Názory k článku Upstart zpřehlední a zrychlí start systému
-
bzuk & strup (neregistrovaný)dneska sem dal osumnact,
ale pico radsi bych si mistotechpiv
a toho mahchrovani kolik toho vyapiju
dal nejakou zenou ke ktery bych se prituli
a se zenou se pomazlil., kurvaaaaa uz mne
to ser e, chucu zenu v beli , ktera na mne bdudue
dychat a saha a tak.
.........................howehkhkcgkh -
anonymníopet to berete pouze z pohledu serveru ale ubuntu je primarne desktopova distribuce
tady se bavime o desktopu - ty se jiste pomerne casto vypinaji a zase spousti (ano, vy doma ho treba nevypinate, coz ale neznamena, ze to tak dela vetsina domacich uzivatelu)
a dokud nebude linux umet spolehlive standby a hibernaci (ano windows ji take neumi na 100 % ale rozhodne o mnoho mnoho lepe)... -
anonymníHmmm, nevim, ale me linux startuje docela rychle. Pokud tam nemam serverovy veci, tak je to jenom sit, Xka a udev a to nabiha hodne rychle. Ale samozrejme, pokud do toho Ubuntu napere spoustu balastu okolo, tak se nedivim, ze potrebujou rychlejsi startovac.
Ale prece jenom, pokud se dobre napisou rc skripty (vlastne jenom hlavni rc skript), tak neni zapotrebi neco vlastniho (viz. startovani Gentoo). SysVinit je v poradku, spis je problem nekde v Ubuntu, ze vymysleji znovu kolo, misto aby pouzili stavajici reseni, ktera rozhodne dostacuji (sysvinit, pripadne initng kdyz uz neco, plus rc skripty se zavislostma, parametry pri spousteni kernelu, daemontools).
Mimochodem, kolegove resi vypinani linuxu pomoci SysRq - nejdriv sync buffers, pak remount read-only a pak vypnout bez prepnuti do runlevelu 6 nebo 0. Nekdy vynechavaji i ten krok remount read-only. Na me dost drsny, ale vypnuty to je za 2 sekundy:) -
Tom (neregistrovaný)Zdravim
Trochu se mi nezda ze by upstart nahradil funkcionalitu crond, inetd, apcid, apmd a podobne. To bude asi nejake nedorozumneni. Tezko asi bude upstart poslouchat na jednotlivych portech misto inetd a tezko bude monitorovat systemovy a uzivatelske crontaby.
To by pak muselo znamenat merge kodu vsech techto aplikaci a to si moc nedovedu predstavit
Tom -
Ale vubec ne,
kdo to nepochopil jste Vy. Upstart skutecne nahradi cron a zadne crontaby nebudou potreba. Bude stacit proste vytvorit event "vyber postu" a pridat mu pravidlo start every 15min ... viz. stranky Upstartu. Co se tyce acpid atp. ... nevidim duvod proc by casem nemohl upstartd umet poslouchat na nejakych socktetech a emitovat eventy na zaklade jejich alteraci ... -
test (neregistrovaný)Jsem sice otevren novym resenim, ale init scripty narozdil od upstart jsou a vzdy byly optimalni metodou. Upstart snizuje moznosti konfigurace, nacita jednotlive programy asynchrone (tak jako M$ widle) a sve misto si najde jen u negramotnych *buntaku. Pochybuji ze nekdo normalni, narozdil od typickeho ubuntu usera (coz je vzdy lamer) bude nahrazovat init a kdyz uz, tak jen na zkousku - ze zvedavosti.
