Názory k článku Výroba vlastnej mechanickej klávesnice vyhovujúcej vašim potrebám

Nechci se autora nijak dotknout, prave naopak, projekt se mi moc libi, ale po precteni clanku mne napadlo: https://www.youtube.com/watch?v=JBVWkvMuh_k ;

Dneska pouzivam zasadne ty nejlevnejsi a nejobycejnejsi klavesnice, vyhovuji mi z dostupneho nejvice, ale na tlacitkovych se mi v 90.tych psalo velmi dobre. Mozna jeste radsi jsem mel pravy opak - stare Sunovske, takove skoro gumove, dobre byly i u SGI. Nevim jaka to byla technologie, skoda ze je nikdo nevyrabi.

Za mne by to urcite melo mit vic klaves a uvital bych i moznost ovladat z jedne klavesnice vice pocitacu, klidne jako PS/2 a ne USB. A abych byl maximalne stastny, chtelo by to mit moznost pripojit i mys (nebo rovnou USB hub), aby do PC vedl jen jeden drat (jak to mel driv Apple). 3port USB HUB se da koupit jako IC za par $ na ali.

Proc frezovani? Proc ne laserovy vypalek z vice vrstev sesroubenych dohromady ? Pak by to mohlo byt i z nerezu, pri ostrych hranach by se klavesnice snadno dala pouzit i na sebeobranu.

Takové se dělají i dnes, ale je potřeba dát pozor, aby to byl opravdu hub - některé klávesnice sice na sobě mají USB slot, ale je použitelný jen k nabíjení.

USB má třeba moje oblíbená DELL KB522 https://www.czc.cz/dell-kb-522-cz/187599/produkt Akorát ten USB port zvládne jen nízkoodběrová zařízení - je ideální pro např. stick bezdrátové myši nebo blotooth dongle, flash disk apod.

Má to tak oficiální klávesnice k Raspberry Pi.
A na rozdíl od autora si myslím, že odpojitelný kabel z klávesnice je fajn, třeba proto, že můžu použít vždycky tu správnou délku kabelu a neřešit prodlužky, nebo naopak kam s přebytečným kabelem.

Anebo si mohu pořídit třeba kabel mini USB B to USB C namísto stávajícího mini USB B to USB A.

Pokud se ti takový kabel podaří sehnat, pošli odkaz. Já sháněl kabel USB-C (v roli Host) - USB-Micro-B (v roli Device) a bylo to marné. Nakonec jsem skončil u kabelu C-C a redukce C-MicroB, která ovšem funguje jen při jedné orientaci USB-C konektoru – za to bych toho výrobce nafackoval.

Odpojitelny kabel jde hlavne udelat chytre tak, ze na plosnaku bude Micro-USB konektor a vlastni konektor na kabelu muze byt uveznen ve vyfrezovanem profilu, takze vlastne je "neodpojitelny" (bez rozebrani kbd).

Jeste pokud jde o USB HUB, bohate by tam stacil low-speed hub, prave pro tu mys. To by zcela urcite nezvedlo dramaticky cenu MCU co se uvnitr pouziva, zejmena kdyz oboji pujde nejspis resit ciste softwarove. Treba device je zde https://www.obdev.at/products/vusb/index.html nebo pro STM32F030 https://github.com/ads830e/stm32f030-vusb

Co ty klavesnice typu SGI/Sun ? Nedela nekdo mechanicky nejake podobne ?

Suni Type5/6 jsou klasicky “gumak” - matice gumovych zabek a pod nimi foliova kontaktni sit. Takze vlastne standard.
Nejaka prechozi Sun klavesnice (nevim ktera) se lisila jen tim, ze gumovy zabky byly kazda extra (a u nekterych klaves, napr. mezernik, mela jinou barvu).
Jo, jeste ty zabky mely takovy tuzsi “ťuplík” kterym to tisklo tu folii. Nevim jestli je to bezny nebo ne.

