Hlavní navigace

Výběr IXP: jak si poskytovatelé vybírají propojovací uzel

Redakce

V průběhu let práce s komunitou peeringových koordinátorů jsem se jejích členů ptal na peering, na jejich peeringové procesy a konkrétně na to, co hledají u internetových propojovacích uzlů (IXP).

Přirozeně jsem s ohledem na svou roli spoluzakladatele a hlavního styčného technika společnosti Equinix chtěl vědět, kdy a proč IXP používají. Ptal jsem se, jaké otázky svým IXP pokládají, a snažil jsem se pochopit jejich rozhodovací procesy.

Po stovkách konverzací a mnoha písemných poznámkách jsem zdokumentoval kolektivní pohled peeringové komunity na IXP. Informace v této kapitole jsou cenné pro ISP a IXP komunitu. Vypočítávám v ní deset nejdůležitějších výběrových kritérií, která ISP používají při výběru IXP, společně s typy otázek, o kterých uvedli, že je kladou IXP při zjišťování jejich sil ve všech těchto kritických oblastech.

 
Tato kapitola je součástí knihy Williama B. Nortona, kterou pod názvem Peering od A do Z připravuje k vydání neutrální propojovací uzel NIX.CZ. Kniha by měla být k dispozici do konce tohoto roku. Bližší informace o ceně a možnosti, jak publikaci získat, budou zveřejněny také na Root.cz.

Úvod

Nejprve je třeba zdůraznit, že ISP mají v souvislosti se zaváděním peeringu obecně následující cíle:

  • Nastavit peering co nejdříve
  • Minimalizovat náklady na vzájemné propojení a náklady na tranzit
  • Maximalizovat přínosy systematického přístupu k peeringu
  • Provést regionální operační plán podle stanovené strategie
  • Splnit povinnosti plynoucí z větších obchodních dohod

ISP uvedli, že si IXP volí na základě následujících kritérií:

  1. Jak dostanu provoz k tomuto IXP? (Telekomunikační přístup)
  2. Jak dostanu k tomuto IXP vybavení? (Snadnost implementace)
  3. Jsme já a můj cílový peeringový partner již v tomto IXP přítomni? (Současná přítomnost)
  4. Jak snadné pro mě bude fungovat v tomto IXP? (Provozní podpora)
  5. Bude pro nějakého konkurenta má účast na tomto IXP výhodná? (Sladění podnikatelských cílů)
  6. Kolik bude peering v tomto IXP stát? (Nákladové otázky)
  7. Bude tento IXP úspěšný? (Otázky důvěryhodnosti)
  8. S kým dalším si mohu v tomto IXP zavést peering? (Otázky propojování populace)
  9. Existuje již tento IXP? (Stávající vs. nové IXP)
  10. Jaké trasy u tohoto IXP dostanu? (Síla regionální trasy)

Pojďme každé z těchto kritérií krátce rozebrat předložením otázek takového typu, jaký si ISP klade během výběrového procesu.

Telekomunikační přístup

Jednou z prvních otázek, které ISP řeší, je, jak zřídit své telekomunikační služby v daném propojovacím uzlu. Kladou si následující typy otázek:

Jací operátoři k IXP připojují? Někteří ISP mají objemové slevy u určitých operátorů, proto upřednostňují propojovací uzly, kde jejich zvolený operátor může rychle zajistit okruhy v rámci stávající dohody.

Jak rychle mohou být moje okruhy propojeny do kolokačního centra? Tato otázka směřuje k cíli rychlé implementace, jakmile je výběr IXP u konce.

Kolik operátorů soutěží o mé okruhy zpět k mému lokálnímu POP? Více soutěžících operátorů znamená nižší náklady a rychlejší zavedení.

U ISP ve stejném objektu, jaká je cena za připojení se do propojovacího uzlu (jak daleko se nachází a jaké překážky se tam objevují?)

Musejí poskytovatelé nenasvícených vláken (dark fiber) procházet přes propojovací místnost („meet-me room“), nebo se mohou připojit přímo k vybavení ISP? Každý řez ve vlákně způsobuje určitou ztrátu signálu.

Jaké vláknové služby různí dodavatelé poskytují? Prodá nebo pronajme některý z dodavatelů nenasvícené vlákno (dark fiber)? Vlnové délky?

Okruhy? Někteří ISP dávají přednost transportním modelům. Tyto otázky jsou graficky znázorněny na Obrázku 6–1.

Obrázek 6–1. Otázky telekomunikačního přístupu.

