Názory k článku Vim ve funkci textového editoru pro tvůrčí psaní

Je krásné, kolik starých editorů jste zmínil, jeden jste ale opomněl - T602 ve verzi pro DOS byl nejlepší editor (první verze vznikla už před revolucí), který jsem používal.

Možná by to byl lepší příklad než prefabrikovat zmínky o starých editorech z ciziny, které znáte jen z internetu.

"Možná by to byl lepší příklad než prefabrikovat zmínky o starých editorech z ciziny, které znáte jen z internetu."

tak to jste hodne strelil vedle - vsechny ty editory jsem aktivne pouzival, ostatne jak by se jinak mohl ve screenshotu SpeedScriptu objevit muj clanek? Navic odkazy na texteditors.com (posledni tri v clanku) vedou na temata, ktera jsem tam zalozil a udelal screenshoty. Dtto uprava toho e.com - "tisnik" je muj nick (viz screenshot v clanku).

Co dobrého se dá říci o t602 mimo toho, že hned z krabice podporovala češtinu?

podporovala tlaciaren BT-100

BT-100 byla velká láska... Tu moje první pecka zdědila ještě po Didacticu.

Jen OT: splaseny hrebik byl podporovan i zminenym Capkem, Cizkem (ve specialnich verzich, vsak kdo by si zbytecne dotahoval navic cely jeden kilobajt driveru k BT100 :)

"Popularita textových editorů určených pro tvůrčí psaní je do určité míry reakcí na stále se zvyšující komplikovanost uživatelských rozhraní, různých oznamovačů nových zpráv, připravených update atd. – počítač (resp. jeho rozhraní viditelné uživateli) se tak ze sluhy, který pouze tiše očekával příkazy od uživatele změnil v zařízení, které si (mnohdy neustále) vyžaduje pozornost a tím pádem ji odvádí od reálné práce."

toto je hodně pravda, to rozhraní je dnes skutečně takové, že si tablet/smartpho­ne/počítač doslova vynucuje pozornost. Nemodální dialogy z aplikací v backgroundu jsou jedna věc, další miliony notifikací doslova o všem.

T602 tedy nebyla moc distraction-free ;) Stacilo si drbnout do stolu, myska poskocila a zacalo se psat uplne jinde, nez kde clovek skoncil.

Taky prepinani na 60Hz video mod je rekneme pro konformni praci to nejhorsi. Tim trpely vsechny editory bezici v grafice, zajimave je ze ty profesionalni bezely v textu - Wordperfect, MS Word (for DOS), WordStar, XYWriter.

V textu mohlo běžet to, čemu stačily znaky v grafické kartě. Do EGA se daly nahrát, ale to byla až pozdější rozmařilost. CGA a Hercules vyžadovaly výměnu ROM s generátorem znaků.
Editory v grafickém režimu nevznikaly jen u nás (kvůli češtině), ale třeba Chi-writer se dal použít na češtinu, důvodem vzniku byla ale potřeba psát chemické vzorce.

No nevím, T602 je sice česká lokální klasika, ale v Čapkovi jsem toho napsal asi 100x víc ...

Ten GhostWriter vypada fakt skvele, dik za odkaz.
Vim pouzivam denne jako programator, ale to tvurci psani obcas taky potrebuji, a marne sem hledal prave neco takoveho a pojem tvurci psani app mne ani nenapadlo davat do googlu. Dik

Jestli pouzivate GNOME, tak za sebe pro markdown doporucuji uberwriter
https://ctrlv.cz/shots/2020/04/16/Cwe7.png

Clanek je skvely, jak uz to u Vas p. Tisnovsky byva. Diky za nej.

Dovolim si vsak poznamku k vasemu vyjadreni hned v prvni kapitole o tom, ze editory bez moznosti editace jsou jen pozerstvim: "To je ovšem – alespoň podle mého skromného názoru – jen pozérství..."

Prestoze osobne je taky nepouzivam, uznavam, ze urcity prinos maji. Pro nejlepsi demonstraci si priste, az budete chtit psat neco kreativniho, vemte obycejny papir a tuzku (idealne opravdove psaci pero a treba papir z Losin, to je potom psani zazitkem samo o sobe) a piste takto offline. Na papire nemate moznost mazat. Mate moznost skrtat a prepisovat, ale treba v pripade dopisu to nevypada dobre a musite pak prepisovat cely dopis, a v ostatnich pripadech se vam prepisovat nechce, protoze to "boli", je to pomale, atd... Ve vysledku vas to nuti mnohem vice premyslet dopredu, co chcete napsat, nez kdyz sedite u textoveho editoru, kde muzete na par uderu prepsat jedno slovo v celem dokumentu. Jak rikam, chce si to vyzkouset. Podle me tedy muzou mit tyhle (ne)editory podobny ucinek. Chci mit text v digitalni podobe, nechci si ho psat nejprve na papir, ale chci mit nad sebou bic v podobe toho, ze nemuzu editovat. Je to vlastne aplikace principu nejvetsiho odporu.