Problém s dĺžkou káblu som vyriešil tak, že som si napájkoval presne taký dlhý kábel aký potrebujem :-) a kábel je pekný s opletom takže aj zmotaný na stole vyzerá super. Ešte ma napadlo že si z kože vyrobím sponu na kábel niečo ako: https://www.tetded.com/home/210197-thickbox_default/tetded-genuine-leather-cable-organizer-usb-cable-holder-earphone-holder-cable-manager-cable-holder-cable-straps-earbud-cord-keeper001-vintage-brown-8-short-holder-package-.jpg

https://rpishop.cz/klavesnice-a-mysi/1391-raspberry-pi-klavesnice-cervenabila.html

Ja by som, keby tam je num blok.

Pro zájemce o specifickou klávesnici dobrý nápad. Ale na běžnou práci nepoužitelný pro toho, kdo umí psát alespoň všemi čtyřmi. Nebo použitelný, ale tu klávesnici budu muset tahat všude s sebou.
Na zvýšení chybovosti stačí jen ten zmíněný velký a malý Enter (o tom, že ho doprovazí často dlouhý a krátký levý Shift nemluvě). Moji snahu o plynulou práci sabotuje nyní oblíbené otočení bloku Home, End, PgUp, PgDn, Insert a Delete o 90°.
Záměna Esc a Caps locku bude možná větší "žůžo", než psaní na klávesnici s francouzským rozložením (jsem si kdysi v době pre-wifinové potřeboval poslat e-mail ze služebky kousek od Lyonu - psát všemi 10 na AZERTY klávesnici nešlo ani za nic)

Co je možné změnit bez problémů, a co ne, to je zajímavá otázka:

* Nemám problém na mobilu mít jinou klávesnici než na počítači. Ale mít na jednom QWERTY a na druhém QWERTZ mi dost vadilo. Vždy jsem pak u písmen Y a Z se musel na chvíli zastavit.
* Zrovna rozdíl mezi velikostí enteru a backspacem mi taky dělá problém.
* Naopak nemám problém střídat ErgoDox a notebookovou klávesnici.
* Kdysi jsem na mobilu psal bez diakritiky, ale na počítači to po mě vyžadovalo výrazně vyšší úsilí.

A i kdyby to pro mě znamenalo problém psát na cizím počítači – jak často píšu na svém a jak často na cizím?

Copak velikost Enteru, ta mi od mých začátků na Didaktiku Gama problém až tak nedělá, ale úzký levý Shift je pro mě nepřekonatelný problém. Tam prostě mačkám dvě klávesy najednou. A ty módní mikrošipky také, to vymyslel nějaký lobotomizovaný klikoň.

A co teprve kam všude už se návrhářům klávesnic podařilo ukrýt backslash... až se divím, že jsem ještě nenašel nějakou, kde by byl schovaný na spodní straně. :-)

No treba MSI PS42 ma backslashe hned dva.
https://www.notebookcheck.net/uploads/tx_nbc2/1867799-n7_05.jpg
Tomuhle typu klavesnice jsem se hodne dlouho branil, ale problem je, ze MSI PS42 nema, co se tyce pro mne dulezitych parametru a ceny vubec zadnou konkurenci.
Na druhou moznost ovladat hlasitost a podsviceni jak klavesnice, tak displaye jednou rukou je docela fajn.

22. 4. 2020, 14:25 editováno autorem komentáře

No Esc na Caps lock jde otočit i na klasické klávesnici taky, ale jen SW, protože to jde nasimulovat přes X-ka. I když lepší je (IMHO - pro nás stařešiny) si namísto Caps lock dát spíš Control - ostatně ta klávesa tam předtím byla a její přesun někam úplně do rohu je nehumánní (karpální tunely atd.).

Přes systém jde přehodit kde co. A nejen v UNIXu/(GNU)Linuxu. A co neumí systém, zvládne průměrný programátor. Kdysi jsem takhle jednomu staromilci měnil pro DOSovské účetnictví desetinnou čárku na numerické části za tečku; nebo na jednom gymplu definoval, aby klávesy ve Windowsovském psaní všemi deseti, provozovaném na virtuálních W (tencí klienti) na Linuxovém serveru byly ty a tam, co mají být. Linux nepotřeboval ani programátora, jen doplnit a zpřeházet definicní soubor.

