Průzkum je kompletně dostupný jak v komentovaném PDF na stránkách projektu, tak v podobě surových dat . Celkově šlo o dotazování o zhruba 50 otázkách, kdy se projektu vrátilo 1 446 vyplněných dotazníků.
Klíčové vlastnosti
Mnohé kladné faktory, které z výzkumu vzešly, nejsou překvapivé. Kupříkladu to, že mezi klíčové vlastnosti, které uživatelé na FreeBSD zejména v serverovém využití oceňují, jsou souborový systém ZFS a obecně bezpečnost operačního systému jako celku. Avšak zapracovat by se mohlo více na vzdělávání a podpoře uživatelů, jakkoli je v tomto FreeBSD slušně vybaveno již dnes a poskytuje spoustu cest pro vlastní rozvoj.
Rizikovým faktorem pro FreeBSD je nadále doba podpory, kdy uživatelé očekávají alespoň 3 až 4 roky podpory dané verze, korporátní spíše ten delší časový úsek. Současně však málokdo, jen zhruba 1 z 10 subjektů, je ochoten platit za prodlouženou podporu za tento limit a obecně ochota platit z výzkumu byla uvedena jen u 14 % respondentů. Dosaďme to do kontextu až 12leté (jakkoli v závěru placené) podpory Ubuntu či až 14leté podpory u RHELu.
Nevýhodou FreeBSD je též menší podpora hardwaru, primárně tvůrci zmiňují ovladače Wi-Fi (ty nejsou na seznamu top věcí v rámci FreeBSD nadace pro nadcházející rok). Poměrně vysoký podíl respondentů nepoužívá FreeBSD jako svůj hlavní každodenní systém právě kvůli horší podpoře hardwaru. Pokud by byla na úrovni Linuxu, zvažovali by jej.
Zdá se též na základě odpovědí, že překážkou pro větší přispívání uživatelů do projektu je nedostatečná jasnost celého procesu (plus obvyklý nedostatek sebejistoty, zdali na to člověk má). Novější členové komunity a ti zvenku by třeba rádi přispívali, ale nevědí jak či zda vůbec mohou. Je tu jistá poptávka po placených kurzech, jak na to, nicméně pomohla by i role mentorů, kteří by vypracovali tutorialy. Také větší vyjasnění kolem toho, zdali daný kód projde kontrolou, by pomohla, neb toto je obvyklá stížnost i u zasilatelů patchů.
Projektu FreeBSD také schází celosvětový dosah. Hlavní podíly spadají na Severní Ameriku a zejména Evropu, bylo by ale vhodné více začlenit i přispěvatele z ostatních kontinentů, zejména když zájemci z Jižní Ameriky či Afriky, Asie a Oceánie mohou komunitu kolem projektu shledat méně vstřícnou, než by se hodilo. Někteří dokonce komentovali věc v dotazníku tak, že by bylo fajn FreeBSD „deamerikanizovat“.
Typický respondent
Ostatně by se slušelo zmínit, jak vypadá typický člověk, který v průzkumu odpověděl. Jde o Evropana/ky či Severoameričana/ky ve věku 45 let. Používá FreeBSD denně, primárně mimo zaměstnání a používá jej 13 až 14 let.
Oproti tomu korporátní uživatel je starší s větší pravděpodobností jde i o commitera či přispěvatele a FreeBSD používá ještě déle a častěji než výše uvedený domácí uživatel.
FreeBSD se nejčastěji používá na serverech. Na desktopech jej používají spíše domácí než korporátní uživatelé. Obecně ale méně než polovina respondentů uváděla FreeBSD jako každodenní nástroj, kdy hlavní překážkou je již zmíněná horší podpora železa, méně pak vadí menší výběr softwaru. Naopak často používané řešení je firewall, speciálně u korporátních uživatelů a síťového použití systému. Nejčastěji jde o pf, podstatně méně jde o ipfw.
Několik komentářů k výsledkům
Více než polovina respondentů je z Evropy, třetina pak z USA, ostatní světadíly víceméně paběrkují v menších jednotkách procent. FreeBSD používá polovina z nich v korporátu, celých 92 % pak na osobní úrovni. Lehce přes čtvrtinu lidí používá FreeBSD méně než 5 let, zhruba stejně 5 až 15 let a dobrých 45 % už s FreeBSD žije více než 15 let. Převažující architekturou je 64bit x86 (97 %), 64bit ARM 42 % (jednotky procent drží 32bit x86, resp. 32bit ARM), u RISC-V jde o 7 %, 2% podíl si připisuje POWER.
Zhruba dvě třetiny respondentů vystupují vůči FreeBSD jako uživatelé. Obecně nelze ukázat na žádnou aplikaci, jejíž absence by mohla za to, že FreeBSD lidé nepoužívají denně.
Desktopová prostředí používaná na FreeBSD jsou rozložena poměrně zajímavě. Zhruba pětina lidí používá KDE Plasmu a zhruba pětina lidí Xfce. Naopak GNOME, dalo by se říci, paběrkuje, což je pochopitelné s ohledem na Wayland.
Nejoblíbenější značkou notebooků mezi uživateli FreeBSD je Lenovo, celé tři čtvrtiny jej používají. Méně než polovina pak (i) Dell, lehce přes pětinu HP a ještě o něco méně stroje od Apple.
Typický uživatel provozuje v průměru 23 instalací FreeBSD v práci, resp. 5 až 6 instalací mimo ni. Očekává tří- až čtyřletou podporu dané verze, jak již bylo zmíněno. Nejčastěji v 28 % případů aktualizují jednou týdně, 15 % méně než jednou za měsíc – podobnou hodnotu mají i uživatelé aktualizující průběžně při každé příležitosti.
Pouze 1 % respondentů hodnotí FreeBSD negativně, pár procent nemá vyhraněný názor, zbytek pozitivně, či velmi pozitivně.
