Vlákno názorů k článku Výsledky průzkumu: jak si vede Linux na desktopu? od Franta - To, že výchozí distribuční prostředí používá jen čtvrtina...

si nemyslim, ze budou mizet. protoze nekdo, kdo tomu rozumi ubuntu nejspis pouzivat nebude a radsi sahne po necem rozumejsim. Ti ostatni sahnou po ubuntu, bez ktereho by geekovske distribuce stejne nepouzivali (nebo pouzivali a vzhledem ke geekovosti ne k plne spokojenosti, coz by vedlo k navratu k predchozimu systemu). V dusledku se sice procentualni rozvrzeni uzivatelu zmeni, ale v absolutnich cislech to pro distra ruzne od ubuntu bude vicemene stejne...

Mam trochu jinou zkušenost.
BFU v mém okolí naletěli na reklamu, stáhli a nainstalovali Ubuntu. Pak vytřeštili oči na Gnome a otravovali "jak se s tím ksakru pracuje". Tož jsem jim řekl, že jako odchovanec Windows by měl spíš používat KDE, je bližší ovládání Win. Tak po jistých anabázích kolem výměny Gnome za KDE (někteří prostě stáhli kubuntu a šup reinstall) se v tom tak nějak ubydleli. Poznali kouzlo více ploch a byli nadšeni z možností si věci doladit pro lepší ergonomii.
Pak nastaly problémy typu konfigurace některých demonů a různých HW. To jsem je poslal do háje, at si na to najdou ubunťáka, já nehodlam zahazovat hodiny života kvůli nedodělanému distru. Jako druhou variantu jsme jim navrhl reinstall na oSuse. Tam si všechno naklikaji sami jako ve windows.
No jen asi dva s tím zápasí dál, ale pokaždé když s něčím přijdou, zopakuju předešlé možnosti.
Ostatni si to přeinstalovali (se zachovánim home) a po krátké instruktáži, kde má to centrum konfigurace systémových věcí a podobně (napr. lepší nastaveni priorit repos), si vše již dělají sami a neotravují mně. Jen občas se zeptají před zásahem, jestli to není nebezpečné. Nedávno si jeden sejmul X, tak jsem ho uklidnil a řekl, ať si v konzoli pusti yast a ty balíčky tam zase vráti. Byl nadšen, že má v textové konzoli úplně stejné rozhraní jako v GUI. A opravil si to sám.

Proste obecne spokojenost a vetsina se zeptala, proc se nepropaguje pro bezne lidi spis tohle distro. Tak jsem mu rekl, ze *buntu je pro uplne trubky a nepočítá s inteligentnějšími BFU. A autoři distra asi ani nechtějí aby user jakkoli sahal do systemovych veci. A asi pocitaji s tim, ze je velka komunita, trubka napise help na furum a geek mu napise, co presne ma napsat do konzole. Taky pristup. :p

tak to som ja asi vynimocny lebo ked som nahodil svoj prvy linux (kubuntu) nevedel som si zvyknut na KDE, skusil som potom ubunutu kde bolo GNOME 2 a to mi ovela viac pripominalo styl prace ako vo windowse takze nejaku dobu som frcal na gnome.

unity som tiez skusil a musim priznat ze som si na to nevedel zvyknut a nakoniec som skoncil na XFCE s ktorym som maximalne spokojny.

Z OpenSuse by si ostatne dostra mohli zobrat dobre napady zial sa tak nedeje.

s Linuxom sa bavim uz roky, mozno uz desiatky rokov, vtedy nebolo ani Kde ani Gnome. Ale mozem povedat, ze Gnome mi pride jednoduchsie na pouzivanie.

Tak mě napadla veselá myšlenka. Proč je tolik lidí, kteří chtějí, aby se to nej nej nej prostředí dalo snadno a snadněji, snad nejjednoduššeji používat.

Čekal bych, že tu někdo už konečně hrdě vztyčí hlavu a řekne, že to, co má rád on, je z hlediska uživatelské přívětivosti mimo běžnou stupnici, že se mu na tom líbí právě to, že je to docela suprově složité a přitom, co se týče ovládání krásně vymakané a dotažené. :-)

Ty věci, co se dají jedno označit jako složité, jednou tak podruhé onak, jsou nakonec, když se člověk zaškolí, vlastně jednoduché. Složitost pomáhá jednoduchosti.

