S kompresí to sice vůbec nesouvisí, ale když už je celý jeden díl o taru, čekal bych, že aspoň zmíníte různé styly optionů taru, které mohou být pro začátečníka matoucí (myslím písmenka bez ,,-`` a spol.).
To IMHO není jenom otázka Taru, ale obecného používání parametrů. U ls můžu taky napsat -a nebo --all. Ale to se dá nastudovat z manu a nemyslím, že by to sem patřilo. Ale pokud chceš, můžeš o parametrech taky něco napsat, myslím, že by to nebylo od věci.
Petr
-a nebo --all to je normální, ale u taru můžu napsat taky 'tar cvbf 20 /dev/rmt0', kde 'cvbf' jsou optiony, 20 je argument toho 'b' a /dev/rmt0 je argument toho 'f', což je poněkud neobvyklé; navíc se podle mě na Unixech ještě jde potkat s tarem, který ani jiný styl optionů neumí
Rozumím. Ja jsem s tímhle nikdy neválčil, takže mě nenapadlo se o tom zmínit. Ale stejně - tohle se dá najít v manu.
Jasně že se to dá najít v manu, ale kdybyste se tímto pravidlem striktně řídil při psaní článku, tak by asi byl *hodně* krátký ;-)
Pravda, ale chtěl jsem jenom nastínit začátečníkům, jak to funguje. Když znáš jenom WinZip, tak Tě tar nějak zmate. A ještě jedna věc: Nevykej mi, nehráli jsme spolu počítačové hry :-))).
Na nekterych UNIXech (hlavne starsich) tar parametry bez pomlcky neumi. Lepsi je je nepouzivat, hlavne pri psani scriptu, ktere by mely byt univerzalni.
Dobrý den,
také bych uvítal, kdyby byl popis taru podrobnější např. rozbalení do jiného adresáře než aktuálního.
Pochybuju. Rozhodne to neumi klasicky tar, musel by se nejak patchovat. Podobne se lze ptat na podporu extended atributu.
Jinak getfacl+setfacl umi zazalohovat ACL na celem stromu a pak je opet aplikovat, a to vcetne vlastniku souboru (vola-li setfacl root).
Tar není pro úplně všechny distribuce stejný, ale na drtivé většině distribucí ACL zachovává. Neumím si představit zálohování (k němuž byl tar stvořen) bez uchování ACL.
Jediný problém můžete spatřovat v ukládání ACL do archivu, takže je potřeba na různých strojích zachovávat stejná UID a GID nebo si potom findem prohrnout výsledek roztarování a 'přemapovat' na správná čísla.
Podle mych zkusenosti tar(y) vetsinou ACL neumi.
Dalsi problem je, ze si nektere tary navzajem nerozumi. Nektere tar(y) napriklad maji prepinace na zmenu endianu a jine ne. Na to je treba dat pozor pokud prenasite data treba z AIXu na IRIX. Dalsi chutovkou je velikost bloku na pasce bez ktereho se neobejdete - pokud ho neznate, tak nic neprectete. Uz jsem se setkal i s tim, ze jsem nektere soubory z taru neprecet, protoze jmena souboru byla prilis dlouha a gnu tar s nimi pracoval jinak nez ibm tar. Dneska je asi nejjdnodussi vypalit data na CD/DVD a zapomenout na problemy s paskama.
dalsi problem taru jsou treba nazvy souboru v cestine, nebo nemcine. Naivne jsem si chtel zazalohovat jiny OS ;-), tar archiv se vytvoril, ale pri rozbalovani se inkriminovane soubory nerozbalily. Komicke bylo, ze stejny tar.archiv
se v TotalCommanderu bezproblemu rozbalil.
jo, holt UNIX rulez.....
Data mezi ruznymi unixy jsem tarem neprenasel, ale mezi ruznymi Linuxy tak cinim velice casto.
Vetsinou zalohuju, tak jako dneska vetsina, na CDR a CDRW media, na pasku nikdy. Nicmene i na CD se tar hodi, protoze zachovava atributy souboru, kdezto samotne soubory na CD by byly vsechny executable a readnoly coz je ptinejmensim neprakticke. Stejny problem jako u CD vznika pri ukladani na sdileny adresar skrze protokol SMB. Takze tar ma velky vyznam i bez ucasti jakehokoliv paskoveho zarizeni. Nehlede na to, ze s jednim souborem se snaze manipuluje nez s velkym mnozstvim malych.
Co sa tyka executable flagu :-)
mount /dev/hdd /mnt/cdrom -t iso9660 -o noexec
Na IRIXu umi tar i ACL (jak jsem - bohuzel pozde - zjistil). Je treba pouzit prepinac -P.
Na Linuxu zkuste program star(1). GNU tar ACL neumi.
-Yenya
Na woknech uz nekolik let kraluji v kompresi rar, ace a ostatni pakovace jednoduse proto, ze maji solid kompresi. Ta spociva v tom, ze se soubory stejneho typu pakuji spolecne a kompresni algoritmy pak nemusi tak casto resetovat slovniky, coz se ve vysledku projevi ZASADNI usporou. V pripade komprese stromu se zdrojakama (=spousta malejch souboru se stejnym typem) to dela i vice nez 50%. Gzip (nebo spise tar) stejne jako zip jsou z tohoto pohledu malo vykonne a zastarale. Na woknech je tato technologie bezne pouzivana - existuje i na linuxu nebo jinde tar, ktery by umel poskladat soubory podle typu za sebe? Vzdyt staci tak malo, aby tar delal svoji praci skutecne poradne. Jeste chci zminit, ze existuje projekt 7-zip, ktery je pod licenci GNU LGPL, podporuje solid kompresi a WinRaru a WinAce casto nakopava prdel.
No vida, jaky pekny napad na predelani taru - muzete se hned pustit do prace :)
no tar pouzivam dost casto, ale na jednnu vec som este neprisiel ako vytvorit multivolume archive, teda aspon myslim, ze sa to ta vola, napr. mam subor o velkosti jedneho cdcka, lenze nechcem ho stahovat cely, tak by som si ho rozdelil na viac 50 mb suborov, ale tak aby som to dokazal spojit na windowse, na linuxe nemam dost miesta
dik