako uživatel to diky §30 nemusíte řešit.
A nakonec.. jakmile jednou film běží v TV, už je dle našich zákonů jeho šíření prakticky nekontrolovatelné.
Omezování tohoto celkem jasného paragrafu zamotanými konstrukcemi kolem §29, Tripple testu atd už začíná být složitá právničina, které většina veřejnosti nerozumí. A takové zákony a výklady proto nemám rád.
Samozřejmě pravidlo, že sdílení je nelegální je zase příklad jednoduchého a pochopitelného výkladu.
Zákony ČR byly dostatečně vyvážené v tom, že přiznávaly nemožnost celou tu šedou zónu hlídat, nějakým způsobem (poplatky) to autorům kompenzovaly a nekriminalizovaly ty malé domácí uživatele.
Západní svět má a měl (Německo, Francie, UK, USA) narozdíl od nás mnohem tvrdší přístup, ale úspěšnost jeho aplikace se zase tak výrazně neliší.
Volne uziti je striktne omezeno osobni potrebou. A za osobni potrebu opravdu neskryjete to, ze odvysilane dilo nekam nahrajete k dalsimu sireni. Sireni dila uz neni pokryti osobnich potreb. A o tom se bavime. Ti, co dilo dale siri zakon proste porusuji. A podobne teze platili uz v roce 1926, tedy nebavime se o tom, ze b se tuta cinnost oznacovala za nelegalni v nejake pricinne souvislosti s EU/USA, jak ve clanku maluje autor :-) Ta legislativa tu je proste dlouho, jenom je tu jakasi zazita tradice na pravidla kaslat... a obhajovat to tim, ze jinde se to sehnat neda je chucpe :-) U hmotnych veci, pokud si je koupite a maji puvod z kriminality, tak o ne velmi rychle prijdete, ze?
> Ti, co dilo dale siri zakon proste porusuji.
No ano, copak jsem napsal něco jiného?
Já popisoval proč je jednoduchá právní úprava s nepřímým přiznáním šedé zóny lepší (minimálně ne horší), než absolutně striktní zákaz podle složitých pravidel.
A v roce 1926 platilo v principu to samé, ale doba ochrany byla o něco kratší, že. Vzhledem k neustálému prodlužování se tudíž moc dalších volných děl od té doby neobjevilo..
Ano, doba ochrany se prodluzuje - ale to je primarne vec autora, tedy vlastnika prav. Ono kdyby se to autorum nelibilo, tak se brani - jenze ono je tak trochu jejich zajem... vsak ono i ta klauzule o uvolneni po X letech je sama o sobe tak trosku socialismus, ze? ;-)
Lze souhlasit s tim, ze nehmotna prava jsou zbytecne komplikovana - ono by bylo jednodusi na nehmotne veci pohlizet stejne, jako na veci hmotne. Ale to by se nekterym tuplem nelibilo... :-)
Délka ochrany autorských práv není primárně věc autora, ani to není žádné přirozené právo, tuto ochranu mu uděluje stát. A ten se tak (původně) rozhodl, aby podpořil další autorskou tvorbu, která obohatí společnost jako celek.
Osobně jsem přesvědčen, že autorská ochrana trvající 70 let po smrti autora nebo 95 let pod vydání díla (viz Disney) žádné takové obohacení společnosti nepřinášejí.
Délka ochrany práv právě není věc autora. Autor samozřejmě bude preferovat dobu neomezenou.
Na druhé misce vah stojí legitimní požadavky společnosti ohledně kulturní identity, kontinuity a minimalizace nákladů na vymahatelnost práva.
Copyright navíc nebyl všude stejný. Dokonce byl v USA chráněn podobným způsobem jako patenty. Tj až po registraci a zaplacení udržovacího poplatku.
A to je třeba model, který si umím představit snáze než neomezenou ochrannou dobu. Díla, která autor už ekonomicky nevyužívá, by se stala volnými po konci platby státu za ochranu.