Někdy i to, co vypadá jednoduše, se nedá ovládat ani složitě.

ten argument s ovladanim okien v lavom rohu je trochu odveci, da sa to hadam jednoducho nastavit, Opensuse som neskusal, velmi davno Suse 9, teraz Ubuntu s Gnome2 a momentalne testujem Mint na Debiane. Skusal som vsetko mozne, zacinal som s RH 7 a hlavne kriterium uspechu distribucie bolo, aby 100 percentne fungoval hardver.

Proč by někdo, kdo tomu rozumí, nesáhl po Ubuntu. Většina distribucí je pro geeky, kteří si s počítačem rádi hrají a ladí si ho. Ale normální člověk, který potřebuje počítač používat k práci, raději zvolí uživatelsky přívětivou distribuci, kde všechno funguje hned bez googlení a problémům s HW. Ubuntu je dnes jasná volba.

jasna volba je windows ;)

nuz normalny clovek (bfu), ktory nepotrebuje problemy, pouziva pocitac bez toho, ze by mal chut do neho viac vidiet, fakt pouziva Win. To je najjednoduchsie riesenie. Ale o tom sa tu nebavime.

To je pěkná blbost. Normální člověk používá počítač, tak jak ho koupil nebo mu ho někdo nastavil. BFU neumí nainstalovat linux ani windows a rád dá pár stovek za to aby to místo něj někdo udělal. Když instaluje sám je to tak 80% pravděpodobnost, že do 3 měsíců to bude instalovat znova bez ohledu na systém.

Presne.

Moja zena takto vymenilia dva OS, tri distribucie, dve HW platformy, a styri pocitace ;-)
A to jeden cas fungovala na X-terminaly. (Vzdy to bolo zavysle na tom, co som ako prve chytil do ruky ked odisiel disk alebo cely pocitac)

A NIKDY nemala OS od Microsoftu.

Vzdy som jej ukazal kde sa skriva "internet" "posta" "office" A nedavno este "ta vec na upravu obrazkou (GIMP)"

A viac nepotrebovala. Rovnako ako vecsina BFU.

p.s. Aktualne aj moja 6 rocna dcera frci na linuxe (Tuxpaint, Childrensplay, Firefox + flash hry)

Ale na druhú stranu, si myslím že je ľudí viac ako som ja, na linuxe som vďaka ubuntu teraz prechádzam na debian na desktope. Ubuntu som vďačný za to že mi sprostredkovali svet linuxu a neodradil ma od neho.

Kdo (podle čeho) rozhodl, že "tu jsou mnohem kvalitnejsi distribuce pro desktop (openSUSE) než bubuntu"?
A proč zrovna openSUSE?

To je jen můj osobní názor. Ubuntu musím používat v práci, takže mohu srovnávat. Distribuce openSUSE má výborné grafické a CLI konfigurátko Yast. Dám vám příklad: pokud chci například něco nastavit nebo stáhnout aplikačku v Ubuntu, mohu buď za a) googlit, jak to udělám v konzoli, nebo za b) googlit, jaká je na to grafická nadstavba. Pokud řeším v openSUSE stejný problém, tak mohu buď za a) googlit jak to udělat v konzoli nebo za b) spustím Yast.

Já jsem nikdy nepochopil, jak si mohlo Ubuntu získat takovou popularitu. Bylo to těmi dotovanými CD rozesílanými po celém světě? Bylo to něčím jiným? Vyniká v něčem Ubuntu nad jinými distribucemi? V čem? Budu upřímně rád, když mi to někdo vysvětlí.

Vyniká tím, že funguje více bez zbytečného nastavování.
Vyníká tím, že používá více přátelštější balíčkový systém(než ta druhá polovina).

Netušil jsem, že Yast2 je všemocný. Většinou jsem taky jen googlil a googlil.
Spíše se mi líbí Yast a konzolové nástroje z tehdejší Mandrivy.

Můžete oponovat, ale to je tak všechno. Prostě lidi jsou líní a pohodlní.
To rozhoduje.