Já už měsíc u Datartu čekám na Logitech MX Keys (dodání do sedmi dnů :D) - má speciální klávesy na přepínání až mezi třema počítači. Na Widlích pak dokonce funguje i třeba schránka mezi počítači. Ale zrovna tohle nevyužiji, protože můj aktuální setup je jedna klávesnice, jedna myš, jeden monitor, jedna webkamera a jeden speaker na 4 PC. Z AliExpressu a dokonce se umí přepínat i z klávesnice [ctrl, ctrl, 1-4].

Pekne, moc pekne.
Ty sipky se teda mackaji jak? FN1+HJKL? Neni to krkolomne? Nebo Super+HJKL?

Escape misto CapsLocku je pro me osobne vynalez hodny nobelovy ceny. Ale jeste bych potreboval poradit co s Ctrl? Precejen i ve Vimu je Ctrl potreba, a na bezne klavesnici se mi macka trochu krkolomne, neboli musim zrusit zakladni prstoklad.

Tak na prohozeni esc a capslocku neni potreba vlastni klavesnice, s takovyma vecma jsme si hrali uz pred lety: https://vim.fandom.com/wiki/Map_caps_lock_to_escape_in_XWindows

Jo, mam to na svych pocitacich nastavene uz mnoho let. Krize je kdyz prijdu k cizi klavesnici a v necekane okamziky pisu velkymi pismeny...

K šípkam sa dostanem stlačením FN2, čo ma dostane na druhú vrstvu, kde HJKL už nie je HJKL ale šipka vľavo, dole atď. Toto riešenie je pre mňa OK, no problem nastane, keď chcem iba raz zatlačiť šipku a pokračovať v pisaní, vtedy to je na facku. Naštastie táto situácia nie častá odkedy používam v bash "!!" a vi mode.

Ctrl by bylo nejlépe dát místo mezerníku, pak se budou mačkat všechny klávesové zkratky velice pohodlně a mezerník v místě Ctrl se dá malíčkem, aspoň se tak brzo nevybouchá... A jinak nechápu autora, že nepotřebuje Caps Lock. To nepíše do internetových diskusí? ;-)

Máte na mysli niečo takéto :-) : https://content.spiceworksstatic.com/service.community/p/post_images/0000152077/56cb3fa1/attached_image/IMG_1321.JPG

Možná zauvažujte o vrácení Control/Ctrl na jeho původní místo, tj. tam, kde je Caps Lock. Kdysi to tak bývalo (http://xahlee.info/kbd/i/IBM_AT_keyboard-s.jpg) a mj. i proto bylo ovládání aplikací přes Ctrl+klávesa tak jednoduché. Esc se dá namapovat na stejné místo při troše snahy (double Ctrl=Esc nebo něco podobného)

I když kupodivu ani ve Vimu není to Esc zase tak moc potřebné, navíc posun nalevo po Esc ne každému vyhovuje, takže:
inoremap <C-Space> <Esc><Right>

No, abyste pak neměl problém na levných a notebookových klávesnicích stisknout Ctrl+Shift+S… https://www.root.cz/clanky/vyroba-vlastne-mechanicke-klavesnice-vyhovujuci-vasim-potrebam/nazory/1038811/

Ano to je problém všech klávesnic, někde více, někde méně viditelný, ale: 1) hry stejně mapování X obchází 2) prakticky jediné power-user prostředí, kde používám ve větší zkratky, je Vim a terminál/shell a tam takové praktiky jako Ctrl+Shift+něco nejsou potřeba. Takový Emacs bez evil režimu by byla jiná :-) Toto je hodně individuální záležitost.

PS: mám Poker-II s blue switchema v UK variantě. Kromě klasického problému se zpětným lomítkem je ok; škoda jen, že nemají UK variantu s US pravým shiftem (tj. bez té divné klávesy navíc), jenže to se snad v této oblasti nedělá (takže jen vlastní model?)

