Hlavní navigace

Vlastimil Ott: konec časopisu LinuxEXPRES byl nevyhnutelný

Petr Krčmář 17. 8. 2007

Časopis LinuxEXPRES byl donedávna jedním ze dvou tištěných médií, která se zabývala výhradně Linuxem a mohli jste si je zakoupit v českých stáncích. Nyní bylo jeho vydávání zastaveno. Na celou věc jsme se ptali (dnes již bývalého) šéfredaktora. Proč časopis zanikl? Muselo k tomu dojít? Oživne ještě?

Vlastimil Ott (1979) absolvoval Slezskou univerzitu v Opavě, kde v současné době také žije. Od října 2004 byl korektorem a redaktorem časopisu LinuxEXPRES a webu www.LinuxEXPRES­.cz. V říjnu roku 2005 se stal jeho šéfredaktorem.

Je pravdou, že LinuxEXPRES oficiálně končí?

Ano, je.

Další číslo už tedy nevyjde?

Ne. Nicméně stále je otevřená možnost, že se jednou objeví subjekt, který by měl o kvalitní značku a předplatitele zájem a bude schopen ve vydávání pokračovat. Ale to je pouze hypotéza.

Jaké jsou příčiny ukončení činnosti?

Časopis se nestal médiem, ve kterém by se objevoval dostatek inzerce, která časopisy obecně živí. Ne že bychom ji nebyli schopni sehnat, ale setkávali jsme se nejen s nezájmem, ale zejména přímým odmítnutím. To ovšem těmto subjektům nebránilo v tom, aby si pravidelně nechaly zasílat partnerský výtisk zdarma. Možná jsme žádné zasílat neměli, ale na druhou stranu se tak povědomí o Linuxu snad aspoň trochu rozšířilo.

V čem si myslíš, že jsou hlavní příčiny nezájmu ze strany inzerentů?

Vlastimil Ott

Předpokládám, že cílová skupina a její velikost – měřeno nákladem časopisu. Osobně jsem měl o cílové skupině zcela jasnou představu a snažil jsem se tímto směrem časopis tlačit. Někdy to bylo trochu direktivní, někteří autoři si našli svou oblast, nebo psaní přerušili. Ale zase se objevili jiní, skvělí – chtěl bych poděkovat všem, kteří si našli čas a napsali článek a ještě přitom četli instrukce a sledovali termíny. Býval jsem někdy protivný. Ale s výsledkem jsem byl spokojen mimo jiné také od té doby, co jsme změnili grafické studio. Vyladění layoutu časopisu prospělo.

Zkrátka – vzhled byl kvalitní a jednotný, rubriky pestré, články kvalitní a zaměřené tak, aby profíka neurazily a zvídavého poučily, pobavily nebo motivovaly. Zakázal jsem „svatou trojici” a kupodivu s tím nebyl problém. Všechny ty detaily podle mě dostaly časopis na úroveň, která mohla oslovit ne přímo masy, ale přece jen lidi ve školství, mládež, neziskovky, malé firmy, OSVČ apod. Což je dostatečná základna. Bohužel do školy většinou stačí jedno číslo, které se rozešle nebo půjčuje, ale úplně stejně to dělaly zřejmě i firmy. Ve škole by to člověk ještě pochopil, ale firmy, které si několikrát chtějí nechat poslat ukázkové číslo …

Nezájem inzerentů plyne nejspíš z toho, že tito čtenáři pro ně nejsou zajímaví a není jim zřejmě co nabídnout. Navázali jsme spolupráci s dalšími subjekty, které nám měly inzerci dodávat. Ani ty si s tím neporadily.

Jak byla zajišťována reklama v časopise?

Základem bylo obchodní oddělení QCM, mezitím pokusy o spolupráci s dalšími subjekty, které měly inzerci dodávat.

Máš představu, jaká by musela být cena jednoho čísla, aby se časopis sám uživil z předplatného a stánkového prodeje?

Nepřijatelná, astronomická. To je nereálné. Takhle nefunguje žádný časopis, to nejde. Periodika žijí z inzerce. Distribuční řetězce si berou desítky procent za to, že ten papír rozvezou. Další desítky stojí samotná výroba a materiál. Pomíjím náklady na zaměstnance – sazba, honoráře autorům, šéfredaktor, korektor, obchodník, administrativa. Víte kolik procent vyrobených novin se denně prodá? Překvapivě málo – zbytek jde do stoupy. Ale tam jde o náklad desítek až stovek tisíc, takže se to v důsledku vyplatí. To je v případě úzkoprofilového specializovaného média neuskutečnitelné.