Ano a presne o tom to je. Lide jsou lini a potrebuji vse naklikat na jednom miste.
Bezny BFU je i selfadminem a ruku na srdce, pro nastavovani systemovych veci ma ubuntu prdlajs. Jen haldu ruznych app, nektere snad ani gui. Vytahuji se cizim perim s user-friendly, ale to se tyka jen user desktopu, ktere v pocatku bylo Gnome treti strany. No alespon ze to Unity udelali, konecne neco.

Takze to vezmeme poporade:

Vyniká tím, že funguje více bez zbytečného nastavování. - ano, ubuntu sere na legalni cistotu a cpe do distra primo i firmware, ktere tam spravne nemaji co delat. Proto ruzne HW (hlave wifi) bezi "samy". Na druhou stranu, uz jsme v praci resili, ze ani Debian, ani moderni odnoz ubuntu si s danym HW neporadily .. a oSuse frnk a slapalo to samo. Jde jen o urcite oblasti, ktere Canonical dotahl i pres legalni necistotu.

Vyníká tím, že používá více přátelštější balíčkový systém(než ta druhá polovina). - LOL. To myslite vazne nebo jen papouskujete mytus? Vytisknul jsem si tabulku Debilan/oSuse/Fe­dora a na ni jsou prikazy pro praci s balicky. Debilan ma nekolik ruznych aplikaci volanych dost nelogicky a neumi instalaci lokalniho balicku s vyresenim zavislosti. Ostatni dva jsou defakto stejne, jen u jednoho se vola zypper a u druheho yast. Jedna aplikace a jasne parametry. Nemluve o tom, ze zypper je jiz mnohem mnohem lepsi a umoznuje mnohem vetsi kontrolu nad pouzivanim balicku. Proto debian-like distra musi pouzivat milion repos aby nemely problem s premlaskavanim knihoven, v kazdem je jen ta aplikace. V Zypperu se mi nikdy nestane, ze mi novejsi lib z nejakeho divokeho distra nahradi tu stabilni verzi z ofiko repo. Mam plnou kontrolu odkud se co bere. To apt neumi.

Nemluve o dalsi kravovine dpkg-reconfigure .. a za tim se dava jmeno balicku. Zadna napoveda. Boha copak tusim jak se jmenuje balicek od dane app/demona? a proc bych to mel vedet? Pro debian server vpohode, admin neni BFU. Ale na desktop?!?! Prvni fail byl pouzit serverove distro a zlomit ho pro desktop bez dodelani user-friendly administraxce OS. No hlavne ze zmakli reklamu a namluvili lidem, ze jsou nejvic user-friendly. Ale uz z pripadu MS vime, ze vyhrat nemusi vzdy ten nejlepsi. :)
V oSuse je desktop easy: Yast-klik-klik a mam to nastavene. A kdyz mi nejedeou X, ten stejny jast pouzije TUI a krasne se ovlada. Na rozdil od tragedie zvane aptitude.

Vsem BFU s osuse v okoli jsem proste rekl, ze kdyz chce delat neco systemoveho, proste pusti yast a tam to naklika .. a oni si to uz klikaji sami a neotravuji mne.

PS: k te nelogice apt-*: refresh metadat se vola apt-get update, hledani v metadatech apt-cache search. Nemel by byt update metadat volanim apt-cache update ? No a to je jen prvni zadrhel. :)

To je celé takový blábol, že na to ani nemá smysl nějak šířeji reagovat. Chápu, že můžete mít k DEB averzi, ale nestavte tuto averzi na úroveň argumentů. A když srovnáváte dpkg, srovnávejte ho s odpovídajícím nástrojem - rpm. Totéž když srovnáváte klikací Yast s aptitude - na to je synaptic, nebo Ubuntu Software Center - to už jste to mohl rovnou srovnat s dselect ;-).

V roce 2000, kdy jsem osobně přecházel z RH na Debian, byl mezi těmito balíčkovacími nástroji takový propastný rozdíl a Debian svět byl o tolik konzistentnější, že už jsem nikdy nepocítil potřebu se vracet. Takže mě ani nenapadne tu kritizovat aktuální nástroje RPM, protože je prostě dost dobře neznám. Vám naprostá neznalost DEB zřejmě v jeho kritice vůbec nebrání.

dpkg mne moc nezajima, potrebuji ho jen pro lokalni balicek (bohuzel). Naopak mne zajima srovnani apt-* vs. zypper a aptitude/synaptic vs. yast.