GNU/Linux je system primarne vyvijen pro programatory, administratory a dalsi odborniky, init se uziva vice nez 15 let a je nej, navic mountovani usb disku lze vyresit daemonem, ktery bude disk mountovat ihned pote, co udev vytvorit /dev/sXX a ostatni pseudoproblemy jsou take snadno resitelne. -
jaromrax (neregistrovaný)No - nevim, mel bych taky prispevek do te flamewar. Slova, ze se linux blizi "plnohodnotnemu desktopu" me osobne zacinaji lezt na nervy. Vsechny ty volovinky, co se objevuji - jako jsou automaticke montovani ala windows, eye candie jako vista, office- ktery se chova podobne nezvladatelne jako ms-office - vsechny ty "desktopovy" blbiny normalnimu useru akorat komplikuji praci. Jeste porad jde ale vse vratit do normalu - pod fedoru si dam icewm, do fstab zanesu cd a usb, nainstaluju emacs, xfig, mc, knihovny a baliky co potrebuju pro praci a jsem kral. A az bude nejhur a kvuli "desktop fever" zmizi tyhle super-aplikace z repozitaru, tak si asi budu delat vlastni ditribuci. Mimochodem, vsadil jsem jednou na gentoo, ale nic horsiho se mi jeste nestalo. Jestli nekdo ma cas pul roku kompilovat zakladni baliky, tak ja ne. Ale jinak je to krasne pruzracna instalace. Nez clovek napise emerge....
-
anonymnía kdo vam to nuti? pokud jste kral, nainstalujte si co chcete takove distribuce nejsou pro krale, ale pro poddane - pekare, kramare, sevce, poliry...
ne pro krale a alchymisty
ti chteji pracovat, ne si hrat se systemem a pak zvlast s kazdou aplikaci
proc by meli pokazde mountovat dvdcko a usb?
nedelaji to na windows, nedelaji to ani v dvd prehravaci
plati proste nasledujici:
1) lide pracuji na (grafickem) desktopu
2) lide nepracuji se systemem ale s aplikacemi
3) lide nechteji o systemu a aplikaci vedet vic, nez je nezbytne nutne -
anonymníJestli mě něco na současných verzích Linuxu dohání k zuřivosti, pak je to právě automatické mountování. Díky němu ani nevím, zda je dokončený zápis a mohu už flash disk vyjmout. Dříve se ťuklo na "odmontovat", počkalo se na potvrzení, že akce byla provedena a vyjmutí média bylo zcela bezpečné. Myslím, že ťuknou na ikonku zařízení není nic, co by nezvládl i poloviční debil. Pokud budeme dávat přednost lenosti uživatelů před bezpečností, může Linux dopadnout časem stejně, jako Windows. Na hraní dobrej, ale na vážnou práci naprosto nepoužitelnej.
-
Miloš (neregistrovaný)Všiml jsem si především toho, že jsem se s ostatními kolegy z IT mohl ulítat, aby se na Windowsech dalo jakž takž pracovat a to byla data naštěstí na serveru. Systém, kde může uživatel dělat prakticky cokoliv, aniž by tušil, co vlastně dělá (metoda pokus-omyl) není uživatelsky přítulný systém ale zhovadilost. Ať už si o tom BFU myslí co chce. Hlavní povinností programátora při tvorbě aplikace je uchránit data před hloupostí uživatele. Ovladatelnost je sice důležitá, ale až v druhé řadě.
-
anonymníNo flame, ale pul rocni kompilace zakladnich baliku neni problem Gentoo:) Existuje LiveCD, ktery muzes pak jednoduse prehodit na disk a mas bezici system, mam dojem, ze jsou nekde i binarni balicky pro gentoo, takze muzes postavit gentoo z binarek. Pak si to muzes za behu rekompilovat. To v pripade, ze mas nejakou starsi herku, ale osobne na starsi PC davam spis debian (ono na pentia uz asi ani nic jinyho nepujde, kdyz dneska vsichni delaji binarky pro i686:)).
Jinak na silnym stroji zakladni system s Xkama zabere maximalne tyden (urcite se najdou i lidi, kteri ti reknou, ze to zvladli za dva dny, ale ja osobne se s tim vic piplam), a maximalne tak za dva tydny, pokud pres noc vypinas nebo instalujes nestabilni balicky a musis resit chyby. -
anonymní"Ááááá pán je odborník, on nikdy neslyšel o Slacku..."
hele, nedelej vlny:)) Samozrejme, ze Slack znam, tak nejak jsem se malinko bal, ze se nejakej slackwarista ozve:) Ale kdyz tady kolega mluvil o tom, ze Gentoo je na nej moc hardcore, tak jsem predpokladal, ze Slack pro nej bude uplne spanelska vesnice. Nic proti Slackovi, Slax mam rad, ale prece jenom, kdyz se podivas na vysledky oblibenych distribuci http://www.abclinuxu.cz/clanky/ruzne/vysledky-ankety-o-nejoblibenejsi-distribuci-2007 tak prece jenom Slackware je ve skupine Desktop hodne dole.
