Vlákno názorů k článku Vláda má povinnost zachovat digitální suverenitu své země, říká Stallman od Ondrej Nemecek - Otrokem své vlastní ideologie Richard Stallman není, je...
-
Otrokem své vlastní ideologie Richard Stallman není, je jejím služebníkem. Kdyby kázal vodu a pil víno tak by ho nikdo nebral vážně. Bohužel dost lidí se zasekne na jeho extravagantním stylu a nevěnuje se tomu, co skutečně říká. Je to polularizátor, evangelista, jeho projev je provokativní záměrně, aby zaujal. Pravda, někoho tím může i odrazovat.
Jenže ačkoli může působit jako svérázná figurka, má co se týče software bohužel pravdu. GNU to bohužel moc nevyřeší, to není reálné, ale dost věcí by se dalo posunout dobrým směrem, pokud by byla politická vůle a dostatečná úroveň expertizy ve státní správě.
-
Ja som trochu sníval.
GNU sofvér by mohol vyriešiť rôzne predražené štátne tendre. Napríklad také mýto - európska únia by sa dohodla, spravil by sa unifikovaný mýtny systém s GNU licenciou, potom by si ho každý štát opatchoval vlastnou legislatívou. (Ak majú nejakú debilnú, napríklad Slovensko) Ak by chcela nejaká firma prispieť, mohla by kód študovať a tak vytvoriť vlastnú implemetáciu. Nebolo by to ako teraz, kedy sa sedí na zdrojákoch a musí sa písať všetko znova.
Zdravotníctvo, Školstvo, whatever ... Išlo by to aj proti mojim záujmom, asi by som zarobil menej, ale zase by sa dosť ušetrilo a bolo by to cítiť inde.
Ak by chcela použiť tie systémy Kanada, Urugyaj, alebo Severná Kórea, tak by mohli.
Normálne mi žilka na čele praskla, keď som počul Šutaja Eštóka (Ministra vnútra) vysvetlovať ako máme skvelé slovenské riešenie elektronického občianskeho. 1 km od môjho baráku el občiansky mi bude nanič.
-
Za mna toto GNU neriesi. Lebo takmer ziadna normalna firma si nelizne poskytovat SLA a podporu ku kodu, ktory neni ich (bavime sa o veciach zatazenych legislativou a auditmi, nie o technickom kode). Navyse by si tym ohol trh v neprospech tych, co ponukaju riesnia v inych programovacich jazykoch a platformach.
Na druhej strane som velmi za otvorene protokoly a standardy na Eu urovni, co by umoznilo interoperabilitu.
Slovenske edoklady su ti je nanic aj na Slovensku, lebo policia na ne nema dostatok citaciek. Navyse je to od tohto ministra len dalsie vykazovanie cinnosti, navyse sa pre beznych ludi tvaria ze je to ako europsky eVallet, ale cloveku sa chce plakat, dalsich par milionov splachnutych.
-
> Lebo takmer ziadna normalna firma si nelizne poskytovat SLA a podporu ku kodu, ktory neni ich
Redhat / IBM? Suse? EnterpriseDB? Takych firiem je kopec.
A aj z opacneho konca: enterprise systemy nie su zvycajne podporovane priamo vyrobcom, ale partnerskymi firmami. Partnerske firmy teda tiez podporuju kod, ktory nie je ich, a ku ktoremu by default nemusia mat ani pristup (a dostanu ho -- mozno -- po vyziadani a zdovodneni).
> navyse sa pre beznych ludi tvaria ze je to ako europsky eVallet, ale cloveku sa chce plakat, dalsich par milionov splachnutych.
No a presne to napriklad ja nechcem. Identita a penazenka maju byt oddelene.
-
A nemaju niektore firmy nahodou zmluvy z vyrobcami softveru?
Lenze tento priklad nie je vhodny, lebo poskytuju podporu na riesenia, ktore predavaju a nasadzuju ako Bata cvicky. Vpripade GNU statnych projektov, bude to ich nasadenie v mnozstve 1 a je to upraveny kod, ktory prakticky nikde inde nebezi, lebo ide o vzorove rienie.
Dalsi rozdiel je, ze napriklad enterprise DB maju neskutocnu bohatu skalu ladiacich a diagnostickych toolov, workeranundov a dokumentacie, beziach v tisickach instancii a tie skunosti tam su. To sa z danou myslienkou neda porovnat.
Ako chapem, ze nabozensky myslinka pekna, no ked sa na to pozries z pohladu firmy, tak je to neskutocna neznama a obrovske riziko failu.
-
Ono je tam este viac nuans.
V pripade statnych GNU projektov je GNU cast na to, aby pocet nasadeni bol > 1; t.j. aby institucie s rovnakou/podobnou agendou zdielali vyvoj.
Pretoze uz dnes, pri pocte nasadeni = 1 si objednavatelia uz nejaky ten piatok pytaju zdrojove kody a vysporiadanie autorskych prav. Zatial to nerobia kvoli zdielaniu vyvoja, ale prave kvoli SLA, aby jeden dodavatel nemal monopol a nepytal si nehorazne sumy. V minulosti to tak bolo a argument bol, ze kvoli autorskym pravam moze dzat SLA a poskytovat maintenance presne ta jedna firma.
Castokrat, aj ta jedna firma nie je autor, ale integrator, ktory zastresuje celu skupinu subdodavatelov. Tento integrator tiez netusi, ako dany softver funguje, ale uz vedel "optimalizovat", kto bude drzat SLA dalej vo vlaciku. Investori vsak nie su blbi a toto si prevzali na seba.
Takze nie, cudzi kod fakt nie je problem, ked ide o prachy.
25. 5. 2025, 13:37 editováno autorem komentáře
-
Firma poskytuje SLA k prodanému řešení, ne ke kódu.
A jestli neděláš v IBM pro AIX (nebo podobnou obskuritu), tak na 99,9% používáte kód, který není váš, a závisíte na něm. Takže je to jen otázka, kolik toho kódu firma "vlastní"* a kolik si bere odjinud.
* "vlastní" stejně znamená, že po pár letech se obnoví tým a ti noví už nemají know how původních lidí.
-
>>>Navyse by si tym ohol trh v neprospech tych, co ponukaju riesnia v inych programovacich jazykoch a platformach.
Mali by referenčnú implementáciu povedme v aspektovo-orietovanom Eiffeli, mohli by dodať implementáciu v Ziq, ak by chceli. (Naschval som použil dva obskúrne jazyky, aby sa nikto neurazil)