Problém všech klávesnic to není. Mám klávesnici, která má ke každému switchi diodu. Ta zabrání ghostingu, takže klávesnice umí detekovat teoreticky libovolnou kombinaci kláves. (Jestli tu libovolnou kombinaci umím stisknout a jestli to klávesnice dokáže poslat přes USB, to už je druhá věc.)

Moc diky, zkusim to s tim C-Space.

jestli uz by na ovladani vim a dalsich programu, kde jsou klavesove zkratky nebyla lepsi pridavna mala klavesnice
s mapovanim na vybrane klavesove zkratky :-)

Snahy o zlepšení ovládání vimu tu jsou:
https://www.root.cz/clanky/vim-pedal-ovladejte-pocitac-nohou/

Holy bosy makefile a obsolete procesorova architektura. Takto sa to v automotive robi, pan kolega!

Na novy design by som uz asi nic s AVRkom nepouzil, aj ked v tomto momente este mam styri kusy na stole. Snazim sa ucelne zlikvidovat stare zasoby, nez prejdem na ARM. Zvlast SMD varianty uz neposkytuju absolutne ziadnu vyhodu, snad okrem toho, ze netreba ozivovat veci ako HAL.

Kompaktne rozlozenie klavesnice je OK, ale asi by som ho az takto neoptimalizoval. Vsetko sa da vyriesit mappingom v SW.

SW mapping může být celkem nepohodlný při používání virtuálních strojů nebo RDP. A nenašel jsem dostatečně použitelný způsob, jak si udělat třeba virtuální numpad: https://unix.stackexchange.com/questions/366552/numpad-emulation

A ne všechno lze vyřešit SW mappingem, zejména pokud klávesnice nemá dostatečnou podporu pro stisk různých kombinací kláves. Jsou tu tři limity:

* Typicky máme maticové klávesnice. Mnoho klávesnic je bez diod, což znamená, že nezvládnou některé kombinace tří a více kláves. (Zkuste si, jestli vaše klávesnice zaregistruje správně LevýShift+Cap­sLock+S…) To pak nevyřeší ani firmware. Typicky na to moc nenarážíme kvůli vhodně navrženým maticím, které řeší nejtypičtější kombinace, ale při přemapování ty typické kombinace mohou být jiné…
* USB HID dovolí přenést maximálně šest současně stisknutých kláves plus modifikátory. Některé klávesnice to ohackují tím, že se tváří jako několik klávesnic (situace podobná zapojení několika klávesnic do USB hubu).
* Pokud už klávesnice má nějakou klávesu Fn, typicky její stisk zpracovává sama, a není možné jej zpracovat softwarově jinak.

Bez diod jsou možná proto, že jsou membránové, a na vodivé cestičky na té membráně se diody pájet nedají.

Kdyz uz jsi narazil na makefile v automotive, tak my to tak pouzivame. Vuci makefile mam silne vyhrady (napriklad jeho chovani k bilym znakum je des. To ze rozlisuje mezery a tabulatori vi snad kazdy, ale kdo bezne vi, ze mezera na konci radku se dostane pri prizazeni do retezce?)
Ale cim to nahradit? Vetsina modernich nastroju jde ve snaze automatizace moc daleko a clovek ztraci kontrolu. To je problem zejmena v nutnosti mit opakovatelny build (nejen stejne soubory, ale i logy). Nebo nutnost zpracovavat soubory i jinak nez kompilatorem a to i v mezikroku. Navic je tu nutnost se obejit bez externich sluzeb, protoze preklad musi byt mozny i offline na zakonzervovane (verze vsecho) virtualce.

Zakonzervovana virtualka, to tiez tvrdo smrdi automotive :) Ja to volam fosilie.

Ja mam roky skusenosti s CMakeom a videl som ho uz pouzity na vsetkom od Embedded projektu velkosti tejto klavesnice po enterprise Windowsiu GUI aplikaciu. Myslim, ze moderny CMake, ak je robeny spravne a nezneuziva sa na veci, na ktore by sa zneuzivat nemal, je vhodna cesta.