A to je podle meho skromneho nazoru vice nez pozerstvi.

Dobre, to je uzitecna poznamka, diky!

Pravda je, ze neco podobneho psal i S. King ve svych clancich o tom, jak psat. Ja to prave zkousel ve starych editorech, ktere toho moc neumely a sedlo mi to. Akorat jsem potreboval par operaci - minimalne search.

Článek perfektní, o tom žádná.
Dovolím si povzdech. Co si mám myslet o textovém editoru, který po PgDn a PgUp neumístí kurzor na původní místo? (bez přeskočení konce / začátku souboru) Ano, jde to oskriptovat. A je někde skript, který opravdu funguje? Hledal jsem před lety, něco našel, ale nefungovalo to vždy a správně. Pak jsem si na toto zcestné chování zvykl a skript přestal používat. Stejně tak to je po přepnutí režimu (Esc, i) - kurzor se mi pohne o 1 znak. Zase mi nezbývalo, než si na to zvyknout. Vim používám, protože prostě nic lepšího nemám. Ne že by nebyly jiné programátorské editory, ale každý má nějakou podobně otravnou botu. A tak se sám sebe často ptám, jestli je tohle normální? A odpověď je, že ano, protože normální není to co je v pořádku, ale čeho je nejvíc. Dojímá mě snaha lidí řešit chyby editoru dodatečnými skripty. To je už dnes také normální. A tak nakonec zůstaneme u toho co známe nejvíc. Ovšem bojovat s něčím co má pomáhat je prostě proti principu. Často si připadám, jako bych tlačil kolo z kopce, místo abych na něm seděl a z kopce využil potenciální energii, kterou jsem do toho vložil na cestě do kopce. Chjo. Přitom je to "jen" editor..

Nepomůže na to PageUp/PageDown nastavit "set nostartofline"?

Nepomůže. Ono se to totiž netrefí na správný řádek. Třeba u mě, mám zobrazeno 81 řádků najednou. Vytvořil jsem si soubor, který má 400 očíslovaných řádků a jsem na řádku 100, který je cca uprostřed obrzovky (vidím 61 až 141). PAGEDOWN mě přesune na řádek 142 zobrazený jako 3 řádek z hora. PAGEUP mě přesune na řádek 139 zobrazený jako 3 řádek zdola.

Ah jasne ok. Ja mel pocit, ze problem spociva v tom, ze PageUp/Down a podobne prikazy (H, M, L) doskakuji na prvni znak na radku - tedy ze se nepamatuje, ze kurzor byl rekneme na desatem sloupci.

Zkousel jste Ctrl+D a Ctrl+U popr. je namapovat na PageUp a PageDown? Protoze puvodni funkce PageUp a PageDown zavisi na "page", coz je dost vagne definovano.

Pak ale chceš používat značky - označ si pozici a můžeš na ni skočit odkudkoliv přímo: https://vim.fandom.com/wiki/Using_marks

Ah jasne ok. Ja mel pocit, ze problem spociva v tom, ze PageUp/Down a podobne prikazy (H, M, L) doskakuji na prvni znak na radku - tedy ze se nepamatuje, ze kurzor byl rekneme na desatem sloupci. To prave resi ta volba, o ktere jsem se zminil (tedy samozrejme to resi castecne, kdyz jste na 80 sloupci a radek, kam kurzor prejde po PageUp ma 10 sloupcu, tak smula).

Zkousel jste Ctrl+D a Ctrl+U popr. je namapovat na PageUp a PageDown? Protoze puvodni funkce PageUp a PageDown zavisi na "page", coz je dost vagne definovano.

Ctrl+D a Ctrl+U se chovaji rozumneji a da se nastavit i presny pocet radku pro strankovani.

Díky moc za radu. Vyzkouším, uvidím. (Nyní u sebe nemám svou instalaci.)

...a taky místo i použít a? Pak začínáš na místě, kde jsi skončil...

Jooo, díky!

