Vlákno názorů k článku Vylučuje se kapitalismus a open source? od Jencek - Článek je to pěkný. Nemyslím si, že komunita...

Článek je to pěkný. Nemyslím si, že komunita má problém když někdo na jejich práci vydělává pokud zároveň jsou výsledky běžně dostupné zdarma. Např. na produktu MapServer z University of Minessota vydělává v ČR několik firem. Zároveň tyto firmy přispívají do projektu kódem. Představte si, že by se další verze MS Windows distribuovala jako open source (osobně se domnívám, že tomu tak za cca 6 let, kdy bude nová verze, bude) s licencí, která by např. umožňovala distribuovat systém jako celek jen společnosti Microsoft, ale jeho úpravy (patche, moduly, ovladače) libovolně kýmkoli s tím, že Microsoft by měl právo začleňovat tyto úpravy do svých distribucí. Hlavní repozitář odkud by běžně nainstalovaný MS Windows stahoval aktualizace by byl ve správě MS. Běžný uživatel by podobně jako dnes k novému PC dostal OEM licenci operačního systému, za kterou by zaplatil. Aktualizace by probíhaly ze serveru MS. Zároveň by byly specializované repozitáře, odkud by stahovali jen odborníci. Myslíte si, že by komunita do takového projektu nepřispívala? Nevidím důvod. Aplikace je open source, kdokoli ji může upravit, ale za jádro systému si uživatel musí zaplatit. Ta platba uživatelem je malá daň za možnost přispět do dominantního operačního systému s vou troškou a tak se třeba zviditelnit.

Je pravda, že lidé z open source komunity rádi pracují zdarma. Ale čím je to dáno? Oni už obvykle za tu práci zaplaceno dostali. Např. pokud nějaký student něco vyvine do nějaké aplikace, získá za to vysokoškolský diplom (to není málo). Pokud by takovou aplikaci měl vyvinout sám, nemá šanci, ale jeho modul, úprava je realizovatelná. Další skupinou jsou zaměstnanci univerzit. Ti mají přimo ve smlouvě dáno, že budou dělat výzkum v rácmi svého úvazku. Proč ne na open source? Je jasné, že už zaplaceno dostali, pak proč chtít ještě jednou (většina lidí není chamtivá). Firma, která přispívá do open source snižuje náklady pro koncového zákazníka, tím také vydělává, proč tedy zase chtít zaplatit.

Open source a trh se nevylučují, naopak se výborně k sobě hodí.

Pokud by Windows byly distribuovány se zdrojáky (pro 99.9999+ procent kupujících by to bylo pár zbytečných DVD navíc), které by bylo možné volně šířit, těžko vynutit platbu. I pokud by zdrojáky nebylo možné volně šířit, mohou autoři ostatních systémů opisovat. Nakonec se zeptejte v Oracle, proč neuvolní zdrojáky svého RDBMS, nebo v IBM po zdrojácích Lotus Domino/Notes, a neomezí jejich použití licenčně.

Zaměstnanci univerzit jsou placení z daní. Výsledky jejich výzkumu by měly být kvolnému použití, a tedy určitě ne pod GPL, která znemožňuje zařazení kódu do komerční (čtěte: ne-GPL) aplikace.

Ale vždyť výsledky jejich práce jsou k volnému použití. Stačí přečíst výslednou vědeckou práci, sednout a naimplementovat. Stejně je to mnohdy ta nejmenší část, už pokud člověk ví, jak na to.

Pokud jsou výsledkem výzkumu zdfrojáky, nechť jsou uvolněny pod BSD licencí.

Ano, nejtěžší část je zpravidla "jak na to". Proto tu máme patenty. Implementovat MP3 encoder je triviální ve srovnání s jeho vymyšlením. Nicméně podle "komunity" by autor návrhu ztrátové komprese měl jít žebrotou.

Softwarové patenty "tu" naštěstí nemáme.

Licence GPL vznikla původně PRÁVĚ PROTO, aby veřejné kódy, vznikající za veřejné peníze na univesitách, zůstaly veřejnými i nadále. Jako obrana před firmami, které změní jeden řádek, pak celý kód prohlásí za své "duševní vlastnictví" a zažalují ostatní uživatele včetně autorů. Jako obrana před "privatizací" veřejných statků rozkrádáním. A jestli někomu tato licence vadí, tak právě podobným zlodějům.

Je pozoruhodné, kolik lidí by rádo přejímalo kódy ostatních, jen kdyby nikdo nemohl přebrat ten jejich.

Universitní granty nejsou dotace soukromým podnikatelům. A licence GPL a LGPL jsou tou nejlepší zárukou, aby produkt, pořízený za veřejné prostředky, veřejným zůstal.

Ještě jedna poznámka k licencím.

Pokud je kód veřejný, uživatel má právo ho měnit a současně ho může ho zařadit i do privátního kódu, pak dříve či později vzniknou spory o to, komu kód vlastně patří a zda je veřejný či nikoliv.

Existují pouze dvě cesty, jak se takovým sporům vyhnout.

Buď :

a) uživatel má právo zařadit kód do svého neveřejného (komerčního) kódu, ale pouze beze změn a s uvedením původu.

nebo :

b) uživatel má právo kód libovolně měnit a doplňovat, ale výsledek pak musí zůstat veřejným podle původní licence. Spory o autorství tu postrádají smysl.

Záleží na každém autorovi, jakou licenci svému výtvoru přisoudí. Ale chce-li se vyhnout budoucím sporům, radím volit mezi těmito dvěma možnostmi.

nebo c) kód může kdokoliv jakkoliv použít, upravit, nebo zařadit do svého projektu. Spor nevznikne, protože stačí prokázat, že daný kód někdo kdysi uvolnil. Pokud byl použit v jiné aplikaci, nic se neděje. To by byla opravdu veřejná služba, a na ta komedie, kterou předvádí FSF.