Z automatickych ficur Cmake-u prakticky jedine, co pouzivame je detekcia compiler toolchainu. Kedze je to embedded projekt, tak package management je pre nas nerelevantny. Napisal som tenky layer na spravu "third parties", ktory je v CMake-u iba preto, ze gro toho, co third parties robia je, ze pridavaju nove include cesty, setuju premenne vovnutri CMake-u a tu-tam prihodia nejaky CMake modul. Dalo by sa to urobit aj v Pythone, ale vela cinnosti by bolo duplikovanych.

CMake je potom pouzity cisto na definiciu build grafu. Bezne kroky, ktore idu do prekladaca tak, ako tradicne kroky pri kompilacii aplikacie, custom kroky (napr. buildovanie imageov) volaju externe utility. Bud priamo binarky, alebo kratke specificke kusy Pythonu urcene na jednu konkretnu ulohu.

V podstate takto to bolo aj predtym, akurat tie externe pythony nevolal CMakeom generovany makefile, ale batak.

Ono bohuzel neni mnoho moznosti jak to resit jinak. "modernich" reseni uz jsem videl pousty, ale nakonec to vypada stejne nebo podobne jako PlatformIO. Kdyz se po projektu po par mesicich vratim, nikdy nevim, jesli vubec pujde znova prelozit (z cele rady duvodu, predevsim kvuli sprave knihoven a verze kompilatoru) Pro profi nasazeni nepouzitelne na cokoli, na hobby projektech me to jen pije krev.

S tymto sa potyka nie len embedded development a jedina seriozna odpoved je CI. Kompilovat, kompilovat a kompilovat. Projekt musi byt zostaveny tak, ze na 3 prikazy funkcne ekvivalentne configure & make & make install dostanem flashovacie kontajnery z uplne holeho systemu, kde nie je nic, maximalne nainstalovany toolchain (ale nesmie byt v ceste). Ziadne kroky na manualne nastavenie prostredia typu tychto 45 premennych zavedieme do prostredia tak, aby sa uz ziaden vnutrofiremny projekt, ktory pouziva coilen trocha iny toolchain na tejto masine nedal skompilovat. Toto je toxicke.

Za takych podmienok sa to da trebars raz tyzdenne checkoutnut na Jenkinse, buildnut, vygenerovat flashovacie kontajnery a tie porovnat s baseline-ou. Ak baseline nesedi, tak si v logu pozrem, co sa na serveri zmenilo.

Za mna robustnejsie riesenie, nez po roku - dvoch - troch vytiahnut fosilizovanu virtualku, na ktorej sa po oziveni spustia updaty a skoncim s nefunkcnym systemom tak, ci tak. Alebo sa nepustia a skoncim rovnako s nefunkcnym systemom, pretoze mi napriklad chybaju certifikaty, alebo korporatne nastavenia.

Mě spíš než ARM zaujalo ESP32 pro možnost vyrobit snadno bezdrátovou klávesnici. https://github.com/Galzai/MK32/wiki

Zvlášť split keyboard varianta zní hodně zajímavě :) https://github.com/Galzai/MK32/wiki/Split-Keyboards

20. 4. 2020, 12:41 editováno autorem komentáře

To je dost specificke pouzitie a netusil som, ze ESP32 ide pouzit aj na BLE. Tam by som mozno to ESP pretrpel, ak je integracia BLE bezbolestna.

Architektúru a makefile som vôbec neriesil nasiel som firmware TMK, klavesnicu GH60 a na tom som začal stavať. Firmware som mal napísaný a nahraný za pár minút (aj keď všetky klávesy boli "1") potom som to už len šperkoval. Prečo by som mal použiť ARM a nie stavať na niečom čo už je overené aby som nemusel znova vynaliezať koleso. Berte prosím do úvahy že ide o hobby projekt a čas ktorý mu môžem venovať sa musí vtestnať do času keď synátor neplače, žena nič nechce a dom sa nerozpadá. Aký procesor do klávesnice by ste použili vy a prečo? V práci ani nevedia čo je makefile programujem hlavne C# a PLC-ecka. Linux a elektroniku mám ako psychohygienu.

