Vlákno názorů k článku Výuka programování – nástroje pro ilustraci činnosti mikroprocesoru od phr - Kdysi dávno v nějakém zvláštním pohnutí mysli to...

Kdysi dávno v nějakém zvláštním pohnutí mysli to koupil šéfík jakožto prostředek výpočetní techniky a nás mladé techniky mohli omejvat, protože co s tím, když už jsme měli onačejší stroje z disketami. Naštěstí se po čase vyskytlo zadání - na jednom místním zdravotnickém oddělení potřebovali signalizaci na přivolávání personálu. Takže jsme nechali elektrikáře po baráku natahat čtyřžilové kabely, ty jsme spojili do hvězdy, ke každé posteli přišla krabička s jednoduchým sériovým kodérem a na sesternu kisna s touhle hračkou, zdrojem a reproduktorem, displej jsme vyhodili a místo něj dali pořádné sedmisegmentovky, aby bylo vidět číslo postele a pokoje.
Brzy na nás sestry začaly koukat s nenávistnými pohledy, protože akustický signál se sice nechal vypnout na sesterně, ale zobrazená žádost se dala smazat až na pokoji. Navíc si zařízení pamatovalo nevyřízené požadavky (co se do kila vešlo), takže primář nebo vrchní sestra měli přehled, jak se personál fláká.
Fungovalo to spolehlivě několik let i když se na procesoru made in Piešťany nedala udržet ruka a nepřijít listopad 1989, tak to funguje dodnes.

Takze ve vysledku jste udelali funkcni a blbuvzdorne zarizeni, ktere delalo presne to co melo a navic diky sve jednoduchosti neobsahovalo dnes tak oblibena kurvitka. Zajimave je, ze prave tyto systemy vydrzi v provozu fungovat k plne spokojenosti nekdy i desitky let, zatimco "moderni technologie" okolo se treba za stejnou dobu 3x obmeni.

Problém je v tom, že kdo by dnes chtěl dělat něco takovéhleho, tak by se bez kurvítek neuzivil :-(

Dnes by to nebylo tak jednoduché. Muselo by to mít padesát všemožných atestů, každý za desítky tisíc... Dělat přístroje pro zdravotnictví je sice dobrý byznys, ale musíte mít docela velký kapitál do začátku a známosti v ředitelstvích těch zdravotnických zařízení. Jinak bez šance.