Bezvadná věc. V dnešní době tenhle typ softwaru už moc nefrčí, ale kdysi to bylo docela terno. Přiznávám se dobrovolně: Poté, co jsem dostal PCčko a odsunul Commodora do skříně, POV-Ray byl první věc, co mi přišla pod ruku. :-) Jéje, to byly časy...a pak mi přišel pod ruku MegaPOV a já zíral... To se později opakovalo snad už jen s PRManem. ;-) Hlavně mi přijde, že pokud se člověk zajímá o grafické algoritmy a chce se učit "vizuálně", tak leckdy nejsnazší (a nejzábavnější :-)) cesta je třeba právě POV-Ray.
Tak tos mel dobry, protoze moje prvni PCcko byla 286 (za tehdy dost silenych 20kKc) a tam jel pouze Vivid. Asi nemusim rikat, jak byl raytracing na procesoru 286 @ 20MHz bez koprocesoru "rychly" :-)
Já začínal s raytracingem na Amize (Real 3D, Imagine a další) a výpočty poměrně jednoduchých scén (pár písmen s texturami, pár světel) v 640x512 znamenal nechat puštěnou Amigu přes noc :-). To dnešní mládež rychlost stávajících mašin těžko ocení, když tohle nezažila.
No, my jsme na takovém vybavení dělali někdy v letech 1990-1991 reklamu do televize.
Sedm Amig 500 počítalo několik dnů, a pak se šlo do TV studia, kde se to pomocí Amigy po snímku nahrávalo z disket na Betacam (pustí se statický snímek, pak záznam, střihne se jeden snímek, přetočí se; vše se opakuje 25× na 1s záznamu).
Pak přišla doba A3000, a nakonec ještě bohatší konkurence dovezla první stroje od Silicon Graphics, a tím doba Amig definitivně skončila. Nic na tom nezměnil ani fakt, že leckterá A4000 v mnoha studiích ještě pár let sloužila.
:)) Já raytracing poprvé zkoušel na Macintoshi LC (=Low Cost), tj. Motorola 68020 bez koprocesoru na 16 MHz, tedy v podstatě totéž :) Navíc to bylo demo nějakého komerčního softu, které neumělo ukládat výsledek. Pak jsem vzal páječku a přepájel pár odporů na desce abych tu mrchu přetaktoval :)
Je-li jako autor článku uveden pan Tišnovský, bývá to pro mě signál k tomu, abych do článku aspoň nahlédl, i když se mi problematika jeví vzdálená. V případě programu POV-Ray to pro mě navíc bude impuls k tomu, zase v něm něco vyzkoušet. Když jsme před pár lety plánovali stavbu rodinného domku, namodeloval jsem si v něm stávající nábytek a nový dům, nábytek jsem "naskládal" do domu a pak jsem si s pomocí mjpegtools připravil pár videosekvencí, abychom viděli, jak to tam bude vypadat. A jako správný masochista jsem všechno psal ve VIMu ;-) Když jsem na ta videa náhodou narazil asi před rokem, kdy jsem uklízel na disku, byl jsem sám překvapen, jak to odpovídalo realitě.
Tak tak - od Pavla Tišnovského jsou tady ty nejlepší články. Neříkám, že je všechny čtu, ale stačí se jen podívat a vidím, že je to udělaný dobře po odborné stránce, po názorné a taky to nejsou rádoby články na 1 obrazovku, ale ucelený součásti.
Více takových autorů!
jj, toto bude (dúfajme) dobrá séria, s PovRay som sa kedysi hral, ale tie algoritmy (fúúúúj, matematika :) a fakt, že sa to vlastne "programuje" ma rýchlo odradili, ale rád si zase pričuchnem...
No nevim, co si autor predstavuje pod 'nejvyssi kvalitou'. Raytracing *nikdy* nebude dosahovat kvality 'fyzikalnich renderu', at uz to je v soucasne dobe nejlepsi maxwell render, v-ray (s PPT), fryrender nebo pbrt (luxrender2). A jestli je to tak dobry raytracer, rad bych videl treba rozptyl svetla na hranolu... nebo render diamantu
POV-Ray v sobe obsahuje i radiozitni metodu, takze pro difuzni plochy by nemel byt problem. Implicitne neni pouzita, ale jde ji zkombinovat s raytracingem. Ale mate pravdu, ze treba particle tracing popr. dopredne sledovani paprsku POV-Ray nema. Samozrejme je zde take omezeni ad-hoc svetelneho modelu, ale ten lze zmenit. Jak rikam, pokud bude zajem napriklad o popis pbrt, nebude to problem.