Platíte dobrovolně příspěvek dědicům Shakespeara nebo Mozarta? A za každé kolo odvádíte poplatek za patent dědicům původního vynálezce?
Všechno v soukromých rukou a navždy je jen sen libertariánů, kteří zapomínají, že stát financoval třeba jejich základní vzdělání a taky výzkum technologie, která tvorbu a šíření autorských děl umožňuje.
Stát jim ta díla dokonce i chrání. A proto si stát za tu ochranu určuje podmínky. Například, že po uplynutí ochranné doby bude dílo volně dostupné a součástí kultury toho státu.
Také bychom mohli například aplikovat pravidlo, že dílo financované z veřejných zdrojů je automaticky volné. V kapitalistickém USA to tak mimochodem mají (do jisté míry).
I za to kolo samozrejme nejaky poplatek odvadim :-) Rika se tomu dane. Stejne tak z dani v produktivnim veku kompenzuji naklady na sve vzdelani. Stat muzeme oznacit jako kolektivniho spravce. A je klidne mozne, ze dedic z druhe strany cerpa nejakou statni dotaci, cimz mu je kompenzovano onen poplatek... ono pri slozitosti sveta kolem nas jaksi nejde urcit, jestli ten dedic uz nic nedostava, ze? :-) A rozhodne take neplati, ze jen stat financuje vyzkum technologii a veskery pokrok vznika ve statech financovanych vyzkumacich... vyzkum zrovnatak financuje i soukromy kapital. Kdyz uz jsme u toho zapominani... :-) Jenze vyzkum je v zasade kontinualni investice - a z tech penez, co po vynalezeni neceho vyberete se nasledne financuje dalsi vyzkum. V momente, kdy prijmeme tezi, ze vse uz je vynalezeno a vyzkumu netreba se vyvoj proste zastavi. A nekteri zde se tak chovaji - vse je vynalezene, uziti dila prece nic nestoji... skoda nevznika... ale ze se nebude dostavat prostredku na vznik novych del je zas tak moc netrapi. A pritom vam pak jinde budou brecet, jak je ta kultura podfinancovana... :-) Ale platit za uziti dila se jim ekluje.
Daně už nejsou adresné. Stejně tak platíte daně, ze kterých se financuje ochrana autorských práv. No a stát se tudíž rozhodl jak stará díla má smysl chránit. Nebyli to samotní autoři, ani samotní konzumenti. Je to nějaký kompromis. A obě strany samozřejmě neustále zkouší jestli by nešlo ten kompromis malinko posunout na tu jejich stranu.
Nicméně ten kulturní aspekt opravdu nelze zanedbávat. Stát má zájem na tom, aby lidé ta hodnotná díla viděli. Proto se o nich ve škole učí, proto je knihovny půjčují. To vše za státem stanovenou kompenzaci a slib, že stát bude po nějakou dobu ten copyright chránit.
A z toho důvodu ten kompromis musí zůstat rozumný. Neomezená délka by rozumná nebyla (stát a společnost by z těch nákladů na ochranu nic neměli) a neomezené kopírování také ne (žádný důvod tvořit).
Můj hlavní argument na začátku byl ale jiný. Zákony musí zůstat přehledné. V tuto chvíli se míchá AZ s mezinárodními smlouvami, nařízeními EU a závaznými rozsudky ESD. Už dávno neplatí, že stačí odebírat sbírku zákonů (asi tak od První republiky..).
