Vlákno názorů k článku Úložiště v cloudu: porovnání Amazon a Azure od marwyn - Tak konečně přiznání. Celý ihned totiž není nic...
-
Jak by to tedy mělo vypadat? „V jedné tajné firmě v jednom tajném městě používáme jednu nejmenovanou technologii. Raději jsem se pod článek ani nepodepsal, abyste si nemohli dohledat, kde pracuji.“
Do absurdna to dohnaly některé pořady ČT, kde vám odmítnou napsat, kde pracujete, když jim dáváte komentář nebo hodinu sedíte ve studiu jako host. V titulku pak máte jen „odborník na finance“ nebo „odborný poradce“. Děkuju pěkně.
S takovou bychom se brzy dostali do situace, kdy bychom nejmenovali žádné linuxové distribuce, protože za nimi přece taky stojí komerční firmy. Ubuntu, Fedora a openSUSE by mělo být zakázané slovo. A co Android?
Před časem si z toho udělal na Lupě legraci Patrick Zandl a zkusil takový „bezpohlavní článek“ napsat: Software české firmy exceluje ve zbrojním programu. Doporučuji ještě přečíst dodatek, aby byl obraz absurdity kompletní: Obdivuhodná odezva na vymyšlený článek. Tohle fakt chceme?
-
VK (neregistrovaný)
Nadpis sliboval srovnání Amazon vs. Azure. Mělo to tedy vypadat jako opravdové srovnání těch dvou alternativ bod po bodu, bohužel Amazon se z něj jaksi vytratil, stačí si přečíst nadpisy kapitol:
- Proč Cloud? Proč Azure?
- Azure Blob Storage
- Blob Storage v praxi jako statický server
- víc jich není....Ani náznak nějaké objektivity a vyváženosti. Případně mělo být poukázáno na to, že existují i jiné alternativy k těmto dvěma řešením. Takhle se to jinak než reklama brát nedá, navíc maskující se za seriozní článek, fuj :-(
-
Marcel Šulek píše o Azure, protože s ním má zkušenosti, protože ho v Economii používají. V dalších článcích bude psát o tom, jak se na tom provozuje open source.
Pokud máte zkušenosti s jinou cloudovou technologií, tak budu rád, když seriál doplníte vlastními pohledy. Myslím to vážně, dveře jsou otevřené.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatelNadpis sliboval, nebo vy jste si od nadpisu sliboval? Já v článku vidím dost jasně, že autor a tým lidí kolem něj zvažoval nějaké možnosti, stanovil si nějaká kritéria a podle těch se pak rozhodl. Kritéria ani důvody rozhodnutí nejsou popsány moc exaktně, na druhou stranu je z článku zřejmé, čeho se to týká (což mu někteří vytýkají), navíc jsou výstupy veřejné. Například pro mne je tahle případová studie cennější, než kdyby článek popisoval naprosto přesně naměřené hodnoty z nějakého laboratorního testování. Protože podle té případové studie se mohu orientovat, když budu potřebovat něco podobného. A ano, tohle je také porovnání Amazonu a Azure. Že se článek věnuje víc Azure mi připadá přirozené – podle nějakých kritérií se vybralo jako nejvhodnější kandidát, a pak už se jen ověřuje, zda splňuje všechny požadavky a bude v praxi použitelné. To už se logicky děje jen s výhercem, proto se v prvním kole horší nabídky vyřadí, aby nebylo nutné je v dalším kole také zbytečně ověřovat.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Článek je o porovnání Amazonu a Azure. To, že vás nenapadlo, že existují jiné způsoby porovnání, než ten váš, není problém článku.
Ano, já se někdy budu spíš řídit podle případové studie z reálného světa, než podle laboratorního testu. Protože případný můj projekt může být té případové studii podobný. Laboratornímu testu se nebude podobat zcela určitě.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Nezapomněl. Pokud bych něco takového dodával, bylo by to: „To, že se to nelíbí vám, neznamená, že se to nemůže líbit někomu jinému.“
-
BrainLess (neregistrovaný)
Jezismarja co to resite. Potrebovali podavac statickyho HTTP obsahu a zvolili si windoze azure protoze jejich datacentrum je geograficky nejblize v amsterodamu a tim padem ma nejnizsi latenci. Sice to neni zadna atomova veda ale budiz. pak jeste usetrili kompresi dat aby tolik neprenaseli. Nic vic nic min. Porovnani minimalne dle latence tam je.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Ano, jiný článek by takhle vypadat mohl. Ale tento článek ukazuje, proč se iHNed dostal k použití cloudu, jak si vybírali mezi Amazonen a Azure, proč si vybrali Azure a zda pak splnil jejich očekávání. Explicitní pojmenování projektu, který navíc všichni znají, je podstatné, bez toho by ta případová studie neměla smysl.
-
VK (neregistrovaný)
... a ještě - ano, chtěl bych více konkrétních informací, názvy firem a produktů, jejich konkrétní parametry atd. Takhle jsem se z první kapitoly dozvěděl, že Microsoft má fungující obchodní oddělení, což je zřejmě jeho největší přednost. Následuje věta "Amazon bohužel neoslňuje ani technickými parametry, ve většině našich usecasů je Azure stejně, nebo i trochu více výkonný". Zde mohl Microsoft a autor získat body uvedením konkrétních parametrů, místo toho jsme se dozvěděli pouze větu opsanou z reklamního letáku. Ještě jednou fuj.
-
Jak by to tedy mělo vypadat? „V jedné tajné firmě v jednom tajném městě používáme jednu nejmenovanou technologii. Raději jsem se pod článek ani nepodepsal, abyste si nemohli dohledat, kde pracuji.“
Pokud se píše o technologii, asi není potřeba uvádět firmu, kde pracuji. Té technologii je to totiž úplně jedno. Podepsat se je slušnost.
Ale i kdyby, ten článek je celkem o ničem. "Ukládáme tam statický obsah a když se zkomprimuje, ušetří se bandwidth". Hmm. Můžu dostat taky honorář? :-)
Ale jinak dobrý no, víme o tom, že v ihned jsou patlalové, že je na ně Amazom noc technicky silný a že v Redmondu mají patlaly rádi. Fajn, je to sice zajímavá informace, ale co dělá na rootu?
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Jenže v tomhle článku se nepíše něco obecně o technologii, ale o použití technologie pro jeden konkrétní projekt. Bez uvedení toho projektu by to bylo k ničemu – hodnota případové studie je právě v tom, že když budu dělat něco podobného, vím zhruba, co můžu čekat.
Ano, někdo opravdu řeší, jak splnit zadání co nejefektivněji. Můžete tomu říkat patlalové. Někdo jiný zase může teoreticky řešit, jak by teoreticky postupoval a jaké teoretické technologie by použil, kdyby teoreticky něco takového dělal. Obojí má svou hodnotu, a je potřeba umět obojí správně skloubit.