Poznámky z terénu: Jedinečné výzvy spojené se zavedením vlákna napříč Afrikou

Zavádění vlákna v některých částech Afriky bylo velkou výzvou.

První problém popsaný na setkání Afrického fóra pro internetový peering a propojení (African Internet Peering and Interconnect Forum, AfPIF) spočíval v tom, že místní zlodějíčkové vykopávali vlákna v domnění, že kabely obsahují měď, kterou lze roztavit k výrobě náramků prodávaných u cest. Poskytovatelé vláken reagovali značkami informujícími o tom, že zakopaný kabel obsahuje vlákna, nikoli měď, a jeho vykopání není jen trestným činem, ale také zbytečnou činností nepřinášející žádný zisk. Toto řešení nepřineslo žádný úspěch, protože většina kopáčů neuměla číst.

Poskytovatel vláken tedy začal vlákna zakopávat s kevlarovým potahem vyhlížejícím jinak, než obvyklé pouzdro obalující starší měděné kabely. Domníval se, že jakmile se zloději naučí kabely rozlišovat, budou vědět, že řezání vláken jim není k ničemu. Vykopávání kabelů se však místo toho ještě zrychlilo! Zloději zjistili, že kevlarová pouzdra je možné odříznout a utkat z nich neprůstřelné vesty, které se na ulicích prodávají podstatně dráž, než měděné náramky. Zjistili také, že kevlarové pouzdro velmi dobře drží při vytahování, když je připojeno za návěs dodávky jedoucí po cestě. Kevlar tak pomohl zrychlit krádeže kabelů.

Poskytovatelé vláken tedy začali vlákna v místech, kde bývalo vykopáváno, zalévat do betonu. V některých zemích pouliční gangy dospívajících obtěžovaly pracovníky kladoucí betonem obalené vlákna, dokud nezískali výkupné. V některých případech byla najata místní policie, která pracovníky společnosti doprovázela na nebezpečných úsecích jejich práce. K dalším lidským hrozbám docházelo od konkurence, která se dopouštěla sabotáže infrastrukturních telekomunikačních stanic.

V kontinentální Africe se nachází nesmírné množství parků a národních rezervací pro divoká zvířata, a velká část vlákna napříč Afrikou tyto rezervace a parky překračuje. V jednom případě poskytovatel vláken vystopoval porušení vláken až ke slonovi, který je vydoloval z poměrně mělkého uložení v zemi. Pracovníci mají vlákna zakopávat metr hluboko, ale někdy narazí na skálu. Když nemohou vlákna zakopat metr hluboko, mají pracovníci povinnost je ukládat do betonu, to však v tomto případě zanedbali. Poslat servisní techniky do národního parku uprostřed noci není dovoleno, protože by mohlo dojít k útokům lvů a dalších nočních predátorů. Tento výpadek funkce vláken trval několik dní.

Zdá se, že každý internetový peeringový ekosystém má jinou soustavu hrozeb pro telekomunikační průmysl, a napsal jsem jen o těch nejzajímavějších z nich.

Přístup do IXP datového centra je jedním z nejdůležitějších témat, která peeringoví partneři při výběru IXP řeší.

Implementační proces

Implementace telekomunikačního vybavení do IXP se v některých případech ukázala být obtížnou. K otázkám, které tento problém zdůrazňují, patří:

Jak dostanu své vybavení do propojovacího uzlu (předpokládám-li, že kolokaci podporuje)? Některé IXP dříve povolovaly pouze vzdálené připojení okruhů – kolokace nebyla podporována.

Mohu vybavení nechat dopravit, nebo musím při instalaci vybavení přinést s sebou? Někteří výrobci vybavení umožňují odvoz zboží od výrobce přímo k poskytovateli kolokace.

Bude někdo fungovat jako vzdálené ruce a oči, abych dostal vybavení do racků, nebo musím instalaci provést sám? Instalační proces, kterému se říká „rack and stack“, může trvat dny nebo měsíce. Někteří ISP implementují vybavení předem nainstalované do racků a jednoduše potřebují, aby je někdo zapojil a zapnul, a možná pomohl vyřešit potíže při poruchách. Některé IXP tyto služby nabízejí a umožňují, jiné ne.

Má tento propojovací uzel dostatek prostor, el. energie, klimatizace apod. pro mé současné a budoucí potřeby? Vyčerpání energie zůstává zásadním problémem, protože požadavky vybavení na energii se zvyšují. Mnoho kolokačních poskytovatelů prodává racky s ekvivalenty příkonu, takže pokud potřebujete větší příkon, musíte si koupit více racků, ať už je potřebujete, či nikoli!