Snazit se v pravnim state legitimni cestou posunout misky vah je ferovy pristup - je-li zakon spatny, necht se zmeni. A stejne jako autori maji sve svazy existuji i svazy konzumentu na druhe strane, nic jim nebrani si klidne utvorit svaz novy a ty zajmy prosazovat durazneji politickou cestou. Sve zakonodarce si celkem pravidelne volime, nezijeme v zadne diktature. V pravnim state by ale melo platit, ze zakony se dodrzuji i kdyz se nam konkretni paragraf zrovna nelibi. Pokud si ze zakona kazdy cherry-pickne jen veci, co mu vyhovuje, tak vysledkem bude jen anarchie, ve ktere se nebude ve finale libit nikomu :-) To je zas moje teze... ta diskuze neni o tom, jestli se mi teze v AZ libi ci nikoliv.
Tezi o neprehlednosti prava rozporovat nebudu. Ono i cesta k aktualnimu zneni zakona dlouho nebyla jednoducha - a sbirka tady take neni vsespasitelna, kdyz tam vychazi podobne patche. A realne absenci srozumitelne informace o aktualnim zneni zakona ze strany statu dnes supluji soukrome subjekty.
Ale vůbec ne. Když někomu seberu jeho hmotnou věc, tak na jednom místě chybí a ocitla se na místě jiném. Škoda se dá poměrně jasně vyčíslit (pořizovací náklady nebo tržní hodnota apod.).
Pokud ale něco zkopíruji, nikde to nechybí. Sice nějací vykukové často rádi argumentují tím, že vznikla škoda rovná ceně, za kterou bych dané dílo, resp. licenci k jeho použití ve skutečnosti koupil - a nebo ti ještě vykutálenější v případě sdílení tvrdí, že škoda je rovná výše zmíněné ceně krát počtu stažení. Obojí je samozřejmě nesmysl, protože (bezplatné) zkopírování nijak neimplikuje, že bez jeho možnosti by někdo byl ochotný za dílo zaplatit, a pokud ano, tak jakou částku.
Takže jsi zase úplně vedle, jak už tu je zvykem.
Samozrejme ze neco chybi. Prijem plynouci z uverejnovani dila. Prijem, kterym se zaplati jeho vyroba. TV zije z poplatku a nebo z odvysilane reklamy. Pak se najdou chytraci, co za TV neplati, protoze prece nemaji prijimac. Ale dila, ktera TV produkuje si vesele stahuji, ze? Kdyz to zacnou delat vsichni, dila vznikat ale jaksi nebudou, nebude je z ceho zaplatit - protoze proc by platil za televizor, kdyz si muze vsecko stahnout. Ano, vznikla skoda se tady vycisluje podstatne sloziteji - ale opravdu to neznamena, ze skoda nevznika.
Ono se to těžko k něčemu přirovnává. Je to podobné, jako když zajedu do Paříže a v muzeu v Louvre vyfotím Monu Lízu. Přestože po světě kolují tisíce takovýchto kopií a zadarmo, stejně každý den se kvanta lidí chodí podívat do muzea na originál. Takže okopírováním díla se zisky nesnížily. Podobně je to s filmy. Ne každý film či seriál je dostupný (Paříž je daleko), tak někteří si film stáhnou, aby se na něj alespoň jednou podívali. V opačném případě se na něj nepodívají. Takže ve skutečnosti držitel práv o žádné peníze nepřišel.
Neříkám, že všechny skladby.
Nicméně poznámka "Volně šířitelné mp3" možná není to samé jako CC0, ale troufnu si tvrdit, že to je formálně platné a ekvivalent cca CC-BY-NC (protože autorství a komerční užití upraví podmínky dle AZ).
http://www.nohavica.cz/cz/diskografie/alba/disk_virtualky3.htm
Blabolis, jako ostane vzdy ...
Tzv autorske zakony, ktere nemaji nic spolencneho s autory, vnikly v dobach, kdy panovnici stanovovali monopol a urednici rozhodovali o tom, kdo smi a kdo ne. Dlouhe roky ten monopol byl prirozeny i technologicky, protoze si kazdy nemoh doma vytisknout knihu nebo natocit film nebo ...
