Jestli se nepletu, tak "Konzole" je nevyjádřený podmět a proto může být "(Konzole) Playstation dosáhla". Podobně, jako bych napsal "Moje Barum se ojela nezvykle rychle" - je tím myšlena "(pneumatika Barum)", zatímco kdybych napsal "Můj Barum", vypadalo by to za prvé divně, za druhé, v češtině byste to pochopili ne jako označení pro pneumatiku, ale pro celou značku, firmu.
Čeština se k tomu kloní historicky, např. automobily kategorie STW - Station Wagon, se hovorově označovaly "stejšn", "jedeme stejšnem", ... Ženská varianta také byla, ale i s patřičnou kocovkou - tedy "stejšna".
Poměrně přirozeně Češi vnímají ten (play)station, evt. řidčeji ta (play)stationa.
Ale jazyk je věc živoucí, nikdo nemůže vyloučit, že později budeme vnímat "ta playstation", jen aktuálně se k tomu jazyk nekloní.
Podle mě je ten mužský rod ve "stejšn" jako označení vozidla spíš specifická výjimka pro tento konkrétní význam než něco, na čem lze stavět pravidlo.
Koncovka "-tion" (nebo "-cion/-ción") je v románských jazycích, ze kterých pochází, spojena s ženským rodem a do češtiny se slova s touto koncovkou - často přes němčinu - taky zpravidla převádějí s ženským rodem (s koncovkou -ce - revoluce, animace...). Řekl bych, že z tohoto pohledu je v češtině přirozenější vnímat tato slova jako ženského rodu. Vlastně i ten výraz "plejstejšna" nasvědčuje tomu, že máme přirozenou tendenci slova s touto koncovkou poženšťovat. A koneckonců i stanice (coby překlad "station") je ženského rodu, byť nejde o tak přímočarý převod jako ve výše uvedených příkladech. Zkrátka, historicky se čeština v těchto případech spíše kloní k ženskému rodu, protože to vyplývá z původu těch slov, zatímco mužský rod je spíše výstřelek.