No a mam dojem, ze vsechny ostatni distribuce nad Slackwarem (Arch, Fedora, SUSE, Mandriva a Ubuntu) vyjma Gentoo a Debianu jsou kompilovany pro i686. Samozrejme, jsem mohl zajit na distrowatch a projit si vsechny distribuce a zjistovat, jak jsou binarky kompilovany a pak napsat, ze vetsina distribuci jsou kopilovany pro i686, krome Debianu, Slackwaru, XYZ, ABC, QWE, ASD, ZXC atd. Ale to bych ten prizpevek napsal mozna za par mesicu:) Tak nebud takovy rejpal a doporuc slackware:)
BTW: Historka k dobru:) Jednou chtel kolega zacit s linuxem, tak se ptal, ktera distribuce je dobra pro zacatecniky. Odpovedel jsem popravde REdHat, SuSE nebo Mandrake (v te dobe to byl jeste mandrake a ja pouzival RH7.2). Pak jsem rikal, ze muze jeste zkusit Debian, ale s tim jsem nemel zkusenosti. No a kolega na to, ze zkusi Slackware. Pak ho nainstaloval a pak se par dni ptal "Hele, nejde mi spustit tohle, pise to tohle". Samozrejme nemel nainstalovane zavislosti. Mozna jestte nekdy Slack zkusim, ale uz jsem moc zheckanej gentoo a debianem:) -
K.M. (neregistrovaný)Ne, tomu se rika profesionalni deformace. Coz ovlivnuje pristup kazdeho cloveka. Na serveru ci podobnem stroji je init porad funkcni a nepotkate vetsinu problemu, na ktere narazi uzivatele desktopu.
To, ze jste ted narazil na prvni (pro Vas) pouzitelny desktop na Linuxu neznamena, ze pro jine lidi nebyl pouzitelny uz drive. Ruzni lide maji ruzny pristup a pozadavky. -
AlYoSHA (neregistrovaný)To chapem. To ze Ubuntu (v mojom pripade Kubuntu) mi plne vyhovuje ako desktop (nie server - tam skor klasicky Debian) je moj subjektivny nazor. Verim ze iny ludia isli inou "cestou" a preferuju RH alebo Gentoo, ... V kazdom pripade aj ked som uzivatelom Ubuntu sa za lamera/BFU nepovazujem a vlastne na to som reagoval. Co sa initu tyka - dlhe roky pouzivam to co je v Debiane, cize klasicky SYSVinit. Tusim ze v novom debiane uz je moznost prejst na runit, ale zatial som nepocitoval potrebu tieto veci menit. Ostatne riesit taketo veci na zivej prevadzke mi pride ako dost hlupy napad. To by som skor experimentoval na nejakej instalacii vo vmware,
-
:D
Mozna problem je s tim ze jenom nechce travit nad necim vic jak XX hodin ... ne kazdej ma cas porad ladit, testovat a zkouset co jak muze, ma, melo by fungovat ;)
Apropo ... ja taky serverovy system rad poladim... ale na to abych si ladil pracovni nastroj (rozumej notebook) tak tolik volneho casu zase nemam.
Chtel bych videt jak si klempir sam vybrusuje kladivko podle sebe.. protoze to jak ho koupil mu nevyhovuje .. si radeji poridi jine ;) -
anonymní"Mozna problem je s tim ze jenom nechce travit nad necim vic jak XX hodin ... ne kazdej ma cas porad ladit, testovat a zkouset co jak muze, ma, melo by fungovat ;)"
Hmmm, ja jsem si jednou vyladil nastaveni WindowMakeru a ted uz ho pouzivam prakticky porad stejne asi 6 let. Maxmalne pridavam novy programy do menu a obcas poupravim klavesovy zkratky. Ono asi zalezi na tom, jak s tim nastrojem umis pracovat. Pokud si zazijes zkratky a naucis se urcity system vykonne pouzivat, pak je lepsi stravit X hodin konfiguraci, abys pak praci delel efektivneji. je sice pravda, ze mi pak na cizich compech moje konfigurace (hlavne klavesove zkratky) chybi, ale vetsinou delam na svym.