S tim "a" "i" atd. me to kdysi taky matlo. Pomohlo mi predstavit si, jak vlastne Vim chape pojem "kurzor" a jak je to v jinych editorech. Ve Vimu v normalnim rezimu je kurzor umisten NA ZNAK, zatimco v jinych editorech MEZI ZNAKY. Proto taky prikazy "x" a "R" funguji presne podle popisu ("under cursor"), navic z toho plyne, ze neni mozne umistit kurzor za konec radku. Z tohoto duvodu existuji prikazy "A", "a", ktere dokazou po prepnuti do insert rezimu psat i za fyzicky konec radku. Ve Vimu (ne vi) to jde obejit pres 'set virtualedit=' a priblizit se tak ostatnim editorum.

Naproti tomu bezne editory maji kurzor mezi znaky (proto taky vypada jako svisla carka) a tim padem maji prikazy typu "smaz znak pred kurzorem" a "smaz znak za kurzorem" (typicky backspace a delete).

Nerikam, ze pristup Vimu je lepsi, pro mnoho lidi urcite neni, ale je to jen vysvetleni, proc se chova tak jak se chova.

(navic je nekdy matouci smysl visualnich bloku popr. vyberu-selekci) - tady pomaha prikaz "behave"

S tim "a" "i" atd. me to kdysi taky matlo. Pomohlo mi predstavit si, jak vlastne Vim chape pojem "kurzor" a jak je to v jinych editorech. Ve Vimu v normalnim rezimu je kurzor umisten NA ZNAK, zatimco v jinych editorech MEZI ZNAKY. Proto taky prikazy "x" a "R" funguji presne podle popisu v helpu ("under cursor"), navic z toho plyne, ze neni mozne umistit kurzor ZA konec radku. Z tohoto duvodu existuji prikazy "A", "a", ktere dokazou po prepnuti do insert rezimu psat i za fyzicky konec radku. Ve Vimu (ne vi) to jde obejit pres 'set virtualedit=' a priblizit se tak ostatnim editorum, ktere vlastne typicky porad jedou v insert rezimu a nic podobneho neresi (a v overwrite rezimu by spravne mely prepnout tvar kurzoru na blok/vodorovnou carku, protoze nyni pracuji tak, ze kurzor ukazuje NA znak a ne mezi).

Naproti tomu bezne (typicke) editory maji kurzor mezi znaky (proto taky vypada jako svisla carka) a tim padem maji prikazy typu "smaz znak pred kurzorem" a "smaz znak za kurzorem" (typicky backspace a delete). V GUI je to spravne, ovsem v textovem terminalu/konzoli takove editory vlastne zobrazuji kurzor spatne (nebo mene striktne receno - nesystematicky).

Nerikam, ze pristup Vimu je lepsi, pro mnoho lidi urcite neni, ale je to jen vysvetleni, proc se chova tak jak se chova.

(navic je nekdy matouci smysl visualnich bloku popr. vyberu-selekci) - tady pomaha prikaz "behave"

Tohle je nejvetsi pakarna vimu. Je velmi obtizne zjistit ve vimscriptu jaka byla pozice kurzoru v insert rezimu. Lamal jsem si s tim nedavno hlavu tri hodiny, nez jsem na to prisel a reseni je to dost krkolomne.

Kdyby nekdo vedel jak na to lepe, tak sem s tim.
Jedna se o funkci, ktera po stisku tab doplni mezery podle vzoru predchoziho radku.

function FillChar2(...) "{{{
python << EOF
import vim
try:
    def fillChar2():
        mode      = 'up'
        char      = ' '

        args      = vim.eval('a:0')
        mode      = vim.eval('a:1') if args > 0 else mode
        char      = vim.eval('a:2') if args > 1 else char

        buff      = vim.current.buffer

        nRowEdit  = int(vim.eval("""line("'f")""")) - 1
        nColMark  = int(vim.eval("""col("'f")""")) - 1
        nColCurs  = int(vim.eval("""col(".")""")) - 1
        nColEnd   = int(vim.eval("""col("$")""")) - 1

        # Po ukonceni insert rezimu kurzor skoci o 1 pozici zpet
        # Vyjimkou je prvni sloupec, kdy kurzor zustava na miste
        # Nejde pak rozeznat, zda byl kurzor na prvnim nebo druhem sloupci
        # Proto mam pozici pred ukoncenim insert rezimu v f mark
        # Ta y mela byt vzdy o jedna vetsi, nez akt. pozice kurzoru
        # s vyjimkou kurzoru na prvnim sloupci.
        # Naopak f mark nefunguje na konci radku, takze musim pozici
        # kurzoru v insert modu vypocitat z akt. pozice s osetrenim
        # vyjimky na prvnim sloupci.