To s prichodem netu zcela padlo. Naklady na vyrobu kopie cehokoli jsou nula. Lidsvo vytvorilo replikator na data (totez co ve startreku replikuje veci hmotne). Legislativa se snazi lidem znemoznit ten replikator pouzivat.
Je to presne totez jako kdybych mel ten startreckovy replikator, a vyrobil si kopii sousedova auta. Nic sem mu nevzal, jeho to nic nestalo. Naopak, on mi to auto pro ucely zkopirovani vpohode pujcil.
To ze existuje zakon, ktery porusuje 100% obcanu je pak jednoznacna indikace toho, ze takovy zakon vubec existovat nema. Prave ti obcane jsou tu totiz (papirove) nejvyssi instituci, ktera urcuje co spravne je a co ne.
To ze existuje zakon, ktery porusuje 100% obcanu je pak jednoznacna indikace toho, ze takovy zakon vubec existovat nema. Prave ti obcane jsou tu totiz (papirove) nejvyssi instituci, ktera urcuje co spravne je a co ne.
Tady jsi, řekl bych, přesně uhodil hřebík na hlavičku (byť těch 100 % je asi trochu nadsazených). A takových oblastí v legislativně by se našla spousta - například kdyby někdo začal zcela striktně a důsledně vymáhat tresty za porušování dopravních předpisů, do týdne by většina řidičů přišla o papíry.
To neni nadsazeny, ty znas nekoho kdo nikdy nikde nic nastah? Nikdy nikomu nic neposlal? Ja ne. I nemluvnata AZ porusuji treba tim, ze si broukaji verejne melodii kterou nekde slysela. Zavrit je az zcernaj! A co teprve mluvnata ... ta kopiruji autorska dila sveho okoli, protoze se snazi vyslovovat to co slysi ... rovnou utopit!
Kdyby ridici striktne dodrzovali dopravni predpisy, tak se pocet nehod zvysi o 3 rady, a nikdo nikdy nikam nedojede. Protoze najezdim trochu vic, tak prakticky denne narazim na dopravni znaceni, ktere si vzajemne odporuje, nebo odporuje zakonu nebo ...
Priklad ju, co udelas, kdyz pojedes (predpisove) po dalnici a na te dalnici bude (bez jakehokoli dalsiho znaceni) zluta cara ? Podle predpisu ma zlute znaceni prednost, tudiz prudce vybocis z jizdniho pruhu. A zcela v souladu s predpisy zpusobis hromadnou dopravni nehodu. Jeste stesti ze to ridici ignorujou.
Alternativne, co udelas, kdyz mines sekace travy, kteri si tam (zcela nepredpisove a nelegalne daji 80, protoze ze 130 na 80 omezit nelze) kdyz mines ten usek, ktery neni v souladu s predpisy ukoncen? Pojedes pristich 1000km 80?
Vyborne, prave jste tu skvele popsal to, proc v nasi republice zijeme v takovem marastu :-) Ja mam sva prava a svobody - a pravidla, ktera se mi nelibi muzu boharovne porusovat.
Navic fakt, ze zakon porusuje 100% obcanu jste si vycucal z prstu, nemate jak to dolozit. Nedolozite ani 50%. A samozrejme podle vasi pseudo-logiky je naprosto v pohode, kdyz auta parkuji na chodniku... no proc by po nem vlastne nemohla rovnou jezdit ;-) A ze takovych aut, co parkuji jak nemaji kolem sebe najdete spoustu - a ze je ten pocet konecny je dano pouze tim, ze prostor ulice neni nekonecny. At si na tech chodnikach parkuji, ze? Je to jejich svoboda... co na tom, ze kolem pak neprojede mama s kocarem.