Stručně řečeno, jaké procesy a náklady jsou při porovnávání propojovacích prostředí spojeny s implementací vybavení (přepravné, instalace, cestování, čas personálu apod.) v IXP? Odpověď na tuto otázku ovlivňuje rychlost implementace a náklady na peering.

Současná přítomnost ISP

Nejrychlejší (a nenákladná) peeringová ujednání jsou provedena mezi ISP, kteří se již ve stejném propojovacím uzlu nacházejí (Tabulka 6–1).

Tabulka 6–1. Preference současně přítomných ISP v propojovacím uzlu.

Pro peeringové partnery ve stejném propojovacím uzlu je možné realizovat přímé propojení a spojení přes přepínací infrastrukturu během několika hodin. Peeringové relace mohou být zřízeny několik hodin poté.

Může se to zdát zjevné, ale ISP mají tendenci upřednostnit peeringový vztah v IXP, kde jsou již jeden či oba ISP přítomni.

Provozní podpora

ISP uvedli, že při hodnocení IXP zvažují také aktuální provozní prostředí v propojovacím uzlu. Ptají se na otázky jako:

Jak je nemovitost chráněna? Jak je v daném zařízení řešený přístup a zabezpečení? Některé IXP provozované telefonními společnostmi umožňovaly vstup pouze mezi 9. a 18. hodinou a vyžadovaly doprovod během instalací.

Jak je zajištěno fungování datového centra? Spolehlivost infrastruktury a doba opravy chyb byly uváděny jako kriticky důležité aspekty.

Monitoruje přepínač dohledové centrum s nepřetržitým provozem? Pro ty, kdo závisí na peeringové infrastruktuře, se při odvozování hodnoty uvedeného IXP jedná o kritický aspekt.

Jak mi budou oznamovány výpadky nebo potíže související s IXP či doprovodnými službami? ISP mohou odpustit příležitostné poruchy, pokud o nich budou řádně informováni a budou mít aktuální informace.

Kruhy provozu podpůrných služeb datového centra jsou zobrazeny na Obrázku 6–2. Tento model provozu datového centra budeme probírat podrobněji v kapitole 12 – Názvosloví datových center.

Kromě základního provozu datového centra ISP také zajímají propojovací služby a otázky jako například:

Umožňují kolokační zařízení privátní síťová propojení? Jak dlouho bude přidání privátních propojení trvat? Vláknová přímá propojení u některých IXP v Japonsku vyžadují schválení ISP, kteří vlastní propojovací bod. V takových případech může zpracování přímého propojení trvat měsíce. Zařízení v USA poskytují přímá propojení během 24 hodin.

Jsou zde nějaké podmínky pro připojení k centrálnímu přepínači? V propojovacím uzlu Hong Kong Internet Exchange (HKIX) se zákazníci musejí připojit k infrastruktuře přepínače a podepsat vícestrannou dohodu o peeringu (Multi-Lateral Peering Agreement), ve které souhlasí s navázáním peeringu se všemi účastníky. Někteří tento požadavek zřízení peeringu se všemi ostatními obcházejí tak, že všem oznámí jen určitou podmnožinu svých tras.

Je zde k dispozici dostatek energie, topných a klimatizačních systémů, kapacity v přepínači, prostor pro další racky, podpora v reálném čase a zákonný čas na posouzení smlouvy? Z mnoha důvodů může poskytnutí nových racků nějakou dobu trvat, nebo se může dlouho čekat na alokaci interních zdrojů pro instalaci nových zákazníků.

Budu mít „přednostní právo“, tedy možnost najmout si sousední dostupné racky, pokud si je bude chtít pronajmout někdo jiný? V časech, kdy je zásoba racků omezená, muže být tato možnost velice cenná. Expanze do jiné oblasti kolokačního centra nebo rozšíření do jiného kolokačního centra vedou k nákladnějšímu rozmístění, jehož údržba může být obtížná.

ISP dávají přednost propojovacím uzlům s přátelskými provozními podmínkami před uzly s provozními omezeními. Každopádně se snaží pochopit proces používaný k zajištění a růstu jejich přítomnosti v daném IXP.

Obrázek 6–2. Provoz internetového datového centra (IDC).

Sladění podnikatelských cílů

Jedním důležitým netechnickým aspektem je sladění podnikatelských cílů.

Bude použití tohoto propojovacího uzlu přímo či nepřímo podporovat konkurenci? Když NAP vlastnili operátoři, existovaly značné obavy ohledně předávání peněz konkurenci. Rozšířením do propojovacího uzlu konkurenta došlo k jeho podpoře.

