A ještě něco. V úvodu článku se píše že by bylo hezký využít GPU k něčemu jinému nežli k 2D a 3D. Potom nevím co takový GPU počítá u zpracování videa, filmu či offline renderingu :). U vědy a medicíny se autor raději vyhnul konkretizaci. Skoro jakoby tu byla důležitější značka grafické karty nežli podstata technologie která je tu prezentována.
A samozřejmě nejen Fourierovu transformaci … libovolné výpočty vektory/poly, kdy se na jednotlivé prvky aplikuje stejná operace, jsou pro výpočty na GPU jako stvořené. To zahrnuje kromě Fourierovy transformace i lineární algebru, numerické řešení diferenciálních rovnic nebo zpracování obrazu. Ve výsledku to může dát pěknou medicínskou aplikaci na analýzu dat třeba z magnetické rezonance.
Ten graf bude nejspíš ukazovat maximální teoretický počet floating-point operací za sekundu (viz. svislá osa), tedy operací, které běžně provádějí CPU i GPU. Nevznikl asi z žádného konkrétního měření a v praxi bude dosažitelný počet FLOP samozřejmě nižší. Kdyby v tom grafu bylo i ATI, předpokládám, že by se křivka pohybovala v okolí nvidie, rozhodně nad libovolným CPU.