Jiné IT časopisy se za variantu s CD nebojí chtít 200 Kč. Nemyslíš si, že jste byli příliš levní?

Ne, naopak – naše pochopitelné přání bylo „co nejnižší cena, co nejvyšší kvalita”. CD jsme měli, ale po průzkumu mezi čtenáři, kteří upřednostnili nižší cenu, jsme ho přestali přikládat. Cena tak mohla klesnout o několik desetikorun. 200 Kč za jedno číslo by na časopis bylo příliš moc. Neznamená to automaticky, že by měl každý měsíc třeba 150 nebo 200 stran.

Anketa

Kolik byste byli ochotni za LinuxEXPRES zaplatit?

Kolik předplatitelů/ku­pujících měl LinuxEXPRES? Rostl jejich počet nebo klesal?

Na stáncích se prodaly stovky kusů. Předplatitelů bylo něco málo pod dva tisíce. Počet rostl, ale příliš pomalu.

Uvažovalo se o podobném kroku delší dobu, nebo přišel jako blesk z čistého nebe?

Problémy s financováním tady byly delší dobu, dělali jsme všechno možné, abychom to zvrátili, ale nakonec se to nepodařilo. Nejednalo se o překvapení.

Končí jen papírová varianta, nebo i webová verze?

LinuxEXPRES vycházel v papírové verzi a jako PDF soubor. Tyto verze končí. Na webu jsme vydávali převážně články staré tři a více měsíců (tedy tři čísla zpátky) s licencí GNU FDL. To má každý autor ve smlouvě a od samotného počátku jsme tak chtěli přispět do pomyslného vědomostního fondu, kde každý může hledat pomoc. Tento způsob publikování starších článků – tedy téměř kompletních čísel časopisu – bude pokračovat do té doby, než zásoba článků dojde. Teď jsem tuším u únorového čísla. Je to trochu zpoždění oproti původní myšlence, ale na druhou stranu mám k dispozici množství materiálu, který na našem webu www.LinuxEXPRES­.cz ještě zveřejníme.

Jak se k oznámení postavili předplatitelé a autoři? Vím, že vám telefonovali do redakce. Byly reakce rozlícené, lítostivé nebo čtenáři situaci chápou?

Pro autory to zřejmě bylo nemilé překvapení, ale to je život. Závazky vůči autorům by měly být vypořádány, pokud náhodou nejsou, nechť se mi prosím ozvou osobním e-mailem.

Nevím, co si o situace myslí předplatitelé, žádná telefonická vlna, pokud vím, nebyla. Peníze zbývající z předplatného dostanou samozřejmě zpět. Pokud by volal někdo „rozlícený”, situaci bychom mu vysvětlili. Jak říkám, všechny pohledávky se uvedou do nulového stavu. Na shop.qcm.cz je možné dokoupit si starší čísla a zkompletovat si tak minulé ročníky.

Jako šéfredaktor určitě znáš pozadí práce celé redakce. Co by se podle tebe mělo udělat jinak? Dalo by se situaci předejít?

Ze strany redakce nevidím žádný závažný prohřešek – kdyby byl, už bychom ho řešili dávno. Předejít se situaci nedalo, shánění inzerce nebo partnera se věnujeme intenzivně už dlouho. Řekněte jméno z oboru a já vám řeknu, že nás odmítli. I dvakrát. Jediné řešení jsou peníze na provoz. Odkud přijdou, je jedno. Ale tak je to všude, tohle řeší každý časopis – i ty největší.

Kdyby chtěl někdo začít s podobným projektem znovu, má podle tebe ještě dnes šanci?

Ne, pokud neoživí LinuxEXPRES… Vážně řečeno – šance je, ale kdo by to dělal, když teď vidí, jak jsme skončili my? Opakuji – jsou potřeba peníze aspoň na dva roky provozu, pak rozjedete cokoliv.

Změní se podle tebe situace k lepšímu za rok, dva nebo pět?

Ano, máme zkušenosti, skvělý tým a známe trh.

Jaký byl podle tebe největší úspěch LinuxEXPRESu?