Propojovací uzel neutrální vůči operátoům (definovaný jako IXP, který není vlastněn ani neslouží k prospěchu žádnému konkrétnímu operátorovi, dodavateli vláken či ISP) poskytuje otevřené, nepokřivené tržní místo pro operátorské a ISP služby.

Pokřivení trhu vzniká často následkem toho, že propojovací uzel vlastní jeden z jeho účastníků. Toto vlastnictví se projevuje jako omezení (například se nemůžete propojit s konkrétní stranou), nebo jako požadavek (je požadována konkrétní operátorova nebo ISP služba). Tyto obchodní střety efektivně omezují trh s ohledem na služby v propojovacím bodě.

Protože je stěhování vybavení z propojovacího bodu obtížné a spojené s výpadky, ISP dávají přednost neutrálně provozovanému výměnnému prostředí, které nebude trpět tržním pokřivením ani omezeními způsobenými obchodním střetem zájmů.

Poznámky z terénu: Proč je neutralita na operátorech důležitá?

Zde je několik příkladů, kdy jsou podnikatelské cíle v rozporu:

Velký poskytovatel obsahu s odbornými znalostmi o sítích, který byl instalován v JPIX, navazoval otevřeně peering. Tento poskytovatel požadoval přímé propojení k jinému ISP v budově. Kolokační poskytovatel odmítl, protože by to mohlo nežádoucím způsobem ovlivnit jeho podnikání tím, že by ho klienti obešli. (KDDI vlastní danou budovu a KDDI také prodává tranzit).

Jiným příkladem problémů se sladěním podnikatelských cílů je uzel MAE-East. Na konci 90. let tehdejší velký ISP, společnost WorldCom, vlastnil uzel MAE-East, velký IXP na východním pobřeží USA. Připojení do uzlu MAE-East podporovalo konkurenci (WorldCom) a vyžadovalo zakoupení okruhů od společnosti WorldCom. Peering v uzlu MAE-East znamenal placení peněz vaší konkurenci; tak byste podporovali její peeringové podnikání a upevňovali její pozici centrálního prvku Internetu v Severní Americe.

Konečně, ve dnech působení společnosti Exodus bylo pro jakékoli přímé propojení v budově v jejím datovém centru zapotřebí schválení vyššího managementu. Příliš mnoho hostovaných společností obcházelo síť společnosti Exodus, takže společnost cítila, že přichází o možnost výdělku na tranzitu s každým přímým propojením, které se v budově uskutečnilo.

Skutečnost, že kolokační společnost může vidět, kdo přichází a odchází, také několik ISP uvedlo jako potenciální problém. Pokud vaše konkurence vidí všechny vaše potenciální zákazníky, pak má konkurence možnost nabídnout své služby přímo. Tato témata představují typ problémů, který bývá zmiňován v diskuzích na dané téma.

ISP dávají přednost IXP, který není vlastněn ani provozován jejich konkurencí.

Náklady

Náklady na propojovací uzel mohou mít vliv na to, zda dává peering smysl. Diskuze v tomto smyslu obvykle zahrnují následující otázky:

  • Jaké jsou poplatky za racky, poplatky za energii, přímá propojení v budově a mezi budovami, poplatky za peeringový port a instalační poplatky?
  • Jaké jsou parametry související s těmito poplatky?
  • Jaká je cena a hodnota tohoto IXP?

Pokud je vše ostatní ekvivalentní, ISP mají snahu minimalizovat peeringové náklady, především počáteční náklady spojené s propojením do peeringu. Upuštění od počátečních (jednorázových) poplatků je v oboru běžnou praxí.

Důvěryhodnost

Problém důvěryhodnosti má dvě strany.

Zaprvé, důvěra v přežití propojovacího uzlu. Má tento IXP finanční zázemí, aby mohl existovat i v budoucnu? Během raných stádií propojování jsou ISP žádáni o to, aby učinili „krok víry“, že pro ně bude příslušný IXP cenný. Proto ISP dávají přednost propojovacímu uzlu, který má silné finanční zázemí a je pravděpodobné, že přežije.

Zadruhé, důvěra v současnou a budoucí hodnotu daného propojovacího uzlu.

Přinese IXP očekávanou peeringovou hodnotu? Abychom tuto představu „peeringové hodnoty“ prozkoumali, nejprve to vezmeme oklikou a budeme hovořit o externalitě sítě.