Kdyz to trochu prirovnam, asi bude jednodusi napsat skript (treba to zabere 30 minut), kterej bude opakovat s 1000 soubory urcitou cinnost, nez to delat rucne jeste dyl, ze jo?:) Podobne to plati i pro konfiguraci systemu. Aspon u me.
Mimochodem, mam dojem, ze skutecni remeslnici si taky svoje nastroje upravujou, aby se jim s nima delalo dobre, minimalne si vybiraji z nabizeneho mnozstvi ty, ktere jim nejvice vyhovuji.
Taky bys to mohl prirovnat jizde v aute. Pokud jedes jednou v pujcenym aute, tak proste sednes, maximalne posunes sedadlo, nastelujes zrcatka a jedes. Kdyz budes ale v aute jezdit denne nebo pojedes delsi trasu, tak si tam zacnes stelovat spoustu dalsich veci, ikdyz ti to treba zabere delsi cas, protoze ono ject v aute 8 hodin v nevyhovujicim prostredi neni zrovna prijemny. Stejne tak si upravujes svuj pracovni stul. -
anonymnípriklad s autem bych videl sis jinak
ani ve svem aute nebudes nic stelovat a tunit, kdyz ho mas proto aby ses dopravoval
existence "zavodniku" a tuneru ale svedci o tom, ze nekterym nejde ani tak o dopravu ale o to auto samotne
a prave pro takove "tunery", "mechaniky" a "hracicky" nejsou dnesni seriova pohodlna rodinna auta stejne jako 'lidske' distribuce ala ubuntu, mandriva a drive treba redhat -
anonymní"ani ve svem aute nebudes nic stelovat a tunit, kdyz ho mas proto aby ses dopravoval"
Nerikej? Ty si opravdu nestelujes ani ty zrcatka, sedacku a volant? To pochybuju, poprvy si to urcite nastelujes. A nerikej mi, ze kdyz tim autem budes jezdit denne, tak si to tam neupravis tak, aby se ti jezdilo pohodlne - treba obal na volat, masazni potah na sedacku, vonavku, piti, zvykacky, vlastni CD/kazety, naladit na radiu tvoje oblibene stanice. Jestli tohle nedelas ani v aute, ani doma, pak musi byt tvuj zivot fakt pekne sedivej. Ale vetsina lidi to proste udela. A tim jsme samozrejme nemyslel zadny tunning veci, to delaj fakt az milacci tunningu (stejne jako ja jsem linux admin, tak si svuj linux vytunim).
Stejne tak si ale user ve Windows nastavi plochu, prehaze ikony, udela zastupce, nainstaluje a pripadne vyladi ICQ, nainstaluje tiskarny, scannery apod. Ja si do Windows nainstaluju ethereal a dalsi systemove nastroje z GNU projektu. A uzivatel v linuxu si nakonfiguruje plochu, ikonky , tiskarny a dalsi podobne jako ve Woknech - i v linuxu se to delat pomoci klikatek. A nikdo po nem nebude chtit, aby nekde neco konfiguroval. udev uz dneska dela 99% sam, a konfigurace automountu je myslim taky otazka par klikane, nehlede na to, ze (mam dojem) KDE umi taky media mountovat pri pripojeni/pristupu a dokonce jsem videl, jak se v KDE na plose objevila dalsi ikonka pro nove pripojene zarizeni (ja pouzivam WindowMaker bez desktop manageru, takze jsem o tyhle "divy" "ochuzen":)).
Jinak ano, kolega mi rikal, ze si KDE nekonfiguruje, ze se radsi prizpusobi. To je taky moznost.