Jo, cechacci... neskutecni sobci... :-)
Kdyz si koupim rychle auto, tak je to taky nespravedlive, ze mi na dalnici stanovi nejake rychlostni limity? ;-) Procpak se tedy sankcionuji ti, co rychlost prekroci - i kdyz zadnou realnou skodu nikomu nezpusobi? A budete v pohode s tim, kdyz na tu rychlost budou ridici kaslat pred skolou, do ktere treba chodi vase ditko? ;-) Vzdyt je to vlastne taky takova forma vzpoury proti zakonum... zvlast kdyz mam to rychly auto, zejo - proc se omezovat...
Problem je to selektivni vnimani. Pokud ale ve spolecnosti budeme dodrzovat jen ty zakony, ktere se nam libi a na ostatni se vykaslem, tak se nam to tady dost rychle rozpadne jako domecek z karet.
Zákony o rychlé jízdě jsou dobře vymahatelné a společnost je přijímá jako spravedlivé. Obvykle. Na nesmyslném omezení na 30 km/h v polích taky většina řidičů těch 30 nepojede.
Jenže jsou zákony, které celá společnost vnímá jako nespravedlivé a nesmyslné. Třeba taková dědická daň.. no a takový zákon se pak buď zruší, nebo obejde.
Ale já se hlavně ohrazoval oproti tomu "čecháčci". Protože obcházení zákonů není rozhodně nic výjimečného. Nikde. Jen se občas liší forma.
Zas tak dobre a snadno vymahatelne nejsou, protoze ten policajt na kazdem metru stat proste nemuze :-) Takze samozrejme dochazi k tomu, co popisujete - na mnoha mistech se na limity proste kasle, protoze to nikdo neohlida s tim a podlozi se to jeste tim, ze "ridic se usnesl, ze tady je limit zbytecny" (aniz by znal mistopis a tusil, proc to tam je - myslite ze 100% ridicu vi, ze u toho zdanlive nesmyslneho omezeni zrovna miji skolu a jeji zarizeni?). Ano, slo by to resit technicky - usekove mereni vsude, ale uz vidim ty reci o policejnim state, ze? :-) A s parkovanim to samozrejme funguje podobne... kazdy ma prece nezadatelne pravo svou plechovku kdekoliv si zamane a sance, ze pujde kolem proaktivni policajt a napari pokutu neni velka.
Jenze hodnoceni te nesmyslnosti je samo o sobe subjektivni, ze? :-) Jinak samozrejme rizeni k umisteni znacky se na prislusnem urade vede, vystupy se pravidelne publikuji na urednich deskach prislusnych organu a zadatel tam musi svuj pozadavek nejak obhajit pred vicero institucemi. A nejaky duvod tam byva uveden vzdycky.
Prenosnych znacek se to tyka zrovnatak. To, ze o tom procesu nevite jeste neznamena, ze neexistuje ;-) To, ze z druhe strany nekdo neco zapomene je uz jen obycejny lidsky slendrian a toho je kolem taky dost... :D
Ta analogie vám přeci vůbec nesedí... ten, kdo to dílo vystavil, za to dílo zaplatil jak koupí, tak autorským poplatkem. Ten kdo to stahuje zase platí onen autorský poplatek. Kde v tom vidíte krádež?
Z mého pohledu se o neoprávněné přisvojení si cizí věci nejedná, protože jsem za to dle zákona definovanou úplatu odvedl.
To sice trochu ano, ale výsledek je stejný. Nebo jinak: Můžu si zcela legálně nahrát třeba film vysílaný v televizi. Jakou škodu tedy někdo způsobí tím, že ten samý film nahraje někam na uloz.to a já si ho stáhnu odsud? Jediný rozdíl je v tom, že to je pro mě snadnější než ho nahrávat z živého vysílání a vystříhávat reklamy a v tom, že si budu muset počkat, než film budou vysílat. V konečném důsledku ale film budu mít tak jako tak, tudíž umístěním filmu na uloz.to k žádné škodě ve skutečnosti nedojde.