Externalita sítě je ekonomický pojem pro stav, kdy hodnota produktu nebo služby odpovídá počtu uživatelů daného produktu nebo služby. Klasickým příkladem je faxový přístroj – první faxový přístroj nemá žádnou hodnotu, ale když existují faxové přístroje dva, mohou si navzájem posílat a přijímat faxy. Čím více faxových přístrojů na světě je, tím vyšší potenciální hodnotu můžete získat tím, že budete jeden z nich vlastnit.

Také IXP vykazují vlastnosti síťové externality. Hodnota propojovacího uzlu odpovídá počtu a typu potenciálních peeringových partnerů v daném propojovacím uzlu.

Primární otázka zní:

Má tento operátor propojovacího uzlu finanční zázemí a je důvěryhodný, aby přitáhl peeringové kandidáty, kteří jsou cenní?

K dalším otázkám patří:

  • Podporuje tento propojovací uzel peeringová komunita?
  • Kdo z komunity tento propojovací uzel podporuje?
  • Je k dispozici peeringový moderátor, který mi pomůže najít partnery pro peering?
  • Kteří potenciální peeringoví partneři se připojují, a proč?

Odpovědi na tyto otázky signalizují důvěryhodnost a šanci na přežití daného propojovacího uzlu. ISP dávají přednost propojovacím uzlům, které jsou finančně stabilní a je pravděpodobné, že přitáhnou nejžádanější kandidáty na peering.

Populace propojovacího uzlu

Poskytovatelé internetového připojení uvedli, že jedním z nejdůležitějších výběrových kritérií je populace příslušného propojovacího uzlu.

Propojovací uzly mají často veřejně přístupný seznam účastníků. Koneckonců primární hodnota, kterou propojovací uzel poskytuje, je peeringová populace. Velmi dobrý příklad seznamu účastníků najdete na webové stránce Belgium Neutral Internet Exchange (BNIX). BNIX zahrnuje všechny relevantní informace pro každého peeringového partnera a je velmi snadné stát se členem.

Statistiky objemu provozu jsou také dobrým zdrojem informací o peeringové populaci. Úspěšný propojovací uzel je jako večírek s dobrou návštěvností. Jestliže slyšíte, že se lidé uvnitř dobře baví, pak je pravděpodobné, že je to dobrý večírek. Není to samozřejmě žádná záruka, ale když se napříč veřejnou peeringovou infrastrukturou přepínače přenáší velký objem provozu, jiní peeringoví partneři tak získávají určité hodnoty.

Pro některé účastníky je možná nejdůležitější otázkou prodejní potenciál. Lze v tomto propojovacím uzlu prodávat tranzit? Prodejní potenciál je velmi silnou motivací. Výstižně řečeno: Ušetřit náklady je příjemné, ale získat příjem je sexy.

Když jsou všechny ostatní parametry stejné, dávají ISP přednost IXP obydlenému velkou základnou potenciálních peeringových partnerů s potenciálem pro prodej tranzitu.

Stávající vs. nově se objevující propojovací uzly

Jednoduše řečeno, ISP dávají obecně přednost stávajícím propojovacím uzlům před nově vznikajícími.

USA mají tucty úspěšných propojovacích uzlů, kde hodnota odvozená z účasti převyšuje náklady na účast.

Existuje mnoho nově vznikajících propojovacích uzlů, které mohou být jednou úspěšné, ale není žádná záruka, že odvozená hodnota bude převyšovat náklady na účast.

ISP dávají přednost stávajícím propojovacím uzlům před uzly, které nově vznikají.

Síla regionálních tras

IXP jsou obvykle silné v některých trasách a naopak slabé v trasách jiných. Například pokud chcete východoevropské nebo středoevropské trasy, může pro vás být lepší se připojit k DE-CIX, velkému propojovacímu uzlu ve Frankfurtu v Německu. Jestliže chcete dosáhnout západní Evropy a USA, obzvláště silné jsou uzly LINX v Londýně a ASM-IX v Amsterodamu.

Někteří ISP upřednostňují peering v propojovacích uzlech s regionálním pokrytím, které odpovídá profilu jejich provozu.

Poznámka na konec

Každý ISP si těchto kritérií cení jinak. Pro některé ISP jsou nejdůležitějším kritériem náklady, zatímco jiní dbají nejvíce o strategické sladění podnikatelských cílů. Další zase kladou největší důležitost na telekomunikační přístup, implementaci, provozní podmínky a náklady na energii a dopad latence. Každý z peeringových partnerů těmto kritériím dává jinou váhu.

Našli jste v článku chybu?