Jinak i ubuntu, madrive a RH/Fedora se daji dobre tunit, jenom ti tam proste nestaci obecne poznatky chovani programu (napr. ze nastaveni firewallu najdes v debianu ve /var/lib/iptables/active), ale musis se naucit, kde maji tyhle distribuce vlastni konfiguraky (napr. SuSE ma yast2, ktery ma vlastni suse.config, kde ma napsany hodne casti konfigurace, tak kdyz se spusti yast, tak se nektery originalni konfiguracni soubory prepisou prave tema z yast/suse.configu). Ale treba debian ma taky svoji debconf DB, ale neni striktne vynucene ji pouzivat. -
anonymnízrcatka sedacka a volant maji z vyroby zabudovana jdnoducha rozhrani na stelovani BFU - to je ekvivalent tapety na plose nebo screensaveru. Ne nekolikadeniho (ano muzete oponovat, ze vy to mate behem par hodin) hrabani se v motoru, ridici jednotce atp.
Tady ale nejde o nastaveni "standardnich" vlastnosti bez kterych to fnguje celkem dobre. Novacek v linuxu casto po instalaci "nelidskych" distribuci resi zakladni veci jako zvuk a grafiku. Nebo nejaky detail, ktery by mel fungovat ale proste nefunguje.
Jinak linuxove konfiguraky jsou kapitola sama pro sebe a mimochodem jedna z veci, a ktere "skalni" lpi (jak se zrejme ukaze i v tehle diskusi...) a ktera na druhou stranu brzdi rozvoj uzivatelstejsiho pristupu (chcete-li klikatek pro idioty) ... -
To zase ne :)
Ale nechapu proc bych mel stelovat SAP zene ;) ... spis jako jste myslel ze kdyz je nekdo odbornik na SAP, ci administraci web serveru tak to neznamena ze je ochoten vrazit desitky hodin do stelovani desktopu do "dokonalosti" typu : konecne mi funguje hibernace, frequency scaling ....
Nerikam ze jsem takovej taky nebyl... dokonce jsem si i rucne "tunil" i HW .. napr AT BigTower predelal ATX s takovymi temi serepetickami jako plexi vyklapeci bocnice, leddiody, velky vetraky vlasnorucne vyrabenej celni panel a tak... ale taky me to preslo. Ted radsi ten cas vrazim do neceho jineho.
PS: Ale samozrejme ze to neznamena ze bych nemel uctu k tem co to delaj, vzdy obdivuju kdyz je nekdo schopnej obetovat tyden sveho casu na to aby kloudne rozchodil kamaradovi gentoo, potazmo jinou distribuci. -
anonymníAsi bych upstart nekritizoval tak ostre, ale taky se mi to nejak moc nezda. Zkusim nainstalovat Ubuntu a uvidime, co to bude umet. Jinak se sysvinetem jsem na Gentoo spokojeny, system zavyslosti je urcite lepsi nez klasicke S10... , S15...
Jinak "cron" je na opakovane spousteni uloh z zadanem case.
"at" je na jednorazove spusteni ulohy v zadanem case, inetd je na prijimani TCP a UDP spojeni, acpid a apmd (pokud se nepletu) spravujou veci kolem APM/ACPI (ale tady si nejsem jisty, moc to nevyuzivam). jestli tohle vsechno obsahuje i upstart, tak to asi nebude moc super (vic funkci, vetsi sance na chyby, jak vime, *nix je slozen prevazne z jednoucelovych perfektne fungujicich programku a to je jeho sila).
Na dynamicke pripojovani zarizeni je tady hotplug nebo ted udev, automaticke mapovani disku dobre zajistuje automount (treba i sitove NFS pripojovani), v gentoo mame (a myslim i v jinych distrech) startovaci skript netmount, ktery ma v gentoo depends net a startuje tedy az po nastartovani site.
jedinou vyhodu vidim v paralelnim spousteni, ale mam dojem, ze by se dal donutit i sysvinit k paralelnimu spousteni. Myslim, ze napr. v Debianu by se dal /etc/init.d/rc upravit, aby spoustel skripty na pozadi (nezkousel jsem), treba
startup $ACTION $SCRIPTS &
Ale jinak si rad pockam, radsi vidim prehledny startovaci vypis, nez neprehlednou zmen zaroven startovanych sluzeb.