Nezhadzujem snahu urobit si nieco, akurat podobne ako mam nazor, ze Arduino je pre kohokolvek mimo umelca skor na skodu nez na uzitok, pretoze hole AVR podpori kreativitu viac (inu, arduino shield je mozne napojit aj na hole AVRko), tak mam nazor, ze obcas nezaskodi to koleso vynajst.

Okrem samotneho kolesa sa clovek este priuci co-to navyse. A tieto dodatocne vedomosti maju vacsiu hodnotu, nez to, ze na konci procesu bolo koleso.

Pouzil by som napriklad procesory z rodiny STM32 (ale rovnako dobre budu fungovat akekolvek embedded ARMy). Devkit sa da zohnat radovo za cca 10-20 eur. Programator je jeho sucastou. Priamo v doprovodnom HAL package-i je hotovy example implementujuci USB HID zariadenie. Konkretne to emuluje mys, ale prepnut na iny typ HIDu je uz potom trivialne jednoduche.

Rozchodit I/O z matice klavesnice je potom uz robota podobne narocna ako s AVRkom, kedze sa jedna o semi-custom layout.

Preco by som ho pouzil? AVR je vysoko pravdepodobne soon-to-be-dead platforma. Navyse ako pozeram sucasnu ponuku AVR u Microchipu, tak sa dost obmedzuju na low RAM, low FLASH aj u ATmega. 4kB RAM a 48kB flash moze niektorym projektom nestacit.

ARM, napriklad STM32 zacina na procesoroch cenovo a vykonovo porovnatelnych s najvykonnejsimi AVRkami, ale umoznuje projekt skalovat na radovo vykonnejsie MCU prakticky bez nutnosti zasahu do SW. Pre mna je taka architektura cennejsia nez ready-made projekt, pretoze to, co sa naucim na uplne lowendovom MCU mozem potom zhodnotit (mozno aj profesionalne, kto vie aka bude buducnost?) na procesoroch vyssej rady.

Dalsia vyhoda je, ze k ARMkam obvykle netreba dokupovat drahy proprietarny debugger, ale funguje SWD/JTAG v podstate akejkolvek proveniencie (opat, devkit obsahuje debugger pouzitelny aj pre externy procesor). Osobne k AVR debugger nepouzivam, pretoze mi prislo zbytocne investovat donho vyse 100 eur (lepsiu cenu som na AVRICE inde nenasiel).

Ten vyvoj je potom taky... civilizovanejsi.

Ďakujem za názor a vysvetlenie. Prerábať dosku určite nebudem, no použitie STM32 sa mi pači, chcem ho použiť pri ďaľšiom projekte.

V tom pripade doporucuji zajit na eBay a za ceny urcite do 50 Kc za polozku koupit
STLinkv2
stm32f103c8t6 "bluepill" miniplosnak

Devkity jsou proti tomu neskutecne drahe; do toho miniplosnaku lze zapajet spoustu STM32ek v QFP48 pouzdru, treba i STM32F302 apod.

Obloukem bych se vyhnul HAL knihovnam, ja pouzivam CMSIS (.h s definicemi periferii a vse delam rucne). Na USB existuje alternativni minimalisticky stack, nejsem si jist zda v nem je HID, ale CDC chodi suprove, nekde tu je na foru thread kde mi toto bylo doporuceno.

Už pár let používám vlastnoručně sestavený ErgoDox s klávesami, které jsem si z části navrhl (vyšel jsem z existujícího modelu) a vytiskl na 3D tiskárně: https://www.thingiverse.com/thing:3271490

V plánu je ale nová klávesnice, prohnutá, možná časem s integrovaným trackpointem nebo trackballem… Mám v hlavě case jako puzzle, takže drobná změna si nevyžádá to celé vytisknout znovu.

A proč ne něco konvenčnějšího?