> Totéž když srovnáváte klikací Yast s aptitude - na to je synaptic < ??
Synaptic is a Gtk+ based Frontend to the Debian package manager.

Tezko ho tedy pustim v TUI jako Yast, to umi jen Aptitude. Proto jsem je srovnaval. Kdyz se cloveku rozbije X a neni v tom zbehly, potrebuje neco prehlednejsiho v konzoli. TUI apliakaci - Yast, Aptitude. Akorat ze pres ten Yast "vyklikaji" v TUI vsechno jako v GUI. Tedy nejen SW.

Ano, pred !! 12 !! roky na tom mohl byt Deb svet vyrazne lepe. Ale Debian je konzervativni distro asi jako byl Solaris a proste se od te doby nic nevylepsilo. Na rozdil od jinych. Proto trvam na tom, ze zypper je privetivejsi a umi toho vice. Osobni zkusenost, provozuji oba systemy. posledni 3 roky.

Ne, bohuzel s Debianem na serverech delam denne v praci. Jeho administrace mi silne pripomina stary Solaris (pred 9/10), s kterym jsem take stravil mnoho let.

Ano presmycku nazvu jsem si vytvoril po zjisteni debilni logiky volani apt-* nastroju. Pote, co mi kolega vysvetlil, ze je prece logicky jasne, ze search se dela v metadatech a proto se vola apt-cache. Na otazku, proc refresh metadat se tedy nedela take volanim apt-cache mi nedokazal odpovedet a uznal, ze je to logicky fail. Chapu ale, ze kdyz se neco puvodne navrhne*/vznikne logicky chybne a pak se to ale ujme, tak uz se to proste nemeni.

Problem je, ze aptitude neni nadstavba nad apt jako yast nad zypperem ale samostatna jinak solvujici nadstavba dpkg. Mixovani pouzivani apt-* a aptitude se nedoporucuje. Ovladani aptitude v TUI rezimu je velice neprivetive. Opravdu se mi tisickrat lepe pracuje s zypper/yast nez s dpkg/apt/aptitude. Rpm jako aplikaci nepotrebuji vubec, na rozdil od Debianu, kde je nutno pouzit dpkg na lokalni balicek - bohuzel bez dependency solve. Tohle srani znam z minulosti ze Solarisu. Pustit, zarve co mu chybi, doplnit pres apt, a znova stejne kolecko .. nebo vylistovat vse depend a porovnat s realitou a zase nejak resit. Vopruz, slozite. Zypper in local-package a je to tam, depend si to vyresi samo ..

Dpkg-reconfigure: kdyby to umelo treba nejaky list platnych jmen balicku, tak se rychle chytnu. ale protoze nic takoveho neni, nastane slozite zjistovani, jak se sakra asi muze rekonfigurovat ntp, dns apod .. mno ale cele tohle je spis zalezitost Debianu na serveru, desktop je jinde .. :)

Vubec mne nezajima vlastni format balicku, je mi zcela fuk, jestli to je v deb, rpm nebo treba tar/zip .. Dulezite jsou pro mne nastroje, a tam zypper dnes jiz jasne vyhrava nad deb nadstavbami. Priority repos, zamceni na repo .. uzasne veci proti rozbiti systemu pri praci s nestandardnimi repos. V yastu najedu na balicek, necham zobrazit seznam dostupnych verzi a jednim kliknutim zvolim klidne downgrade .. prehledne, jednoduche. Nedavno jsem musel na debian 5 provest downgrade par balicku a byl to docela vopruz. Ano, kdybych nikdy nepoznal zypper/yast, asi by mi to pripadalo normalni. Ale kdyz clovek potka neco prehlednejsiho a privetivejsiho, kouka na doted pouzivane veci s despektem ..

Jo a krome toho mam Debian ve svem mobilu. A v tom se vrtam take casto. :)

Mozna tam pak casem vrazim opravdove MeeGo od Jolla a tim budu mit zypper a budu vic spokojen.. :)

Vy ale mluvíte o hruškách.
Lidi zajímá, zda můžou instalovat bez řešení krávovin např. Skype. Nezajímá je, proč jim to nejede. Ale zda to jede ihned. A v tomto prostě dle mě Ubuntu vede.