Jinak ale to spousteni neni ani tak problem sysvinitu, ale spis dalsich skriptu, muzes napriklad spustit v initu pouze daemontools od DJB a ten ti automaticky nahodi vsechno najednou a hlavne to hlida, kdyz to spadne, tak to nahodi znovu (coz pomoci rc skriptu neudelas a musel bys udelat zaznam primo do inittabu). -
Jazz (not Jaazz) (neregistrovaný)Ahoj.
Jsem zvědavý jaký bude druhý díl. Sysvinit V funguje dobře,
ale připouštím, že konfigurovat (manuálně) spouštění démonů
např. na debu mě fakt nebavilo. (jo našel jsem na nějaký nástroje,
ale ty mi na dobrým pocitu moc nepřidali)
dlouho si říkám, že úplně přejdu na daemontools,
ale vzhledem k tomu že mám archa, tak zatím nic měnit nemusím :)
a konfigurace? /etc/rc.conf + jakýkoli daemon spuštěný navíc
se sám vypne (při haltu), takže co řešit ^_^
nechci kecat, ale mám dojem že se tomu říká BSD styl
a jestli se nepletu tak druhý je ((pro mě) hlavní) je gentoo
to samé je v Ubuntu - lidi (chápejte jako uživiatelé)
tam do toho přímo šahat nebudou
do teď se to nahazovalo "samo" a tak to půjde i dál
tím chci říct, že se nebráním dalšímu řešení startu, ale já jsem
ubuntu v rodině nasadil a teda moc dynamické spouštění daemonů
nepotřebují (ani netuší, že tam něco takového uvnitř je) -
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)Vetsina v clanku uvadenych prikladu me pripada dost nerozumna a nasazovani upstartu kvuli nim mi prijde jako reseni nasledku misto priciny. Napr. proc bych mel startovat sitove sluzby az pote, co dostanu od DHCP adresu? Sitova sluzba by se mela vyporadat s objevovanim novych interfacu a zmenami adres, tudiz by melo byt korektni ji startovat klidne pred DHCPckem. Podobne hudebni demon by mel pocitat s objevovanim novych interfacu.
Nevim, jak presne je upstart resen. Vetsina podobnych systemu zalozenych na pouziti callbacku psanych v shellovych skriptech jsou desne nachylna na race conditions - maloktery administrator ty skripty napise tak, aby byly race condition free. Asi by to chtelo uplne nova synchronizacni primitiva do shellovych skriptu a bezpecne implicitni chovani. -
anonymní"Sitova sluzba by se mela vyporadat s objevovanim novych interfacu a zmenami adres..."
No, co jsem zjistil, tak tusim bind nebo NTP se nahodi na dalsich adresach, ktere zjisti, ale problem muze byt treba v pripade, ze chci danou sluzbu nahazovat pouze na urcitem IPcku, takze kdyz se budu odkazovat na takove IPcko v konfiguraku, ale iface jeste nebude nahozeny, tak mi muze sluzba chcipnout z duvodu, ze se nebuze nabindovat na zadanou IP adresu. A nemyslim si, ze by bylo dobry, aby ta sluzba jen tak nabehla a pak nic nedelala. Takze u nekterych sluzeb je nutne, aby cekaly na jine sluzby. -
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)Jasne, takove problemy jsou, ale jejich 'reseni' pomoci upstart je spis jen zazene do temnejsich koutu. Co kdyz takova sluzba bude nastavena, aby poslouchala na dvou ruznych IP adresach, pustis ji az po nakonfigurovani techto adres, ale pak shodis a nahodis jeden z tech interfacu. Ma byt treba takovou sluzbu pak restartovat (coz by zbytecne rozbilo komunikaci na druhem interface)? Nebo je spravne, aby se sluzba s tim vyporadala sama?
-
anonymní"Tak zrovna bind se takto nechova. ... ale pro IPv4 se binduje na jednotliva rozhrani."