* Konvenční klávesnice mají různá dědictví z dob psacího stroje. Nejde mi ani tak o QWERTY, ale spíš o posuny řad (staggering), které jsou pro levou ruku za trest. ErgoDox má naopak posuny sloupců, které respektují různou délku prstů…
* Šířka – nechci pravou rukou přehmatávat na numerický blok a zpátky…
* Klasická klávesnice je z jednoho kusu, ruce mám ale dvě. Chce to tedy klávesy pro každou ruku nějak vhodně natočit. Navíc na klávesnicích z jednoho kusu je uprostřed plocha, na kterou dosáhnou obě ruce, což je nevyužitá příležitost – když to rozdělím, mohu mít uprostřed taky pár dosažitelných kláves, čímž taky mohu obrat nějaké klávesy vpravo.
* Využití palců. Na klasické klávesnici velkou část prostoru pod palci zabírá mezerník, což je celkem slabé využití dvou nejsilnějších prstů.
* Integrace s myší. Momentálně mám na klávesnici myší klávesy, takže drobné operace udělám z klávesnice, na větší použiju trackball. A někdy to u kombinuju – pohyb kurzoru trackballem, klikání levou rukou na klávesnici.
* Mechanické switche sice tehdy nebyly tím důvodem, ale dnes bych už nechtěl pracovat na rubber domes… (Ano, zrovna mechanické switche není problém vyřešit vhodným výběrem mechanické klávesnice…)

Možná by se ještě něco našlo. Třeba kdysi jsem si po úraze udělal jednoduční mód (jedna z kláves zrcadlově otočí layout), ale trvalo to příliš krátce na to, abych měl motivaci to dotáhnout a naučit se s tím dobře fungovat. Kupodivu jsem neměl až takový problém použít stejný prst na druhé ruce, jako spíš kdy otočit layout a kdy ne. A ještě je vzhledem k šipkám rozdíl mezi levou a pravou rukou… Nicmémě kdybych měl ruku třeba zlomenou, asi bych to dotáhl a naučil se s tím. Tady věci jako symetrie, malá šířka a využití palce mohou významně pomoct. Pomohla tu i možnost kombinovat klávesy – když jich je málo, hodí se takové věci jako shiftomezerník, kdy krátký samostatný stisk udělá mezeník a v kombinaci s další klávesou udělám shift.

Jistě, dají se koupit i nějaká hotová řešení (Kinesis, Maltron, KeyMouse, …), typicky mi na nich něco nevyhovuje, někdy jsou to i drobnosti, které ale vadí. Ale když se už chystám dát nemalou částku za klávesnici, proč si to neudělat podle sebe?

P.S.: Ještě odkazy na zajímavé projekty:

* Oddball – klávesnice s trackballem, byť už dost ořezaná: https://atulloh.github.io/oddball/
* Ploopy – opensource trackball: https://www.ploopy.co/

Rozmyšlal som aj nad rozdelenou klávesnicou no nemám s nimi skúsenosti a chcelo by to veľa experimentovania a prototypov. Ja som chcel postaviť klávesnicu na prvú dobrú tak aby vyzerala a aj sa používala ako finálny produkt a dokázal ju postaviť každý. Možno neskôr keď ma moja klávesnica omrzí tak by som sa do toho pustil zatial je to pre mňa moc veľká exotika.
PS: ten Oddball je super

Tak záleží, jak moc chcete vynalézat od nuly a jak moc sestavit existující. Já jsem v podstatě se snažil spíše něco existujícího, dokonce jsem zvažoval koupi hotové klávesnice od ErgoDox EZ, a před ErgoDoxem dokonce Truly Ergonomic Keyboard. Na keycaps jsem našel hotový model a upravil, kde to bylo potřeba. Firmware jsem našel hotový a jen nastavil klávesy, plus časem i sepsal makro na jednoruční layouty. A kabely jsem potunil tak, aby nezabíraly moc místa před klávesnicí (zárožní jack, USB z boku klávesnice). Jinak je to celkem standardní ErgoDox…

Na novou klávesnici jdu jinak – více vlastní invence. Ale i tak se nebojím přejímat hotové věci tam, kde to má smysl.