Ze je vycisleni skody netrivialni opravdu neimplikuje, ze zadna skoda nevznikne. Aneb snazite se argumentovat slozitosti vymahani nekterych prav. Ono obdobne se slozite bojuje treba s kapesnimi kradezemi - chytit zlodeje trivialni neni a objasnenost takove kriminality je mala. Znamena to snad, ze se ma rezignovat na boj s kapsari a prohlasit danou cinnost za legalni? ;-)
No, předpokládám, že pro tebe je výpočet škody do poslední koruny úplně jednoduchý. Aneb dosáhli jsme zcela přesného výpočtu zcela nepřesnou metodou.
A nenapsal jsem, že žádná škoda nevzniká, ale že jednak nelze dost dobře stanovit, jaká škoda vzniká (dost možná až na úrovni fabulací) a že to je zcela něco jiného než tebou uváděná krádež.
No, ta televize má nějaký systém výpočtu částky za reklamu a při nižším počtu sledujících o nějaké peníze přijít může.
Což ovšem teoreticky neplatí pro ČT, která v hlavním vysílacím čase reklamu vysílat nesmí.
Nicméně zase má nějakou vyjednávací pozici díky počtu sledujících. A ten počet je díky té online kopii nižší.
Takže nakonec se k nějaké "škodě" dostat můžete, ale je to hodně hodně složité vyčíslit.
Ale ono i u hmotnych veci je to urceni ceny svym zpusobem podobne sporne. Jak urcite cenu takoveho obrazu? :-) Pres naklady na material skoncite u par korun za platno, barvy a drevo na ram. Cenu automobilu zrovnatak neurcuji jen vyrobni naklady ve fabrice. Stejne jako treba do obleceni. I fajn ohoz za tisice je z materialu, co ma faktickou hodnotu par korun. Takze muzu rict, ze kdyz vam ukradnu drahy oblek nebo drahy obraz, tak skoda je bagatelni, protoze prece material nic moc nestal? :-) Presne takto vy argumentujete.
Jelikož root nepracuje dobře s hlubokými vlákny, tak netuším na koho to bylo. Můj příspěvek byl totiž ve Váš prospěch. Škoda vznikne. Jen se špatně počítá, protože to může být škoda na reputaci a podobně.
Zjistit cenu obrazu je ale jednoduché. Uděláte aukci.
Pokud by ovšem existovala technologie na dokonalou 1:1 kopii věcí, tak by samozřejmě celá společnost musela vymyslet úplně nový systém hodnot. Ten současný by byl neudržitelný.
Ta sipka vedle jmena u prispevku vas posune na komentovany diskusni prispevek :-)
Cena zjistena aukci je porad subjektivni vec. Takova bunda ma opravdu hodnotu dva miliony? ;-) Stejne tak je subjektivni to ohodnoceni skody u tech neopravnenych uziti autorskych del. Mira subjektivity je tam obdobna, aukce neni objektivni metrika. To by mohli autorske svazy na truc udelat dobrocinnou aukci milionteho prodaneho DVD a zaklade toho dovozovat skodu, kterou zpusobite tim, ze to ripnete a nekam nahrajete. A to by se asi nikomu nelibilo :D
Pokud je ta bunda jedinečná, tak ano, může mít takovou okamžitou cenu. Ale zase jen do chvíle, než vymyslíte dokonalý kopírovací stroj. Ve chvíli, kdy nelze rozlišit originál od kopie, tak to přestane platit.
Proto by aukce jednoho DVD neurčila skutečnou cenu kopie, jen toho jednoho kusu (něčím zvláštního). Ale aukce 10 000 DVD už by mohla dát představu o skutečné ceně za kopii.
Nj, kdyz je nekdo tupej ... mam doma vystavenou vestonickou venusi je to bitove shodna kopie, je stejna do posledniho atomu.
Vis co je sranda? Je to tak mesic co sem narazil na clanek, ze se nekomu povedlo vyrobit dokonalej umelej diamant. Sel s snim za sutracrema a nechal si ho ocenit. Ocenili mu to jako standarni prirodni sutr. Nedokazou poznat rozdil.