To je pravda, ale mam dojem, ze kdyz jsem nahodil alias s novym IPckem, tak se hned bind nahodil i na tohle novy IPcko, za coz ho chvalim, protoze tak by se mel spravnej server chovat. Ale nejsem si ted jistej, jestli to byl bind nebo ntpd, ale jeden z tech dvou me urcite takhle mile prekvapil. -
petr_p (neregistrovaný)Co je mi platna IP adresa, kdyz mi za behu vznikaji a zanikaji rozhrani :)
Ostatne chtelo by to vice odvahy. Linux standardne prijima pakety pro mistni IP adresy at prijdou kterymkoliv rozhranim. Pri dynamickem routovani se skutecna verejna adresa vetsinou strka na dummy rozhrani, aby prezila vsechno. Paket pro host scope adresu se take dorucuje pres loopback. Smerovaci tabulky se take nezajimaji kudy paket prisel a jakou ma zdrojovou adresu.
Je na case zrusit koncept pridelovani global/site scope adres rozhranim. Takova adresa je adresa stroje a tecka. Ovsem uplne prvni a ne zrovna snadny ukol bude vyhodit ifconfig z Debianu :) -
Haplo (neregistrovaný)Hmm zaujimave. Neviem ako ostatni, ale mne sekvencne spustanie init skriptov uplne vyhovuje. Ma to dve velmi dobre vlastnosti:
1. Ked sa nieco stane, viem presne v ktorom kroku sa to stalo a dokazem to vysledovat az ku pricine. Ak vsetko bezi paralelne, smola. Vznikne skoro nerozlustitelny bordel.
2. Dlhy start ma nuti optimalizovat init skripty a teda sa zbavit zbytocnych a nepotrebnych veci.
Je zaujimave ze to zavadza prave Ubuntu. Ten system vo mne zanechal pocit ala Windows. neprehladny a skoro nefunkcny bordel. Po mesiaci ked som ho nedokazal prinutit aby fungoval podla mojich predstav som sa vratil ku Gentoo. Nevadi ze gentoo nevedel automount USB a podobne ficurky. Hlavne sa dokazal prisposobit mojim poziadavkam.
Jedna vec na zamyslenie. Predstavte si ze sa start systemu zastavi na manualnej akcii (napriklad fsck potrebuje pomoct). Ako upstart garantuje ze system caka na zasah a nesnazi sa (s poriadnymi problemami) dalej startovat ? -
LO (neregistrovaný)Pokud se služby startují paralelně, v případě selhání startu některé služby nebudou nastartovány služby závislé, a uživatel bude na selhání služby upozorněn (ve Windows).
Paralelní start umožňuje zkrátit dobu startu. Samozřejmě to závisí na řadě dalších věcí (třeba co se startuje :) ), ale obecně to tak je.
Manuální akce u startu služby nepřipadá (ve Windows) v úvahu. Služba nemá uživatelský interface - od toho je to služba (tak je psáno v design guides; byly i služby, které se toho nedržely). Chkdsk (na unixech fsck) u žurnálového FS pomoci nepotřebuje; po startu provede rollback/commit dle údajů z žurnálu, a víc se nic neřeší. Pokud je vážně corrupted root FS, dozví se to uživatel ještě před startem služeb. Odpojení (nepřipojení) FS na kterém sídlí služby se projeví jejich nespuštěním. Pokud služba nenajde data (protože jí chybí FS), musí si s tím stejně poradit sama. -
Jan Molič (neregistrovaný)Paralelní spouštění služeb není "nic zvláštního". Initng to také umí. V čem spočívá hlavní odlišnost od Upstartu? Nechci se ted pouštět do čtení manuálu; jen by mne zajímalo, zda Upstart spouští daemony na popředí a nenechává je detachovat, což je možná ještě větší přínos než paralelismus (ostaně už DJB Runit tohle řeší). S Initng jsem spokojen, protože řeší vše, co potřebuji, ale Upstart má mít v sobě ještě i plánované spouštění služeb a podobné věci.. Initng mi vyhovuje, protože sám o sobě je jen frameworkem pro moduly, ne molochoidní systém.