S těmi GUI nástroji.. většina jich BFU nevyužije. Druzí používají odnože jako Kubuntu, kde je toho přece jen ve výchozím nastavení dostupného více.

RMP nástroje sice umožňují všelicos, ale ono to kolikrát taky musí umožňovat, protože bez toho by byly víte kde.)

Ke zbytku se vyjadřují jiní.

Nějak se tu odstartoval zase flame. Ach jo.Ke zbytku se vyjadřují jiní.

Ja jsem baíčkovací systém na Ubuntu nikdy nepochopil. Proč je tam 10 různých příkazů? V openSUSE jako BFU pustím yast2, jako zkušenější uživatel použiju zypper. Ve Fedoře použiju yum. Pořád nechápu proč je Ubuntu podle spousty lidí user-friendly.

Je to jednoduché, protože na začátku používat balíčkovací systém nemusíš. Existuje tu Software Center, kde lze všechno nainstalovat jedním kliknutím. Pokud ti to stačí v pořádku, dál jít nemusíš, pokud chceš více, potom použij apt-get a najdi si k němu příslušné příkazy. Tomuhle se říká user-friendly.

Jakých deset různých příkazů? Ubuntu má Centrum softwaru pro Ubuntu, kde všechno frčí na jeden klik. Normální uživatel se s pojmy jako "balíčkovací systém" nesetká, proto je tak user friendly a oblíbené.

Tak například nechápu systém provádění aktualizací. apt-get update mi vždycky stáhlo jen metadata, pak mi to vyhodilo jakýsi GUI nástroj, kde jsem mohl teprve ty balíčky aktualizovat. Proboha proč? Nevím, třeba jdou i ty aktulizace nějak jednodušeji, ale určitě bych po mých zkušenostech netvrdil, že je to user-friendly (oproti například Yastu, yum update nebo zypper update). Proč není nabídka aktualizací přímo v té GUI aplikaci software-center? Přijde vám to user-friendly?

No, trvalo mi než jsem pochopil co myslíš :D
Musíš tu rozlišovat, existuje tu software center a správce aktualizací. Potom tu je apt-get. Pokud uděláš apt-get update = spuštění spráce aktualizací + kliknutí na zkontrolovat.
Taktéž, pokud chceš upradovat tak napíšeš buď apt-get upgrade a nebo opět spustíš správce aktualizací a dáš "upgradovat software".

Tedy, buď používej apt-get a nebo jenom gui tools, obojí míchat není moc dobrý nápad.

Aha, díky. Proč to ale nenarvali do jedné GUI aplikace (myslím tím instalace a aktualizace), to pořád nechápu. A ještě jeden dotaz, když dám v té GUI aplikaci instalovat nějaký balíček, stáhne se aktualní verze nebo nějaká starší?

Tohle nemám nikde podloženo, ale patrně je důvodem rychlost. Centrum Software je opravdu velký kus software a startuje dosti pomalu, něco kolem 10s. Správce aktualizací je zase dosti lehká aplikace a vyskakuje často po spuštění a ihned update balíčky, proto je potřeba aby byla jednoduchá a rychlá. Právě tyto důvody asi zabránily jejich spojení, což si myslím, že je dobře.

Nevím o které GUI aplikaci se bavíme, pokud spustíš správce aktualizací, tak ten ihned po spuštění aktualizace seznamy a tedy instaluje ty nejnovější. Centrum Software nic neaktualizuje, tedy instaluje pouze ty verze, které máš v aktuální cache.

Díky.

K té GUI aplikaci společné pro instalace a aktualizace - v Ubuntu to zatím není, ale když si vygoogluješ Linux Deepin (čínská distribuce, která vychází z ubuntu a debianu), tak tam už takovouto univerzální aplikaci vytvořili - Deepin Software Center (a je snadno instalovatelná i do ubuntu). Na jednom místě máš přehled o nainstalovaných programech, můžeš si zde stáhnout nové a zároveň pohodlně aktualizovat systém...