Takze je nacase prijmout zakon, a zakazat to.
Podnikatele a firmy jsou naopak okradani, protoze poplatek z medii plati take, a nemuzou si na ne ulozit zadna autorska diala ktera nevlastni.
A nejlepsi jsou zlodeji jako sveraci a spol, kteri z nasich dani dostavaji na sve vytvory stovky MKc, a pak si jeste verejne stezuji, ze ti co jim to zaplatili, si to chteji stahnout.
Pokud myslíte poplatek za nenahraná média, ten pokrývá pouze odměnu za oprávněně získané rozmnoženiny pro osobní potřebu, tedy výhradně rozmnoženiny vzniklé z legálních zdrojů.
Přesně tohle byla podstata sporu ve věci ACI Adam BV, C-435/12, který rozhodoval Soudní dvůr EU, a ten vyložil poplatky za nenahraná média a osobní užití tak, jak jsem napsal v prvním odstavci.
Hele keď ukradneš vec z múzea, tak z múzea zmizne.
Ak ukradneš niečo "virtuálne", tak kradneš kópiu, a film/kniha/song či iné dielo je stále k dispozícii na platenej službe.
My už sa pirátstvo platíme (v cene úložísk), teda vlastne ak "neukradneme" dielo, tak vlastne sme okradnutý. My si kradneme svoj vlastný bicykel, za ktorý sme už pred tým zaplatili ale predajca nám ho nedodal.
Okrem toho, ak by si to dielo aj tak nekúpil, tak či ho ukradneš alebo nie, nemá vôbec žiadny vplyv na zisk či stratu autora. Vlastne krádežou mu ešte pomôžeš, lebo jeho dielo urobíš "populárnejšie".
Hlavně bych řekl, že je nemorální ten přístup k tématu autorství od vydavatelů.
Moje teze proč si to myslím:
1. Nastavená zákoná pravidla nejsou řešena ve prospěch autora, ale vydavatele.
2. Vydavatelé hledají i mizivé příjmy pro svoje zisky
3. Vydavatelé lobují za drakonické postihy u mizivé reálné škody
P.S.: Můžete mě začít kamenovat za 3.....2.....1 au....
Tieto zakony len dorovnavaju digitany svet z realnym.
Podla vasej logiky by bola v poriadku aj priemyslena spionaz alebo porusovanie licencii. Ked niekto pride a ukradne plany novovyjanenho lietadla tak presa im nevznikla skoda, ved oni by si hoa j tak postavili a ti druhy by si ho nekupili, no naopak by sa ukazalo aky je to super koncept.
Není. Obchodní tajemství vyžaduje aby ho držitel opravdu chránil. Pokud ho tedy firma někomu sdělí, musí ho upozornit, že se jedná o tajemství a pojistit se (smluvně), že nebude vyzrazeno.
Autorská práva nejsou obchodním tajemstvím, ale občas se to překládá jako kopírovací monopol. V našem právním systému máte oprávnění to dílo vidět, ale sami ho nesmíte dál rozšiřovat. Smíte ho ovšem citovat, dávat do zpravodajství, použít vědecky atd. Tj. utajené není.
Například patentová přihláška se s obchodním tajemstvím také přímo vylučuje, protože původní smysl byl umožnit rozvoj a využití pro dobro společnosti a odměnou byl časem omezený monopol na daný vynález. Právě jako protiváha obchodnímu tajemství.
Ne, to není v pořádku, ale už se bavíme jen o analogiích a nikoli o tématu autorských práv. Analogie je zjednodušení, které přestává v určitých mezích dostatečně popisovat daný jev. To co jsem chtěl říci je, že musíte mít nastavený systém tak, abyste minimalizoval škody nikoliv vymýtil nějaké jevy.
Současný systém autorského práva jde opačně.