        if  nColMark == 0:
            nCol  = 0
        else:
            nCol  = nColCurs + 1

        # pozice kursoru v insert rezimu
        nCol = 0 if nColMark == 0 else nColCurs + 1

        # detekce kursoru na konci radku
        cEol = 1 if nColMark+1 == nColEnd else 0

        # musim najit vzorovy radek podle modu, preskakuji vsechny nevyhovujici

        delta = -1 if mode == 'up' else 1

        nr  = nRowEdit
        nrs = 0
        while True:
            nrs += 1
            nr  += delta
            if  nr < 0 or nr >= len(buff) or nrs > 5: # hledat do 5 radku
                print 'FillChar2(): model line is not found.'
                return 'end'

            sRowModel = buff[nr]
            if  len(sRowModel) <= nCol:
                continue # moc kratka

            nColSpace = sRowModel[nCol:].find(' ')
            if  nColSpace == -1:
                continue # nema mezeru

            sRemain  = sRowModel[nCol+nColSpace:]
            lFRemain = len(sRemain)
            lSRemain = len(sRemain.lstrip())
            if lSRemain == 0:
                continue # nema znak za mezerou

            nIndent = lFRemain - lSRemain + nColSpace
            indent  = char * nIndent

            # ok, indent je vytvoren
            break

        # ted musim  vlozit indent do  radku
        reg_f = vim.eval('@f')
        vim.command('let @f="%s"' % indent)

        if  nCol == 0:
            vim.command('normal "fP')
        else:
            vim.command('normal "fp')

        vim.command('let @f="%s"' % reg_f)

        print 'indent by %d row, len=%d' % (nr+1, nIndent)

        if  cEol:
            # kdyz je kurzor na konci radku, skoci kurzor sam doleva
            vim.command('exe "normal \<Right>x"')
        else:
            vim.command('exe "normal \<Right>x\<Left>"')
        return 'done'

    fillChar2()

except vim.error, e:
    print 'Vim FillChar2() ERROR:', e
    raise
except Exception, e:
    print 'Python FillChar2() ERROR:', e
    raise
EOF
return ''
endfunction
" vkladam mezeru pro usnadneni zjisteni pozice kursoru, bude odstranena
inoremap <Tab> <Space><Left><C-O>mf<Esc>:call FillChar2('up', ' ')<CR>a
"}}}

Imho znacka nazvana ^, ale jestli to ten vas skript zjednodusi, to asi ne :/

Moc děkuji za rady i vysvětlení.

Trochu offtopic, ale:
Je nekde nejaky prehled kde vsude byl integrovany neovim? Me zajima jestli se podarila prosadit ta puvodni idea, ze pujde integrovat do jinych programu. Nasel jsem ze existuje Firenvim - neovim pro firefox, a taky neovim pro visual studio. A neco vic? Dva zarezy se mi zda celkem malo...

Na to, že je pořád ve verzi 0.něco (koukám, že už 0.5, takže jsem pozadu), je IMO rozšířený až až. Tím VS myslíš Code, nebo velké IDE? Protože v Code je, ale podle mě to dost skřípalo (špatně mi to detekovalo konec řádku u delších řádků), ale zkusím teda ten update.

Tak to funguje pořád stejně blbě, otázka zní, zda za to může implementace rozšíření v Code nebo samotný Neovim. Viz třeba

https://github.com/asvetliakov/vscode-neovim/issues/161

Ahoj Pavle,
Diky za zajimavy clanek.

Ja jakozto Emacsak ( :-D ) jsem chvilu pouzival Emacs-Muse, a chvilu koketoval s Pyroom. Ale nakonec stejne pokud pisu povidku, nebo dejovou lini pro DRD, tak to delam v LO.

Co me vsak uplne uchvatilo (trochu OT), byly ty tve prezentace ve Vimu, na to jsem cumel jak bacil do lekarny. Porad rikam ze musim zjistit, jestli neco takovyho neexistuje i pro muj oblibeny editor :-D

Ma cenu pouzivat Muse, kdyz existuje org?

Pěkný editor na psaní je FocusWriter.
Poměrně úsporný a dobře funguje i na velmi slabých strojích (třeba Toshiba AC100).