Mam napad - v pristi casti serialu budou obrazky vytvorene POV-Rayovskym doprednym sledovanim paprsku (je to trosku osizene, neni to klasicky particle tracing pro celou scenu, ale pouze pro vybrane objekty) a muzete se sam vyjadrit, jestli se to da rozeznat od pbrt.
Když už jsme u toho, ty Vaše "fyzikalni renderery" zase nikdy nebudou pro filmovou produkci tak použitelné, jako starý dobrý REYES. Přeďhoďte jim pár set milionů grafických primitiv a uvidíme, jak se poplazí. Víte, on každý nástroj se hodí na něco jiného, takže "kvalita" je takové hezké na flamewar zadělávající slovo. A už tyhlety nástroje, které jmenujete, umějí pořádný displacement? Od doby, co mě na něj Pixaři chytli, mi všude tak nějak chybí.
POV-Ray jsem si kdysi docela oblibil a do ted ho pracovne pouzivam (MegaPOV abych byl tedy presny). Nejake vystupy najdete u mne na strance (www.disnel.com). Radiosita funguje docela dobre, jako hlavni problem bych videl, ze pri nekterych situacich je az nepochopitelne pomaly, nicmene 3.7beta zatim vypada slibne, veci, co se mi ve 3.6 pocitaji "forever" tam trvaji 30-60min (rekl bych, ze lepsi boundovaci system + dalsi optimalizace).
Na MegaPOV se taky podivame, treba na simulaci latek (saty atd.), vylepseny motion blur atd.
S radiositou je pri rozsahlejsich a slozitejsich modelech hlavne problem v tom, ze se v soucasne dobe neda dost dobre paralelizovat. Klasicky raytracing neni problem - rozdelim renderovaci ulohu na "stripy" a poslu do vice PCcek, resp. rozdelovat se to ani nemusi, kazde PCcko bude mit proste jiny .ini soubor (treba na skolach jsou pres noc prazdne ucebny, tak neni problem masivne renderovat treba na 100 strojich), ale u radiosity trva dost dlouho uz prvotni rozpocitani energii, takze tento "naivni" paralelismus tam az tak moc nepomuze.
Jasne, to mate samozrejme pravdu, nicmene ta "pomalost" o ktere mluvim, se projevuje i bez radiosity, typicky kdyz ve scene pouziji "neco" stromu vytvarenych makrem splinetree, ktere pouzivaji listy z vyseku koule pokrytych castecne pruhlednymi bitmapami, pak to ve 3.6 trva treba skoro 2 dny a v 3.7beta 40min (ty casy nejsou konkretni, uvadim radove). Tipuju na ono vylepsene boundovani pro sceny se spoustou objektu a pak nejak vyresena spousta pruhlednych objektu za sebou kdyz maji IOR = 1.0. A toto pak samozrejmne vyznamne ovlivni i ty radiositu (byt v soucasne 3.7beta se to zatim neda testovat ...)
ty obrazky v textu (i po zvetseni) jsou v dost mizerne kvalite. aby prece clovek mohl ocenit jak to pekne pracuje, tak by bylo dobre aby na ne taky videl. divat se na obrazek ktery ma na screenu cca 5cm na sirku neni nic moc.
Dobrý den.
Stáhl jsem instalační balíček z www.povray.org.
Nainstaloval jsem si gui rozhraní, ale mám radši příkazový řádek.
V nainstalovaném balíčku žádný soubor povray.exe není, tak nevím, kde ho hledat.
pvengine.exe sice jde spustit s prakticky stejnými parametry, jako "klasický" POV-Ray, ale vždy se zobrazí celé GUI. Pokud preferujete skutečný příkazový řádek (což má své nesporné výhody, například se dá snadno rendering skriptovat), jsou dvě možnosti:
2) stáhnout si z www.povray.org verzi pro unixy a tu potom přeložit nějakým překladačem pod Windows. Určitě to půjde provést s MinGW (gcc), ale nebál bych se ani Inteláckého nebo Microsoftího překladače, POV-Rayovské zdrojáky v podstatě vyžadují jen standardní knihovny + zlib pro práci s PNG. Poslední commandline verze pro svět DOS/MS-Windows byla (pokud se nepletu - FIXME) 3.1 přeložená tehdy skvělým překladačem Watcom C.