Ja neviem zohnať klávesnicu s týmito parametrami: biela, tichá a klasický Enter typu "_|". čierna je za 6 eur, biela za 20. Prečítam si článok, som zvedavý na cenu. Biele klávesnice sú len 10 % z celkového objemu tovaru. Prečo???

Je to jen spekulace, ale mozna o ne neni az takovy zajem, protoze je na nich rychle a dobre videt necistoty a otisky prstu.

To si člověk nevybere, na černých je zase mnohem víc vidět světlý prach a drobné šupinky kůže. Spíš bych řekl, že je to dobová móda; dřív bylo zvykem mít všechno ve světlém provedení (klávesnice, myš, case, monitor) a černá byla výjimkou, dnes je to naopak (až na Apple, který se drží své bílé).

Tak už je to i tady.
Autor udělal hezký kus železa jen pro svoji potřebu a napadlo ho podělit se o zážitek ze stavby s ostatními.
A tady taky (jako i jinde, bohužel) plno lidí mu radí jak to měl udělat a co udělal špatně.
LIDI! Neblbněte.
Ať si každý udělá tu svou.
Autore, děkuji, moc hezký článek, rád jsem si početl "po slovensky"
jsem rád že pořád existují chytré hlavy s schopné ruce v této zemi. Jen tak dál

Protože jak čtu články jinde, ty hlavy rychle ubývají.

Díky.

Martin Žák

P.S.: a teď do mě...

Když jsem byl mladý bastlil jsem. Teď když už vydělávám, tak si věci kupuji.

No ono bastlení není zrovna levný způsob, jak si pořídit klávesnici… Ano, některé asi půjde basta ubastlit o něco levněji než koupit hotové, ale sériově vyrábené klávesnici bastlíř těžko bude konkurovat, i pokud nepočítám cenu jeho času. Ty důvody pro bastlení vidím jinde:

* chuť to udělat podle svých představ
* snaha se něco naučit

20. 4. 2020, 20:14 editováno autorem komentáře

Myslím že už jen to na míru frézované hliníkové šasi stojí mnohem víc, než většina klávesnic na trhu :)

Dobry den, vsiml jsem si, ze pouzivate editor Kakoune. Nekolikrat jsem ho zkousel, ale nakonec se mi nikdy nepodarilo nastavit terminal tak, aby mi fungovaly vsechny klavesove zkratky v Linuxu. Narazil jste na stejny problem?

Muj prvni projekt v me prvni praci byla klavesnice. 160 tlacitek v matici 8 rad po 20ti. Silena obluda. Processor byl Hitachi 64718 - 80 nozicek PLCC. Core kompatibilni se Zilog Z180 rozsireny o MMU a spoustu periferek plus trocha RAM a PROM. K tomu jsme meli k dispozici neuveritelne drahy emulator, ktery, jak se pozdeji ukazalo, neemuloval uplne dobre, takze kdyz jsme konecne doladili program a vypalili ho do chipu, jednoduse to nefungovalo. Nastesti program byl kratky a pameti bylo do aleluja, tak jsme vzdycky vypalili do chipu jednu verzi, ta nefungovala, tak jsme na zacatku prepsali prvni 3 bytes na nuly (to v PROM jde), coz byly instukce NOP a za ne jsme dali skok na novou verzi firmware, ktery byl prelozeny na vyssich adresach a mohli jsme to zkusit podruhe. Takhle se do jednoho chipu veslo radove 10 verzi, pak se chip vyhodil a zacalo se znovu. Samozrejme nebyly k dispozici uz pripravene knihovny s funkcemi pro komunikaci, vsechno se delalo od nuly a v assembleru (aspon ze UZ ne primo v hex kodech :-) ).
Z te doby mam jeste dodnes klavesnici, s mechanickyma tlacitkama, kterou v praci denne pouzivam. Tehdy byla bila, po letech dost zcernala (asi se snazila drzet krok s modou), ale loni jsem ji umyl a uz je zase bila :-).