Díky, konečně aspoň nějaké vysvětlení k té popularitě Ubuntu. :) Takže jde zároveň i o to, že Vám tam funguje automaticky co možná nejvíc hardwaru? (Jakýmsi nečistým způsobem, jak tady někdo psal.) A když to nejde, tak to smažu a nahraju tam zase ty Windows nebo někomu zavolám? :)

Může mi někdo potvrdit, že po čisté instalaci Ubuntu funguje více hardwaru než po čisté instalaci ostatních distribucí? Moje zkušenosti jsou totiž přesně opačné, bohužel to jsou ale zkušenosti staré 6 let. Kamarád chtěl tehdy pomoci s instalací Ubuntu na desktop, ale dopadlo to dosti bídně. Většina hardwaru se nechytla a ani googlení nepomáhalo. Když jsme tam pak nahráli openSUSE (tehdá možná ještě SUSE Linux), všechno šlapalo po čisté instalaci. Je to dnes jiné?

Tady je ten problem. Tvoje zkusenosti pred 6 lety s Ubuntu - problem s hardwarem. Moje zkusenosti pred 6 lety s openSUSE - moje neschopnost nakonfigurovat sit. Potreboval jsem pevnou IP, zkousel jsem nejprve pres GUI, pak podle navodu pres konfiguraky, ale porad mi ji openSUSE mazal a vracel DHCP. To je ten duvod, proc jsem dnes na Ubuntu a ne na openSUSE. Kazdy ma jine zkusenosti. Mozna, ze je openSUSE vazne nejlepsi distribuce, ale mne bez moznosti netu moc nevyhovovala a tak jsem dodnes s Ubuntu (i kdyz o uplne spokojenosti se za poslednich par let mluvit neda. Nejotravnejsi asi byla rozbita Klicenka, problemy s KDE, atd.).

Máme to dost podobně, koukám :-)

Popírám to někde? Samozřejmě jeho podvozek odvádí kvantum práce.
Ježišmarjá co je s Váma? Asi příště dojedu na to vaše setkání.

"To Debian taky... "
No to teda ne. Úpřimně.

Vy jste dalece pokročilejší uživatel než BFU. Vy víte co a jak. Vciťte se do BFU. To potřebuje mít vše předpřipravené.

Je pravda, že Debian jsem zkoušel na desktop před asi dvouma rokama. Ale v té době né všechno jelo jako v Ubuntu. Spoustu věcí na blbosti si člověk musel doinstalovat. Prostě sem tam něco nefungovalo a člověk si myslel, že už je to standard Gnome. No nebyl. Byl to standard Ubuntu.

Já instaloval Ubuntu 6.06 právě proto, že po instalaci mi oproti Debianu ušetřil hodinu nebo dvě života. Ale od té doby se Debian na Ubuntu dotáhl, už to také chodí "out of the box" (skoro).

Asi pred dvema lety jsem pri instalaci openSUSE dopadl uplne stejne. V takovem pripade vetsinou znova vypalim CD a zkusim instalovaci znova. Tehdy jsem misto toho zkusil Fedoru.
Jinou zkusenost, ale mam pri porovnani WinXP a Ubuntu (s Xfce nebo s Fluxbox). Spousteni WinXP trva o vice nez 10 minut dele (PIII, 512 MB RAM). Rychlost prace v nich je pak obdobna. Osobne mam pocit, ze WinXP je na tom o trosku hure, ale mohu se mylit, neni to nic vyrazneho. S grafikou nepracuju. Nutno ale podotknout, ze ve WinXP pouzivam AVG.

je hezké napohled, a hlavně vyhlazuje písma lépe než Windows. Zbytek je pro komerční úspěch nepodstatný.

Abych pravdu řek, právě z toho důvodu, co jste uvedl, používám Mintí Debian. Na Ubuntu mi furt něco nějak zlobilo.

A proč zrovna openSUSE?
YaST2! 1 Click Install! Kam se hrabe bubuntu...
Jediné plus je wiki, jinak nic.
A jen bych chtěl podotknout, že OpenSuSE byla poslední distribucí, která nabízela při instalaci i desktopové prostředí KDE3. A kupodivu jedno z Live verzí je stále ještě OpenSuSE 12.1 postavené na KDE3...