Já jako člověk, který o něm ví všechno, jsem jediný, kdo to nemůže říct. Kamarád a známí mi tvrdili, jak je tohle špatně nebo naopak dobře, tady ten článek je moc složitý, dlouhý nebo krátký. A já jsem se podle toho snažil zařídit. Takže z tohoto hlediska byl úspěch v tom, že se měnil, věřím, že k lepšímu. Nezůstal stát na místě, ale pořád jsme realizovali něco nového. Výtky jsem slýchával na téma cena, distribuce, rozsah – ale ne na kvalitu. S celkovou kvalitou snad byli čtenáři spokojení a my jsme se snažili, aby byla maximální. Věřím, že dobré jméno, které si časopis vybudoval, by nemělo jen tak zmizet.

Co tebe osobně na ukončení časopisu nejvíce mrzí?

Ignorance a přezíravost ze strany firem, které mají PR zprávy plné keců o podpoře open source. Na druhou stranu – byl to risk, do kterého jsme vědomě šli. Nevyšlo to, ale právě to jsou cenné zkušenosti. Asi mě tedy nejvíc mrzí fakt, že se nám to nepodařilo zvládnout.

Co ty osobně? Jak hodláš naložit se svým volným časem?

S čím? Tím netrpím už dlouho. Nebudu unavovat výčtem běžných činností, ale mám co dělat.

Chystáš nějaký nový projekt?

Jestli projektem myslíš něco jako LinuxEXPRES, potom říkám ne. To není akce jednoho člověka, ale týmu. Nebráním se být jeho součástí, pokud by vznikl.

Několikátým rokem se snažím být platným členem týmu, který organizuje podzimní olomoucké konference, letos Open Workshop Olomouc. Také lokalizuju programy, dělám PDF Abíčko atd.

Baví tě ještě psaní? Hodláš psát pro jiná média?

Baví, momentálně na osobní blog a píšu i pracovně. Nejsem rozhodnutý, zda chci psát pro nějaká média, momentálně na to nemám myšlenky a čas.

V každém případě jsi odvedl s redaktory velký kus práce a pro českou linuxovou komunitu jsi udělal velký kus práce. Myslím, že nebudu sám, když prohlásím „Děkuji a smekám!”

Díky. Ještě není všem dnům konec.

Našli jste v článku chybu?

18. 8. 2007 3:48

BLEK. (neregistrovaný)
Tím, že mi poruchu psycholog zatají, mi nijak nepomůže --- leda budu v úzkosti, nevědět, co se mnou je. Myslím, že doktor by pacientovi měl říct všechno.

Problém byl ten, že já jsem si tu poruchu začal uvědomovat ještě dřív, než mi byla diagnostikována. Normální člověk má nějaké zábrany, že si odmítá přiznat jemu nepříjemné věci. Prostě, jako bys měl na mozku blok, který ti zakazuje myslet určitým způsobem. Psychoterapie tyto bloky postupně odstraňuje a člověk si začíná uvědomovat více věcí a p…

17. 8. 2007 23:11

Ondra (neregistrovaný)
U BLEKa se stala ta zakladni chyba, ze se vubec dozvedel ze existuje nejaka schizoidni osobnost. Mne psychoterapeut, kdyz jsem se ohanel nejakou diagnozou (mimochodem schizodni osobnost mam taky) rekl, "Na to se vykaslete. To ma dneska kazdej druhej, nejakou neurozu...".

Proto psychiatri a psychoterapeuti nerikaji diagnozy (nedejboze cist chorobopisy). Pacientum to spise skodi.

Podle me je BLEK spis neurastenik. Urcite s tim souvisi porucha sebehodnoceni. Clovek, ktery o sobe prohla…



Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Podnikatel.cz: Udávání a účtenková loterie, hloupá komedie

Udávání a účtenková loterie, hloupá komedie

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Lupa.cz: Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Vitalia.cz: 9 největších mýtů o mase

9 největších mýtů o mase

Podnikatel.cz: EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Měšec.cz: Jak vymáhat výživné zadarmo?

Jak vymáhat výživné zadarmo?

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

120na80.cz: Jak oddálit Alzheimera?

Jak oddálit Alzheimera?

Podnikatel.cz: Babiš: E-shopy z EET možná vyjmeme

Babiš: E-shopy z EET možná vyjmeme

Vitalia.cz: Na pečení je nejlepší medovicový med

Na pečení je nejlepší medovicový med

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Lupa.cz: Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Vitalia.cz: Dáte si jahody s plísní?

Dáte si jahody s plísní?

DigiZone.cz: Flix TV má set-top box s HEVC

Flix TV má set-top box s HEVC